Írán mění kurz, podporuje porodnost

„Až dnešní mladí zestárnou, bude na řešení problémů naší společnosti pozdě,“ prohlásil před časem ajatolláh Chámeneí. Írán desítky let patřil – zdánlivě paradoxně – k zemím s nízkou porodností a liberálním přístupem k antikoncepci. Nyní Teherán vytyčil nový cíl: zdvojnásobit populaci země.

Íránský režim se snaží zlepšit demografické statistiky, mladé ženy tak budou moci počítat s větší podporou státu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Íránský režim se snaží zlepšit demografické statistiky, mladé ženy tak budou moci počítat s větší podporou státu. | foto: Břetislav TurečekČeská pozice
Íránský režim se snaží zlepšit demografické statistiky, mladé ženy tak budou...

Nejvyšší íránský duchovní vůdce už dříve vyslovil názor, že Írán může za čtyřicet let mít bez problémů i 150 milionů obyvatel, tedy zhruba dvojnásobek současného stavu. Demografové přitom očekávají, že při dosavadním trendu bude mít Írán v roce 2050 zhruba 100 milionů lidí. „Jedna z našich chyb v uplynulých desetiletích byla kontrola porodnosti. Vládní činitelé v tom chybovali a svůj díl viny nesu i já. Snad nám Bůh a historie odpustí,“ prohlásil Alí Chámeneí v říjnu 2012.

Nyní přišel čtrnáctibodový opravný plán, jak v oblasti demografie prosazovat „íránské a islámské hodnoty“ a vyvarovat se „neblahých vlivů“ Západu. 

Írán sice patří k nejlidnatějším zemím planety, od revoluce v roce 1979 však postupně klesal přírůstek populace i počet dětí na jednu ženu. A tak zatímco mnoha parametry patří islámská republika mezi rozvojové země, dnes tam připadá na jeden manželský pár 1,3 dítěte, přičemž například i v Česku na jednu ženu statisticky připadá více: 1,46 dítěte. Přírůstek populace v Íránu činí 1,2 procenta, což je rovněž číslo odpovídající spíš západním státům. 

Konec dotovaných kondomů 

V Íránu byla dlouhá léta snadno dostupná antikoncepce, výrobu kondomů dotoval stát a hormonální prostředky pro ženy se jeden čas daly sehnat i bez předpisu. Mladé páry před uzavřením manželství stále procházejí školením, k jehož důležitým složkám patří i plánování rodiny. Restriktivní jsou zákony jen v oblasti umělého ukončení těhotenství, protože úmyslný potrat je v rozporu s islámskými hodnotami.

V Íránu připadá na jeden manželský pár 1,3 dítěte, přičemž například i v Česku na jednu ženu statisticky připadá více: 1,46 dítěte

Vše bylo dosud vedeno snahou ukočírovat populaci země, protože se íránské vedení obávalo nekontrolovaných sociálních a hospodářských dopadů. Nyní ale z nejvyšších pater politiky přicházejí úplně opačné myšlenky. Zmíněný čtrnáctibodový plán zahrnuje usnadnění uzavírání manželství, a to i ve formě nové finanční pomoci, namísto prezervativů má jít státní podpora na boj s neplodností. Nově mají státní aparát i nevládní organizace věnovat větší pozornost i takovým věcem, jako je výživa dětí či sociální zabezpečení těhotných žen a matek s novorozenci, daňové zvýhodnění mladých rodin, přednostní přidělování bytů a podobně. 

Ostatně neblahá ekonomická situace země je v podtextu celého nového tažení. „Obáváme se budoucnosti země, jejího ekonomického stavu, kdy si miliony nezaměstnaných nemohou dovolit sňatek a bydlení,“ varoval ministr kultury a islámské orientace Alí Džannatí. „Výsledkem je společenský úpadek, přibývá zločinu, prostituují stále mladší ženy a základy rodiny jsou ohroženy.“ Jenže hospodářskou krizí argumentují i skeptici, kteří na nová opatření nahlížejí s neskrývaným despektem – v zásadě tvrdí, že když v Íránu nemůže slušně žít značná část populace, stěží se to prý podaří, pokud ještě další desítky milionů Íránců přibudou. 

Z nového programu také koncem června vyvolal velký poprask zákon schválený parlamentem, který si vzal na mušku de facto nevratné formy antikoncepce, hlavně vasektomii. Objevil se i výklad, že za podvazování vaječníků a chámovodů je možné skončit za mřížemi, a odborníci i komentátoři spekulovali, zda se hrozba vězení týká lékařů, nebo lidí, kterým tuto operaci provedli. Poslanec Abbás Saláhí nakonec musel ujišťovat, že „zákon žádné tresty a hrozby neobsahuje a má za úkol pouze zvýšit porodnost“. Každopádně dotace na podporu těchto zákroků skončily, takže si lékaři stěžují na úbytek pacientů. 

Míří program na ženy? 

Poslanec Mehdí Davátgarí zákon kritizoval s poukazem na to, že se dotyčné zákroky budou provádět dál, jen se přesunou do ilegality. Přerušení chámovodů a vejcovodů navíc podle něj volí pouze desítky tisíc Íránců, zatímco miliony se před početím chrání jinými prostředky. „Nemůžeme lidi nutit, aby měli děti, a pokud je nechtějí, tak je trestat bičováním a vězněním,“ prohlásil v nadsázce Davátgarí. 

Jiní kritici zase tvrdí, že se režim prostřednictvím programů na podporu rodin snaží zvrátit trend emancipace íránských žen a lákadlem snadnějšího mateřství je prý chce zahnat zpátky k plotnám. „Ženy budou finančně závislejší na svých manželech a politickém systému,“ varovala socioložka Ázáde Charrázíová. 

Konzervativní poslanec Alí Motaharí přesto trvá na tom, že se po třech dekádách omezující populační politiky musí Írán ubírat novým směrem a že to přispěje i k hospodářskému ozdravení země. „Orientace na západní kulturu nám způsobila značné problémy. Překážky v růstu íránské populace musejí být odstraněny,“ prohlásil íránský politik.

Počet příspěvků: 3, poslední 24.8.2014 08:38 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.