Zákazu kouření v restauracích či barech se věnuje jen malá část právě připravované novely takzvaného protikuřáckého zákona, který je ve skutečnosti mnohem obsáhlejší a má chránit obyvatele i před alkoholem a dalšími návykovými látkami. Právě pasáž o kouření ale vyvolává největší emoce. Střetávají se tu totiž zájmy provozovatelů restaurací, tabákových firem, občanských iniciativ, Evropské unie, zdravotníků, státu i jeho názorově rozdělených obyvatel.
Ministerstvo zdravotnictví, které návrh předkládá, chce po vzoru většiny evropských států kouření v restauracích zakázat. Všechny zmíněné skupiny už připravují zbraně. Podívejme se na jejich argumenty bez emocí, na základě dostupných faktů.
Zákon se naposledy upravoval před třemi lety. Od té doby si provozovatelé restaurací mohou vybrat, zda se v jejich podniku bude kouřit, nebo ne. Fakticky se nic příliš nezměnilo, protože většina hostinských zůstala ze strachu o tržby v kuřáckém nebo kombinovaném režimu. Což nevyhovuje zejména občanským iniciativám, které požadují zpřísnění zákona.
Česká republika je dle iniciativy Česko bez kouře jednou z posledních vyspělých zemí, kde neexistuje účinná ochrana před tabákovým kouřemZatím naposledy byl jejich hlas slyšet 19. prosince 2012, kdy sdružení Česko bez kouře uspořádalo před ministerstvem zdravotnictví happening, kterým chtělo vládu přimět k činnosti. „Česká republika je jednou z posledních vyspělých zemí, kde neexistuje účinná ochrana před tabákovým kouřem. Přitom pasivní kouření u nás ročně způsobuje několik tisíc úmrtí a značně zvyšuje riziko infarktu, rakoviny plic a řady dalších onemocnění, což představuje zároveň vysoké finanční zatížení státní pokladny,“ vyjmenovává Lenka Pipková z iniciativy Česko bez kouře základní argumenty pro zákaz kouření v restauracích.
Další přidává jeden z iniciátorů novely zákona Boris Štastný (ODS): potřebu chránit zaměstnance před vlivem tabákového dýmu. „Není rozdíl mezi pracovníky nemocnice nebo baru. Všichni by měli být státem chráněni před poškozováním svého zdraví. Zaměstnanci, kteří například onemocní, by mohli na státu požadovat odškodné,“ uvedl poslanec.
Jak vysvětlit pojem svoboda
Zastánci současného stavu naopak argumentují především svobodou podnikání a obávají se rušení provozoven kvůli nedostatku zákazníků. Asociace hotelů a restaurací například zaujímá stanovisko, že naplnění záměru ministerstva zdravotnictví by poškodilo podnikatele v pohostinství a způsobilo další úbytek restaurací a barů. V konečném důsledku by se podle asociace dále snížil počet pracovních míst v tomto oboru.
Podobně hovoří i tabákové firmy. „Naše společnost vždy podporovala efektivní a komplexní regulaci, která zahrnuje i regulaci kouření na veřejných místech. Souhlasíme se zákazem kouření v místech, kam lidé musejí chodit, jako jsou úřady, zdravotnická zařízení nebo zařízení určená pro mládež. Na druhou stranu ale věříme, že rozhodnutí zda povolit, zakázat či omezit kouření v restauracích, barech či klubech by mělo být ponecháno na majitelích těchto zařízení. Proto považujeme stávající regulaci, kdy se každý má možnost rozhodnout, zda navštívit kuřácký či nekuřácký prostor, za dostačující,“ říká Andrea Gontkovičová, členka představenstva společnosti Philip Morris ČR.
Debaty mezi zastánci a odpůrci kouření v restauracích se nejčastěji točí kolem pojmu svododa. Majitelé vyzdvihují svobodu soukromého podnikání a jsou proti jakékoliv jeho regulaci. Už méně si ale zřejmě uvědomují, že regulace podnikání je v praxi běžná. Regulují se podmínky skladování i prodeje potravin, nebo otevírací doby podniků, například u venkovních zahrádek. Svoboda jednotlivce (i podnikatele) totiž podle teoretiků demokracie končí tam, kde začíná svoboda druhého, popřípadě celé společnosti. A zastánci přísnější regulace řadí mezi nadřazené svobody i právo na zdraví. Proti tomu hostinští zase namítají, že nekuřáci do jejich podniku nemusejí chodit.
Zkusme odhlédnout od vyhraněných stanovisek jednotlivých zájmových skupin a na problematiku regulace kouření se podívat optikou dostupných faktů.
Jak je to ve zbytku Evropy?
Většina Evropských zemí jde cestou přísnější regulace. Úplný zákaz kouření v restauracích platí v zemích na západ od Česka, ale i v Bulharsku, Makedonii či Litvě. Přísnější regulaci kouření požaduje i Evropská komise. Nedávno přišla s návrhem, že všechny krabičky od cigaret budou muset mít jednotný vzhled a nalepené odpuzující obrázky.
- Zákaz kouření ve všech veřejných zařízeních včetně restaurací a barů (v některých zemích se uplatňují různé výjimky):
Británie, Bulharsko, Černá Hora, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Litva, Makedonie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Švédsko, Turecko.
- Zákaz kouření ve většině veřejných zařízení, kouření v restauracích a barech ale zákon striktně nezakazuje:
Belgie, Bosna a Hercegovina, Česko, Kypr, Lotyšsko, Malta, Portugalsko, Španělsko, Ukrajina, Vatikán.
Pramen: odvykani-koureni.cz
Veřejné mínění
Podle zatím zveřejněných průzkumů se zvyšuje počet lidí, kteří kouření v restauracích nechtějí. Výzkum agentury Ipsos z letošního jara ukázal, že pro úplný zákaz kouření by bylo 78 procent Čechů. K nekuřákům se přidávají i kuřáci. V roce 2007 podporovalo zákaz jen 13 procent z nich, dnes s ním souhlasí téměř 33 procent pravidelných kuřáků.
Každý nebo téměř každý den si zapálí 24 procent Čechů, nekuřáci tvoří většinu 64 procent. Ostatní kouří pouze několikrát za měsíc nebo výjimečně.
Kouř z cigaret patří spolu s nekvalitní obsluhou a špatným jídlem mezi nejčastější důvody nespokojenosti Čechů při návštěvě restaurace, baru či kavárny. Výzkum agentury Ipsos byl proveden mezi 8488 respondenty a na projektu se podílel i studentský tým prvního ročníku Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, katedry marketingové komunikace a PR.
Podobný průzkum dělala loni i agentura Median. Podle ní bylo pro zákaz téměř 70 procent lidí, zatímco čtyři roky předtím 50 procent.
Úbytek hostů
Reprezentativních studií, které by prokázaly vliv zákazu kouření na úbytek hostů, je zatím pomálu. Faktem je, že například nizozemská vláda se rozhodla opětovně povolit kouření v barech, které nejsou větší než 70 metrů čtverečních. Podobně se zachovalo i Chorvatsko, a to už po čtyřech měsících od zavedení zákazu. Důvodem byly protesty provozovatelů barů a restaurací, kterým se údajně značně snížil obrat.
Přesná čísla jsou dostupná z Belgie, kde majitelům kaváren a barů klesl počet zákazníků o 27 procent, tedy alespoň podle informací na webových stránkách tamní Asociace hotelů a restaurací. Podle průzkumu, který si belgická asociace nechala zpracovat, by třetina provozovatelů čistě kuřáckých restaurací a čtvrtina s kombinovaným režimem ukončila po zavedení zákazu kouření podnikání v oboru a propustila by zaměstnance.
Průzkum agentury Ipsos v České republice ale ukazuje opačným směrem. Podle ní lze po zavedení nekuřáckých restaurací očekávat tří- až šestiprocentní nárůst počtu návštěvníků, protože by se přidaly i rodiny s dětmi nebo lidé, jimž cigaretový zápach vadí. Tento dopad podle Ipsosu potvrzují i studie z Irska, Itálie či Velké Británie.
Peníze, nebo život?
V otázce zdraví jsou vědci vcelku zajedno – kouření, byť pasivní, má podle nich negativní vliv. V mnoha státech platí zákaz v restauracích již několik let, a množí se proto i důkazy. V říjnu tohoto roku byla například zveřejněna studie, která srovnala výstupy 45 vědeckých prací zabývajících se dopady zákazu kouření v restauracích na Novém Zélandě, v USA a Německu na zdraví – výsledkem byl pokles hospitalizací s infarktem o 15 procent, s mrtvicí o 16 a u onemocnění dýchacích cest o 24 procent.
Ministr financí Miroslav Kalousek prý disponuje analýzou, která dokládá, že spotřební daň z cigaret státu vydělá více peněz, než utratí za léčbu důsledků kouřeníNepochybná je také příčinná souvislost mezi kouřením a vznikem karcinomů. Dokazuje to například profesor Jan Žaloudík v knize Souvislost kouření a zhoubných nádorových onemocnění – Kouření a rakovina. S kouřením bývá spojována především rakovina průdušek a plic, přesvědčivé doklady o výrazném zvýšení rizika vlivem zplodin kouření tabáku existují i pro řadu dalších zhoubných nádorů dutiny ústní, hrtanu, jícnu, žaludku, slinivky břišní, ledvin, močového měchýře, dokonce i gynekologických nádorů a leukemií.
