Ceska Pozice

Humor je jedno z poznávacích znamení českých betlémů

Blahoslav Lukavec pořádá výstavy betlémů 40 let. Ta letošní začala na konci listopadu a ve sklepení Betlémské kaple v centru Prahy bude k vidění do 2. ledna. Děti lákají stovky rozličných figurek v betlémech různých stylů.

Tomáš Tománek 23.12.2019
Blahoslav Lukavec na výstavě betlémů v podzemí Betlémské kaple. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Blahoslav Lukavec na výstavě betlémů v podzemí Betlémské kaple. | foto: Foto Petr TopičMAFRA
Blahoslav Lukavec na výstavě betlémů v podzemí Betlémské kaple.

Jsme v podzemí Betlémské kaple. Kde jinde, chce se říct, když jde o betlémy. Blahoslav Lukavec jejich výstavy pořádá každý rok, letos je to už počtyřicáté. Pár schodů dolů do tmavé a studené chodby. Jsou příkré a prostor těsný. Několik zahraničních turistů také váhá, jestli mají dolů jít. Pod schody a za rohem ale čeká jiný – vlídný svět. Je plný světla a veselého hemžení. Kdo by to čekal ve sklepení kaple v centru Prahy?

Hned za pokladnou kalíšky s horkou medovinou rozsvítí oči rodičům a probarví jim tváře, nejmenší děti lákají stovky rozličných figurek v betlémech různých stylů: dřevěné, kované, drátěné i pečené ve slaných i sladkých variantách. Některé lze ovládat stiskem tlačítka. Stejně jako vláčky nebo dřevěný „kuličkopád“.

Tvorba rodiny

„Za to, že je u nás taková tradice doma vyráběných betlémů, vděčíme Josefu II. Císař zakázal vystavovat je v kostelích, údajně snad na žádost církevních hodnostářů. Lidem se ale líbily a chtěli si jich užívat, takže je začali tvořit doma. Každý z toho, co měl po ruce a sám uměl. Pekař si ho upekl, kovář vykoval, řezbář vyřezal. Dráteník nebo provazník zase umotal. Takovou pestrost betlémů jinde nenajdete,“ popisuje Blahoslav Lukavec. Přehlídku výjevů s vánočními motivy pořádá se svou paní Janou.

Je úžasné, když rodina něco tvoří pohromadě. V době adventu a Vánoc je to zvlášť důležité. Sám rád vzpomínám, jak jsme s rodiči doma malovali, vystřihovali a lepili betlém. A to bylo v době, která jim tak úplně nepřála, vzpomíná Blahoslav Lukavec.

„Vystavujeme díla současných umělců. Hodně si ale zakládáme na tom, abychom ukázali tvorbu výtvarných kroužků, mateřských škol a podobně. Proč? Protože umělecky vyřezaná socha anděla je nádherná, ovšem drobnější práce inspiruje k tvorbě. A motivuje každého, aby si ji vyzkoušel,“ říká Lukavec. Radost mu proto dělá, když si rodiče nebo učitelé fotí ozdoby z ořechů nebo drobné figurky z kukuřičného šustí. Potom si je s dětmi vyrábějí doma, ve škole.

Je přece úžasné, když rodina něco tvoří pohromadě. V době adventu a Vánoc je to zvlášť důležité. Sám rád vzpomínám, jak jsme s rodiči doma malovali, vystřihovali a lepili betlém. A to bylo v době, která jim tak úplně nepřála,“ vzpomíná vystavovatel. Mimoděk se tak ve vyprávění dostává k o něco dobrodružnější etapě svého života. Komunistická éra náboženským tématům nepřála. Křesťanskou podobu Vánoc se totalitní elity snažily potlačit. Veřejně se nezpívaly ani koledy, natož aby se vyzdvihovala symbolika spojená se zrozením Krista. Vystavovat betlémy sice šlo, ale...

Jednodušší před listopadem 1989

„Věděli jsme, že se pohybujeme po tenkém ledě. Sice jsme neměli přímo politické problémy, ale zároveň bylo jasné, že podobné ukázky s náboženskými motivy není radno dělat,“ připomíná Lukavec. V Třebechovicích pod Orebem mají slavný mechanický betlém ze dřeva. Za totality ho mohli lidem ukazovat jen jednou v roce. „Národopisné muzeum sice podobné výstavy dělat mohlo, ale zdaleka ne každý rok,“ přidává další pikantnosti Lukavec. Do Třebechovic jezdil se svými parťáky – rovněž milovníky lidové tvorby.

Podle Blahoslava Lukavce prý byla organizace výstav betlémů jednodušší před listopadem 1989. Pomáhat chtělo hodně brigádníků, kteří to navíc dělali zadarmo. A jako by režimní strohost k církvi a náboženství povzbudila zájem lidí. Na výstavy jich chodilo hodně.

„Vzal jsem trabanta, kamarádi škodovku nebo žigulíka a jelo se. V Třebechovicích jsme si půjčili betlémy a vezli jsme je na naši výstavu. Nikdo o tom nesměl vědět,“ popisuje. Báli se při takovém „pašování“? Lukavec říká, že ho naštěstí nikdy žádná policejní hlídka nestavěla. A tak se pokaždé nakonec povedlo uspořádat solidně navštěvovanou přehlídku lidových jesliček. „Dnes hodně lidí s nostalgií vzpomíná, jak si na vernisážích spolu s dalšími mohli po dlouhé době zazpívat koledy. Někdo si je sice zpíval vskrytu doma s rodinou, ale takhle veřejně se to moc nenosilo,“ říká.

Organizace byla prý jednodušší před listopadem 1989. Pomáhat chtělo hodně brigádníků, kteří to navíc dělali zadarmo. A jako by režimní strohost k církvi a náboženství povzbudila zájem lidí. Na výstavy jich chodilo hodně.„Nerad bych, aby ty naše tehdejší akce někdo hodnotil jako nějaký vzdor době. Takhle bych to nebral. Prostě jsme chtěli ukázat kouzlo lidových Vánoc, tvorby našich zručných řemeslníků,“ uzavírá Lukavec. Jeho letošní výstava začala na konci listopadu a v podzemí Betlémské kaple bude k vidění až do 2. ledna. Otevřena je denně od devíti do šesti hodin odpoledne.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.