Jaderný sňatek Maďarů s Rusy

Na rozšíření jaderné elektrárny v Paksi, jež má zrealizovat Rosatom, poskytne Rusko Maďarsku půjčku ve výši 10 miliard eur.

První ze dvou nových bloků elektrárny v maďarské Paksi, které postaví ruský Rosatom, by měl být dokončen v roce 2023. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy První ze dvou nových bloků elektrárny v maďarské Paksi, které postaví ruský Rosatom, by měl být dokončen v roce 2023. | foto: © montáž ČESKÁ POZICE, foto ReutersČeská pozice
První ze dvou nových bloků elektrárny v maďarské Paksi, které postaví ruský Rosatom, by měl být dokončen v roce 2023.

Ačkoliv nemohla v podstatě nikoho překvapit, zpráva o tom, že dva nové bloky jaderné elektrárny Paks postaví ruský Rosatom, vyvolala v Maďarsku i v zahraničí bouřlivé ohlasy. Na dostavbě elektrárny se v minulém týdnu dohodli ruský prezident Vladimir Putin a maďarský premiér Viktor Orbán.

Rusko poskytne Maďarsku v rámci největšího maďarského investičního projektu za poslední desetiletí, jehož celková hodnota by měla podle současných plánů dosáhnout 12 miliard eur (zhruba 330 miliard korun), mezistátní úvěr ve výši 10 miliard eur s dobou splatnosti 30 let. Přestože zatím nejsou známy detaily uzavřené dohody, už teď je jasné, že Maďarsko obdrželo výhodnější podmínky, než jaké v současnosti panují na trhu, a se splácením úvěru bude moci začít až po dokončení prvního bloku v roce 2023.

Opozice se bouří, Brusel neprotestuje

Dohoda uzavřená v tajnosti na základě intenzivních jednání, která probíhala od posledního setkání Putina a Orbána 31. ledna 2013, se setkala s pobouřením maďarské opozice. A to i přesto, že rozšíření elektrárny v Paksi, o kterém parlament rozhodl ještě v době vlády socialistů v roce 2009, podporují všechny politické síly kromě liberálů i převážná většina veřejnosti.

Opozice nyní dohodě vytýká především to, že na rozšíření nebyl vypsán tender, zatímco podle většiny analýz, jež vyšly v zahraničním tisku, je tato dohoda dalším z řady kroků, prostřednictvím nichž se Moskva snaží obnovit svůj vliv ve východní Evropě.

O rozšíření elektrárny v Paksi jsme již před rokem psali v článku:

Brusel vzal toto rozhodnutí evidentně na vědomí a unijní představitelé uznali, že je maďarská vláda o připravující se dohodě předem informovala. Podle zpráv, které pronikly na veřejnost, byli představitelé Rosatomu v posledních několika měsících v Budapešti častými hosty. Navíc Viktor Orbán stejně jako János Lázár, vedoucí úřadu maďarské vlády, vrcholného vládního orgánu, který supertajný projekt připravoval, několikrát jednali s evropským komisařem pro energetiku Güntherem Oettingerem; maďarský premiér celou věc konzultoval také s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem.

Svolení Bruselu týkající se konstrukce bez vypsání tenderu údajně zařídila skupina Rothschild a německá kancelář Hengeler Mueller. Dohoda má být v brzké době předložena parlamentu.

Jak vznikne nový Paks

Dva nové bloky o výkonu 1200 megawattů zakoupí Maďarsko bez tendru a projekt bude realizovat ruská státní korporace Rosatom, která v současnosti staví celkem 28 jaderných reaktorů, z toho 19 mimo území Ruska. Jaderná elektrárna v Paksi zůstává v rukou maďarského státu, zatímco právo na dodávání jaderného paliva má ruská strana zaručeno až do té doby, dokud bude ochotna odvážet též vyhořelé články. Dvacet procent nákladů na investici hradí jako vlastní příspěvek maďarský stát, zatímco zbylých 80 procent pokryje ruský úvěr. První blok by mohl být uveden do provozu nejdříve v roce 2023.

Projekt pomůže Maďarsku

Bez jaderné elektrárny v Paksi by maďarská ekonomika podle premiéra Orbána nemohla konkurenčně obstátPodle očekávání vlády, která považuje celý projekt za národní strategickou otázku, tento projekt napomůže ročnímu zvýšení HDP o jedno procento, přinese 10 tisíc nových pracovních míst a maďarský podíl bude představovat 40 procent. Realizace této investice nebude probíhat na komerčním základě, což zaručí levný proud. Podle logiky maďarské vlády bez Paksi nemůže být laciný proud, zatímco zde vyrobený proud bude výrazně levnější než elektřina z obnovitelných zdrojů, a proto dokáže jako jediný konkurovat importu.

