Jak Credit Suisse kryla obchody českého miliardáře

ČESKÁ POZICE se při pátrání po informacích k dědickému řízení po Měkotovi dostala až k dokumentům, které ukazují na podobné „služby“ švýcarské banky. Credit Suisse před deseti lety pomohla vytvořit pro Měkotu, jenž byl jejím prémiovým klientem, spletitou strukturu. Ta fungovala jako skryté potrubí pro peníze vydělané z velké části při ovládnutí a následném prodeji Mostecké uhelné společnosti (MUS). Systém Měkotovi umožňoval do roku 2013, kdy náhle zemřel na golfu, v pohodlném přítmí investovat své miliardy.

Problém spočívá v tom, že Měkotu a další privatizátory MUS již v té době (od roku 2003) prověřovala tuzemská protikorupční policie. V roce 2007 vyšetřování zahájili i švýcarští detektivové. ČESKÁ POZICE získala svědectví jednatelky panamské firmy Edwards Consulting Vanessy Payetové, která detailně popsala praktiky švýcarské banky.

Vyhnout se vyšetřovatelům

Offshorová společnost z Panamy, ve které měl Měkota „zaparkovanou“ zhruba miliardu a půl, stála na počátku celého peněžního řetězce. Odsud peníze putovaly do renomované švýcarské banky, zde získaly oficiální nálepku úvěru a následně odešly do konkrétních projektů - i v Česku. 

Vše začalo v roce 2005. „Naše firma Edwards byla součástí struktury, která vznikla pod dohledem Credit Suisse. Banka svým VIP klientům (kterým Měkota byl) umožnila vytvořit systém výhodný z hlediska daňových povinností a optimalizace zisků po celém světě,“ uvedla Payetová přibližně před rokem u notáře. Především však z jejích úst padlo následující: „Naše společnost zůstala díky nastavené struktuře v jistých zemích zcela anonymní směrem ke kontrolním orgánům.“

Připomeňme, že v té samé době se již česká policie zajímala o Měkotovu roli v případě MUS. Popsané transakce mohou podle advokáta renomované české advokátní kanceláře, který si nepřál být jmenován, vzbuzovat podezření z trestné činnosti.

Praní špinavých peněz?

„Legalizací výnosů z trestné činnosti, což je právní pojem pro praní špinavých peněz, se obecně rozumí jakékoliv kroky směřující k zastírání, podstatnému ztěžování nebo znemožňování dohledání původu majetku, včetně peněz, získaného z trestné činnosti, a to včetně jednání, které umožňuje provádět tyto kroky někomu jinému,“ řekl ČESKÉ POZICI právník.

Tisková mluvčí Credit Suisse pro střední Evropu Sabine Kruegerová odeslala dotazy týkající se zjištění České pozice do centrály banky v Londýně a Curychu. Konkrétní odpovědi na dotazy, zda šlo ze strany Credit Suisse o běžnou praxi, zda považují vyhýbání se daním za etické či jestli banka po skandálech typu HSBC změnila svou politiku, nedorazily. Mluvčí Kruegerová pouze vzkázala, že banka se nemůže konkrétně k věci vyjádřit kvůli probíhajícímu šetření.

Populární služby

Panamské firmě Edwards Consulting, která disponovala Měkotovými penězi, mechanismus umožnil podle ředitelky Payetové distribuovat peníze do libovolných projektů v jakékoliv zemi. „Banka poskytovala peníze naší společnosti do projektů a subjektů, které jsme kontrolovali nebo o které jsme měli zájem,“ pronesla v prohlášení. Jako přínosy nastíněného „back-to-back“ modelu spolupráce uvedla obchodní výhodnost spojení s renomovanou světovou bankou a optimálnější zdanění transakcí.

V odborné terminologii se činnost Credit Suisse pro Měkotovy firmy označuje jako fiduciární služby. Ty spočívají ve svěření majetku do profesionální správy jiné osobě či instituci. „V zahraničí, zejména v anglosaských zemích, mají tyto služby dlouhou historii. Fiduciárních služeb využívají majetní lidé po celém světě pro účely diskrétní správy a ochrany majetku. Podstatou fiduciárních služeb je svěření majetku do rukou profesionálních správců řídících se vůlí vlastníka. Těmito správci mohou být právníci, banky, investiční manažeři, fondy, trustoví správci a podobně,“ vysvětluje Karel Pluhař ze společnosti Akont Trust Company, která se živí poskytováním komplexních offshorových služeb.