Škodlivost kouření nepopírají ani tabákové firmy. Brání se však argumentem, že pouze dodávají legální drogu těm, kteří mají zájem ji konzumovat.
Negativní zdravotní důsledky způsobené tabákovými výrobky si uvědomuje i stát. Jenže stojí před otázkou, zda kouření výrazně regulovat, a připravit se tím o peníze ze spotřební daně či DPH. Ministr financí Miroslav Kalousek v září uvedl, že disponuje analýzou, která dokládá, že spotřební daň z cigaret státu vydělá více peněz, než utratí za léčbu důsledků kouření. „Analýza potvrzuje to, co jsem si, upřímně řečeno, vždycky myslel, že je to přínosné, a nikoli ztrátové,“ prohlásil Kalousek.
Podle poslance Ladislava Šincla (ČSSD) se výsledky analýzy, o níž hovořil ministr financí, nápadně podobají té, kterou si nechala zpracovat společnost Philip Morris v roce 1999. S jejími výsledky nesouhlasí Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku. „Světová banka odhadla škody způsobené tabákem v České republice na částku 80 až 100 miliard ročně,“ uvedla Králíková pro server Peníze.cz.
Proti tomu stojí daňový pohled ministra financí Kalouska, který 26. září 2012 v Poslanecké sněmovně prohlásil:
„Z hlediska fiskální – zdůrazňuji fiskální, nikoliv humanitní, ale fiskální – výhodnosti pro stát, myslím, že tady prostě nemůže být sporu. Veřejným zdravotním pojištěním ročně protéká zhruba 230 miliard korun, na spotřební dani z tabáku vybere stát zhruba 45 miliard korun. Představa, že by všechny nemoci, chřipkou počínaje, transplantací srdce konče, byly z jedné čtvrtiny způsobeny kouřením, je zjevně absurdní.
(...) spotřební daň z tabáku (je) pro stát významný byznys. Pokud k tomu připočtu i to, co říkal předřečník, že to výrazně zkracuje lidský život zhruba o deset až 15 let, no tak je k tomu potom nutné – a znovu zdůrazňuji, nesouhlasím s tím, ale bavíme-li se v aritmetických číslech, tak ministr financí je musí pojmenovat, tak zkrácení lidského života o deset až 15 let se logicky pozitivně promítá na penzijním účtu, což je další významný přínos pro státní rozpočet. Takže prosím, nepřesvědčujme se tady o tom, že kouření je pro veřejné rozpočty státu ztrátové. Není. Je bohužel vysoce ziskové.“
Podpora ve sněmovně
A jak to tedy ve sněmovně s podporou novely protikuřáckého zákona aktuálně vypadá? Podle Borise Šťastného je nyní výrazně vyšší než při poslední úpravě. Už jen proto, že novelu předkládá vláda a ministerstvo zdravotnictví. Šťastný se však nemůže spolehnout na podporu stranických kolegů, protože ti většinou patří k zastáncům svobodného trhu.
Proti bude určitě hlasovat například poslanec Jaroslav Martinů (ODS). „Důvodem mého rozhodnutí je, že tato oblast nepotřebuje žádnou legislativní úpravu, je na zvážení každého, zda bude kouřit, pít a užívat návykové látky,“ uvedl Martinů pro ČESKOU POZICI. Podobně mluví i Vladislav Vilímec z ODS. „Nejsem pro úplný zákaz kouření v restauracích, ačkoliv sám nekouřím, a tedy nevyhledávám restaurace, kde se kouří. Jsem pro to, aby si majitelé či provozovatelé restaurací v rámci obchodní strategie zvolili, zda bude možnost v jejich restauraci kouřit, či ne, popřípadě vyčlenili kuřácké prostory. Považuji to za rozumnější přístup než celoplošné zákazy.“
Naopak poslanci sociální demokracie by podle informací ČESKÉ POZICE novelu podpořit mohli. Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jeronýma Tejce však bude v tomto případě hlasovat každý sám za sebe, nikoli podle stranického klíče. Odhadnout výsledek hlasování sněmovny tak zatím nelze. Tejc osobně zákon podpoří. „Jsem pro zpřísnění zákona, který reguluje užívání jakýchkoliv drog, včetně cigaret,“ uvedl pro ČESKOU POZICI.
Novela měla jít původně do sněmovny v září letošního roku. Vlivem metanolové kauzy a nutnosti připravit dodatky se zpozdila. Po absolvování připomínkového řízení má jít podle nynějších předpokladů do vlády v únoru 2013. Poslanci o ní budou rozhodovat pravděpodobně začátkem léta.
