Intervence ČNB může pomoci odbytu českých potravin

Výrobci potravin získali nečekaný impuls k využití výhody domácího prostředí, kterou však zřejmě v nějaké míře zaplatí konečný spotřebitel.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ISIFAČeská pozice

Ačkoli se v souvislosti s vývojem cen potravin hovoří obvykle o ekonomických parametrech jejich výroby, především pak o zvyšování či snižování výrobních nákladů, mnohem zásadnější dopad na ceny mohou mít administrativní zásahy státu – zejména daňové a kurzovní, jako je současný záměr České národní banky (ČNB) uměle oslabit kurz koruny vůči euru.

Záměr ČNB oslabit korunu vůči společné evropské měně až do úrovně 27 korun za euro je fakticky zdražením zahraničního zboží téměř o deset procent (na té horní hranici). To je v případě potravinářství, kde o možnostech uplatnění na trhu rozhodují doslova jednotlivá procenta v rozdílech cen jednotlivých potravinářských produktů, docela brutální krok. Především proto, že jde o okamžitě působící a navíc nečekaný zásah.

Výhody a nevýhody konkurenčních bonusů

Pokud by se v nějakém dohledném časovém horizontu přidal další avizovaný regulační krok státu, o kterém alespoň v předvolební kampani mluvila řada politických stran, totiž opětné navrácení spodní sazby DPH, kam patří i potraviny, na úroveň deseti procent, mohou v součtu obou těchto kroků získat naši potravináři oproti zahraniční konkurenci cenový bonus sahající v některých případech až k hranici 15 procent.

To téměř není možné ve prospěch zvýšení odbytu českých potravin nevyužít. Vzhledem k tomu, že se většina spotřebitelů řídí při nákupech potravin dosud především jejich cenou, je potenciál podpory odbytu takovými administrativními zásahy mnohem vyšší než miliony korun vydávaných na marketing domácí produkce.Zdražení zahraniční produkce v praxi umožní i zdražení tuzemské produkce, pakliže míra „domácího zdražení“ zůstane mírně pod mírou zdražení zahraničních výrobků

Takových významných konkurenčních bonusů lze ale i zneužít. Mluvíme-li o potravinách (platí to ale i obecně), pak zdražení zahraniční produkce v praxi umožní i zdražení tuzemské produkce, pakliže míra „domácího zdražení“ zůstane mírně pod mírou zdražení zahraničních výrobků. To se přitom týká celé vertikály výroby potravin – od zemědělců přes zpracovatele až k maloobchodu. Vzhledem k tomu, že se v naší zemi v ekonomickém rozhodování sází více na okamžitý profit než na dlouhodobé strategie, lze bohužel předpokládat, že nastane spíše zneužití nenadálé i plánované státní kurzové či daňové pomoci než její využití. Výsledkem by pak bylo nejen zdražení zahraničního zboží, ale i toho našeho.

Krok ČNB odůvodňovaný zejména jako pomoc exportérům, který je ale také do jisté míry jistou skrytou alternativou progresivního zdanění (obvykle dražší zahraniční zboží nebo zahraniční zájezdy kupují spíše movitější lidé, kteří tím za takové služby či zboží zaplatí víc), může proto nakonec negativně dopadnout i na nízkopříjmové vrstvy společnosti.

Na první pohled dobrý nápad

Kdyby si však výrobci i prodejci potravin zachovali chladnou hlavu a preferovali by dlouhodobější perspektivu, mohlo by umělé oslabení koruny pozici českých potravin (a domácích produktů z tuzemských surovin a komponentů) skutečně pomoci. Oslabení či oslabování koruny by také pomohlo našim zemědělcům. Ti v právě končícím sedmiletém období při čerpání dotací z EU – počítaných v eurech – na postupné posilování koruny doplatili nemalými ztrátami na základě kurzových rozdílů; trvale na to upozorňoval v minulosti například Svaz marginálních oblastí.

Záleží samozřejmě na tom, z jakého základního kurzu koruny vůči euru se vyjde. Pokud se ale vyjde z uměle oslabené koruny a naše měna bude v dalším období zase posilovat, pak na to doplatí v budoucnosti zemědělci stejně jako v předchozích letech.

Administrativní pomoc českému exportu, který je klíčový pro kondici naší ekonomiky, vypadá na první pohled jako dobrý nápad. Dokonce i pro naše potravinářství, které, ačkoli se u nás většinou mluví o rostoucích dovozech potravin ze zahraničí, dokáže v poslední době také uplatnit více svých výrobků při exportech. Právě to ale i v této oblasti ukazuje na zlepšující se kondici naší produkce, které sice může krátkodobě zásah ČNB pomoci, středně- a dlouhodobě ale paradoxně spíše uškodit.

Tak či tak se zdá velmi pravděpodobné, že domácí výrobci potravin a vlastně čehokoli získali nečekaný impuls k využití výhody domácího prostředí, kterou však zřejmě v nějaké míře zaplatí konečný spotřebitel.

Počet příspěvků: 2, poslední 30.12.2013 03:25 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.