Izrael je bezpečná oáza, kde občas dojde voda

Česká republika má v Izraeli tradičně dobré jméno. Mají nás rádi, pomohli jsme jim kdysi vyhrát válku, říká v rozhovoru bývalý ministr zahraničí a současný velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický. Naopak Češi vidí Izrael jako výbušnou oblast, což musí přestat.

Martin Stropnický. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Stropnický. | foto:  Dan Materna, MAFRA
Martin Stropnický.

Česká diplomacie by měla hledat řešení, jak zastavit rostoucí antisemitismus v Evropě. V rozhovoru to zdůrazňuje bývalý ministr zahraničí a současný velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický. „Je iluzí myslet si, že by se něco takového jako holokaust nemohlo opakovat. Historie jde v cyklech,“ říká s tím, že růst protižidovských nálad by česká zahraniční politika neměla ignorovat. „Vždy jsme byli mostem mezi Izraelem a arabskými státy. Na tom bychom i nyní měli v Evropě stavět,“ myslí si velvyslanec.

Uškodit Česku by podle něho nemělo ani případné přestěhování ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, což část členských států Evropské unie s ohledem na své arabské menšiny kritizuje. „Rozhodně se ozvou některé země, speciálně severské a i Francie, které nám ukáží varovný ukazovák. Ale někdy mi ta totální stádnost trošku vadí,“ dodává Stropnický. Během pobytu v Izraeli si už vyzkoušel i to, jak se prchá do krytu, když se ozvou sirény. „V Tel Avivu máte na úkryt 90 vteřin. U Pásma Gazy je to jen 15 vteřin, což je fofr,“ prozrazuje velvyslanec.

LIDOVÉ NOVINY: V Izraeli jste zhruba rok. V diplomacii ale nejste žádným nováčkem. Přesto, překvapil vás nynější post v Izraeli něčím?

Izrael je země svébytná, originální, vymyká se běžnému standardu, proto je tam pro mě spousta věcí nových. Nemyslím z hlediska technologie práce, ta je všude stejná. Novým je pro mě například jiný způsob jednání s partnery, nemluvě o kultuře či náboženství. Určitě nesmím zapomenout ani na to, že je tam permanentní bezpečnostní riziko. To ale na ulici běžně vůbec nepoznáte.

STROPNICKÝ: Určitě. Izrael je země svébytná, originální, vymyká se běžnému standardu, proto je tam pro mě spousta věcí nových. Nemyslím z hlediska technologie práce, ta je všude stejná. Novým je pro mě například jiný způsob jednání s partnery, nemluvě o kultuře či náboženství. Určitě nesmím zapomenout ani na to, že je tam permanentní bezpečnostní riziko. To ale na ulici běžně vůbec nepoznáte.

LIDOVÉ NOVINY: Ředitel Českého centra v Tel Avivu Robert Mikoláš označil Izrael za bezpečnou oázu. To je dost netradiční pohled na tuto výbušnou oblast. Souhlasil byste s ním?

STROPNICKÝ: Je to bezpečná oáza, kde občas dojde voda. Samozřejmě jde o subjektivní pocit, speciálně Tel Aviv je kosmopolitní metropole, máte v ní pocit naprostého osobního bezpečí. Řekl bych, že o dost většího než v některých evropských velkoměstech. Ale Pásmo Gazy je zdrojem permanentního napětí a útoků včetně raketových. Když jsem tam přijel, zkušenější kolegové mi říkali: „Až uslyšíte sirénu, není to nácvik.“

LIDOVÉ NOVINY: A už jste ji slyšel?

STROPNICKÝ: Třikrát, což je za deset měsíců docela dost. Průběžný stav je taková křehká půda.

LIDOVÉ NOVINY: Co dělat, když zazní siréna?

Zažili jsme také víkend, kdy Hamás vypálil asi 320 raket, což je neuvěřitelné množství. Dvakrát vystřelil až na Tel Aviv, Ale jinak je naprosto poklidný. Můžete tam nechat věci na pláži a jít se koupat a nemít hrůzu, že vám někdo sebere ručník. V tomto smyslu je to země naprosto bezpečná.

STROPNICKÝ: Už ve školách jsou nácviky, děti postupují organizovaně a efektivně. S mojí dcerou jsme to také ve škole zažili. Najednou zazněla siréna, ovšem to byl nácvik. Chtěli nám ukázat, jak děti sprintují do nejbližšího krytu. Škola má své kryty, stejně jako většina domů, samozřejmě i velvyslanectví a rezidence. Je to dokonce změřené na čas. V Tel Avivu máte na úkryt 90 vteřin, což je relativně dost. U Pásma Gazy je to jen 15 vteřin, což je fofr.

