Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Internetová válka začala

  8:33

FBI vyřadila z provozu službu pro sdílení souborů Megaupload. Hnutí Anonymous odpovědělo útokem na vládní stránky.

Seznamte se: zakladatel služby Megaupload Kim Schmitz alias Kim Dotcom alias Kimble na snímku z roku 1999 v Hongkongu. foto: © ReutersČeská pozice

Spojené státy naplno otevřely novou bojovou linii. Tentokrát nikoliv proti diktátorskému režimu prostřednictvím po zuby ozbrojených vojáků či bezpilotních letadel, ale na obranu autorských práv na internetu. Američtí vyšetřovatelé obvinili server pro sdílení souborů Megaupload.com z „Mega spiknutí“ a federální soud ve Virginii nařídil odpojení 18 domén služby, kterou založil německý milionář Kim Schmitz (37), známý též jako Kim Dotcom.

Hnutí Anonymous odpovědělo „dosud největším útokem na vládní internetové stránky a weby hudebních společností“. Téměř šest tisíc účastníků hnutí vyřadilo z provozu domény justice.gov, universalmusic.com, riaa.org, mpaa.org, copyright.gov, hadopi.fr, wmg.com, usdoj.gov, bmi.com a fbi.gov. „FBI si nemyslela, že jí to jen tak projde, že ne? S naší reakcí museli počítat,“ píší Anonymous ve svém prohlášení.

Odpojení Megauploadu doprovázelo zatčení Kima Schmitze a dalších tří vysoce postavených manažerů firmy Megaupload Ltd. se sídlem v Hongkongu, která službu provozuje. Všichni čtyři plus další tři zaměstnanci jsou obviněni z porušení autorských práv (v případě odsouzení jim hrozí až pět let vězení), spiknutí za účelem porušení autorských práv (až pět let vězení) a praní špinavých peněz (až 20 let vězení). Obvinění dle vyšetřovatelů způsobili majitelům autorských práv škodu ve výši minimálně 500 milionů dolarů (téměř 10 miliard korun) a díky předplatným a reklamě na svých stránkách se obohatili o 175 milionů dolarů (téměř 3,5 miliardy korun).

Náhoda, nebo cílený timing?

Úder proti Megauploadu přišel pouhý den po protestech tisíců internetových stránek a provozovatelů, do nichž se zapojily mimo jiné Google či Wikipedia, proti chystanému schvalování zákonů známých pod zkratkami SOPA a PIPA, jak jsme informovali již dříve. Návrhy zákonů Stop On-line Piracy Act a Protect IP Act jsou součástí tažení Kongresu, jež si dalo za úkol v digitálním věku ochránit autorské právo. Podle kritiků je iniciátorem honu na virtuální čarodějnice především mocný filmový průmysl. K podporovatelům návrhů patří jak velká filmová studia a odborové organizace herců a scénáristů, tak unie filmových distributorů.

Stop Online Piracy Act a Protect IP Act

Mají za cíl omezit návštěvnost internetových stránek umístěných mimo Spojené státy americké, které porušují autorská práva či podporují padělané výrobky, a to pomocí soudních příkazů vystavených na základě žalob podaných americkým ministerstvem spravedlnosti:

  • zabavením domény;
  • zablokováním názvu domény (DNS) prostřednictvím poskytovatelů internetových služeb (ISP);
  • smazáním z vyhledávacích serverů a odstraněním odkazů;
  • a ukončením platebních a reklamních služeb poskytovaných takovýmto internetovým stránkám.

O zákonu SOPA měli američtí kongresmani hlasovat již 24. ledna, aktuální zásah proti Megauploadu však dle americké prokuratury s touto otázkou nesouvisí a byl plánován dlouhodobě. To potvrzuje i vyjádření novozélandského inspektora Granta Wormalda z agentury pro potírání organizovaného a finančního zločinu. „FBI kontaktovala novozélandskou policii počátkem roku 2011 se žádostí o pomoc při vyšetřování Mega spiknutí,“ uvedl Wormald. Ve svém sídle na Novém Zélandu byl také zatčen Kim Dotcom, který ke svému zadržení pouze prohlásil: „Nemáme co skrývat.“

Jak se zdá z aktuálních vyjádření amerických zákonodárců, včetně spoluautorů kontroverzních zákonů, ani SOPA ani PIPA nemají momentálně valnou šanci na schválení. A nejen díky včerejšímu nátlaku tisíců provozovatelů internetových stránek. Jak totiž upozornil Mike McGuire, expert mediální společnosti Gartner, je otázkou, zda jsou oba kontroverzní zákony potřeba. „Když je možné zatknout osoby podezřelé z pirátství na základě existujících zákonů, proč potom zavádět další regulační opatření, která jsou platná pouze v USA a mohou mít negativní dopad?“

Diskuse ohledně svobodného přístupu k informacím na internetu a ochraně autorských práv v digitální éře tak zřejmě pokročila do dalšího stadia.

Autor: