Lidovky.cz

Ivo Valenta: S regulací hazardu se to nesmí přehnat

  9:11
Ovládá loterijní gigant Synot a před tři čtvrtě rokem uspěl v senátních volbách. Je pro něj snazší lobbovat za mírnější regulaci hazardu? „Jedna rovina je podnikatelská, kdy nám jde o férové prostředí pro všechny hráče na trhu. Druhá je senátorská, kdy připomínám i dopady na Česko, když se regulace přežene,“ říká Ivo Valenta v rozhovoru.

„Je možné, že také něco ještě přikoupíme, třeba v Rumunsku nás s tím i oslovili. Primárně by mělo jít asi o internetové projekty, ale nebráníme se ani printovým,“ říká o svém vstupu do médií Ivo Valenta. foto:  Michal Růžička, MAFRA

Před tisíci lety jsme se snažili zabránit pronikání islámu do Evropy, abychom bránili křesťanské hodnoty, a teď tomu dobrovolně otevíráme dveře,“ komentuje senátor a vládce loterijního gigantu Synot Ivo Valenta současnou vlnu imigrantů do Evropy.

V rozhovoru hodnotí i současný systém podpory sportu: „A kromě toho, že chceme s kolegy dosáhnout kvalitního zákonu o sportu, usilujeme především o to, aby zde od příštího volebního období bylo samostatné ministerstvo sportu.“

O politice

ČESKÁ POZICE: Jste zhruba tři čtvrtě roku senátorem, co se pro vás změnilo?

VALENTA: Hodně věcí. Přestal jsem mít volný čas. Ne že bych ho předtím míval mnoho. Ale myslím, že brzy se to zlepší, až si sedne můj senátní tým a nastavím si vše tak, abych měl zase nějakou volnou skulinku. Nebo budu vstávat o hodinu dřív.

ČESKÁ POZICE: Takže ve čtyři?

VALENTA: Vždycky říkám, že den má 24 hodin, a když vstanete o hodinu dřív, tak 25. A já nevstávám tak brzy, jak říkáte. Spíš tak kolem půl sedmé.

ČESKÁ POZICE: Přinesla vám senátorská funkce výhody v byznysu? Aneb je snazší si domlouvat schůzky a obchody se senátorskou vizitkou?

„V zahraničí může mít funkce senátora i výhodu, jakýsi punc důvěryhodnosti, serióznosti a osobního úspěchu“

VALENTA: To já nedělám. Mám navštívenky pro byznys a Senát zvlášť. Mně by to připadalo i v podstatě srandovní, kdybych na obchodních jednáních začal tím, že jsem senátor. Na druhou stranu to svůj dopad má, obchodní partneři, a to i v zahraničí, dobře vědí, co dělám.

Média a internet mají každopádně přeshraniční dosah, a když s někým jednáte, zjistíte si, kdo to je. Takže v zahraničí ta funkce může mít i výhodu, jakýsi punc důvěryhodnosti, serióznosti a osobního úspěchu. Pro partnery to může být i zárukou, že je nepodvedeme nebo že smlouvy uzavřené s námi budou férovější.

ČESKÁ POZICE: To zní jako dobrý bonus. Budete chtít tedy senátorské křeslo v budoucnu obhájit?

VALENTA: To je strašně daleko, tak do budoucna nevidím.

ČESKÁ POZICE: Můžete z pozice „osamělého senátora“, tedy bez zázemí klubu nebo větší strany, něčeho dosáhnout?

VALENTA: Já si osamělý nepřipadám, jsem družný typ. S mnoha kolegy v Senátu navíc máme na řadu věcí podobné názory. Také mám pocit, že se práce v Senátu oproti minulosti mění. Senátoři vědí, že musí účty skládat svým voličům doma v daném regionu a že příští volby se nebudou rozhodovat podle stranické příslušnosti, ale skutečně podle odvedené práce a síly osobnosti. Snaží se proto svou práci zaměřit především na podporu svého regionu a spojují se spíš podle témat a názorů než podle klubů. Nemám tudíž ani potřebu v některém klubu zakotvit.

ČESKÁ POZICE: Ochutnal jste politiku, máte nyní větší politické ambice? Například vytvořit kolem sebe nové politické hnutí?

