Životní náklady Čechů se v květnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta – více, než odborníci předpokládali. Důvody jsou podle statistiků v podstatě tři: růst mezd prodražující firmám výrobu, neúroda způsobená suchem a tlak na omezení spalování uhlí, který vede k růstu cen energií.
Domácnost, jež loni v květnu utratila 25 tisíc korun, letos za stejný objem zboží či služeb musela vynaložit o 725 korun více. Nicméně mzdy i důchody v průměru rostou rychleji. „Za současnou relativně vysokou mírou inflace stojí rychle rostoucí mzdy, které jsou firmy postupně nuceny promítnout i do spotřebitelských cen,“ konstatuje analytik společnosti Deloitte Václav Franče.
Elektřina i brambory
Největším tahounem cen byla kategorie bydlení. S dlouhodobým a rychlým růstem cen nemovitostí totiž roste i nájemné, což se ve statistikách týká i těch, kteří bydlí ve svém – v principu platí nájemné sami sobě.
„Zvlášť extrémní je 12,5procentní nárůst cen elektrické energie, který je odrazem vysokých cen silové elektřiny v zahraničí. Dá se proto říct, že zelená energetická politika se už přímo a čím dál více promítá i do hospodaření českých domácností,“ říká Petr Duffek, ekonom ČSOB. Prudký růst cen elektřiny v Evropě způsobily mimo jiné zdražující emisní povolenky, které si energetické společnosti kupují, aby mohly vyrábět elektřinu.
Více Češi zaplatí i za další energie včetně plynu a paliv u benzinových stanic. Domácnosti pocítily i vyšší vodné a stočné. Jasně patrné je i zdražování potravin. Mimořádným příkladem jsou brambory – jsou téměř dvakrát dražší než před rokem a stojí již v průměru i více než 26 korun za kilogram. To je podle statistiků nejvyšší cena v historii.
Čechy zasáhnou i vyšší ceny piva. To bylo v květnu v průměru o 7,2 procenta dražší než před rokem. Zvýšily se i ceny tvrdého alkoholu a vína. Kuřáci pak více platí za cigarety. Naopak levnější než loni jsou telekomunikace a odívání. |
Zdražuje, byť méně, i maso a mléčné výrobky, naopak levnější je v současnosti ovoce a cukr. „Vysoké ceny zemědělských výrobků jsou ovlivněny špatnou úrodou. České zemědělství není dostatečně připraveno na problémy způsobené suchem,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Čechy zasáhnou i vyšší ceny piva. To bylo v květnu v průměru o 7,2 procenta dražší než před rokem. Zvýšily se i ceny tvrdého alkoholu a vína. Kuřáci pak více platí za cigarety. Naopak levnější než loni jsou telekomunikace a odívání.
Růst cen překvapil analytiky i Českou národní banku. „Odchylka od prognózy byla způsobena především vyšším než očekávaným růstem cen potravin. Rychleji, než předpokládala prognóza, rostly též ceny pohonných hmot,“ přibližuje Petr Král z ČNB. Stejně jako analytici i on očekává, že další měsíce přinesou nižší inflaci. Předpokládá se totiž, že dozvuky růstu cen energií z loňského roku postupně odezní. „Ve druhé polovině roku bude inflace zvolna brzdit i bez dodatečného zásahu ČNB,“ soudí například Michal Brožka, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
K zásahu ČNB není důvod
Květnová inflace se těsně vešla do cíle ČNB. Centrální banka se snaží meziroční zdražování držet kolem dvou procent; za velkou odchylku pak považuje, pokud ceny vzrostou za rok o více než tři procenta – na to mohou v ČNB reagovat zvýšením bankovních úrokových sazeb. Pak by bylo výhodnější si peníze raději uložit, takže tlak na růst cen (a také na růst ekonomiky) poklesne. Analytici nicméně k takovému kroku nevidí důvod.
„Inflace by se měla postupně dostávat zpět k dvouprocentnímu cíli ČNB,“ předpokládá Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. ČNB by ale podle něj mohla sazby zvýšit kvůli slabší koruně, která prodražuje dovozy. „V současném nejistém globálním prostředí však bude bankovní rada podle nás preferovat sazby neměnit. Trh dokonce začíná sázet na to, že centrální banka začne letos kvůli globálnímu vývoji sazby snižovat,“ dodal Seidler. Podle něj má ale globální ekonomické zpomalení na Česko zatím jen omezený dopad.
