Švédskou mikroplatební službu Flattr.com pravděpodobně neznáte. Určitě jste se však už setkali s otázkou, jak v kyberprostoru, kde je vše zadarmo, vydělat peníze. Platforma Flattr, jež se tento týden dočkala české lokalizace (čeština se stala teprve šestým jazykem, ve kterém je Flattr možné používat), by mohla na tuto otázku alespoň částečně odpovědět.
Motto projektu zní: „Velká změna pomocí malých plateb“. Flattr byl založen v roce 2010 ve Švédsku. Jedním z jeho tvůrců je Peter Sunde, jenž byl rovněž u zrodu světoznámé pirátské zátoky The Pirate Bay. Cílem projektu je internetovým uživatelům nabídnout jednoduchou cestu, jak finančně podpořit tvůrce obsahu, který je nějakým způsobem zaujal.
Postup při platbě
Uživatel si sám nastaví měsíční částku, jíž je ochotný svým oblíbeným autorům a projektům celkově přispět. Pak už pouze kliká na tlačítka Flattr umístěná na jednotlivých webech. Mikrodárcovství na internetu se tím stává podobně jednoduché jako klikání na facebookové tlačítko „Líbí se mi“. Na konci měsíce se všechna kliknutí sečtou a autoři se o uživatelem nastavenou částku podělí rovným dílem.
Flattr v akci:
Detailně fungování Flattru na svém blogu popisuje také David Antoš, propagátor služby a jeden z lidí, kteří na jejím překladu pracovali. Celý proces dle něho vypadá následovně:
- Zaregistruješ se na www.flattr.com. Stačí login, heslo a e-mail.
- Svůj účet „nabiješ“, například pomocí platební karty. Pro začátek stačí poslat třeba jen dvě eura.
- Nastavíš si, kolik z těchto prostředků chceš měsíčně poslat autorům, které určíš. Minimum jsou opět dvě eura, pro začátek tak můžeš podporovat své oblíbence třeba jen cenou dvou piv.
- Různě na internetu najdeš tlačítka Flattr. Vypadají a fungují přibližně jako „líbí se mi“ tlačítka Facebooku. Dávají je tam autoři webů. Stačí jediný klik a Flattr si poznamená, že chceš tohoto autora podpořit.
- Na konci měsíce se Flattr koukne, na co všechno sis kliknul, a rovnoměrně mezi autory tvou předem určenou částku rozdělí. Chceš-li tedy měsíčně platit deset eur a kliknul jsi na 20 stránkách, každá od tebe dostane 40 centů (deset procent si nechává Flattr na svůj provoz).
- Pokud chceš někoho podpořit víc než jiné, Flattr ti též umožňuje poslat autorovi přesně určenou částku.
Nárůst zájmu o digitální podporu
Tým lidí okolo českého Flattru se po úspěšné lokalizaci chce zaměřit především na poskytovatele obsahu. „Kdo jiný by své čtenáře měl motivovat k tomu, aby flattrovali, než samotní autoři?“ ptá se v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ Antoš. Dle něho se zeleno-oranžové tlačítko v minulém měsíci rozšířilo především mezi internetovými opinion leadry, jako je internetový podnikatel a novinář Patrick Zandl a filmový kritika a blogger František Fuka.
Kolik peněz čeští uživatelé prostřednictvím Flattru darují, si Antoš v současné chvíli netroufl odhadnout – růst však prý je raketový. „Z hlediska českého Flattru patří mezi nejpopulárnější autory František Fuka, který si tímto způsobem měsíčně přivydělá zhruba dva tisíce korun,“ soudí Antoš, který Flattr používá už téměř rok a měsíční limit si nastavil pět eur.
Více o experimentu Františka Fuky se dočtete ve článku Když zadarmo, tak zaplatím. Webový pokus Františka Fuky.
Antoš se se švédskou službou poprvé seznámil, když se v rámci své diplomové práce zabýval otázkou, jakým způsobem zajistit, aby autoři nehladověli a zároveň nemuseli omezovat přístup ke svému obsahu různými platebními zdmi v době, kdy je distribuce v podstatě zadarmo. Zaujaly ho v první řadě jednoduchost a pocit, který microdárcovství na internetu doprovází. „V tomto směru se služba hodně podobá crowdfundingovému webu Kickstarter. Ne každý je anebo může být kreativní, ale každý se prostřednictvím Flattr a spol. může na kreativních projektech podílet a podpořit je.“
Počet zapojených českých projektů v minulých týdnech výrazně narostl. Jak ukazuje seznam na webu www.flattr.cz, mezi nejpopulárnější weby patří blog již zmíněného Františka Fuky, oblíbený videocast Digit.cz či linuxový magazín LinuxExpress. „Flattr je univerzálním řešením pro malé i velké vydavatele. Představuje jeden z budoucích směrů, jímž je možné platit za internetový obsah, a jsme přesvědčeni, že může být užitečný umělcům, tvůrcům softwaru i občasným blogerům – každému, kdo na internetu vystavuje něco zajímavého,“ říká David Antoš.
