Lidovky.cz

Jak ochránit politiky před drony? Česká policie se připravuje.

USA

  9:27
Dálkově řízená letadélka jsou dostupnější. Tuzemské bezpečnostní složky se připravují na možnost, že by tuto sofistikovanou zbraň zneužily teroristické organizace k útokům na civilní cíle. ČESKÁ POZICE získala materiál, který odhaluje některé podrobnosti.

Miloš Zeman a dron. foto: ilustrace Richard CortésČeská pozice

Specialisté z Policejního prezidia se už několik měsíců zabývají zdánlivě surrealistickým scénářem. Na návštěvu Česka přilétá prezident naší partnerské země z NATO. Při setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem se však teroristé pokusí odpálit nálož umístěnou na dálkově ovládaném, několikakilogramovém vrtulníčku či letadélku, které se vznáší nad Hradem. Kvůli možnosti takového ohrožení dokonce vznikla speciální pracovní skupina.

ČESKÉ POZICI se podařilo získat materiál, který odhaluje některé podrobnosti o boji s drony. Ty často využívají USA k likvidaci svých nepřátel zejména na afghánsko-pákistánském pomezí či na Blízkém východě. Tuzemské bezpečnostní složky se nicméně připravují na možnost, že by tuto rozměry malou, ale sofistikovanou zbraň zneužily teroristické organizace k útokům na civilní cíle.

Možné ohrožení

„Popsaný stav naznačuje potřebu ověřit připravenost policie reagovat na možné případy zneužití bezpilotních prostředků. Využít malý bezpilotní prostředek (hračku) k útoku na osoby či vozidla s osobami je snadno možné a dokládají to i prezentace některých zájmových organizací dostupné na internetu,“ napsali v březnu do zprávy pro policejního prezidenta jeho analytici.

Obavy z dronů sdílí i civilní rozvědka BIS. A upozorňuje i na možné ohrožení ze strany vyšinutých jedinců.

Eminentní zájem na rozpracování způsobů, jak čelit útokům dronů, mají příslušníci ochranné služby, kteří se starají o bezpečí ústavních činitelů. Podobně i Útvar rychlého nasazení (ÚRNA), který pomáhá při návštěvách světových státníků. Bezpečnostní složky doposud s malými drony zaznamenaly jen drobné incidenty. „Některá média je využívala k monitoringu akcí a policejních opatření,“ řekl policejní mluvčí Bocán.

Obavy z dronů sdílí i civilní rozvědka BIS. A upozorňuje i na možné ohrožení ze strany vyšinutých jedinců. Ti by tento sofistikovaný, ale relativně snadno dostupný modýlek mohli použít. „Osamělý vlk je noční můrou každé zpravodajské služby a záleží jen na tom, zda udělá chybu – někomu něco řekne a zanechá nějakou stopu,“ upozornil mluvčí BIS Jan Šubert.

Aktuální riziko

Policie vnímá riziko ohrožení chráněné osoby bezpilotními prostředky jako aktuální. „Pro svou práci využíváme i poznatků a závěrů mezinárodní evropské konference šéfů ochranných služeb, která se tento rok konala v Berlíně,“ sdělil ČESKÉ POZICI Jozef Bocán, mluvčí policejního prezidia. Dle něho policisté z ochranné služby trénují reakci na podobný typ útoku.

Policie vnímá riziko ohrožení chráněné osoby bezpilotními prostředky jako aktuální

O nutnosti tréninku se zmiňují i analytici policejního prezidia. Samotné používání dronů vyžaduje výcvik, a to ve vhodných prostorách, aby nedošlo ke kolizi s letadly či ke zranění v důsledku pádu bezpilotního prostředku. Kvůli cvičení oslovili bezpečnostního ředitele ČEZ Daniela Rouse, zda by mohli k výcviku použít prostory některého dolu této polostátní firmy.

Policejní obavy z dronů sdílí i civilní rozvědka BIS. Právě její agenti odpovídají za včasnou detekci rizik spojených s hrozbou teroristických útoků. „Není problém, aby si šikovný modelář takové zařízení sestrojil či si ho kdokoliv koupil. Některé firmy a organizace používají dálkově řízené létající aparatury k monitorování stavu různých dálkových přenosových a komunikačních sítí,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Jan Šubert, mluvčí BIS. Zpravodajci však podle něho nemají v současnosti informaci, že by existovalo bezprostřední riziko teroristického útoku.

Zneužití

Výběr bezpilotních prostředků je opravdu široký. Na trhu jsou běžně k dostání modely, které dokážou nést několikakilogramovou zátěž desítky minut. Jedním z výrobců této techniky je firma Telink. Na internetu nabízí bezpilotní prostředek S 1000 Premium o váze 4,2 a nosnosti 6,5 kilogramu za necelých sto tisíc korun.

