Skončilo období pomalého zvyšování cen. Tak lze číst zprávu evropského statistického úřadu Eurostat z půlky ledna. Z ní vyplývá, že roční inflace v zemích eurozóny dosáhla loni v prosinci hodnoty 2,2 procenta. To je významný skok. V prosinci 2009 to bylo jen 0,9 procenta. A zdražování rozhodně není konec – pro leden počítají analytici oslovení agenturou Reuters s meziročním navýšením cen v eurozóně dokonce o 2,5 procenta.
Importní tlak
Co stojí za tak razantním růstem inflace? Hlavní příčinu představují zvyšující se ceny energií a surovin. Inflace očištěná o změnu cen energií v eurozóně v prosinci dosáhla jen hodnoty 1,3 procenta. Zásadní vliv energií a surovin potvrzují údaje německého Spolkového statistického úřadu (SBD), jenž mezi prosincem 2009 a 2010 zaznamenal zvýšení importních cen o dvanáct procent. To představuje nejvyšší nárůst za posledních 29 let. Vyšší zdražení registroval SBD naposledy v říjnu 1981, kdy importní ceny meziročně stouply o 13,7 procenta.
Ceny surovin rostou zejména kvůli oživení celosvětové konjunktury – SBD minulý týden zveřejnil, že například ropa v Německu zdražila mezi prosincem 2009 a 2010 o 36,5 procenta, zemní plyn o 31,2 procenta a cena železné rudy se téměř zdvojnásobila. Zároveň německé firmy více platí i za dovoz zemědělských komodit: například obilí meziročně zdražilo o 56,7 procenta a kávové boby dokonce o více než 65 procent.
Je pouze otázkou času, kdy se vysoké zdražování dovážených komodit projeví na rychlejším růstu spotřebitelských cen. Dle průzkumu citovaného časopisem Focus se výrazného zdražování ještě letos obává 60 procent Němců. A že jejich strach není neopodstatněný, potvrzují i odborníci. Vedoucí analytik Deutsche Bank Thomas Mayer potvrdil, že Německo může v dalších dvou či třech letech čekat zvýšení inflace až na čtyři procenta. A takový růst cen nemusí být nutně jen krátkodobý. Dle šéfekonoma Postbank Marco Bargela lze očekávat, že největší evropská ekonomika bude zvýšeným růstem cen trpět až několik let. Už nyní se přitom inflace dle údajů SBD zvýšila z 1,7 procenta v prosinci na lednových 1,9 procenta. To je nejvyšší údaj od října 2008.
Bankéřské dilema
Rostoucí inflace v Německu a v dalších zemích eurozóny však nepřidělává vrásky na čele jen místním spotřebitelům. Těžké dilema zažívá i vedení Evropské centrální banky (ECB). Ta již od května 2009 drží klíčovou úrokovou sazbu, za niž si u ECB mohou půjčovat komerční banky, na rekordně nízké úrovni jednoho procenta. A právě o této sazbě bude ve čtvrtek rozhodovat její Výkonná rada. Pokud ECB bude chtít zakročit proti rostoucí inflaci, musí úrokovou sazbu zvýšit. To by zdražilo úvěry a utlumilo investiční i spotřebitelskou poptávku, což by zase omezilo možnost firem zvedat ceny. Vyšší úroky učiní euro pro investory přitažlivější, což podpoří kurz měny, a naopak přibrzdí růst cen surovin obchodovaných v amerických dolarech, zejména ropy.
Tento scénář má ale i svá negativa. Zvýšení sazeb by zřejmě dobře snesly země s vyšším růstem typu Německa, ale už daleko hůře s problémy se potýkající státy jako Řecko, Irsko, Španělsko či Portugalsko. Těm by rostoucí úroky přiškrtily oživení ekonomiky a zcela určitě zvýšily náklady na refinancování dluhů.
Přesto ke zvýšení úrokových sazeb ECB zřejmě dříve nebo později dojde, banka si totiž stanovila cílovou inflaci těsně pod dvěma procenty a tu současné hodnoty zcela jasně překračují. Otázkou ovšem zůstává, kdy. Ještě ve středu 26. ledna se vyjádřil člen Výkonné rady ECB a guvernér Rakouské národní banky Ewald Nowotny, že s nárůstem úroků rozhodně nepočítá v prvním letošním pololetí. Avšak právě čerstvá data z Německa vedla jiné členy vedení banky ke změně postoje. Například šéfekonom a člen rady ECB Jürgen Stark potvrdil, že banka bude tváří v tvář tlaku na růst cen v případě nutnosti jednat a nenechá se odradit ani problémy některých členských zemí eurozóny.
Eurozóna je přitom v Evropské unii jakýmsi ostrovem cenové stability. Státy neúčastnící se měnové unie vykazují dle údajů Eurostatu vyšší míru roční inflace. Zatímco v případě Česka to loni bylo jen 2,3 procenta, například Maďarsko trpělo růstem cen ve výši 4,6 procenta a Rumunsko dokonce o téměř osm procent. A další zvýšení inflace v příštím roce přitom rozhodně není vyloučené. Například guvernér Bank of England Mervyn King se minulý týden vyjádřil, že obyvatelé Británie mohou v následujících měsících čelit nárůstu cen ve výši až pět procent. 
