Internet, data i hlas. Ambice ministerstva vnitra coby zřizovatele České pošty učinit ze státního podniku jednotnou státní servisní organizaci v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) nabývá konkrétních rozměrů. Dle materiálu, jejž náměstek Radek Šmerda již poslal do meziresortního řízení a který má ČESKÁ POZICE k dispozici, by pošta měla kromě služeb eGovernmentu, jako jsou Czech POINT či datové schránky, poskytovat státním institucím i pevné připojení k internetu či služby mobilního operátora. Počítá se i se změnou zakládací listiny České pošty.
Přestože cílem ministerstva vnitra je dle předkládací zprávy prostřednictvím sdíleného poskytovatele ICT služeb ve veřejném sektoru (rozuměj České pošty) „dosáhnout výrazných úspor veřejných prostředků a zefektivnění procesů při poskytování těchto služeb státní správě“, materiál zcela postrádá jakékoliv údaje o dopadech na veřejné finance. Nejen co se týká obecně deklarovaných úspor, ale rovněž nákladů na provedení takto zásadní změny v přístupu ke službám informačních a komunikačních technologií.
Ministerským materiálem nazvaným Informace o zajištění vybraných služeb informačních a komunikačních technologií využívaných státní správou by se po meziresortním kolečku měla zabývat vláda. Dodejme, že záměr napumpovat nový byznys do České pošty, který celý zavání nedovolenou veřejnou podporou státního podniku, se objevuje v době, kdy se chystá aukce volných kmitočtů pro potenciální vstup čtvrtého mobilního operátora na trh, finišuje úplná liberalizace poštovních služeb a i nadále je platný vládní záměr poštu transformovat a případně privatizovat.
Pumpování mobilní
První spekulace o záměru učinit z České pošty národního mobilního operátora pro státní správu se objevily již 6. února v časopisu Týden. Vytvořením strategie v této oblasti je dle Týdne pověřen tým kolem vrchního ředitele divize ICT České pošty Tomáše Ječného. „Už dnes pošta poskytuje pro ministerstvo vnitra řadu ICT služeb a jejich poskytování dalším centrálním úřadům je směr, který schválila i dozorčí rada podniku. Je teď na České poště, aby předložila detailněji rozpracovaný materiál,“ reagoval na informace předminulý týden mluvčí ministerstva vnitra Jiří Korbel. Že by se pošta měla stát kromě poskytovatele datových služeb i mobilním operátorem, však mluvčí nepotvrdil: „Ministerstvo vnitra to v současné době neplánuje.“
Do budoucna lze dle ministerstva vnitra uvažovat i o udělení práv na používání části volných frekvencí pro Českou poštuJenže aktuální Šmerdův materiál svědčí o opaku, a navíc obsahuje „výbušný“ záměr. „Za účelem zefektivnění Komunikační infrastruktury veřejné správy a dosažení dalších úspor státní správy lze do budoucna uvažovat i o udělení práv na používání části volných frekvencí pro Českou poštu, s. p., s cílem poskytování mobilních telekomunikačních služeb, zejména pro státní správu,“ dočteme se v dokumentu. Jinými slovy: ministerstvo vnitra zvažuje, že by pro státní podnik mohla být mimo soutěž vyčleněna část volných frekvencí na poskytování mobilních služeb. Jejich aukci letos chystá Český telekomunikační úřad (ČTÚ).
Jak na tuto úvahu reagují současní mobilní operátoři? „Aukce by podle našeho názoru měla mít předem stanovená, jasná a zejména nediskriminační pravidla a stanovené podmínky by neměly předem zvýhodňovat některého účastníka. Stejně jako jakýkoliv jiný subjekt, i Česká pošta má právo se aukce zúčastnit, ale všichni účastníci by měli mít stejnou šanci získat dražené rádiové spektrum,“ uvedla pro ČESKOU POZICI mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová.
Podobně reaguje i Telefónica O2. „Preferujeme přidělení kmitočtů prostřednictvím otevřené aukce za nediskriminačních podmínek. Soulad jiného postupu s právem ochrany hospodářské soutěže by byl na posouzení ÚOHS,“ napsala ČESKÉ POZICI Blanka Vokounová z tiskového oddělení firmy.
Zrod dalšího mobilního operátora může „pozitivním způsobem přispět k posílení konkurenčního prostředí, poklesu cen, zlepšení kvality poskytovaných služeb a k vzniku, resp. využití nových technologií a služeb v uvedené oblasti“, dočteme se dále v materiálu. Může být, jenže je otázkou, zda vznik nového operátora nestandardním obejitím pravidel hospodářské soutěže je správnou cestou. A opět chybí jakákoliv konkrétní analýza potenciální výhodnosti mobilních služeb od České pošty v porovnání s cenami, které jsou od současných operátorů schopné vysoutěžit ministerstva a další úřady již nyní.
