Íránská diplomatická ofenziva v Davosu

Surovinami požehnaný, leč sankcemi podvázaný Írán na Světovém ekonomickém fóru lákal západní investory. Skepse je na místě.

Dan Macek 7.2.2014
Íránský prezident Hasan Rouhání řeční 23. ledna v Davosu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Íránský prezident Hasan Rouhání řeční 23. ledna v Davosu. | foto: © ReutersČeská pozice
Íránský prezident Hasan Rouhání řeční 23. ledna v Davosu.

Každoroční setkání Světového ekonomického fóra svedlo minulý týden do švýcarského alpského střediska 2500 delegátů, včetně čtyřiceti hlav států, dvacítky guvernérů centrálních bank a bezpočtu kapitánů globálního průmyslu a obchodu. Konspirační teoretici v elitním soustředění spatřují ohrožení demokratické suverenity národních států, a nikoli bohulibé navazování kontaktů mezi zodpovědnými hybateli světového dění, neboť za dveřmi VIP salonků tuší sdílení citlivých informací mezi mocnými za účelem zachování stávajících privilegií.

Jiní pozorovatelé však podotýkají, že není zřejmé, co by se šéfové Goldman Sachs či potentáti Čínské lidové republiky dověděli v Davosu za fakta, o nichž by je nezpravily jejich vlastní zpravodajské aparáty.

V mezinárodním dění proto prý Světové ekonomické fórum sehrává roli především tehdy, když se jeho účastníci vzájemně utvrdí v nějakém omylu. „Hromadná slezina elit je totiž výjimečně náchylná ke kolektivnímu vštípení unáhlených závěrů. Anekdota o vypjatém čínském nacionalismu pronesená na davoském večírku v doslechu sloupkaře deníku The Financial Times prý snadno metastázuje do všeobecného přesvědčení, že je na spadnutí válka v severovýchodní Asii,“ konstatuje profesor mezinárodních vztahů Daniel W. Drezner.V mezinárodním dění prý Světové ekonomické fórum sehrává roli především tehdy, když se jeho účastníci vzájemně utvrdí v nějakém omylu

Poprvé po několika dlouhých letech však agendu Světového ekonomického fóra letos nezastiňovala bezprostřední hrozba rozsáhlého finančního a hospodářského kolapsu, a tak v kuloárech davoského konferenčního centra panoval mírný optimismus. Na tom se jala přiživit černá ovce globální ekonomiky, ropou a zemním plynem požehnaná, leč mezinárodními sankcemi podvázaná, rádoby jaderná mocnost Írán.

Mějte nás rádi

Loni zvolený, navenek umírněný prezident Hasan Roúhání přijel do Davosu se svým ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem vykreslit islámskou republiku jako prvotřídní investiční příležitost. Jeden z posluchačů prezidentova proslovu na konferenci to popsal jako „přihlášku ke znovuzačlenění do mezinárodního společenství“. Někteří pozorovatelé však podotýkají, že se Rouhání a Zaríf během diplomatických námluv bezděčně dopouštěli až recesistických výroků.

Prezident země, která je patronem a inspirací libanonského Hizballáhu a ještě před pár lety dávala palestinskému Hamásu 20 milionů dolarů měsíčně, na svém twitterovém účtu během davoského setkání například uvedl, že „terorismus se časem obrátí proti těm, kteří ho sponzorují. Jestliže se nějaká vláda domnívá, že podporováním teroristů může svrhnout jinou vládu, pak se na sto procent mýlí.“

Roúhání přijel do Davosu vykreslit islámskou republiku jako prvotřídní investiční příležitostMinistr zahraničí šíitské velmoci, která si v Damašku vydržuje klientský režim sektářsky spřízněného diktátora Bašára Asada, se během rozhovoru pro stanici CNN na okraj davoské konference řečnicky dotázal: „Proč nenechají Syřany, aby se sami dohodli, jak uspořádat svobodné a spravedlivé volby? Proč mají lidé zvnějšku zapotřebí nastolovat agendu a vnucovat ji syrskému lidu?“

Během panelové diskuse s předsedou a zakladatelem Světového ekonomického fóra Klausem Schwabem prezident Rouhání prohlásil: „S určitými zeměmi jsme měli neshody, ale vyhlížíme světlejší budoucnost a chceme dosáhnout míru s každým.“ Snad aby si Izraelci přítomní v sále nedělali marné naděje, později upřesnil: „Bez výjimek; doufáme v lepší vztahy se všemi zeměmi, které uznáváme.“

