Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Igor Němec předsedou ochránců dat: Rozporuplných deset let

  16:02
Bývalý pražský primátor stál v čele Úřadu pro ochranu osobních údajů dvě třetiny jeho existence. Někteří vyzdvihují roli úřadu v boji proti Velkému bratrovi, jiní kritizují nekompetentnost inspektorů či celého vedení. Své pravděpodobné nástupkyni Ivaně Janů přenechal Igor Němec řadu úkolů...

Bývalý primátor Prahy Igor Němec. foto: MAFRA - Tomáš KristLidové noviny

Pravděpodobně v září jmenuje prezident Miloš Zeman šéfkou Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) renomovanou soudkyni Ivanu Janů. Skončí tak desetiletá éra, po niž strážcům soukromí velel vášnivý šachista Igor Němec.

Bývalý pražský primátor za své zásadní úspěchy považuje vítězný boj proti elektronickému registru lékařských receptů, nahrazení rodných čísel v databázích jinými údaji či zavedení hodnocení dopadu nových zákonů na soukromí. Prosadil ale třeba i povinnost obchodů a institucí dát občanům jednoznačně na vědomí, že jsou nahráváni kamerovým systémem.

Němec stál v čele instituce po dvě třetiny její existence. Za tu dobu se stala pevnou součástí státní správy, na kterou se obrací čím dál víc lidí. Důkazem je i rekordně vysoká pokuta, kterou letos v březnu udělil dvěma firmám, které e-mailové schránky občanů bombardovaly spamem. Obě dostaly skoro dvoumilionový postih.

Igor Němec (56)

  • Od roku 2005 je předsedou Úřadu na ochranu osobních údajů. Mandát mu vyprší po prázdninách.
  • Po sametové revoluci byl členem Občanského fóra. Po jeho rozpadu se stal členem ODS.
  • Na počátku devadesátých let byl ministrem kontroly v několika vládách.
  • V červnu 2002 se stal primátorem Prahy. Tento post ale ztratil kvůli liknavému přístupu k přicházející stoleté povodni.
  • Je vášnivým šachistou a prezidentem Šachového svazu České republiky.

Protichůdná hodnocení

Navzdory tomu hodnocení ÚOOÚ a jeho končícího šéfa odbornou i laickou veřejností jsou protichůdná. Objevují se hlasy vyzdvihující roli úřadu v boji proti Velkému bratrovi, ale i kritika nekompetentnosti jeho inspektorů či celého vedení. „Pan doktor Němec coby ochránce soukromí dle mého názoru nasadil laťku vysoko a v pozici předsedy obstál na výbornou,“ tvrdí šéf sněmovního podvýboru pro soukromí Radim Holeček (ODS).

Hodnocení ÚOOÚ a jeho končícího šéfa Igora Němce odbornou i laickou veřejností jsou protichůdná

Opačná slova volí řadový člen podvýboru Bronislav Schwarz, který kritizuje i zákon o ochraně osobních údajů. „Někdy vnímám skutečnost, že dobrou a pro lidi potřebnou věc nelze realizovat vzhledem k zákonu číslo 101 a Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ řekl člen vládního hnutí ANO.

Někde mezi nimi je se svým hodnocením uplynulých deseti let lidovec Vít Kaňkovský: „Z fungování ÚOOÚ pod vedením Igora Němce mám smíšené pocity. Chápu, že se v problematice ochrany osobních dat střetává několik protichůdných zájmů, přesto některá rozhodnutí či názory pana Němce ve funkci předsedy ÚOOÚ považuji za sporné.“

Nerovný přístup

Poradce pro otevřenou veřejnou správu Oldřich Kužílek vytýká ÚOOÚ v Němcových časech nerovný přístup k případům porušení ochrany soukromí. „Na slabého si často troufl, ale na silného se neodvážil. Nevím, nakolik to souviselo se snahou pana Němce nemít konflikty a vyhovět mocným,“ řekl LN.

Poradce pro otevřenou veřejnou správu Oldřich Kužílek vytýká ÚOOÚ v Němcových časech nerovný přístup k případům porušení ochrany soukromí

Podle Kužílka by měl úřad především jednoznačně říci občanům, že je ochrání před zneužitím jejich osobních údajů státními orgány. Nelíbí se mu, že nikdo pořádně neví, jak policie nakládá s informacemi ze silničních kamer, mýtných bran nebo měření rychlosti. „Nevím, že by se takto klíčovým otázkám úřad někdy opravdu věnoval,“ uvedl Kužílek.

Němec se v čele úřadu opakovaně stavěl proti svobodě médií zveřejňovat citlivé informace z velkých společenských kauz. Varoval třeba před zveřejňováním údajů z policejních odposlechů významných politiků, například v souvislosti s případem expremiéra Petra Nečase a jeho spolupracovnice Jany Nagyové (dnes manželky Jany Nečasové). Krajskému soudu v Praze zase před dvěma lety udělil pokutu, protože nechal novináře vyfotografovat spis exposlance Davida Ratha (dříve ČSSD). V posledním půlroce se pak silně vymezoval proti současnému trendu „bezbřehé transparentnosti“.

Experti na informační technologie

Své pravděpodobné nástupkyni Ivaně Janů přenechal Němec řadu úkolů, kterým se bude muset od podzimu věnovat. Jedním z nich je nalézt vhodné experty na informační technologie, které umožňují sledování občanů, sběr a sdílení dat. V této oblasti jde totiž pokrok raketovým tempem vpřed. Lidé, kteří chod ÚOOÚ dlouhodobě sledují, doporučují také zrychlit některá šetření a vyhnout se vydávání někdy zcela protichůdných a zmatených doporučení či nařízení.

Jedním z úkolů Němcovy pravděpodobné nástupkyně Ivany Janů je nalézt vhodné experty na informační technologie, které umožňují sledování občanů, sběr a sdílení dat

Někdejší členka Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Janů mezi své priority řadí lepší srozumitelnost výkladu zákona o ochraně osobních údajů, respekt k rozhodnutím Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu nebo důraz na pořádné zabezpečení jednou už shromážděných osobních dat.

„Neměli bychom připustit, aby možnosti nových technologií otvíraly ještě více dveře našeho soukromí a pohlcovaly zbytky toho, co jsme z pohodlnosti, naivity či neinformovanosti neodevzdali ke zveřejnění dobrovolně,“ řekla v nominačním projevu před senátory.

Nejasný osud

Mandát šéfa ÚOOÚ je vždy pětiletý. Němec byl zvolen dvakrát po sobě, potřetí už ale do stejné řeky vstoupit nemůže. Další osud bývalého člena ODS s přezdívkou „kníže Ignor“ není jasný. Do čela úřadu přišel poté, co skončil na pozici pražského primátora. Tam mu vaz zlomil laxní přístup k řešení katastrofální povodně z léta 2002. Kritici jemu a jeho krizovému štábu vyčítali nerozhodnost a pomalou reakci na stoupající hladinu Vltavy.

Další osud bývalého člena ODS s přezdívkou „kníže Ignor“ není jasný

„Situace je, bych řekl, nadmíru výtečná,“ pronesl krátce předtím, než se voda vylila z břehů a zaplavila pražské metro. Rozbouřený živel tehdy zatopil skoro 20 kilometrů kolejí a 18 stanic, škody dosáhly sedmi miliard korun. Kvůli této události Němce i dnes opakovaně kritizuje prezident Miloš Zeman.