Rozhovor o Flattru s jeho zakladatelem Peter Sundem:
Německá zkušenost
Největší popularitě se Flattr aktuálně těší v Německu. Z tradičních médií službu zavedl například německý deník Die Tageszeitung. Jeho web si tímto způsobem měsíčně přivydělá okolo dvou tisíc eur.
I největší flattrovská hvězda pochází z Německa. Je jí podcaster a mediální expert Tim Pritlove. S Flattrem spolupracuje již dva roky a v současné době prostřednictvím švédské služby měsíčně vydělává průměrně 2500 eur. V aktuálním článkusice konstatuje, že se platformě zatím nepodařilo prorazit na mezinárodní úrovni, což by mohla změnit řada investorů, kteří s Flattrem zvažují spolupráci, navzdory tomu dle něho jde o službu budoucnosti.
„Flattr je součástí velké změny způsobu, jímž v budoucnosti peníze potečou sítí. Zda bude Flatter nakonec považován za anekdotu v dějinách internetu či za jiskru finanční revoluce, nedokážu posoudit. Faktem však je, že je to jednoduchý nástroj dobrovolné podpory bezplatného obsahu. Příjmy z Flattru financují mé studio, investice, nezávislost a rodinu. Bez Flattru by spousta věcí nebyla možná, s ním je možné mnohem víc,“ píše ve své dvouleté flattrovské bilanci Pritlove.
O digitální podporu se zajímá čím dál víc lidí. Dva roky po svém založení má Flattr ve světě několik set tisíc uživatelů. Průměrná hodnota jednoho kliknutí se pohybuje okolo 60 eurocentů.
Thank You Economy
Dle veleúspěšného obchodníka s vínem a videobloggera Garyho Vaynerchuka kyberprostor směřuje k tomu, co nazývá „Thank You Economy“. Princip je dle Vaynerchuka prostý: „Starejte se o uživatele, komunikujte s nimi, odpovídejte na jejich e-maily, milujte je a oni se vám za to odvděčí.“
Dnes 37letý Vaynerchuk přišel do USA s rodiči v sedmdesátých letech, vystudoval obchodní školu a s obrovským zápalem se začal starat o rodinnou firmu. Z obyčejné vinotéky vytvořil během několika let díky nápaditému marketingu byznys s 60milionovým obratem. Jak to dokázal? Postavil si před sebe kameru a začal bezplatně vysílat internetový pořad o víně Wine Library TV. Jeho týdenní vysílání denně přiláká tisíc diváků a na mikroblogu Twitter ho neustále sleduje deset tisíc lidí. Vaynerchuk nedávno odvysílal 1000. díl.
Gary Vaynerchuk o Thank You Economy:
Vaynerchuk je přesvědčen, že v éře blogů a sociálních sítí má každý člověk svou „osobní značku“, která mu může pomoci vydělávat peníze. „Starat se o svou osobní značku znamená, že ke svému resumé přispíváte každým nadechnutím a každou sekundou práce. Váš poslední tweet, status na Facebooku nebo článek na blogu – to je teď váš profesní životopis,“ připomíná. Zejména na začátku podnikání bude vaše osobní značka vlastně všechno, co budete mít. „Každý může vydělat 40 tisíc dolarů ročně, pokud dobře zkombinuje svou vášeň a médium,“ dodává Vaynerchuk.
Začátky informační ekonomie
Model platformy Flattr připomíná i některé vize vynálezce pojmu virtuální realita, filozofa, univerzitního profesora a v neposlední řadě autora populární knihy o technických a kulturních problémech internetu You Are Not a Gadget: A Manifesto (Nejsi věcička: Manifest) Jarona Laniera. Řadu problémů digitálního světa by dle něho přineslo řešení, o kterém se uvažovalo již v raných dobách internetu. „Původní nápad spočíval ve vybudování univerzálního tržiště spojeného s číselným systémem pro malé i velké částky. Všichni by se mohli podílet a vydělávat. A nezáleželo by na tom, zda by v daném případě šlo o muziku, texty, informace či videa,“ vysvětlil Lanier v minulosti.
Najít cestu, jak zvětšit „bohatství“ uživatelů, by dle excentrického Laniera mělo být ve vlastním zájmu velkých internetových společností. Nakonec na tom prý sami vydělají. Lanierova teorie se zakládá na úvaze, že informační éru doprovází takzvaná informační ekonomie, jež je založena na novém druhu sociálních vztahů a kulturních hodnot opírajících se o rostoucí vliv informačních a komunikačních technologií, informačního průmyslu a informačního trhu.
Tato nová ekonomie však má jednu chybičku. Ve svých začátcích se dle internetového filozofa podobá spíš prehistorickému směnnému obchodu než plně rozvinutému kapitalismu. Peníze za reklamu jsou omezené a rozhodně prý nemohou být jediným pohonem nové ekonomie. „Z dlouhodobého hlediska by se tím naše civilizace ocitla ve slepé uličce,“ míní Lanier.
