Nově dotažené kabely k čerpadlům chladicí vody do prvního z šesti bloků elektrárny Fukušima I by měly být připojeny ještě během víkendu. Tomu předchází velké očekávání, jak u šesti reaktorů a sedmi bazénů s vyhořelým palivem dopadne spuštění spásného chladicího systému – přežil bez větší újmy zemětřesení, tsunami a několik výbuchů v elektrárně? Nejspíš se dá očekávat, že budou použitelná jen vnější čerpadla.
V Japonsku už vyzářilo deset procent černobylské dávkyMnoho jaderných odborníků, včetně předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové, předem uklidňovalo, že Fukušima není Černobyl. Podle zjištění francouzského Institutu pro jadernou energii a technologie však už v Japonsku vyzářilo deset procent černobylské dávky. A to ještě likvidace zdrojů radioaktivity ve Fukušimě vůbec nezačala. Technici s nasazením vlastního života jen brání tomu nejhoršímu, aby se radioaktivita počernobylsku nerozjela.
Málo vody
Den stará inventura úniků z elektrárny Fukušima I, zveřejněná na webové stránce Mezinárodní agentury pro jadernou bezpečnost (MAAE), dopadla zle. Ani v jednom ze tří reaktorů, které byly do doby zemětřesení v chodu, není dost vody a proutky s palivem větším dílem trčí nad hladinou. Za takových okolností se uvolňují plyny, které hrozí protržením ocelové a betonové bezpečnostní obálky reaktoru (kontejnmentu).
Když se radioaktivní plyny odpustí, kontaminují okolí. Neradioaktivní vodík, který směsi plynů dominuje, vytváří se vzduchem výbušnou směs, která po svém samovznícení už vyhodila do vzduchu střechy a vnější pláště všech tří budov s těmito reaktory. U druhého a třetího bloku je však podezření, že bezpečnostní obálka má díru a radioaktivita může volně unikat.
Zrádné chladicí bazény
Ještě vážnější je to u vyhořelého paliva. V chladicích bazénech je těch proutků neskonale víc než v reaktorech, voda se odpařuje rychleji a o to víc hrozí tavení paliva u odhalených prutů. Nádrž s vyhořelými pruty je u každého reaktoru.
Fukušimské bazény jsou však velice zrádné. U japonských varných reaktorů nejsou uvnitř kontejnmentu, který by bránil šíření radioaktivity – jsou umístěny nad reaktorem pod lehkou střešní konstrukcí. Stačí výbuch vodíku a radioaktivitě z vysychajících chladicích bazénů nic nebrání v šíření do ovzduší.
Jeden z pramenů uvádí, že ve Fukušimě I je přes 600 tisíc prutů vyhořelého palivaSedmý fukušimský bazén shromažďuje pruty už zčásti vychlazené. A to nejen ze všech bazénů zdejších reaktorů, ale i z reaktorů mnoha dalších elektráren, které sem byly dováženy jako do meziskladu. Čím víc jaderného paliva se bez vodního chlazení svou vnitřní energií rozehřívá na vzduchu, tím nebezpečnější je celá nádrž. Sloup páry nad nádržemi sice vyhlíží strašidelně, jenže když zmizí, je situace mnohem vážnější – v bazénu už není žádná voda a hrozí, že se rozjedou velice nebezpečné procesy.
Šokující byla výbušná aktivita čtvrtého bloku, který byl v době katastrofy odstaven. Jak je možné, že zařízení uvedené do klidu v době před katastrofou, najednou dělá problémy? Zdánlivě nevysvětlitelná příčina je ve zdejším bazénu. „Když se z provozních důvodů odstavoval reaktor, muselo být veškeré palivo uloženo do nádrže. Avšak čím má palivo větší zbytkový výkon, tím víc produkuje tepla a odpařuje vodu,“ vysvětluje Vedoucí katedry jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Lubomír Sklenka. Vyjmuté funkční proutky tedy byly větším zdrojem tepla než vyhořelé palivo. A nastal problém, s nímž nikdo dopředu nepočítal. Čtvrtý blok nejprve sám od sebe vybouchl, potom v něm dvakrát hořelo.
Jeden z pramenů uvádí, že ve Fukušimě I je přes 600 tisíc prutů. Hrstka jaderných techniků, vojáků a policistů se je snaží ochlazovat s nasazením vlastního života.
Med i pohrůžka pro zachránce
Těm, kteří se obětují, aby zabránili prudkému nárůstu radioaktivity vycházející z elektrárny, se v Japonsku říká Padesátka statečných. Přestože jich je zhruba sto osmdesát a s posledním náborem dobrovolníků něco přes dvě stě. Firma Tokyo Eletric Power (TEPCO), jíž elektrárna patří, „si je šetří“, aby je ozáření nevyřadilo příliš brzy z činnosti. Jsou ubytováni v prostředí s nízkou radioaktivitou a k zářící elektrárně přicházejí ve směnách po padesáti, aby bránili dalšímu přehřívání reaktorů a chladicích bazénů. Jsou to všechno vzdělaní lidé, kteří si uvědomují všechna rizika, která podstupují. Přesto nedezertují. Ostatně by se za ně velmi obtížně hledala stejně profesně zdatná sestava.
Japonský premiér Naoto Kan prý nařídil, že personál elektrárny musí zůstat do úplného konce
„Nebojíme se zemřít,“ odvážně prohlásil jeden z nich. „Jsou jako váleční piloti jdoucí na smrt,“ přirovnal techniky k pilotům kamikadze tokijský jaderný vědec Keiči Nakagawa. Poklony statečným přicházejí ze všech stran. Jejich kolegové po celém světě se zároveň podivují, jak chatrné mají kyslíkové přístroje a ochranné obleky, které poskytují jen malou ochranu před radiací
A zaměstnavatel ze společnosti TEPCO? „Jsou to nejstatečnější ze statečných a pokládají život za svoji zemi,“ řekl listu Daily Mirror zástupce firmy. Japonský premiér Naoto Kan se údajně nechal slyšet: „Vyklizení elektrárny nepřichází v úvahu!“ A podle citací z deníku Mainiči Šimbun prý nařídil, že personál elektrárny musí zůstat do úplného konce.
Med od zaměstnavatele a pohrůžka od šéfa vlády, obojí vyjde nastejno. Ti, kteří mají za užívání technologií ohrožujících většinu občanů skutečnou odpovědnost, se jí vyhnou. A zachránci za to zaplatí zkrácením života.