Zažili jsme také víkend, kdy Hamás vypálil asi 320 raket, což je neuvěřitelné množství. Dvakrát vystřelil až na Tel Aviv, to se strašně dlouho nestalo, jedna střela skončila v moři a druhá pět kilometrů od školy, kam chodí naše dcera. Ale jinak je Tel Aviv naprosto poklidný. Můžete tam nechat věci na pláži a jít se koupat a nemít hrůzu, že vám někdo sebere ručník. V tomto smyslu je to země naprosto bezpečná.

LIDOVÉ NOVINY: Když se řekne Česká republika, co si Izraelec představí?

STROPNICKÝ: Zemi, která mu v roce 1948 poskytla zbraně po vyhlášení Státu Izrael, kdy okamžitě den nato všechny okolní arabské státy Izraeli vyhlásily válku. Šlo skutečně o život. Měli jen zárodek armády, staré zbraně na pokraji použitelnosti. Přesto to po osmi měsících vyhráli. A vyhráli to díky tomu, že my jsme jim ty zbraně dodali. I včetně několika letadel. A tohle říkají vždycky.

Prezident Masaryk navštívil Izrael v roce 1927 jako první evropský státník, tehdy to ještě nebyl stát Izrael, ale byl to britský mandát. T. G. M. tehdy otevřel v Jeruzalémě dokonce konzulát.

Když jsem předával pověřovací listiny izraelskému prezidentovi Rivlinovi, říkal mi, že má doma ještě schovanou českou flintu. Takže toto je takový ten první image České republiky. A nesmím opomenout ani úlohuprezidenta Masaryka. Ten Izrael navštívil v roce 1927 jako první evropský státník, tehdy to ještě nebyl stát Izrael, ale byl to britský mandát. T. G. M. tehdy otevřel v Jeruzalémě dokonce konzulát.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte, že to rezonuje i mezi mladou generací?

STROPNICKÝ: Nevím, jestli to mladí vědí. Řekl bych ale, že z určitého nemalého procenta ano, protože ozbrojené síly jsou v Izraeli nedílnou součástí života každého člověka. Vojnou to nekončí, často mají cvičení, i kolem věku 50 let udržují například piloty v nasaditelnosti. Mají pak neuvěřitelnou zásobu i těch nejkvalifikovanějších vojáků, kteří jsou připraveni naskočit.

LIDOVÉ NOVINY: Naopak když řekneme Izrael, co si představí Čech?

STROPNICKÝ: Bohužel si nejprve představí všudypřítomné nebezpečí. Jedním z úkolů naší ambasády je proto odmytizovat Izrael jako nebezpečnou zemi. Řekl bych, že to je turistický ráj. Je tam spousta památek, nádherná a velice pestrá krajina. Pro aktivního turistu je to téměř země zaslíbená. S jednou drobnou výhradou: je drahá. Nedávno se mě někdo ptal, jestli se tam sežene pivo Plzeň. Sežene. Ale půllitrová lahev stojí asi 200 korun. Takže na večírek to není. Ani víno, které mají vynikající a roste téměř všude, není za babku.

LIDOVÉ NOVINY: V Praze nyní jezdí tramvaje polepené reklamou na Izrael a lákající Čechy k návštěvě. Probíhá nějaká cílená kampaň zaměřená na cestovní ruch?

Ozbrojené síly jsou v Izraeli nedílnou součástí života každého člověka. Vojnou to nekončí, často mají cvičení, i kolem věku 50 let udržují například piloty v nasaditelnosti. Mají pak neuvěřitelnou zásobu i těch nejkvalifikovanějších vojáků, kteří jsou připraveni naskočit.

STROPNICKÝ: Lákat české turisty do Izraele je úkol Izraelců, nikoli náš. Ale já to takto nevnímám. Bohužel našich turistů cestuje do Izraele asi desetina než obráceným směrem. K nám jezdí zhruba 250 tisíc Izraelců ročně a tam 25 tisíc Čechů, což se mi zdá výrazně poddimenzováno. Takže akce tramvaje byla akce izraelská, byla do toho zapojena i jejich ambasáda tady.

