Dvanáctý premiér čtrnácté vlády po sedmero volbách. Číselné resumé ukazuje, jak náročný úkol stojí před Andrejem Babišem (ANO), kterého ve středu 6. prosince prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem, pokud by se chtěl začlenit do útlé množiny kabinetů, jimž se podařilo dokončit celý čtyřletý mandát. Doposud to dokázaly pouze tři vlády. Babiš ale nemá dobré výchozí podmínky, aby se k nim přidal. Kromě vlastních 78 poslanců nemá dohodu o podpoře s žádným dalším sněmovním klubem. Podle vyjádření stranických předáků o tom s nimi ani nemluvil.
„Chtěl jsem žádat o důvěru před koncem roku, ale rozmyslel jsem se, nebudeme lidi otravovat před Vánoci. Od 19. prosince začneme jednat se sněmovními stranami, představíme jim své programové prohlášení. Budeme je žádat o důvěru nebo toleranci. Jsme na to sami, nám to nevadí,“ prohlásil včera Babiš. Důvěra by znamenala aktivní hlasování, tolerance opuštění sálu, aby se snížil počet potřebných hlasů. Ministři budou jmenováni příští středu, rozhodující hlasování se musí odehrát nejpozději 12. ledna.
Zemanova přímluva
Jistou ochotu podívat se nejprve na Babišovo programové prohlášení a teprve pak se rozhodovat projevily jen KSČM a SPD Tomia Okamury, ale podle dosavadních vyjádření nejsou jejich poslanci připraveni jít tak daleko, aby pro menšinový kabinet zvedli ruku. Na důvěru vládě sice není třeba shánět příslovečnou stojedničku, ale pokud by poslanci jmenovaných stran pouze odešli ze sálu, nebude to Babišovi stačit. Pořád by proti němu stálo 86 poslanců ČSSD, lidovců, Pirátů, TOP 09, STAN a ODS, kteří chtějí hlasovat proti jednobarevné vládě.
Prezident Miloš Zeman má v plánu osobně do sněmovny dorazit, až se bude důvěra vládě projednávat, a za Babiše se hodlá přimluvit. Podle něho se to sluší. |
Prezident Miloš Zeman má v plánu osobně do sněmovny dorazit, až se bude důvěra vládě projednávat, a za Babiše se hodlá přimluvit. Podle něho se to sluší. „Do vysokých stromů bije blesk, měl byste si obstarat nové uzemnění. V každém případě vás chci připravit na to, že velká část médií dále zvýší svou nenávistnou kampaň, kterou vedou proti všem, kdo jsou úspěšní. Na to mám jedinou dobrou radu. Ignorujte je, nevšímejte si jich, nenechte se jimi otrávit,“ poradil prezident Babišovi poté, co mu předal jmenovací dekret.
Nový premiér Andrej Babiš, předseda ANO, je zatím bez ministrů a pravomocí. Letošní povolební uspořádávání se totiž odehrává trochu mimo zaběhaná pravidla. Obvyklé je, že jmenovaný premiér už ví, s kým složí koalici a že mu to stačí na sněmovní většinu. Pak začíná s jednáním o jménech ministrů. Babiš na to šel obráceně. Má všechny adepty na resorty, ale nestojí za ním dostatečný počet členů dolní parlamentní komory.
Eklektické programové prohlášení
S hledáním podpory pro svůj kabinet nezačal Babiš hned po jmenování premiérem, ale počká, až Miloš Zeman jmenuje i čtrnáct členů jeho vládního týmu, což bude 13. prosince. Pak odletí na dvoudenní evropský summit do Bruselu, o víkendu si odpočine a teprve pondělí 18. prosince se začne scházet se šéfy ostatních sněmovních stran. Tvrdí, že je chce přesvědčovat eklektickým programovým prohlášením, v němž by měl každý najít nějaké své priority. „Povede se to? Jasně že se o to pokusím a udělám všechno, co je v mých silách,“ sdělil Babiš na svém facebookovém profilu.