Podle něho jsou fiduciární služby díky mimořádné diskrétnosti a zajištění právní ochrany majetku velmi populární. „V žádné veřejné databázi nejsou dostupné záznamy o vlastnických vztazích a spravovaný majetek je odolný proti nepřátelskému převzetí nebo šikanóznímu insolvenčnímu návrhu,“ dodal Pluhař.

Oslovený advokát, který si přál zůstat v utajení, si nicméně o spolupráci mezi Credit Suisse a Měkotovou společností myslí, že daňové povinnosti se nelze zbavit tím, že se zakryje pravý účel a podstata získaných peněz, jež kolují v oběhu. „Platí, že odpovědnost může nést i finanční zprostředkovatel, který se na takovýchto transakcích podílí (míněna Credit Suisse - pozn. red.), nebo je dokonce organizuje,“ uvedl právník, kterému redakce poskytla získané materiály.

Zadrhnutý penězovod

Spolupráce mezi Měkotou a Credit Suisse započala v roce 2005. V té době zároveň policie prověřovala okolnosti, za kterých manažeři skrytě ovládli většinový podíl v Mostecké úhelné. Udělali to za peníze těžební firmy. Na konci transakce se jako majitelé objevili uhlobaroni Antonín Koláček, Luboš Měkota a dvojice Petr Pudil a Vasil Bobela. Měkota svůj 40procentní podíl prodal v roce 2008 za zhruba čtyři miliardy finančníkovi Pavlu Tykačovi. Švýcarská justice nakonec Koláčka a spol. za podvod a praní špinavých peněz koncem roku 2013 nepravomocně odsoudila.

Člověkem, který byl Měkotovi od počátku „panamské mise“ asi nejblíže, byl podnikatel Petr Žižka, který dnes představuje ústřední postavu dědického řízení po zesnulém uhlobaronovi. V roce 2005 se společně s Měkotou vydal do curyšského střediska Credit Suisse, aby zajistili financování pražského developerského projektu Rezidence Kavčí Hory (tehdy Mlynářka Centrum). Měkota měl uložené čtyři miliardy na účtu panamské Edwards Consulting, Žižka pak přes dvacet milionů v britskopanenské firmě Seacombe Estate Investment - obě společnosti pro investiční účely založila Credit Suisse.

„Luboš Měkota byl velmi významným klientem Credit Suisse, a proto jsme měli možnost využití prémiových služeb správy aktiv Credit Suisse. Ty spočívaly v tom, že jsme mohli levně a anonymně poskytovat naše prostředky do různých projektů po světě. Banka za to dostávala odměnu ve výši 0,5 až 0,75 procenta z převedených prostředků ročně,“ upřesnil Žižka.

Rezidenci Kvačí Hory, jejímž ústředním projektem je avantgardní „dům s dírou“ na Kavčích horách, takto z Karibiku přes Credit Suisse dorazilo 300 milionů. Před dvěma lety se však celý penězovod zadrhl.

Bitva u soudu

Měkota totiž zemřel. Podle jednatelky panamské Edwards Consulting Vanessy Payetové následně Credit Suisse zablokovala lidem z firmy přístup k dokumentům či depozitní schránce. „Banka nepochopitelně brání naší společnosti dostat se k informacím o zůstatku na účtu. Konstatuji, že Credit Suisse naší firmě dluží přes 1,3 miliardy korun,“ pronesla Payetová u notáře přibližně před rokem.

Mezitím se rozehrála v Praze tuhá bitva o majetek této společnosti. Loni v květnu ji finanční problémy stáhly do insolvenčního řízení. V jeho rámci Credit Suisse přihlásila pohledávku ve výši 300 milionů - těch, které měla rezidence získat z Měkotovy panamské schránky. Právníci rezidence ji však neuznávají, podle nich byla již v době vyhlášení insolvence uhrazena. Opačného názoru je banka i insolvenční správce Lee Louda. Měkotova firma proto před týdnem spadla do konkurzu.

Měkotův obchodní partner a správce dědického řízení Žižka nicméně neztrácí víru ve vítězství nad velkou švýcarskou bankou. „Po Lubošově smrti se mnou Credit Suisse přestala zcela komunikovat. Odřízla mně i dědičce přístup k našim účtům (Edwards a Seacombe). Nám se ale podařilo prokázat - což banka nakonec uznala -, že část pohledávky pokryla z mých peněz v souladu s původní dohodou o financování. Není důvod pochybovat, že jakmile se nám podaří získat další důkazy o nakládání Credit Suisse s prostředky dědičky, bude muset tato banka přiznat barvu‘,“ řekl Žižka ČESKÉ POZICI.