„Nemám ambice vytvářet své vlastní hnutí, ani jsem o tom nepřemýšlel. Myslím, že to jednak není vůbec jednoduché, a jednak nechci být lídrem něčeho.“

VALENTA: Nemám ambice vytvářet své vlastní hnutí, ani jsem o tom nepřemýšlel. Myslím, že to jednak není vůbec jednoduché, a jednak nechci být lídrem něčeho. V politice jsem jen chvíli a vlastně jsem s tím ani nepočítal. Musel bych obětovat rodinu, a to určitě nechci.

Nicméně to, že budu sympatizovat s některými politickými stranami či uskupeními, určitě v programu a plánu mám.

ČESKÁ POZICE: A jak by tato uskupení měla být programově profilována?

VALENTA: Jsem spíš pravicově smýšlející člověk, takže k pravicovým stranám mám blíž, i když ne se vším souhlasím. Takže se dívám tímto směrem.

ČESKÁ POZICE: Znamená to ku příkladu spolupráci se starosty z hnutí STAN nebo ODS?

„Pokud jde ale o spolupráci se stranou STAN, s Petrem Gazdíkem se potkáváme hodně, komunikujeme a bavili jsme se i o formě spolupráce či podpoře“

VALENTA: Se starosty obecně spolupracuji hodně, protože na Slovácku k nim mám blízko. Ať už jim třeba přes nadaci poskytujeme prostředky na školy, spolky nebo tělovýchovné instituce. Naše kancelář zase pomáhá na Slovácku obcím v poradenství, co se týče dotací a jiných projektů, na které malé vesnice nemohou dosáhnout, protože si nemohou dovolit tým lidí, který by jim to připravil.

Pokud jde ale o spolupráci se stranou STAN, s Petrem Gazdíkem se potkáváme hodně, komunikujeme a bavili jsme se i o formě spolupráce či podpoře.

ČESKÁ POZICE: Finanční, či politické?

VALENTA: Finanční určitě ne, ani nevyslali signál, že by něco takového potřebovali. Spíš jde o projekty v komunální politice. Slovácko není velké, a pokud bychom se tam všichni hádali, tak žádného cíle nedosáhneme. Vytipujeme společně problémy, které Slovácko nejvíce trápí, a u těch se dokážeme spojit. Samozřejmě se to nemusí omezit jen na Slovácko, ale půjde o celý Zlínský kraj.

ČESKÁ POZICE: Větší záběr než kraj vaše politická podpora mít tedy nebude? Mimochodem – blíží se krajské volby, nelákají vás?

„Historicky podporuji Stranu soukromníků. Můj otec byl jedním ze zakladatelů, takže je to i povinnost.“

VALENTA: V krajských volbách určitě svou osobou někoho podpořím. Tím se netajím. Své názory navíc nahlas prezentuji a každý si je může vztáhnout na tu či onu politickou stranu. Sám v nich ale kandidovat nebudu.

Historicky podporuji Stranu soukromníků. Můj otec byl jedním ze zakladatelů, takže je to i povinnost. Notabene právě s jejich podporou jsem kandidoval do Senátu. Takže jim chci pomoct, a to i celorepublikově. Je mi na nich sympatické, že podporují malé a střední živnostníky, což je prostředí, z něhož jsem vzešel.

ČESKÁ POZICE: Nicméně to je – nezlobte se – marginální strana. Vy máte také vazby na ODS a spolupracujete s některými jejími představiteli ve Zlínském kraji. Netrápí vás v tomto směru historie této strany včetně některých kauz přímo na Zlínsku?

VALENTA: Já i otec jsme ODS v kraji podporovali historicky velmi dlouho a nemáme důvod od toho ustupovat. Jsou to lidé, které osobně znám, a byl jsem rád, že vyhráli v Uherském Hradišti volby.

Co se týče kauz, o nichž mluvíte… Já se dívám vždycky dopředu. Trápit se něčím z minulosti nemá smysl. Z historie je třeba brát si to dobré a vyvarovat se chyb, které třeba někteří z nich udělali. A myslím, že doba je dnes jiná, že všichni pochopili, že pokud budou dělat starou politiku, někdy založenou i na jakýchsi kšeftících, tak ji budou dělat už jen po velmi krátkou dobu. A taky že nejde dělat politiku jen pomocí populistických slibů. To se velmi rychle vrátí, protože takoví politici lidem mnohé naslibovali, ale nebudou schopni jim to dát. A to se projeví v příštích velkých volbách.

ČESKÁ POZICE: Co konkrétně se v nich projeví?

„Když přijde někdo s programem, který nebude jen nadávat na dnešní poměry, nebo naopak nebude jen lákat na plané sliby, které už lidi slyšeli několikrát, má šanci“

VALENTA: Politici budou muset doopravdy skládat účty, zda splnili, co slíbili. Lidé jsou už hodně znechucení a zradikalizovaní. A když přijde někdo s programem, který nebude jen nadávat na dnešní poměry, nebo naopak nebude jen lákat na plané sliby, které už lidi slyšeli několikrát, má šanci.

ČESKÁ POZICE: Když mluvíte o radikalizaci společnosti, nebojíte se spíš toho, že by někdo naopak mohl prorazit s populismem ve stylu Adolfa Hitlera?

VALENTA: Určitě s něčím podobným někdo přijde a mám z toho strach. Takže proto se snažím mobilizovat třídu živnostníků, kteří nepůjdou v čele revoluce a nebudou rozbíjet výkladní skříně. Jsou to lidé, kteří mají rodiny a musí se o ně postarat a chtějí bezpečné prostředí. Proto si myslím, že nemáme přijímat imigranty. Vidím to v Řecku i ve Francii, kde jsou lidé naštvaní, a proto se tvrdě vymezují vůči cizím elementům, které vybočují z jejich kulturního prostředí. A to pak ohrožuje bezpečnost.

O imigrantech

ČESKÁ POZICE: Není ale přijímání uprchlíků spíš humanitárním aktem? Notabene Češi v komunistické minulosti potřebovali, aby se jejich „uprchlické vlně“ nebránily západní země…

„ To, co přichází do Evropy, to jsou hordy nájezdníků, které my ještě vítáme a dáváme jim sociální podporu“

VALENTA: Já na to mám jiný názor. To, co říkáte, je pravda, ale nepřirovnával bych české uprchlíky, kteří z devadesáti procent odcházeli z politických důvodů, k dnešním imigrantům z islámských zemí. To, co přichází do Evropy, to jsou hordy nájezdníků, které my ještě vítáme a dáváme jim sociální podporu. Před tisíci lety jsme se snažili zabránit pronikání islámu do Evropy, abychom bránili křesťanské hodnoty, a teď tomu dobrovolně otevíráme dveře.

Přitom nezpochybňuji, že řada těch lidí pomoc potřebuje. Jsem ale zastáncem toho, že by jim měly pomoci především bohaté muslimské země. A pokud někdo jiný má chuť, ambice a peníze těmto lidem pomoci, pak se to má dít na místě. Ale diktovat, kolik máme přijmout uprchlíků, je nesmysl. To přece nebylo ani v té době komunismu, že Kanada musí přijmout konkrétní procento českých emigrantů.

ČESKÁ POZICE: Možná je diktát z Bruselu, kolik máme přijmout uprchlíků, trochu nešťastný, ale neměli bychom být my sami přece jen vstřícnější, když někdo pomoc potřebuje?

VALENTA: Pomoc ale musí být dobrovolná, a ne nařízená. Ve chvíli, kdy ji nařizujete, už nejde o dobročinnost. Tomu, kdo chce pomáhat, přece nikdo nebrání, aby vyslal takový signál a vzal si uprchlickou rodinu domů a opečoval si ji. Takto to povede maximálně k radikalizaci nevraživosti mezi křesťanskou a muslimskou komunitou. A to může vést k ozbrojeným konfliktům, které ve své podstatě vzniknou z nějaké marginálie. My bychom se tu měli spíš postarat o uprchlíky z Ukrajiny a nám blízkého kulturního a etnického prostředí.

O médiích

ČESKÁ POZICE: K výchově společnosti, aby se třeba vůči uprchlíkům neradikalizovala, mohou sloužit i média. Vy jste se nedávno rozhodl do nich vstoupit prostřednictvím investice do Parlamentních listů. Nemyslíte, že politikovi vlastnictví médií může škodit? I vzhledem k tomu, jak je Andreji Babišovi předhazováno, že zneužívá svá média (vlastní vydavatelství MAFRA, do něhož patří i Lidové noviny včetně České pozice – pozn. red.)