O akce „obrácený směr“ se nyní snažíme my. Je to už v relativně pokročilém stadiu, snažíme se to teď rozhýbat s mojí manželkou. Chceme přesvědčit Českou televizi, což se chýlí už k úspěšnému závěru, že by se natočilo deset 30minutových dokumentů o Izraeli. Strašně rád bych sňal z Izraele klišé nebezpečné, podivné země, kde se tak nějak pořád střílí a bodá noži.

LIDOVÉ NOVINY: Stále diskutovaným tématem je sen českého prezidenta přestěhovat českou ambasádu do Jeruzaléma. Můžete po ročním působení zhodnotit, která lokace je pro ČR výhodnější a v čem by byl přínos Jeruzaléma?

STROPNICKÝ: Spousta Izraelců by to přivítala. Bylo by to potvrzení statutu hlavního města. Navíc tam jsou všechny instituce, úřady od sídla prezidenta přes sídlo vlády až po parlament. Jediná instituce, která tam není, je ministerstvo obrany, to je v Tel Avivu z důvodů strategických. Čili přestěhování by v tomto ohledu rozhodně prospělo.

Izrael je turistický ráj. Je tam spousta památek, nádherná a velice pestrá krajina. Pro aktivního turistu je to téměř země zaslíbená. S jednou drobnou výhradou: je drahá.

Jsme pravidelně tázáni, kdy už to bude, což ale opravdu netuším. Jsme vázáni soudržností se základy zahraniční politiky EU, ale zároveň připouštíme, že tam jsou rozdíly. Myslím, že někteří evropští kolegové to přehánějí. Můžu vám říct s klidným svědomím, že vzhledem k tomu, že v Jeruzalémě máme český dům, budu s největší pravděpodobností pořádat recepci ke státnímu svátku právě tam, a ne v Tel Avivu.

LIDOVÉ NOVINY: Je český dům v Jeruzalémě vnímán jako první vlaštovka?

STROPNICKÝ: Udělali jsme dobrý krok tím, že jsme v Jeruzalémě přítomni českým domem. Může následovat další krok. Možná, že dobrá cesta je i udělat to jako skupina zemí. Teď je ale otázka, jestli se tu skupinu podaří utvořit. Třeba Maďaři tam po našem vzoru už otevřeli obchodně-ekonomickou misi.

LIDOVÉ NOVINY: Inspirujete se USA, které před rokem své velvyslanectví přestěhovaly do Jeruzaléma? Jaká je jejich zkušenost?

STROPNICKÝ: Zkušenost USA je taková, že na jejich recepci na Den nezávislosti v červenci přišli tři velvyslanci, z nichž jeden jsem byl já. A přitom tam byla polovina poslanců, dvě třetiny izraelské vlády a podobně. Většina evropských velvyslanců jejich akce bojkotuje ne hlasitě někde na Twitteru, ale právě takovýmto činem.

LIDOVÉ NOVINY: Neobáváte se, že by přesun ambasády mohl vyvolat nevoli arabských států?

Chceme přesvědčit Českou televizi, což se chýlí už k úspěšnému závěru, že by se natočilo deset 30minutových dokumentů o Izraeli. Strašně rád bych sňal z Izraele klišé nebezpečné, podivné země, kde se tak nějak pořád střílí a bodá noži.

STROPNICKÝ: Myslím si, že se to přeceňuje. Lze předpokládat, že by se arabské státy verbálně ozvaly, jako projev nesouhlasu, ale jsem téměř pevně přesvědčen, že tím by to skončilo. Nejsme USA, nejsme takový lákavý terč v arabském světě.

LIDOVÉ NOVINY: Ale jsme součástí EU, kde je nějaká linie blízkovýchodní otázky. Nemůže nám přesun ambasády uškodit?

STROPNICKÝ: Ozvou se některé země, speciálně severské a i Francie, jež nám ukážou varovný ukazovák. Tento aspekt tam je. Ale mě někdy ta totální stádnost trošku vadí. Když se o tom bavíme, řada velvyslanců opakuje, jak Palestina trpí. Samozřejmě, že běžný Palestinec trpí a má se prachmizerně, ale jsem stále víc přesvědčen, že jeho nepřítel není Izrael, ale Hamás, Hizballáh, vlastní extremistické skupiny, jež tu zemi ovládly.

