KOMENTÁŘ Jiřího Chýly / Ve svém blogu Pohádka o konkurenceschopnosti jsem nedávno kritizoval způsob, jakým vláda domněle podporuje mezinárodní konkurenceschopnost našich podniků, i reakce potrefených hus na mou kritiku. Ta reakce byla příznačná a ukázala, jak daleko má náš systém podpory výzkumu v podnikatelském sektoru z veřejných prostředků k normálu vyspělých zemí.
Jak má taková promyšlená podpora vypadat názorně, ukázal americký prezident Barack Obama v úterý 2. dubna, když ve východním křídle Bílého domu a za velké pozornosti médií oznámil zahájení projektu na systematický výzkum mozku (tzv. BRAIN Initiative, dále Iniciativa Mozek).
Důležité jsou argumenty, kterými Obama své rozhodnutí odůvodnil, a signál, který tím celé americké společnosti vysíláObamův projev při oznámení této iniciativy, nazvaný Poznámky prezidenta k Iniciativě Mozek a k inovacím v Americe, doporučuji přečíst nebo zhlédnout každému – je na něm totiž vidět propastný rozdíl mezi chápáním role vlády při podpoře inovací v USA a u nás. Nejde přitom ani tak o částku 100 milionů dolarů, kterou americká vláda na výzkumu mozku poskytne a na níž se váže dalších asi 100 milionů dolarů slíbených soukromým sektorem; ta je ve srovnání s 3,8 miliardy dolarů, které americká vláda dala na výzkum genomu, spíše symbolická. Důležité jsou argumenty, kterými Obama své rozhodnutí odůvodnil, a signál, který tím celé americké společnosti vysílá.
Ve svém projevu Obama mimo jiné řekl:
„Myšlenky jsou to, co pohání naši ekonomiku. To, co nás odlišuje od jiných. A o čem je Amerika. Jsme národ snílků a riskérů, lidí, kteří vidí věci dříve než kdokoliv jiný. Inovujeme lépe než kdokoliv jiný, a to dělá naši ekonomiku silnější. Když investujeme do nejlepších myšlenek dříve než jiní, mohou naši podnikatelé a dělníci jako první vyrábět nejlepší výrobky a poskytovat nejlepší služby.
Investice se nevyplatí vždy, ale když se vyplatí, změní naše životy způsobem, který jsme si nedokázali ani představit. Počítačové čipy, technologie GPS, internet, všechny tyhle věci vznikly z investic vlády do základního výzkumu. A někdy ty nejlepší výrobky a služby byly vedlejším produktem (spin-off) výzkumu, od něhož nikdo neočekával žádné aplikace. A podnikatelé pak těchto technologií využili k vytvoření nesčetných nových pracovních míst. Zakladatelé Google dostali na začátku podporu od Národní vědecké nadace (National Science Foundation) a projekt Apollo, který dostal člověka na Měsíc, také vedl ke skenerům CAT. A každý dolar, který jsme vynaložili na mapování lidského genomu, vrátil do naší ekonomiky 140 dolarů: 1 dolar investic, 140 dolarů zpět.
Dokážeme identifikovat galaxie vzdálené světelné roky, studovat částice menší než atom, ale stále jsme nerozluštitli záhadu tří liber hmoty mezi našina ušima.
Tahle ohromná záhada čeká na rozluštění a Iniciativa Mozek tohle změní tím, že poskytne vědcům nástroje, které potřebují k získání dynamického obrazu mozku v akci a k lepšímu pochopení, jak myslíme, jak se učíme a jak si věci pamatujeme. A tohle poznání by mohlo být – a bude – transformující.“
Obama si jistě tento projev, který obsahuje i nadnesené tvrzení (o tom, jak byl objeven skener CAT), nepsal sám, ale dokázal ho přesvedčivě přednést. A to, že Iniciativa Mozek vznikla, svědčí o tom, že se obklopil lidmi, kteří chápou, jak může vláda přispět k posílení pozice Ameriky v dnešním globalizovaném světě. Iniciativa Mozek je jen jeden z příkladů, nad kterými by se naši politici měli zamysletI v USA může vláda jen přispět k inovacím, které jsou primárně záležitostí podniků samých, ale Iniciativa Mozek je skvělým příkladem, jak toto dělat efektivně a tam, kde je role státu nezastupitelná: na začátku výzkumu, kdy není jasné, zda vůbec a kdy něco ekonomicky prospěšného přinese.
Iniciativa Mozek je jen jeden z příkladů, nad kterými by se naši politici měli zamyslet. Jiným je třeba rozhodnutí britské vlády z února 2012 poskytnout 38 milionů liber (zhruba 1,2 miliardy korun) Manchesterské univerzitě na vybudování Národního institutu pro výzkum grafenu. Na univerzitě v Manchestru pracují Andre Geim a Konstantin Novoselov, kteří právě za výzkum grafenu získali v roce 2010 Nobelovu cenu za fyziku a institut by se měl stát centerem pro přenos výsledků výzkumu do průmyslových aplikací.
Česká verze: Vařila myšička kašičku
Mezi politiky naší dnešní vládní koalice nevidím nikoho, kdo by byl schopný podobné úvahy a akce jako Obama. Místo toho, aby vláda, chce-li podnítit ekonomicky smysluplné inovace, investovala tam, kde jsme ve srovnání se světem dobří a kde je výnosnost investic nejasná, a tedy riskantní, podporuje ty, kteří to nepotřebují, nebo tam, kde trh funguje bezvadně a státní podpora jen narušuje hospodářskou soutež (o tom je můj blog zmíněný již v úvodu).
I ve vědě a výzkumu je třeba mít někoho, kdo ví, kde nejlépe investovat. Taková instituce u nás neexistuje a vláda o takovou instituci ani neprojevila zájemTak jako ve fotbale hrají klíčovou roli zkušení trenéři, kteří po vesnicích a malých klubech pátrají po mladých talentech, tak i ve vědě a výzkumu je třeba mít někoho, kdo ví, kde nejlépe investovat. Taková instituce u nás neexistuje a vláda o takovou instituci ani neprojevila zájem. Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) jí není a s ohledem na složení a kompetence ani být nemůže.
Ale podobně jako ve fotbale to jen malá část těch nadějných fotbalistů dotáhne do nároďáku, tak i ve vědě a výzkumu se jen malá část investic vrátí. Ale pak to někdy, jako u nás v případě Antonína Holého, stojí zato. Larry Page and Sergey Brin, zakladatelé Google, dostali na začátku internetové éry, kdy jim bylo 20 let a oba byli studenty Stanfordské univerzity, podporu od Národní výzkumné nadace – ale to bylo v době, kdy si fenomenální úspěch jejich prohledávače nikdo nedovedl ani představit. Dnes oba patří mezi nejmocnější muže světa. Představa, že by se v dnešní době Google ucházel o podporu vlády, je natolik absurdní, že to nikoho v USA ani nenapadne.
Píši tento text v době, kdy v Radě pro výzkum, vývoj a inovace probíhá každoroční lítý boj o peníze na výzkum a vývoj. Boj, který připomíná první sloku dětské říkanky: Vařila myšička (RVVI) kašičku (celková částka na výzkum a vývoj, asi 26 miliard korun)na zeleném rendlíčku: tomu dala, tomu nic, tomu málo, tomu víc.
Naši konkurenti mohou být klidní: něco jako Obamova iniciativa jim od nás nehrozí.
(Děkuji profesoru Velíškovi za upozornění na Obamovu iniciativu.)