„Já mimochodem neznám redaktory a další lidi, kteří Parlamentní listy vytvářejí, ale líbí se mi ten projekt, a proto jsme se rozhodli, že ho rozšíříme na Slovensko“

VALENTA: Vše má vždy svou váhu. Takže kdybych koupil televizi, rádio a ještě další média, tak bychom o něčem podobném mohli diskutovat. Vstup do jednoho z internetových médií nemůže představovat nějaké narušení rovnováhy. Já mimochodem neznám redaktory a další lidi, kteří Parlamentní listy vytvářejí, ale líbí se mi ten projekt, a proto jsme se rozhodli, že ho rozšíříme na Slovensko. A případně se dá uvažovat, že bychom jej mohli posunout i do dalších zemí, primárně tedy tam, kde působí naše skupina Synot.

Je možné, že také něco ještě přikoupíme, třeba v Rumunsku nás s tím i oslovili. Primárně by mělo jít asi o internetové projekty, ale nebráníme se ani printovým. To je ale skutečně spíše jen taková úvaha. Že bych chtěl budovat nějaký velký mediální dům, je nesmysl. V minulosti jsem to nechtěl dělat, protože tomuto byznysu nerozumím a nechci se mu věnovat. Na to potřebujete dobrého mediálního manažera.

ČESKÁ POZICE: Média nicméně v dnešní době nejsou v kondici, že by šlo o investici s nějakou zásadní návratností…

VALENTA: Víte, já to vidím i z té druhé strany, kdy skupina Synot posílá do médií na svou propagaci ve všech státech, kde působí, dohromady nějaké desítky, stovky milionů. A propagace značky bude vždy třeba. Samozřejmě ekonomická krize média zasáhla, protože firmy nejrychleji škrtaly výdaje na charitu, kulturu – a pak svou propagaci. Ovšem s tím, jak se zlepšuje ekonomická situace, bude se stále více investovat do marketingu, a ten bez médií nejde. A to, co neskončí u vás v printu, může přepadnout do internetových médií. Takže to je odpověď na to, jestli si myslím, že v médiích je možné dosáhnout návratnosti.

ČESKÁ POZICE: Do médií jste se nyní dostal také výrazněji bez vlastní zásluhy, a to ve sporu ministra Babiše a poslance Ladislava Šincla, kdy si vás obě strany navzájem předhazovaly jako to zlo, s nímž se ten druhý stýká. Čím jste si to vysloužil?

„Že mi někdo přikládá takovou váhu, že mohu měnit zákony, je v zásadě příjemné“

VALENTA: Nevím, asi že nelezu do zadku jednomu ani druhému. Pana Šincla jsem neviděl pět let, pana Babiše jsem viděl na jednání v našem kraji, a pak jsem jednal s jeho náměstkem Ondřejem Závodským ohledně loterií. Což je legitimní, aby regulátor jednal s byznysem, který chce regulovat. A to je vše.

Mám pocit, že pan Šincl dostal nějaké zadání dělat užitečného blbce a dělat nosiče odporu proti vicepremiérovi. Ale že mi někdo přikládá takovou váhu, že mohu měnit zákony, je v zásadě příjemné.

O hazardu

ČESKÁ POZICE: No tak minimálně se o to pokoušíte v rámci série zákonů na regulaci hazardu legitimním lobbingem. Je pro vás v roli senátora snazší lobbovat za mírnější regulaci hazardu?

VALENTA: Jedna rovina je podnikatelská, kdy nám jde hlavně o férové prostředí pro všechny hráče na trhu. Druhá rovina je senátorská, kdy z této pozice připomínám i dopady na Českou republiku, že když se regulace přežene, není to ku prospěchu. Pak to totiž znamená odliv peněz na černý trh, ze kterého do státní kasy neplyne ani koruna. Máme kancelář i v Bruselu, takže se snažím přinášet argumenty opřené o evropské právo, aby některé kroky nestály republiku zbytečně arbitráže a náhrady škod.

ČESKÁ POZICE: Očividně se vám to daří, protože ministerstvo svůj původní záměr, který významně omezoval herní průmysl, změkčilo…

„Už zde jsou tisíce nelegálních zařízení a heren. Co bude, až přijde vysoké zdanění?“

VALENTA: Ten původní návrh byl likvidační. Slušné velké firmy by odešly, protože by pro ně pozbylo smyslu se tu snažit podnikat. Další menší hráči by se možná pokoušeli přežít, nebo by z nich postupně vznikly nelegální společnosti. A bylo by tu druhé Řecko, kde je 150 tisíc nelegálních hracích přístrojů – teď povolávalo nadnárodní firmy, aby jim pomohly znovu nastartovat legální herní průmysl.