Čtvrtý, nebo virtuální operátor?
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) aktuálně připravuje podmínky pro vypsání aukce volných kmitočtů pro provozování mobilních služeb, především rychlého mobilního internetu prostřednictvím sítě 4G. Proběhnout by měla v říjnu až listopadu. Jak v rozhovoru pro iDnes.cz uvedl již dříve šéf ČTÚ Pavel Dvořák, jedním ze záměrů aukce je přilákat na český trh čtvrtého operátora. „Třeba díky podmínce národního roamingu, který umožní nové firmě vynahradit absenci vhodných míst pro umístění sítě sdílením sítě se stávajícími operátory. Také tam chceme vložit závazek velkoobchodní nabídky, tedy virtuálního mobilního operátora. Napomoci vstupu nového provozovatele by měly i spektrální limity, které zamezí hromadění vysílacích pásem u stávajících operátorů,“ naznačil v rozhovoru šéf ČTÚ.
Je možné, že by podmínky byly nastavené tak, aby část kmitočtů získala jako „malou domů“ Česká pošta? „Dražené kmitočty jsou určené pro veřejné komunikační sítě. Nejde je vzít a použít výhradně na specializovanou síť třeba eGovernmentu,“ reagoval na dotaz serveru iDnes.cz Dvořák s tím, že pokud se Česká pošta aukce zúčastní, bude mít stejný přístup ke kmitočtům jako všichni ostatní. „Osobně si ale nemyslím, že by pro ni bylo výhodné vzít několik miliard korun a vložit je do aukce na kmitočty. Spíše je reálné využít nabídky virtuálního mobilního operátora,“ dodal Dvořák.
Pumpování internetové a datové
O tom, že by se Česká pošta měla napřímo stát poskytovatelem internetových a datových služeb pro státní správu, informovaly minulý týden Hospodářské noviny. Jenže cena za objednané služby by v takovém případě mohla být jen stěží určena jako tržní a Česká pošta přijímající veřejné prostředky bude zvýhodněna oproti svým potenciálním konkurentům. A logicky hrozí, že ti si budou stěžovat na porušení pravidel veřejné podpory. Například Tomáš Pfeffer ze společnosti GTS Novera označil již dříve tento postup za nelegální. „Pokud by stát omezil soutěž tím, že bude zakázky dávat napřímo České poště, budeme se pochopitelně bránit všemi dostupnými prostředky,“ uvedl Pfeffer pro HN. A pro ČESKOU POZICI dodal: „Ať si pošta vybuduje, co chce, ale ať potom postupuje v rámci klasickcýh tendrů a postaví svou nabídku vedle nabídek současných poskytovatelů. jedině tak se ukáže, zda bude schopná nabídnout lepší cenu.“
V případě, že Česká republika bude využívat Českou poštu jako poskytovatele internetových a datových služeb, bude dle ministerského materiálu možné, aby pošta při poskytování těchto služeb státním orgánům, resp. jednotlivým resortům postupovala přímo v rámci vertikální spolupráce. „Státní správa, tedy Česká republika, bude oprávněna tyto služby využít a Česká pošta povinna je zajistit,“ uvádí materiál.
Pokud si bude Česká pošta najímat subdodavatele, přestane platit mantra, že zakázkami pro ni by stát de facto platil sám soběV rámci tohoto konceptu prý může být využito některé z výjimek předvídaných v zákoně o veřejných zakázkách anebo ze specifických vztahů mezi zadavatelem a dodavatelem. „Jedná se o postupy, které mají původ v předpisech a judikatuře EU, zejména o vertikální spolupráci mezi veřejnými zadavateli, anebo o institut tzv. horizontální spolupráce. Kromě těchto řešení je možné postupovat i formou dohody o společném nákupu nebo lze uvažovat o převedení výkonu dané pravomoci veřejnoprávní smlouvou,“ píše se dále v ministerském materiálu.
Bude ale Česká pošta schopna veškeré ICT služby dodat z vlastních zdrojů? Náměstek Šmerda již dříve prohlásil, že pošta bude i nadále veřejným zadavatelem a na služby, které nedokáže zajistit sama, si bude najímat subdodavatele. Jenže pak by přestala platit jeho mantra, že prostřednictvím zakázek pro Českou poštu od státní správy de facto platil stát sám sobě. Bude ale v takovém případě výsledná cena od České pošty pro státní instituce opravdu výhodnější, než kdyby některé služby ICT soutěžily napřímo u komerčních poskytovatelů?
Podpořeno i zákonem
Za snahou napumpovat nový byznys do České pošty může stát i kompenzace za výpadek příjmů státního podniku v souvislosti s chystanou novelou zákona o poštovních službách (nyní je ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně). Na jejím základě by mělo od příštího roku dojít k dovršení úplné liberalizace poštovního trhu (tématu jsme se věnovali v článku Tak trochu zpackaná liberalizace poštovního trhu).
