Exoskelet čili vnější kostru mívá hmyz nebo třeba korýši – pokrývá vnější stranu těla, poskytuje živočichovi ochranu, a především tvoří pro tělo stabilní oporu. Stejným slovem však bývá označováno také zařízení, které technici vyvíjejí pro lidi. V podstatě to je konstrukce, kterou si člověk připne na tělo a jež mu pomáhá přenášet těžká břemena.
Asi nepřekvapí, že první nadějně vyhlížející přístroje vznikaly v režii armády, zejména americké. Moderní voják potřebuje mít k dispozici účinné přenosné zbraně proti obrněným cílům i proti letadlům. Jenže když je má nosit s sebou v terénu, docela si užije. Navíc si musí nést své běžné ruční zbraně a nějaký proviant. Takže se mu to všechno docela pronese.
Proto už v šedesátých letech vyvíjela společnost General Electric pro americkou armádu exoskelet nazvaný Hardiman, zřejmě první, který měl doopravdy překonat hranice teorie a dostat se do praxe. Ale nedostal se. Zařízení samo o sobě vážilo asi 700 kilogramů, poháněla ho elektřina, hýbala s ním hydraulika a voják, který se do něho vsoukal, měl sice být schopný bez problémů zvednout 110 kilogramů, ale mohl se pohybovat jen rychlostí asi tří kilometrů za hodinu. Prostě, nebylo to ono.
Vymanění z laboratorních pokusů
Podobně dopadly i další podobné konstrukce. Konstruktéři zkoušeli nové elektromotory posilující pákové, hydraulické nebo pneumatické pohony. Ale armáda chtěla do bitevního pole vždycky ještě o něco víc, než jí byli schopní nabídnout. Proto vojenské exoskelety účinkují třeba ve sci-fi filmech, ale ne v opravdových bojových operacích. Zato v civilu se už daří vymanit se z laboratorních pokusů a dostat přístroje k potřebným lidem.
Vojenské exoskelety účinkují třeba ve sci-fi filmech, ale ne v opravdových bojových operacích. Zato v civilu se už daří vymanit se z laboratorních pokusů a dostat přístroje k potřebným lidem. |
Například loni v červnu získal v Izraeli vyvinutý přístroj ReWalk povolení k prodeji v USA. Zařízení pomáhá lidem se zraněnými dolními končetinami, případně po mozkové mrtvici, chodit. Obvykle se však neobejdou bez hole, která jim zajišťuje stabilitu, a nedostanou se do schodů. To vše za cenu 28 900 dolarů (660 tisíc korun). Vývoj pokračuje.
Na podzim informoval vědecký tým z univerzity ve francouzském Grenoblu v lékařském časopise The Lancet Neurology o svém exoskeletu, který je napojen na přilbu, jež snímá mozkové impulzy. Podle nich se řídí pohyb paralyzované osoby. Zařízení je zajímavé, ale funguje zatím jen v laboratoři, kde je lany připevněno ke konstrukci na stropě, aby osoba v něm nemohla upadnout.
V létě se v časopise Science objevil text amerických vědců z Nebraské univerzity, kteří vyvinuli malý exoskelet připomínající šortky, jenž pomáhá běžcům k lepším výkonům. Zařízení reaguje na pohyb svalů, a využívat ho tedy mohou jen lidé zdraví. V San Francisku sídlící firma Roam Robotics zase vyvíjí exoskelet pro lyžaře a snowboardisty. Váží devět kilogramů a pomáhá jim vyvíjet větší sílu při pohybu.
Japonský příklad
Skutečně funkční zařízení pro běžné lidi však pod názvem Every Muscle Suit nabízí japonská společnost Innophys, a za cenu v přepočtu „jen“ 30 tisíc korun. Majiteli pomáhá snadno zvednout náklad o hmotnosti až 25 kilogramů. Není vybaveno žádnou elektronikou ani motory, nepotřebuje baterie. Využívá pneumatické „svaly“, které stačí napumpovat běžnou ruční pumpičkou. Váží proto jen asi čtyři kilogramy a uživatel si je nasazuje podobně jako batoh na záda. Jak informuje časopis New Scientist, prodaly se už čtyři tisíce těchto exoskeletů.
Japonská populace výrazně stárne, nyní už 28 procent obyvatel je ve věku 65 a více let. V důsledku toho je nedostatek některých pracovníků, zejména v manuálních oborech. Japonsko se chystá zvýšit důchodový věk na 70 let, protože mladých pracovníků je málo, aby udrželi důchodový systém v chodu. Možná budeme tyto exoskelety brzy potřebovat i u nás... |
Odběrateli jsou zaměstnanci v továrně na whisky, kde jim přístroj pomáhá při zvedání těžkých sudů, pracovníci v potravinářském průmyslu, ve stavebnictví a zdravotní sestry pečující o staré lidi, které musejí zvedat. Zájemci se však našli i tam, kde by je možná nikdo nečekal – mezi lidmi, kteří by už měli být v důchodu, ale nemohou opustit svou práci. Japonská populace výrazně stárne, nyní už 28 procent obyvatel je ve věku 65 a více let. V důsledku toho je nedostatek některých pracovníků, zejména v manuálních oborech.
Exoskelet umožňuje starším lidem, aby fyzické nároky práce ještě zvládli a vydrželi pracovat déle. „Není moc na výběr, starší lidé musejí zůstat na pracovištích,“ vysvětlil Daigo Orihara ze společnosti Innophys reportérce New Scientistu. „Jedním z našich klientů je rodinná farma, která pěstuje a prodává křen. Je to práce, jež vyžaduje zvedání těžkých nákladů. Otec rodiny je starší 70 let a už by se čekalo, že bude v důchodu. Ale díky našemu exoskeletu stále pracuje,“ popsal Daigo Orihara.
Je to ovšem z evropské perspektivy přece jen poněkud smutný výhled. Zařízení, které ulehčuje náročnou fyzickou práci, používané k tomu, aby lidé mohli pracovat i v pokročilém věku. Japonsko se chystá zvýšit důchodový věk na 70 let, protože mladých pracovníků je málo, aby udrželi důchodový systém v chodu. Možná budeme tyto exoskelety brzy potřebovat i u nás...