Zneužití vojenských bezpilotních prostředků je dle expertů mnohem méně pravděpodobné než útok pomocí menších dronů

Z televizních záběrů jsou veřejnosti známější drony, které používá americká armáda. „Američané používají bojové bezpilotní prostředky Predator, které mohou nést protitankové rakety Hellfire, jež se jinak odpalují z vrtulníků. Spolehlivě jimi likvidují osoby a jejich bezprostřední okolí. Izraelská armáda zase drony používá k efektivní koordinaci dělostřelecké palby,“ řekl ČESKÉ POZICI bývalý šéf vojenských zpravodajců Andor Šándor.

Zneužití vojenských bezpilotních prostředků je však dle expertů mnohem méně pravděpodobné než právě útok pomocí menších dronů. Právě takové modely nepodléhají regulaci ze strany Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). „Individuální povolení se nevydává pouze pro bezpilotní letadla do 20 kilogramů určená k rekreačně sportovním účelům, včetně modelů letadel do maximální vzletové hmotnosti 20 kilogramů, jejichž provoz se pojí s obecnými a plošně stanovenými pravidly,“ napsal ČESKÉ POZICI Viktor Nath ze sekce letových standardů ÚCL.

Policejní úkol

Naopak pro větší „hračky“ existují přísnější pravidla včetně povinnosti získat povolení Úřadu pro civilní letectví. Obejití norem může přijít draho. „Provoz bezpilotních letadel bez patřičných povolení úřadu může být předmětem sankčního řízení s možností udělení pokuty až do výše pěti milionů korun,“ dodal Nath.

Policisté si dali za úkol zjistit, jak nebezpečný létající prostředek zneškodnit a zjistit pachatele, který se pokusil ohrozit bezpečnost osob

Policisté si v materiálu, který ČESKÁ POZICE získala, dali za úkol zjistit, jak nebezpečný létající prostředek zneškodnit a zjistit pachatele, který se pokusil ohrozit bezpečnost osob. A to rozhodně není snadný úkol, protože domnělý terorista může být daleko od místa útoku. Dron v sobě může mít zabudovaný počítač s nahranou trasou letu, která se řídí pomocí družicové navigace.

„Podobně odstranění či zničení věci je sice teoreticky možné, prakticky je ale nutné pamatovat především na zásadu proporcionality, neboť například sestřelování dronu automatickou puškou či brokovnicí nad skupinou osob shromážděných kolem chráněné osoby by dopadem částí bezpilotního prostředku či pouhým zvukovým efektem při střelbě mohlo být nepřiměřené,“ konstatovali policejní analytici. Jako jednu z variant zásahu zmiňují dokonce lapání dronu do sítě.

Eliminace

Jako technicky nejsnáze využitelné řešení se jeví zapojení policejních pyrotechniků, kteří vlastní rušičky. Ani to však není bez problémů. „V praxi by to pravděpodobně působilo potíže jednak kvůli včasnosti nasazení, jednak kvůli doprovodným efektům takového všeobecného rušení. Navíc je nutné je hlásit Českému telekomunikačnímu úřadu a je možné je využít pouze při bezprostředním ohrožení a po nezbytně nutnou dobu,“ uvádí se ve zprávě.

Rušička způsobí, že se bezpilotní prostředek v určitém prostoru stane neovladatelným

O složitostech s lokalizací létajících objektů ví své i docent Jan Roháč z katedry měření Elektrotechnické fakulty ČVUT. Ve spolupráci s firmou Oprox vyvíjí speciální kamerový systém, který dokáže na tři kilometry lokalizovat letící objekt s přesností jednotek metrů. I jemu se jeví jako technicky nejlepší využití rušiček. „Ozáříte zařízení silným elektromagnetickým polem. Vzhledem k tomu, že jde o určitou oblast rušení, tak je pravděpodobnost zarušení prostředku a tím i ‚zásahu‘ větší než například při střelbě z ruční zbraně,“ vysvětluje docent Roháč.

Rušička způsobí, že se bezpilotní prostředek v určitém prostoru stane neovladatelným. V praxi už ale existují prostředky a systémy s vyšší odolností vůči elektromagnetickému rušení. Policie se při dotazu, jakým způsobem chce nebezpečné objekty identifikovat a zlikvidovat, omezila na konstatování: „Z taktických důvodů nelze konkrétní kroky k eliminaci bezpilotních prostředků ohrožujících chráněnou osobu či objekt zveřejňovat.“

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.