To museli vědět všichni na ministerstvu i sám ministr, že strašení zánikem legálního byznysu nebylo hrané. Takže argumenty pochopili a nastavili něco, co je pořád ještě pro herní byznys špatné, kdy to bude nahrávat nelegálnímu podnikání. To lze mimochodem vidět už nyní, ačkoliv ty zákony nejsou ještě v platnosti, ale jen se o nich hovoří. Už zde jsou tisíce nelegálních zařízení a heren. Co bude, až přijde vysoké zdanění? Proto je potřeba některé věci v rámci legislativního procesu změnit a nastavit podmínky, ve kterých se dá pohybovat a podnikat.

ČESKÁ POZICE: Můžete být konkrétnější? Co by se mělo změnit?

VALENTA: V tom zákoně byly tři věci, které jdou jakoby ruku v ruce a vlastně společně to prostředí přeregulovávají. Je to prodleva mezi jednou hrou a druhou, jsou to limity na výši sázek a pak to bylo přerušení hry po určité době. Když tam dáte všechno najednou, tak se vám to vrátí zpátky jako bumerang v podobě nelegálního byznysu.

„Nedokážu si představit, že se vám na videoterminálu po nějaké době, třeba hodině, objeví, že čtvrt hodiny nesmíte hrát. To není nikde ve světě.“

Nedokážu si představit, že se vám na videoterminálu po nějaké době, třeba hodině, objeví, že čtvrt hodiny nesmíte hrát. To není nikde ve světě, to si chorobně vymyslel Matěj Hollan a spol. A pořád to opakuje dokola. To je jako přijít do hospody a po třetím pivu vám řeknou dost, teď tu budeš sedět půl hodiny bez piva. Takže je dobře, že to tam není.

Myslím, že herní průmysl je smířený s hráčskými kartami, které by měly zamezit tomu, aby hráli lidé na dávkách nebo s potížemi s patologickým hráčstvím. Pracujeme s nimi v zemích, kde už je zavedli. Ale když budou karty, proč mít přerušení hry nebo dlouhé prodlevy mezi jednotlivými hrami? Komu tím chceme zabránit hrát, když patologický hráč nebude mít kartu?

Limit na výši jedné sázky, který je po úpravě na stokoruně, mi přijde taky špatný.

ČESKÁ POZICE: A co sazby daně?

VALENTA: Ta nejvyšší 35procentní je něco, s čím se nemohu smířit. To znamená skokové navýšení daní oproti dnešku. A vůbec nastavení různých sazeb pro různé typy her je hloupost.

Vezměte si, že daň z hazardu se platí před započtením nákladů, nemůžeme si odečítat DPH a tak dále. Navíc k loterní dani platíme i klasickou daň z příjmů. Takže ve výsledku ta daňová zátěž už dnes představuje 83 procent skutečného zisku. Pokud ji přeženou, tak nebude co regulovat.

ČESKÁ POZICE: Znamená to, že pokud se daňová zátěž v návrhu zákona nesníží, hrozí žaloby od loterijních firem na stát stejně jako v případě rušení licencí na videoloterijní terminály?

„Třeba snaha některých měst zakázat hraní v hospodách nebo hernách a nechat jej jen v kasinech je jasně diskriminační“

VALENTA: Já myslím, že hrozí nejen kvůli daňové zátěži. Třeba snaha některých měst zakázat hraní v hospodách nebo hernách a nechat jej jen v kasinech je jasně diskriminační. Ale ta daňová zátěž bude hrát velkou roli.

V červnu Soudní dvůr Evropské unie přinesl zlomové rozhodnutí, že není možné regulovat diskriminačně vůči nějakému hernímu prostředí, a pokud chce stát přistoupit k velmi tvrdé regulaci například pomocí velmi vysokých daní, musí dát dostatečný časový prostor pro to, aby se tomu investoři mohli přizpůsobit. Zároveň se musí připravit na to, že bude muset investorům nahradit náklady zmařených investic do podnikání. Jinak jde o porušení evropského práva.

