Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Jak dezinterpretovat volební preference

  9:32

Průzkum ppm factum, který si objednalo hnutí ANO 2011, neříká, jak by volby dopadly. Přesto je tak prezentován.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Interpretace výsledků předvolebních průzkumů je ošidná disciplína, jakož i zákeřná zbraň. Záleží, jestli nepovedeného interpreta vede neznalost či úmysl například zasáhnout do průběhu volbení kampaně. Aktuálním příkladem zkreslování je průzkum agentury ppm factum a prezentace výsledků některými médii.

Agentura vydalaprůzkum stranických preferencí, které dle ppm factum ukazují na sílící podporu neparlamentních stran. Nejlépe v průzkumu dopadla ČSSD s 21 procenty, následována TOP 09 s deseti procenty, KSČM s devíti procenty, ODS se šesti procenty. Hnutí Ano 2011 a SPOZ dosáhly shodně pět procent, KDU-ČSL tři a Okamurův Úsvit dvě procenta. Volit by nešlo deset procent oslovených, nerozhodnutých pak bylo celých 25 procent respendentů.

A nyní, co s tím. Problémem stranických preferencí je, že neukazují to, jak by mohly volby výsledkově dopadnout, spíše poukazují na nálady, jaké ve vládnou vůči jednotlivým subjektům. Podle sociologů Tomáše Lebedy a Jindřicha Krejčího (studie Výzkumy volebních preferencí a jejich prezentace v médiích z roku 2007) jsou stranické preference obtížně interpretovatelné.

„Stranické preference se snaží poskytnout obraz o volebním postoji celé dospělé populace, která však v žádném případě není totožná se skupinou skutečných voličů, kteří se voleb nakonec zúčastní. Prakticky nezachytitelný je v rámci stranických preferencí definitivní postoj nerozhodnutých voličů, stejně jako případná míra neúčasti respondentů, kteří původně ve výzkumu deklarovali účast,“ píší v analýze Lebeda a Krejčí. Ve volbách se počítají jen hlasy odevzdané pro konkrétní strany, kdežto stranické preference zahrnují i nerozhodnuté voliče i ty, kteří k volbám nepůjdou. Tím jsou podíly jednotlivých stran ve „stranických preferencích“ logicky nižší.

Lebeda s Krejčím poukázali na rok 2006 a KDU-ČSL, kdy pár týdnů před volbami vyšel průzkum stranických preferencí, dle nichž měli lidovci získat jen 4,9 procenta. Sociologové spočítali, že po vypuštění neurčitých odpovědí by strana v tom stejném průzkumu získala přes šest procent.

V médiích se však již psalo, že lidovci by dle daného průzkumu vypadli ze sněmovny. „Média nakládala s těmito stranickými preferencemi tak, jako by se jednalo o volební prognózu. Těžko říci, zda úmyslně, nebo z ‚pouhé‘ neprofesionality,“ okomentovali případ lidovců citovaní sociologové. KDU-ČSL ve volbách nakonec získala 7,22 procent hlasů.

To, jakým způsobem jsou v médiích výsledky takových průzkumů „dešifrovány“, má ovšem nemalý dopad na předvolební dění. Mnozí voliči se řídí skutečností, zda daný subjekt má šanci proniknout do sněmovny. Stranické preference pak mohou poškodit zejména strany, jejichž šance se pohybují kolem pěti procent.

Skutečně potopená ODS?

Když agentura ppm factum v pondělí zveřejnila výsledky průzkumu uskutečněného pro Babišovo hnutí ANO 2011, v deníku médiích se den poté objevily například následující interpretace:

  • Deník Právo: „Podle včera zveřejněného průzkumu agentury PPM Factum by občanské demokraty volilo jen šest procent lidí, což je jejich rekordní propad.“ (...) „Z průzkumu dále vyplývá, že by volby vyhrála soc. dem. s 21 procenty, druhá by byla TOP 09 s deseti procenty a třetí komunisté s devíti procenty. Lidovci by dostali tři procenta a dvě procenta Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.“
  • Parlamentní listy zase přinesly článek nazvaný Babiš si objednal průzkum. Výsledek posílá jeho hnutí do sněmovny.

Ani jedno z daného průzkumu ppm factum nevyplývá. Stranické preference nelze považovat za volební prognózu – na rozdíl od jiných typů výsledků, například volebního modelu zmíněné agentury. Průzkum vůbec neříká, že ODS by volilo šest procent. V šetření se navíc objevilo 25 procent nerozhodnutých, kteří k volbám jít hodlají. Těžko odhadovat, ke kterému subjektu by se tito voliči přiklonili. Zisky jednotlivých stran by však byly určitě vyšší – ODS by velmi pravděpodobně měla více než šest procent. Stejně tak je možné, že do sněmovny by se dostali i lidovci.

Nelze jistě říci, že analýza ppm factum žádné zajímavé informace nepřinesla. Minimálně totiž ukázala trend vývoje nálady veřejnosti vůči jednotlivým subjektům: ČSSD suverénně vede, ODS dramaticky oslabuje, malé strany a protestní hnutí jako ANO 2011 nebo Úsvit Tomia Okamury jsou na vzestupu. Jen to zatím nelze přepočítat na konkrétní procenta a u subjektů kolem pěti procent už vůbec nelze vsadit na to, zda nakonec vstoupí do sněmovny.