Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jak dál zkásnout solárníky? Obtížně, chrání je zákon.

  21:19

Politický tlak na prodloužení solární daně je velký, Ústavní soud ale trvá na dodržení práv investorů.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Zdravý rozum říká: Když chceme hledat peníze, kterými zaplatíme každoroční náklady obnovitelných zdrojů energie (OZE) – především solárních elektráren – v řádu desítek miliard korun, nenecháme to jen na spotřebitelích elektřiny a daňových poplatnících. Přispět by měli také majitelé fotovoltaických panelů. Tím spíše, že některé jejich instalace (konkrétně ty na polích) jsou škodlivé pro tuzemskou ekonomiku, energetiku i životní prostředí.

Politický tlak na prodloužení takzvané solární daně, která do konce letošního roku odebírá výrobcům fotovoltaické elektřiny více než čtvrtinu z jejich příjmu, je skutečně enormní. Podporuje jej nejen výkonná rada ODS, ale třeba i bývalý zelený ministr životního prostředí Martin Bursík, který už v nové roli šéfa Komory obnovitelných zdrojů energie hodil solárníky přes palubu.

Pravidlo patnáctileté návratnosti potvrdil Ústavní soudPro prodloužení se vyslovoval ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, jehož resort má na starosti také energetiku. Mimo záznam i z vládních kruhů zaznívá tvrdý postoj – solární daň by neměla skončit po třech letech (2011–2013), ale měla by pokračovat po celou dobu životnosti fotovoltaických panelů.

Tolik politika. Nyní přichází tvrdá realita, se kterou pracují úředníci. Původní návrh o podpoře OZE, se kterým přišel v roce 2005 bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek, obsahoval pravidlo, že státní pomoc musí provozovatelům zelených elektráren zajišťovat patnáctiletou dobu návratnosti jejich investice. A toto ustanovení dodnes zůstává pilířem celého právního rámce okolo podporovaných zdrojů. Přes to vlak nejede, což loni potvrdil také Ústavní soud, přičemž však současně uvedl, že solární daň – byť uvalená dodatečně – jako taková přípustná je.

Nové zkrouhnout, staré těžko

Ministerstvo průmyslu a obchodu může celkem „v pohodě“ navrhovat zastavení podpory pro nové instalace, zkrouhnout už dříve přislíbené peníze je ale delikátnější úkol

Ministerstvo průmyslu a obchodu proto může celkem „v pohodě“ navrhovat zastavení podpory pro všechny nové instalace obnovitelných zdrojů energie od roku 2014, zkrouhnout už dříve přislíbené peníze je ale mnohem delikátnější úkol. Každý pokrok by měl být jenom „mírný v rámci zákona“. A vše nasvědčuje tomu, že zachování solární daně na současné úrovni pro všechny výrobce fotovoltaické elektřiny by už bylo v rozporu s ustanovením zákona i verdiktem Ústavního soudu.

Vlastně je to takové „déja vu“. I kdyby poslanci bývali chtěli na přelomu let 2009 a 2010 zastavit tehdejší solární šílenství, ze kterého jsme se dodnes nevzpamatovali, bránilo jim v tom ustanovení zákona, podle kterého bylo možné snížit výkupní ceny pouze o pět procent. Dnes je zase nepřekročitelnou bariérou zmiňovaná patnáctiletá návratnost.

Riziko retroaktivity

„Je zapotřebí s tím něco dělat, řešení se hledá, ale není to triviální,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI náměstek ministra financí Ladislav Minčič, který má na úřadě Miroslava Kalouska na starosti právě daně. Tedy i tu solární – byť formálně jde o „odvod“ z příjmu ve výši 26 procent (případně 28 procent, podle toho, jakým způsobem solárníci podporu čerpají), který ovšem reálně není ničím jiným než daní. Minčič je za svůj – v tomto ohledu klíčový – resort jedním z účastníků jednání na úrovni náměstků ministrů, kteří se celou záležitostí zabývají z podnětu ministerstva Martina Kuby.

Ladislav Minčič mluví i o dalších souvislostech a úskalích expertního úsilí, které ČESKÁ POZICE shrnula do tří bodů:

  • Zpětná změna pravidel (tedy další zdanění už přislíbených příjmů) může poškodit investory, kteří vycházejí z toho, že jednou nastavená zákonná ustanovení platí. To také pro stát znamená další hrozbu soudních sporů.
  • Když parlament na konci roku 2010 schvaloval solární daň, vycházel mimo jiné z předpokladu, že doba tří let je maximem právě z hlediska zajištění patnáctileté návratnosti. Bylo by tedy nutné prokázat, že tento předpoklad nebyl správný.
  • Premiér Petr Nečas nedávno vyhlásil záměr daňového moratoria – tedy nezvyšování daní a nezavádění dalších. Je sice možné tvrdit, že tady jde o solární odvod, nikoliv daň, ale z faktického hlediska to nebude přesné.
Nic není rozhodnuto

To, že navzdory silné politické vůli prodloužit platnost solární daně zatím není vůbec jasné, jak to udělat, potvrzuje také náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavel Šolc: „Není nic rozhodnuto. Dokud se nerozhodne něco jiného, platí ukončení (solární daně) k 31. prosinci 2013.“

Zatím se mluvilo o tom, že by stát mohl například nastavit nižší sazbu solární daně, nebo diferencovat mezi solárníky například podle velikostí jejich elektráren. To, zda se vláda nakonec tímto směrem vydá, asi ukážou detailnější propočty. Je přitom zjevné, že stát – měnící pravidla za pochodu – nemůže v tomto ohledu počítat s žádnou vstřícností solárníků.

Solárníci tvrdí, že už nynější tříletá daň posunula návratnost investic nad zákonnou hraniciFotovoltaická asociace i Aliance pro energetickou soběstačnost, která hájí právě zájmy podnikatelů v OZE, společně tvrdí, že už nynější tříletá solární daň posunula návratnost investic nad zákonnou hranici. Martin Sedlák ze zmíněné aliance navíc uvádí, že solární daň nebyla jediným restriktivním opatřením. Mezi těmi dalšími šlo také o zrušení daňových prázdnin nebo o vynucené investice do zařízení, které v případě potřeby – z hlediska provozu distribuční sítě – umožní solární panely regulovat nebo vypnout.

Solárníci navíc vyčítají Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ), že vychází z propočtu takzvané prosté návratnosti, která nezohledňuje časovou hodnotu peněz v podobě úroků z úvěrů a hodnoty vlastního kapitálu – na rozdíl od diskontované návratnosti. „Žádný racionální investor by nevložil svůj kapitál do podniku, kde mu za patnáct let bude vrácena pouze investovaná částka, navíc znehodnocená inflací,“ uvádí ve svých materiálech fotovoltaická asociace.

Pohled ERÚ je opačný. Jeho šéfka Alena Vitásková už dříve podala trestní oznámení, podle kterého se bývalí zaměstnanci úřadu mohli dopustit nezákonného postupu tím, že naopak stanovili výkupní ceny příliš příznivě pro provozovatele obnovitelných zdrojů energie.

Autor: