Jádro je drahé, ale přesto nejlevnější, tvrdí Britové

Londýn v případě vzorové elektrárny pro Temelín argumentuje tím, že tu prostě není lepší alternativa.

Nový model výstavby jaderných elektráren chtějí Britové aplikovat v elektrárně Hinkley Point (na snímku její současná podoba). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nový model výstavby jaderných elektráren chtějí Britové aplikovat v elektrárně Hinkley Point (na snímku její současná podoba). | foto: © ilustrace ČESKÁ POZICEČeská pozice
Nový model výstavby jaderných elektráren chtějí Britové aplikovat v elektrárně Hinkley Point (na snímku její současná podoba).

Když se britská vláda nedávno dohodla s francouzskou společností EdF na stavbě dvou nových bloků elektrárny Hinkley Point, mnohé Čechy musela zarazit cena – v přepočtu téměř 500 miliard korun. Jistě, jde o velké bloky EPR (po 1650 megawattech instalovaného výkonu). Ale z českého pohledu je i tak garantovaná výkupní cena elektřiny z Hinkley Point velmi vysoká – kolem 90 liber za megawatthodinu po dobu 35 let, přičemž přesná výše se bude odvíjet od toho, zda EdF bude stavět v Británii ještě další elektrárnu.

Elektrárna Hinkley Point je sice drahá, ale přesto je údajně jisté, že domácnostem ušetří peníze. Všechny reálné alternativy jsou podle Britů dražší.Projekt Hinkley Point jako určitý vzor je přitom hodně zajímavý pro zastánce i odpůrce rozšíření jihočeského Temelína. Nikoliv až tak chystanou technologií, protože reaktory EPR vyrábí francouzská Areva (jako dodavatel EdF a jejích čínských partnerů), která byla z temelínského tendru vyřazena. V Hinkley Point byl ale poprvé dohodnut právě nový mechanismus garantované ceny elektřiny, který není jednostranný, jako v případě kritizované podpory obnovitelných zdrojů v Česku či jiných evropských zemích.

Pokud totiž tržní cena převýší garantovanou, počítá se s tím, že na to bude doplácet EdF. Nejde tedy o dotaci, ale o dlouhodobou stabilizaci ceny na určité úrovni, což může být výhodné pro zákazníka i elektrárenskou firmu. Takový je aspoň pohled optimisty. Pohled skeptika je samozřejmě jiný, podle něj fakticky půjde o dotaci, protože tržní cena výše té garantované nikdy nedosáhne.

Z britského pohledu je nicméně klíčový jiný argument. Elektrárna Hinkley Point sice bude drahá, ale přesto je údajně jisté, že domácnostem společně s dalšími budoucími atomovými bloky ušetří nemalé peníze. Britská nukleární asociace dokonce uvádí konkrétní číslo: v průměru na domácnost má být úspora v letech 2026-30 na úrovni 74 liber ročně v dnešních cenách. Jak je to možné? Ministerstvo pro energetiku a klimatické změny totiž vypočítává, že elektřina z jádra bude levnější než všechny reálné alternativy – tedy elektřina z plynových a obnovitelných zdrojů.

Hlavně snížit emise

Zmíněný název ministerstva (nejen pro energetiku, ale také pro klimatické změny), který Čecha bezpochyby na první pohled zarazí, je ovšem v kontextu těchto úvah dost výmluvný. Ve srovnání s Českem jsou Britové „posedlí“ snižováním emisí oxidu uhličitého. Mají dokonce zákon, který stanovuje přesné cíle při snižování emisí. Takže se prostě počítá s tím, že levné, ale špinavé uhelné elektrárny už ve Spojeném království nebudou. K tomu je ale nutné dodat, že to podle současných britských plánů paradoxně nemá znamenat konec uhlí jako zdroje pro výrobu elektřiny – Londýn totiž nastavil stejná pravidla (včetně oné garantované ceny) jak pro budoucí jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje, tak pro technologii podzemního ukládání emisí uhlíku (Carbon Capture and Storage – CCS). Ta se ale zatím jeví jako mnohem dražší než jádro.

České politické strany sice také vyjadřují podporu obdobě britského zákona o snižování emisí, ale lze předpokládat, že stanovení přísných závazků tady narazí na odporAť tak či onak, faktem je, že tady poměřování Hinkley Point s Temelínem trochu pokulhává. České politické strany sice také vyjadřují podporu obdobě britského zákona o snižování emisí, ale lze předpokládat, že stanovení přísných konkrétních závazků v této oblasti narazí na odpor. A o velké části uhelných elektráren v Česku nelze říct, že by už brzy směřovaly do šrotu. Británie je při výstavbě dalších jaderných elektráren pod velkým tlakem – během deseti let bude muset nahradit pětinu starých atomových a uhelných zdrojů.

V Česku by nicméně dostavbu Temelína také mohly urychlit obavy, že kvůli přísnějším evropským pravidlům pro provozování jaderných elektráren přestane třeba během dvanácti až patnácti let běžet druhý český atomový zdroj v Dukovanech.

Zmíněná úspora pro domácnosti není jediným hlasitě vychvalovaným pozitivem, které v Británii zaznívá. Spojené království bude díky Hinkley Point údajně dál rozvíjet know-how v oblasti příslušných vyspělých technologií a také vytvoří nová pracovní místa. Premiér David Cameron mluví o pětadvaceti tisících.  

Vraťme se ale k propočtům garantované ceny. Z hlediska úvah o podobném mechanismu v Temelíně bude důležité posoudit nejenom samotnou cifru, ale také to, co v ní je zahrnuto. Cena bude narůstat o inflaci, dobrou zprávou ale je, že elektrárenská společnost EdF na sebe bere riziko prodražování stavby a nákladů případných časových průtahů. To se nicméně netýká případů, kdy projekt poškodí změny v britské legislativě. (Britové s francouzskou firmou tento bod upřesnili do dalších detailů.)

Co ještě dodat? Hinkley Point se pro Temelín jednou z inspirací stane, ale v Česku to vše nakonec může dopadnout úplně jinak.