Duch Davosu

Představitelé Íránem neuznaného židovského státu, k jehož zničení režim ajatolláhů dennodenně vyzývá, jako jediní přímo v Davosu zpochybnili selanku předestřenou hosty z Teheránu. „Dokonce i izraelský prezident Šimon Peres, neúnavný nadšenec diplomatických maškarád, jimiž je davoské setkání proslulé, posmutněle upozornil, že Rouhání ani zmínkou nenaznačil podporu mírových rozhovorů s Palestinci, upuštění od vývoje raketových nosičů či zastavení dodávek zbraní Damašku a Hizballáhu,“ všiml si komentátor Jonathan S. Tobin.„Írán není nepřítel,“ dostál devadesátiletý Šimon Peres v Davosu své holubičí pověsti

„Írán není nepřítel,“ dostál devadesátiletý Peres své holubičí pověsti krátce před tím, než mu Klaus Schwab udělil ocenění „Duch Davosu“ za celoživotní přínos k věci míru a hospodářskému rozvoji. „Historicky vůči sobě nejsme nepřátelští. Nemáme společnou hranici. Nevidím důvod, proč utrácet tolik peněz ve jménu nenávisti,“ uvedl izraelský prezident v reakci na otázku ohledně íránského jaderného programu.

Nejnovější íránské balamutění Světového ekonomického fóra navenek evokuje davoskou spanilou jízdu dřívějšího reformního prezidenta Muhammada Chátamího přesně před deseti roky, kdy alpské středisko rovněž učarovala lukrativní vyhlídka ke světu otevřenějšího Teheránu. Už následující léto však diplomatická jednání o nezvratném a transparentním zcivilnění íránského jaderného programu ztroskotala a ajatolláhové opět uvedli do provozu své centrifugy.

„V protikladu s Chátamím panuje všeobecný dojem, že Rouhání pracuje na zmírnění mezinárodního napětí v součinnosti s Nejvyšším vůdcem ajatolláhem Alím Chámeneím, a nikoli proti jeho vůli,“ upozorňuje komentátor Mark Landlerjan. „Tlak mezinárodních sankcí na íránské hospodářství je tentokrát mnohem větší motivací k podpisu jaderné dohody, než byly v roce 2004 obavy, že USA, které předešlého roku vtrhly do Iráku, příště napochodují na Teherán,“ doplňuje Landlerjan.

Varování z Washingtonu

Prezidentovi Rouhánímu usnadňuje práci už samotný fakt, že není okázalým popíračem holokaustu jako jeho přímý předchůdce Mahmúd Ahmadínežád, což z něho v rámci vedení islámské republiky činí průlomového osvícence. „Za stávající erupce vstřícnosti je dobré mít na paměti, že je Írán stále teokracií ovládanou ajatolláhem, který si udržuje moc za pomoci protofašistických Islámských revolučních gard, které tyranizují tamní obyvatelstvo a plundrují jeho hospodářství,“ připomíná komentátor Leon Wieseltier.

„Upřednostňoval bych dohodu, která by byla odrazem strategického rozhodnutí Íránu zříci se jaderných zbraní, a nikoli strategického rozhodnutí Íránu najít způsob, jak se mazaně vykroutit ze sankcí,“ dodává s odkazem na dosavadní výsledky multilaterálních jednání s Teheránem o omezení jeho jaderného programu na civilní účely.Většina sankcí je nadále v platnosti a není žádná záruka, že se vyjednavači dokážou shodnout na dohodě, jež by opravdu otevřela íránský trh

Většina sankcí je každopádně nadále v platnosti a není žádná záruka, že se vyjednavači dokážou shodnout na podmínkách širší, dlouhodobé dohody, jež by opravdu otevřela íránský trh. „Světové firmy nevyčkávají s podnikáním v Íránu na pozvánku z Teheránu, nýbrž na povolení od Američanů,“ upozorňuje na stránkách časopisu Foreign Policy analytička Jamila Trindlová a dodává, že naftařské a plynařské koncerny jako Shell či Eni si ve Washingtonu naběhly, když začaly spěšně jednat s Íránci bezprostředně po podepsání předběžné dohody loni v listopadu.

Minulý čtvrtek oznámilo americké ministerstvo financí uložení 150milionové pokuty odnoži německé Deutsche Borse za porušení sankcí proti Íránu. K provinění spočívajícím v přechovávání cenných papírů patřících íránské centrální bance došlo v letech 2007 až 2008. „Buď šlo o senzační shodu okolností, anebo o úmyslné varování, neboť Washington oznámení zveřejnil zrovna v den davoského debutu prezidenta Rouháního,“ krotí analytička Trindleová lačnost západních investorů.

Počet příspěvků: 3, poslední 18.4.2014 11:01 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.