ČESKÁ POZICE: Mluvíte o rozhodnutí v předběžné otázce ohledně regulace loterijního byznysu v Maďarsku. Znamená to, že jej vaši právníci analyzují a jste připraveni podávat žaloby, pokud budete považovat nový zákon za příliš drsný?

VALENTA: Určitě ano. Já se tím netajím. A argumentuji tím i při jednání s politiky, kdy jim ukazuji, co může hrozit. Ale nepůjde jen o nás, jsem přesvědčen, že řada firem uvidí v rozhodnutí lucemburského soudu jasný návod, jak postupovat, pokud v zákoně zůstanou ty diskriminační parametry, o nichž jsem hovořil.

ČESKÁ POZICE: Máte představu o limitní sazbě loterijní daně, která by pro vás již byla příliš, a tudíž by vedla k žalobám?

VALENTA: Tou hranicí je rozhodně 25 procent, a to pro celý herní byznys jednotně, ne rozparcelovaně, jak to nyní zákon navrhuje pro různé typy her. Musíte si uvědomit, že jsou tu ještě fixní daně, nebo tedy poplatky z herních terminálů. Platíme pak i korporátní daň. Těch daní dostanete po cestě tolik, že větší zátěž už není možná.

ČESKÁ POZICE: Vy jste se mimochodem pustil do sporu se státem na mezinárodní úrovni i ohledně odebírání licencí na videoloterijní terminály. Zvažoval jste podání arbitráže i s ohledem na fakt, že proti státu jde senátor?

„Já nejsem účastníkem arbitrážního řízení. Jsou to kyperské firmy, které jsou matkami Synotu, ale ano, patří mi.“

VALENTA: Já nejsem účastníkem arbitrážního řízení. Jsou to kyperské firmy, které jsou matkami Synotu, ale ano, patří mi. A v těch firmách je management, který musí postupovat s péčí řádného hospodáře, a také tak postupuje. Právníci doporučili tento postup, takže management jen poslouchá jejich rad. Navíc je to věc, která postupně odstartovala před čtyřmi lety, kdy jsem senátorem nebyl. A nejít do kampaně jen kvůli tomu, že je tento proces v nějaké fázi, by mi přišlo hloupé.

Jen na okraj: pokud skutečně dojde na proces a stát porazíme, pak dáme výhru na dobročinné účely, protože vydělávat na státu není byznys, kterým by se snad chtěl Synot živit. My jen chceme, aby stát byl partnerem pro byznys, který nastavuje pravidla a pak je dodržuje a svévolně nemění.

O sportu

ČESKÁ POZICE: Synot je také titulárním sponzorem fotbalové ligy. Jak se díváte na aktuální, prozatím nepříliš úspěšné snažení o prosazení zákona o sportu?

VALENTA: Řekl bych, že toto je klasické „snaha dobrá, výsledek katastrofální“. Já jsem si to vzal jako jedno ze senátních témat, protože kolem sportu se pohybuji odmalička. Podle mě je potřeba, aby kromě privátního sponzoringu byl jasně stanovený státní fond, který bude mít stabilní prostředky. A to tak, aby se investice daly plánovat třeba na čtyři roky dopředu.

A kromě toho, že chceme s kolegy dosáhnout nejen kvalitního zákonu o sportu, který by toto umožňoval, usilujeme především o to, aby zde od příštího volebního období bylo samostatné ministerstvo sportu. Jsem přesvědčen, že ty dva nebo tři miliony lidí, kteří se sportu věnují, si to zaslouží.

ČESKÁ POZICE: Bude mít ale pak ministerstvo školství ještě smysl? Vědecká obec spolu s vysokými školami by se chtěla přesunout pod ministerstvo vědy, vy chcete ministerstvo sportu…

„Nechci komentovat snahu o vznik nějakého dalšího ministerstva. Ale variantou by mohlo být například sloučit ministerstvo školství a kultury.“

VALENTA: Nechci komentovat snahu o vznik nějakého dalšího ministerstva. Ale variantou by mohlo být například sloučit ministerstvo školství a kultury. Nemůže to přece být tak, že když skončí ministr školství, tak přijde nový a nejdřív se musí zorientovat v široké problematice školství a sport odsune na druhou kolej.

Sport ve světě skutečně mívá zvláštní ministerstvo. Jinak nedosáhneme jeho systematického vedení a stabilního financování. Teď je například velká debata na Slovensku o ministerstvu sportu a my bychom v tomto trendu neměli zůstat pozadu.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.