Česká pošta by sice měla do konce roku 2017 zůstat poskytovatelem takzvaných základních poštovních služeb pro občany ČR „za přijatelnou cenu a v přijatelné kvalitě“, nicméně již od příštího roku se bude potýkat s konkurencí i v dosud monopolním sektoru doručování zásilek do 50 gramů nebo za cenu nižší než 18 korun.
Z balíku pozměňovacích návrhů k poštovnímu zákonu, jimiž by se měl 29. února zabývat hospodářský výbor Poslanecké sněmovny, je v této souvislosti zajímavý návrh na „upřesnění přechodných ustanovení“. V bodě 2., který do 31. prosince 2017 stanovuje Českou poštu (případně jejího právního nástupce) poskytovatelem zmíněné základní služby, by dle zmíněného návrhu měla být doplněna věta:
„Současně je povinen (poskytovatel základní služby – pozn. red.) zajišťovat roli určeného poskytovatele sdílených ICT služeb pro státní správu a samosprávu ČR.“
Ministerstvo vnitra pro posílení této role České pošty ve svém materiálu předpokládá rovněž doplnění zakládací listiny státního podniku o nové předměty podnikání. Měly by jimi být:
- dodávka, rozvoj a provoz systémů informačních a komunikačních technologií a souvisejících služeb, včetně infrastruktury, která se využívá při plnění úkolů státní správy,
- provoz, dodávka a rozvoj systémů informačních a komunikačních technologií, které nakládají s citlivými daty nebo utajovanými informacemi, včetně datových registrů a datových skladů,
- provoz, podpora a rozvoj kritické komunikační infrastruktury státu,
- poskytování služeb centrálního nákupního místa pro orgány státní (veřejné) správy.I nadále je platný vládní záměr Českou poštu transformovat v akciovou společnost, případně privatizovat, schválený již v roce 2007
Když privatizovat, ne všechno
Myšlenka vytvořit jednotnou státní servisní organizaci v oblasti ICT služeb není nic neobvyklého. Materiál ministerstva vnitra zmiňuje několik příkladů ze zahraničí, například rakouské Spolkové výpočetní centrum založené státem jako nezávislá organizace fungující na základě tržních principů, jež je klíčovým hráčem v oblasti IT pro veřejný sektor. Nebo dánskou agenturu pro státní ICT služby Statens IT, jež poskytuje služby osmi ministerstvům. České plány jdou ale mnohem dál, zejména co se týče úvah na téma České pošty coby mobilního operátora pro státní správu.
Může být za snahou kumulovat v České poště byznys se státní správou zvýšení tržní hodnoty firmy pro případ privatizace? I nadále je totiž platný vládní záměr poštu transformovat v akciovou společnost, případně privatizovat, schválený již v roce 2007. Možná, nicméně materiál ministerstva vnitra upozorňuje, že oblast strategických služeb poskytovaných státu Českou poštou „není z bezpečnostních a dalších důvodů vhodné privatizovat“.
Vybrané služby, které již Česká pošta pro státní správu zajišťuje:
- Informační systém datových schránek.
- Správa Czech POINT.
- Projekt DONEZ – kontrola nezaměstnaných, Informační systém o veřejných zakázkách.
- Integrovaná telekomunikační síť ministerstva vnitra (ITS).
- Centrální komunikační infrastruktura ministerstva vnitra.
- Centrální místo služeb (CMS) – slouží jako centrální komunikační uzel státní správy, který musí zabezpečit připojení různých operátorů – komerčních, municipálních, ITS atd.
- Koncesionář E-tržiště – realizace nakupování vybraných komodit v rámci zakázek malého rozsahu a zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení pro ústřední orgány státní správy.
Vybrané služby, které by měla Česká pošta pro státní správu zajišťovat dle materiálu ministerstva vnitra:
- Hosting a housing základních registrů – sdílený poskytovatel ICT služeb může vystupovat jako provozovatel příslušných informačních systémů a provoz základních registrů by tak byl realizován jakožto služba poskytovaná Správě základních registrů.
- Telefonní centra tísňového volání (TCTV) – sdílený poskytovatel ICT služeb by mohl participovat na vytvoření (návrh, výstavba), provozu a rozvoji TCTV, jakož i na monitorování, bezpečnostním dohledu a reportingu u tohoto centra.
- Centrální dohled nad komunikačními systémy – preventivní monitorování stavu a jednotlivých prvků komunikační infrastruktury ICT služby v oblasti ochrany kritické infrastruktury, krizového řízení a mimořádných událostí.
- EKIS – Ekonomický Informační Systém.
- Poskytování služeb centrálního nákupního místa pro orgány státní (veřejné) správy.
- Hosting a housing sekundárního umístění státní pokladny.