Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Irsko, světová datová velmoc

  9:23
Nový irský premiér Leo Varadkar tvrdí, že nejcennější současnou komoditou jsou data a Irsko chce být datovou velmocí – minimálně hlavním městem EU. Má na to infrastrukturu a disponuje jedním z nejlepších technologických odvětví na světě.

Dublin foto: Kateřina Kaňáková

Chcete to vzít normální starou cestou, nebo tunelem? Tunel bude o tři eura dražší, říká na letišti v Dublinu příjemný řidič Uberu v kvalitním čistém autě. Už při otevírání mobilní aplikace nicméně bylo jasné, že to úplně normální Uber, jak ho známe třeba z Prahy, nebude. Irsko přistoupilo k regulaci této „alternativní taxislužby“, a v Dublinu tak jezdí pouze UberTaxi – tedy v podstatě zcela běžné taxíky s licencí, pouze fungující v aplikaci Uberu. Země měla poměrně rychle jasno, co to Uber je a jak se k němu chovat. Převážil spíše konzervativní pohled na věc.

To v této zemi může být překvapivé. Irsko se během posledních zhruba třiceti let dokázalo dostat z velice chudých poměrů do pozice dravé ekonomiky stavící na moderních věcech. Z ospalého Dublinu dříve většina schopných a ambiciózních lidí utíkala do Londýna či Spojených států, dnes naopak toto stále nijak obří, ale rychle rostoucí a modernizované hlavní město lidi přitahuje.

„A otevírá se nám další šance. Můžeme být spojkou mezi Anglií a Evropskou unií. Ještě před brexitem se nás Londýn na nic neptal a přehlížel nás. Dnes už k nám začínají jezdit a jednat,“ popisuje v jedné z tradičních dublinských restaurací irský diplomat, který nechce být jmenován. „Brexit budeme využívat i v dalších směrech. Chceme například přilákat více investorů z finančního sektoru a zejména pak nadále posilovat v technologiích.“

Co nejsilnější role

To říká v den, kdy byl do funkce nového premiéra Irska (Taoiseach) potvrzen teprve osmatřicetiletý Leo Varadkar – liberál, syn indického imigranta a otevřený gay. Hned druhý den ráno, i když s mírným zpožděním, nastoupil na právě probíhající konferenci Data Summit před zejména počítačově a právně vzdělané publikum, které zde tři dny řešilo, jak nakládat se zřejmě nejcennější komoditou dneška – s digitálními daty o uživatelích a firmách.

„V datech chceme hrát hlavní roli. Máme vládu, která to chápe, máme na to infrastrukturu, expertizu a disponujeme jedním z nejlepších technologických sektorů na světě,“ vzkázal jasně Varadkar.

Celý ekosystém kolem toho, jak nakládat s daty, jak a kde je uchovávat, jak je ochránit a tak dále, velice rychle narůstá s tím, jak lidé používají své chytré telefony, tablety, počítače a nonstop přístup ke všemožným online službám.

Celý ekosystém kolem toho, jak nakládat s daty, jak a kde je uchovávat, jak je ochránit a tak dále, velice rychle narůstá s tím, jak lidé používají své chytré telefony, tablety, počítače a nonstop přístup ke všemožným online službám. Trend posiluje i s příchodem internetu věcí či cloudů. „Je prakticky nemožné žít bez nějaké formy digitálního otisku a nezanechávat za sebou digitální stopu,“ říká irská komisařka pro ochranu dat Helen Dixon.

I z tohoto důvodu je ochrana uživatelských a firemních dat jednou z priorit současného volebního období v Bruselu, kde se připravují hodně diskutované legislativy jako GDPR, ePrivacy nebo českou eurokomisařkou Věrou Jourovou řešený Safe Harbour. Irsko se zde chopilo příležitosti a už delší dobu buduje kapacity na to, aby v tomto „data-driven“ světě hrálo co možná nejsilnější roli. Ať už tím, že bude mít dostatek technicky vzdělaných lidí, tak i těch, kteří věci rozumí po právní a legislativní stránce. „Irsko bylo první, kdo na vládní úrovni vytvořil pozici pro člověka zodpovědného za problematiku digitálních dat,“ popisuje v rozhovoru John Frank, viceprezident společnosti Microsoft pro vládní záležitosti v Evropské unii. „Stejně tak na úrovni vlády sedí CIO, tedy ředitel pro informační technologie.“