Do Pásma Gazy, když to za ta léta sečtete, odešly miliardy eur a nevidíte je nikde. Nevidíte silnice, špitály, školy. Nic. Ale můžete si tam koupit luxusní auto, to tam má dealerství. To je absurdní. Vytvořila se tam skupina, která tu zemi ničí. Ta potřebuje konflikt. Kdyby se náhodou urovnal, ti kluci musejí druhý den do práce. A to se jim tedy hodně nechce.

Někteří evropští kolegové to přehánějí. Můžu říct s klidným svědomím, že vzhledem k tomu, že v Jeruzalémě máme český dům, budu s největší pravděpodobností pořádat recepci ke státnímu svátku právě tam, a ne v Tel Avivu.

Jako kdyby tento paradox pro řadu evropských zemí neexistoval. Česká republika dává Palestině několik desítek milionů korun ročně na rozvojovou pomoc, ale my si to hlídáme, kam to jde. Není to tak, že bychom si odškrtli, že děláme dobrý skutek a víc se o to nezajímali. To přesně dělají některé země. Oni si odškrtnou alibisticky dobrý skutek, a to je pokrytectví, které nemám rád.

LIDOVÉ NOVINY: Přejděme od politiky k byznysu. Které oblasti byste označil za klíčové v česko-izraelské spolupráci?

STROPNICKÝ: Izrael je náš třetí největší mimoevropský partner. Je velmi významný a vyvážíme tam zboží za více než jednu miliardu dolarů, a to není úplně málo. Máme výrazně aktivní bilanci, oni k nám vyvážejí za zhruba 250 milionů dolarů. V Izraeli je velmi úspěšná Škodovka, je to evropský výrobce číslo jedna, celkový výrobce číslo čtyři, protože je tam obrovská tradice japonských aut.

Ale oblastí, kde jsme obchodně docela úspěšní, je řada. Je tam úspěšná i Tatra a úspěch sklízejí i naše dřevěné hračky. Důležitá je i kultura, která je často podceňovaná, ale právě díky ní se dostanete k zajímavým lidem. Líbí se mi izraelská mentalita, která se řídí heslem „chyba patří k dosažení výsledku“. U nás to stále platí opačně: než udělat chybu, raději neudělat nic.

LIDOVÉ NOVINY: V Evropě poslední dobou vzrůstá antisemitismus. Jak to Izrael vnímá? A co dělat, aby se nezapomnělo?

Do Pásma Gazy, když to za ta léta sečtete, odešly miliardy eur a nevidíte je nikde. Nevidíte silnice, špitály, školy. Nic. Ale můžete si tam koupit luxusní auto, to tam má dealerství. To je absurdní. Vytvořila se tam skupina, která tu zemi ničí. Ta potřebuje konflikt. Kdyby se náhodou urovnal, ti kluci musejí druhý den do práce. A to se jim tedy hodně nechce.

STROPNICKÝ: To je zásadní otázka a naprosto s vámi sdílím názor, že antisemitismus roste. Izrael to velice znepokojuje. Největší židovská komunita v Evropě je ve Francii a z ní za uplynulých pět, sedm let přišlo 60 tisíc Židů do Izraele. Nemalé číslo je i z Británie. To, že se různě sprejuje, hanobí po celé Evropě, je fakt a je třeba s tím něco dělat, nejen o tom mluvit. Zatím se nic moc neděje, nic se neřeší. Na leden sezval izraelský prezident hlavy států do Jeruzaléma právě na toto téma. Už 12 hlav států nebo premiérů řeklo, že přijede, včetně Emmanuela Macrona a Angely Merkelové. Pozvání je i pro nás.

LIDOVÉ NOVINY: A co tedy dělat, aby se nezapomnělo?

STROPNICKÝ: Myslím si, že tady je i prostor pro naši zahraniční politiku. Měli bychom se v tom angažovat, jsem toho velkým zastáncem. Je to rozhodně téma a zapomenout se nesmí. Je iluzí myslet si, že by se něco takového jako holokaust nemohlo nikdy opakovat. Historie jde v cyklech, které jsou neúprosné, a v lidech je skrytá latentní agresivita a dokonce i krutost.

Stačí jít na fotbalový zápas a z relativně soudného člověka se stane bestie. Toto v lidech je, samozřejmě že se čtvercem vzdálenosti od konce druhé světové války to narůstá a jakoby už se na ty hrůzy zapomíná, to se zná jen z filmů. Je třeba být ve střehu. Náznaky návratů k tomu nejhoršímu z našich dějin je třeba hned podchytit a proti tomu bojovat.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.