Bez jaderné elektrárny v Paksi by maďarská ekonomika podle vyjádření premiéra Orbána nemohla konkurenčně obstát. Premiér dále poukázal na to, že v souvislosti s rozšířením jaderné elektrárny Paks nelze zapomínat ani na to, že konkurenceschopnost maďarského hospodářství v příštích třiceti letech nebude záviset pouze na kvalifikované pracovní síle, ale i na cenách elektrické energie. V souladu s rostoucím počtem investic do průmyslu a výroby je nutné zvyšovat také energetickou kapacitu, čehož lze dosáhnout pouze rozšiřováním stávajících zdrojů.

Jak prohlásil György Barcza, spolupracovník institutu pro ekonomický výzkum Századvég, celková produkce obou nových bloků by podle současné dohody měla o dvacet procent překonat produkci současných čtyř reaktorů, díky čemuž stoupne podíl výrazně levnější elektrické energie, což sníží závislost země, napomůže předvídatelnosti zásobování a zajistí významnou konkurenční výhodu.

Termín uvedení prvního nového bloku do provozu se kryje s odstavením poslední německé jaderné elektrárnyJak navíc upozornil, v období, kdy bude fungovat všech šest reaktorů najednou – čtyři staré a dva nové –, by mohl podíl v Maďarsku vyrobené energie dokonce přesáhnout 80 procent. Při této kapacitě počítá vláda evidentně i s možností vývozu, přičemž jak mnozí poznamenávají, termín uvedení prvního bloku do provozu se kryje s odstavením poslední německé jaderné elektrárny.

Stejně tak nelze zapomínat ani na to, že do roku 2037 budou odstaveny v současnosti fungující bloky, které pokrývají 40 procent maďarské poptávky po elektrické energii. Jak argumentují ministři, kteří byli v této otázce osloveni, pokud by vláda tento krok neučinila, pak by došlo počínaje rokem 2020 k výraznému růstu závislosti a muselo by dojít ke zvýšení dovozu zemního plynu.

Politici zároveň dodávají, že jaderná elektrárna v Paksi funguje i v současnosti na základě ruské technologie, takže bude-li ruskou technologii využívat i v budoucnu, k žádnému růstu závislosti nedojde. Iniciátoři současného rozhodnutí upozornili obzvláště na to, že použití jiných zařízení v elektrárně fungující na základě ruských technologií by představovalo značné riziko.

Podle Jánose Lázára dohoda napomůže právě energetické nezávislosti a nejde vůbec o to, že by se jejím prostřednictvím maďarská strana ještě více zavázala Rusům, nýbrž pouze o to, aby mohla elektrárna v Paksi fungovat dalších šedesát let i po roce 2023.

Dobrá karta před volbami

Maďarská vláda zdůrazňuje, že rozšíření elektrárny v Paksi nebylo podmíněno jednáním o žádných jiných otázkách. Přesto se zdá logické, že podobná strategická spolupráce, jež je pro Moskvu důležitá nejen z obchodního hlediska, ale představuje rovněž významný průlom a referenci v oblasti výstavby jaderných elektráren pro celou Evropskou unii, a navíc je umocněna maďarskou podporou plynovodu South Stream, je podmíněna určitými vzájemnými gesty.

Největší maďarské železárny Dunai Vasmű, v současnosti v ruském vlastnictví, se vrátí do rukou maďarského státuMaďarsku se tak například naskýtá možnost vyjednat si výhodnější ceny plynu při prodlužování dlouhodobé smlouvy o exportu plynu, která vyprší v roce 2015. Nelze ovšem vyloučit, že levnější plyn dostane Budapešť již od příštího měsíce, což by se mohlo vládnímu hnutí Fidesz, které staví svou kampaň před dubnovými parlamentními volbami na snižování poplatků za energie, náramně hodit.

Významným gestem je však také to, že největší maďarské železárny Dunai Vasmű, které jsou v současnosti v ruském vlastnictví, se vrátí do rukou maďarského státu. V opačném případě by bylo nutné počítat s propouštěním, což by mohlo výrazně přispět ke zhoršení nálad v tomto regionu.

Stejně tak by mohlo dojít ke snadnější dohodě o dluhu ve výši 132 milionů eur, který zůstal u ruské Vněšekonombank ještě po zkrachovalém Malévu, jedná se však také například o nových soupravách pro třetí trasu budapešťského metra. Ve světle toho všeho je jistě pochopitelné, proč nazval János Lázár maďarsko-ruské vztahy čím dál lépe fungujícím účelovým sňatkem, který je pro obě strany čím dál větším požitkem.