„Vidíme se jako hlavní město a země pro data, minimálně v rámci Evropské unie. Ekonomiku budujeme na datech,“ navazuje Dara Murphy, irský ministr zodpovědný mimo jiné právě za data a takzvaný jednotný digitální trh. „Snažíme se vytvářet co nejlepší legislativu, budovat expertizu a velice aktivně se na budování pravidel podílet v Bruselu. To pak celé můžeme prodávat dále.“

Řetězová reakce

Tato strategie už má jasné výsledky. Ještě před pár lety na tom Irsko nebylo dobře. Finanční krize na zemi dopadla velice tvrdě a ekonomika šla vlivem pádu špatného bankovního sektoru dolů. Irsko vyhlásilo bankrot a nastoupila tvrdá ruka věřitelského Berlína. Od roku 2013 už je ale země opět samostatná a dnes si připisuje jeden z největších ekonomických růstů v Evropské unii.

V okolí Dublinu a dalších částech Irska už provozují datová centra obři jako Apple, Amazon, Google, Facebook, Microsoft, IBM a řada dalších.

Jedněmi z hlavních nových investorů jsou provozovatelé datových center. Tato centra napěchovaná až miliony výkonných počítačů – serverů jsou dnes stěžejní součástí infrastruktury. Běží v nich takzvané cloudy a takový chytrý telefon je dnes bez připojení k těmto službám prakticky k ničemu. V datacentrech také „sedí“ všechna data.

V okolí Dublinu a dalších částech Irska už provozují datová centra obři jako Apple, Amazon, Google, Facebook, Microsoft, IBM a řada dalších. Jedna taková stavba si vyžádá investice i kolem jedné miliardy eur a spouští něco jako řetězovou reakci – když například Microsoft jedno datacentrum postavil, brzy přišel s dalším rozšířením.

„Před dvěma lety jsem byl v Dubaji. Tamní vláda po nás chtěla, abychom tam postavili datové centrum. Dubaj je dobré místo na byznys, ale je malá. Když jsem se jich zeptal, jestli by si k nim dali data Íránci, odpověď zněla ne. Takže jsme se shodli, že Irsko bude dobré místo,“ popisuje již citovaný John Frank z Microsoftu. „V Irsku už jsme investovali přes miliardu eur a budeme v tom pokračovat tak rychle, jak jen to bude možné.“

Samé výhody

Pozice Irska jako lokality pro provoz datových center je ideální. Je součástí Evropské unie, a data zákazníků tak neopouštějí požadovaný relativně bezpečný prostor. Irsko je sice malý ostrov, ale plný telekomunikačních operátorů, takže v zemi není problém s nedostatkem optických kabelů, skrze které data proudí. Ostrov je stejně tak dobře napojen na pevninskou Evropu a další kontinenty pomocí podmořských kabelů. Země diverzifikuje trasy, takže se například napojuje na Francii, aniž by musela jít ještě přes Anglii.

Irská vláda skrze státní agenturu IDA, což je obdoba našeho CzechInvestu, investory z datové branže do země láká a této činnosti dává jednu z nejvyšších priorit. Tomu podřizuje i domácí agendu. „Kvůli datovým centrům jsme zcela modernizovali a posílili energetickou síť, odběr těchto komplexů je obrovský a chceme, aby nám dostačovala kapacita,“ vysvětluje Murphy. Velkou roli v tom hraje státní energetický hráč EirGrid, ale také nákupy kapacit z Anglie a Francie.

V Irsku je v podstatě pořád chládek a větrno. To pomáhá chlazení datových center, které je efektivnější a vyjde levněji. Servery produkují obrovské množství tepla a vypořádání se s ním je jednou z nejnáročnějších disciplín v branži.

