Na takřka 71 miliard korun vzrostly výdaje na českou vědu a výzkum za rok 2011, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Hlavní sdělení? Je to o pětinu víc než v roce předchozím. Firmy dávají na výzkum a vývoj víc než stát a loňský nárůst peněz na vědu je nejvýraznější za uplynulých deset let. Výdaje narostly z 1,56 na 1,86 procenta HDP, což už se blíží průměru členských zemí EU. Pro zajímavost: od roku 2005 se vydala na český výzkum vcelku impozantní částka 385 miliard korun!
Detaily představil Martin Mana z ČSÚ v precizní prezentaci, již ČESKÁ POZICE přikládá ve formátu PDF. Na prvním místě jde – většinou – o peníze. A dle sesbíraných údajů za loňský rok jsou „nejdůležitějším zdrojem financí i nadále soukromé domácí podnikatelské zdroje, které zaujímají na celkových výdajích na výzkum a vývoj 46,9 procenta (33,2 miliardy). Na druhém místě jsou veřejné domácí zdroje (26,2 miliardy, to je 37 procent),“ citovala údaje agentura ČTK. Zbytek tvoří zahraniční soukromé (sedm procent) a veřejné zdroje (devět procent). Do výsledku se promítají i dotace z Evropské unie.
Pozoruhodné je především srovnání struktury financování výzkumu v různých zemích – dotyčná PDF prezentace ji ukazuje na dvanácté straně. Zatímco u nás dává podnikatelský sektor do výzkumu oněch 47 procent peněz, v takovém Finsku je to skoro 70 procent. Z tohoto hlediska exceluje ještě nejen Německo a Lucembursko (okolo 65 procent), Dánsko, Švédsko a Belgie, ale i Slovinsko (těsně pod 60 procent). Na chvostu je naopak Polsko s poměrně tristním zájmem podnikatelů o výzkumné aktivity (asi 27 procent).
Zatímco u nás dávají na vědu a výzkum firmy 47 procent peněz, v takovém Finsku je to skoro 70 procentPro financování vědy a výzkumu je důležitý i další ukazatel v témže grafu. Zatímco třeba s Velkou Británií sdílíme podobný – percentuální – vklad firem ani náhodou jí nemůžeme konkurovat ve schopnosti získat jiné důležité zdroje – ty zahraniční. O tom, jak málo jsou Češi úspěšní třeba ve velkých grantech European Research Council (ERC), jsme už psali. Slušně si v mezinárodním financování vedou země, jako je Irsko, Rakousko či Lotyšsko.
Co nám ČSÚ ještě sdělil
- V Česku je 2720 výzkumných pracovišť – z toho 2261 podnikatelských, 202 vysokoškolských, 185 „vládních“ a 72 soukromých neziskových.
- V přepočtu na plné úvazky v nich pracovalo přes 55 tisíc lidí, z toho víc než 30 tisíc bylo výzkumníky.
- Od roku 2005 vzrostl počet osob (přepočetných úvazků) v české vědě a výzkumu o 28 procent (o dvanáct tisíc), z čehož tvoří asi 70 procent muži.
- Věkové složení pracovníků ve výzkumu je následující: třetině je do 34 let, 26 procent patří do skupiny 35 až 44 let, dalších 18 procent je ve věku 45 až 54 let a 22 procentům je nad 55 let.
- ČSÚ dělí zdejší výzkumné aktivity na základní výzkum (26 procent), aplikovaný výzkum (32 procent) a experimentální vývoj (42 procent).
- Nejvíc peněz jde na přírodní (41 procent) a technické obory (29 procent), dále na lékařské (12) a nejméně na zemědělské (6) a sociálně-humanitní (v souhrnu třináct procent).
- V podnikatelské sféře bylo loni utraceno 60,3 procenta všech peněz na výzkum, tedy asi 42,7 miliardy korun. Na vysokých školách se probádalo 15,3 miliardy, ve vládní sféře, například v ústavech Akademie věd, 12,4 miliardy korun.
- Firmy nejvíc investovaly do automobilového (28 procent), strojírenského (7,7 procent) a elektrotechnického průmyslu (3,8 procenta). ICT průmysl vykázal jen 1,4 procent výdajů.
- Z regionálního hlediska byla výzkumná a vývojová činnost soustředěna do Prahy (23,2 miliardy), Středočeského kraje (14,1 miliardy) a do Jihomoravského kraje (11,2 miliardy korun).
Údaje statistiků sice naznačují některé pozitivní trendy, ale musíme se opět ptát, nikoliv kolik prostředků bylo vykázáno, ale spíše jak efektivně byly směřované. Je tomu více než rok, kdy profesor Vladimír Mařík z ČVUT, nynější šéf výzkumné rady Technologické agentury ČR, v rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvedl: „Myslím, že se v české vědě promrhá víc než čtvrtina peněz.“ Při oné částce 70,7 miliardy korun je to strašidelná představa.