Z Paksi se stala otázka víry

Dokud však nejsou známy detaily dohody, jedná se samozřejmě pouze o spekulace. Právě z tohoto důvodu musí maďarská vláda usilovat o co největší transparentnost. Už proto, že se pochopitelně jedná o silně zpolitizovanou otázku, ve které se spolu nestřetávají pouze odborné argumenty, ačkoliv již samotná otázka energetické strategie by si zasluhovala širší diskusi. Dodnes o ní totiž mezi stranami ani zdaleka nepanuje konsenzus.

Rozšířením elektrárny v Paksi je ovšem, jak se zdá, o celé záležitosti již rozhodnuto a lze pouze doufat, že se toto rozhodnutí zrodilo na základě rozsáhlých přípravných studií a posuzování vlivů. Mimo jiné třeba o tom, zda se tento projekt z hlediska rentability vyplatí, dokáže-li skutečně zajistit levnější elektřinu a bude-li přebytečný proud kam prodat. Momentálně je totiž Maďarsko zemí 10 milionů energetických expertů a ekonomů, nicméně o podstatných otázkách se nemluví.Z elektrárny Paks se stala otázka víry a o správnosti rozhodnutí o jejím rozšíření si dělá každý názor na základě politických sympatií

Z elektrárny Paks se stala otázka víry a o správnosti rozhodnutí o jejím rozšíření si dělá každý názor na základě politických sympatií. Z tohoto důvodu vyvstává nebezpečí, že veřejný diskurz nebude ani v budoucnu probíhat na podkladě odborných argumentů a z otázky jaderné elektrárny se stane maďarské Gabčíkovo nového tisíciletí. Všichni si totiž jistě dobře pamatují, že výstavba dunajské kaskády byla jedním z ústředních témat maďarské změny režimu.

A právě na to nyní hraje také opozice. Těžko se jí ovšem bude zastírat, že v uplynulých patnácti letech podporovala rozšíření elektrárny v Paksi a posílení energetické spolupráce s Ruskem s největší vervou právě levice. A jelikož se jí kromě obav z rozprodávání země nedostává žádných lepších argumentů, poukazuje alespoň na názorový kotrmelec hnutí Fidesz.

Připomíná, že v roce 2008 nazval samotný Viktor Orbán energetické plány, které měla Gyurcsányova vláda s Moskvou, pučem. A samozřejmě cituje i slova Jánose Lázára z roku 2010, podle nichž se každý, kdo se sbližuje s Ruskem, vzdává čehosi z pohledu demokracie, svobody a dodržování lidských práv, aby na tomto sbližování v ekonomickém smyslu vydělal a naplnil si kapsy.

Ve správný čas otočit

Opravdový politik dokáže překročit svůj stín. Dokáže se přizpůsobit změnám ve světě, a je-li potřeba, přehodnotí i své starší postoje. Právě to také učinil maďarský premiér Viktor Orbán, když ve správný čas rozpoznal změnu rozložení sil a otevřel se vůči východu.

Pro středoevropského politika, který nese odpovědnost za určitou zemi, je to, zda si nové skutečnosti uvědomí a vyvodí z nich, jaký se v nich pro něj skrývá potenciál, naprosto zásadní. Jasné to je samozřejmě také politikům, kteří nyní křičí v souvislosti s rozšiřováním jaderné elektrárny v Paksi a ve skutečnosti pouze litují, že to nemohou být právě oni, kdo se pustí do největší tuzemské investice do infrastruktury za poslední desetiletí.

Ačkoliv o to svého času sami usilovali, nyní tajně doufali, že Brusel učí všemu přítrž a projektu zabrání. Bruselským představitelům je ovšem celá záležitost jasná a na vědomí ji vzali i tací, kterým vzmáhající se Rusko jinak není vůbec po chuti. Přičemž o to, na jaké energii postaví ta která země svoji budoucnost, se příliš nezajímá ani Brusel. Tím méně za situace, kdy je pro využití atomové energie i převážná většina obyvatel.

Stejně tak nelze příliš mluvit ani do toho, s kým se dá která členská země dohromady v zájmu rozšíření svých možností. Také o tom je totiž podobná investice. Posiluje nejen energetickou bezpečnost, ale rovněž suverenitu, může představovat impuls pro hospodářský růst i domácí inovaci. Právě proto stálo za to vrátit se opět na začátek, ideologii odložit stranou a na pragmatickém základě a s národními zájmy na zřeteli přehodnotit vztah s Moskvou.

  • Tento článek vznikl ve spolupráci České pozice a deníku Lidové noviny.