Země má rovněž přírodní výhody. V Irsku je v podstatě pořád chládek a větrno. To pomáhá chlazení datových center, které je efektivnější a vyjde levněji. Servery produkují obrovské množství tepla a vypořádání se s ním je jednou z nejnáročnějších disciplín v branži. Podnebí umožňuje Irsku stavět na obnovitelné energii. Země chce podíl této energie, zejména pak větrné, do roku 2020 navýšit na 40 procent. To je výrazně nad evropským průměrem. Obnovitelnou energii hodlá v novém obřím datacentru využít i Apple. Poblíž města Athenry za miliardu dolarů postaví komplex, který má na obnovitelných zdrojích běžet na sto procent.

Vedle těchto technikálií Irsko řeší také to, jak o datech vědět, pokud možno vše. I proto se jeho zástupci aktivně angažují při tvorbě politik v Bruselu a na práci s daty naskakují tamní školy. „Evropská unie, co se týče regulace ochrany dat a nároků, jde nejdál. Vytváří standard. Když někdo naplní standard v EU, zvládne to už všude po světě,“ popisuje v úvodu zmiňovaný diplomat. „Díky tomu chceme do světa vyvážet i naše znalosti kolem práce s daty.“

Tento obor jednoznačně poroste. Informace nejenže stojí za cílenou online reklamou, Uberem, Airbnb, mapami a podobně, ale začínají se využívat v umělé inteligenci. Stroje se na datech „učí“ a bude třeba jim dávat právní a etické rámce. Nad ochranou dat se dá přemýšlet tak, že je to nová komparativní výhoda proti konkurenci.

Málo regulace, nízké daně

Za úspěchem Irska v datové branži ale nestojí „pouze“ dobrá energetika, podnebí či optické kabely. „V Irsku lze provozovat datové centrum a být velice efektivní. Ale vláda také samozřejmě nabízí klima velice dobré pro byznys, včetně malé regulace a dobrých daní,“ navazuje John Frank z Microsoftu.

Korporátní daň v Irsku činí 12,5 procenta. To je výrazně méně než třeba 34 procent ve Francii, téměř 30 procent v Německu či 23 procent v Anglii. Irsku se díky tomu do země daří lákat celoevropská ústředí velkých technologických firem. Odsud se často vedou operace i v regionech Blízkého východu a Afriky.

V Irsku mají ústředí například Facebook, Twitter, Amazon, PayPal, HP, Dell, Microsoft, Google, Salesforce.com, Adobe a řada dalších. Často se sdružují u vody v oblasti nazývané Silicon Docks.

V Irsku mají ústředí například Facebook, Twitter, Amazon, PayPal, HP, Dell, Microsoft, Google, Salesforce.com, Adobe a řada dalších. Často se sdružují u vody v oblasti nazývané Silicon Docks. IT firmy zde vedle operačních základen zakládají také výzkumná a vývojová centra. V malém Irsku aktuálně v IT sektoru pracuje přes 80 tisíc lidí a osm tisíc pozic přibývá každý rok. V zemi už působí přes 700 amerických firem. Investorům se vedle daní líbí také mladé, vzdělané a anglicky mluvící obyvatelstvo.

A pomáhá migrace. Mnoho technologických firem z Irska zajišťuje podporu či lokalizace na různé trhy, a zaměstnává tak rodilé mluvčí. „V Dublinu můžeme poměrně rychle najít lidi, kteří mluví česky, maďarsky, rumunsky,“ shodují se v debatách zástupci těchto firem.

Ony daně jsou ovšem velké lákadlo. A jak se zdá, irská vláda se k veliké nelibosti Francie a dalších snaží toto své privilegium bránit. Apple před pár měsíci dostal od Evropské komise nařízeno, že má na daních Irsku doplatit asi třináct miliard eur kvůli jejich údajnému krácení. I nový premiér už se ovšem ozval s tím, že jeho země tyto peníze nechce, protože jsou podmínky nastaveny pro všechny stejně. A také nechce přijít o kompetitivní výhodu.

Přes Irsko každopádně protéká hodně peněz, které nejenom technologické firmy po Evropě vydělají. Například Google podle výroční zprávy v loňském roce v České republice vykázal tržby ve výši 269 milionů korun. Podle odhadů jsou ale jeho zdejší příjmy výrazně vyšší, a sice v miliardách korun. Inzertní příjmy totiž proudí přes pobočku v Irsku.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!