Andrej Babiš tvrdí, že je chce šéfy ostatních sněmovních stran přesvědčovat eklektickým programovým prohlášením, v němž by měl každý najít nějaké své priority |
Otevírají se čtyři varianty, podle nichž může povolební klinč pokračovat. Za prvé: Babišovi se podaří sehnat většinu pro menšinovou misi. Za druhé a za třetí: Babiš ustoupí, nebude osobně ve vládě coby trestně stíhaný a pak může vzniknout koalice ANO s ODS, anebo ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Za čtvrté: verze, kterou podle informací LN prosazuje prezident. Menšinová vláda ANO a ČSSD s tichým souhlasem komunistů.
Do celkové skládačky v úterý 5. prosince přibyla novinka. ČSSD a lidovci poprvé výslovně vyjádřili zájem jednat s ANO o koalici, ovšem teprve až dojde na druhý pokus o sestavení vlády. „K jednání jsme připraveni,“ potvrdil LN předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Podobně se vyjádřil i šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka: „Pokud budeme osloveni, nebráníme se jednání o podmínkách vstupu do vlády a programových a personálních otázkách.“
Otrávené strany
Zdá se velmi pravděpodobné, že první pokus o sestavení vlády nevyjde. Lidovci, ČSSD, TOP 09, STAN, Piráti ani ODS nemají v plánu Babišův kabinet podpořit. Strany jsou otrávené, že se s nimi zatím vítěz voleb vůbec o osudu vlády nepokoušel hovořit a všechna dosavadní setkání směřoval k debatě pouze o sněmovně. Babiš je zase otrávený z toho, že ho ostatní vykreslují coby nebezpečného populistu, který se už bez toho domluvil na skryté hlasovací koalici s komunisty a SPD Tomia Okamury.
Zdá se velmi pravděpodobné, že první pokus o sestavení vlády nevyjde. Lidovci, ČSSD, TOP 09, STAN, Piráti ani ODS nemají v plánu Babišův kabinet podpořit. Strany jsou otrávené, že se s nimi zatím vítěz voleb vůbec o osudu vlády nepokoušel hovořit a všechna dosavadní setkání směřoval k debatě pouze o sněmovně. Babiš je zase otrávený z toho, že ho ostatní vykreslují coby nebezpečného populistu. |
Jsou to také pouze KSČM a SPD, kdo opatrně našlapuje kolem toho, že se s Babišovou programovou nabídkou seznámí, ale argumentování kvalitní nabídkou je především hra. Strany nepřehodnotí svá stanoviska jen proto, že si Babiš dá do programu pár jejich bodů, ale jmenovanému premiérovi to dá možnost říkat: Vidíte? Zjevně jim nejde o plnění předvolebních slibů. Od chvíle, co se sečetly volební lístky, Babiš říká, že by se mu líbila koaliční vláda jeho hnutí s občanskými demokraty. Početně by dvojblok vycházel, disponoval by 103 poslanci.
Naposled tak Babiš vyzval ODS k jednání od řečnického pultu ve sněmovně, ale modří to považují za nedůstojný způsob, na který nebudou reagovat, a oficiální pozvání nedorazilo. Problémem jsou i programové neshody. Předminulý týden ODS představila sedm změn zákonů, na nichž hodlá trvat. Mezi nimi jsou zrušení EET nebo kontrolních hlášení, což jsou za Babiše coby ministra financí zavedené nástroje pro boj s daňovými úniky. A Babiš se jich nehodlá vzdát.
Druhý pokus
Překážkou dohody je i trestní stíhání premiéra, policie opakovaně požádala o vydání Babiše a prvního místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, neboť je podezřívá z 50milionového dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. Předseda ODS Petr Fiala na dotaz, zda by jeho strana jednala o koalici s ANO, kdyby se v ní Babiš osobně neúčastnil, LN odpověděl: „Podle vyjádření ANO je tato varianta vlády nemyslitelná. Existuje tu projekt menšinové vlády ANO, jež si přijde do sněmovny pro důvěru. Uvidíme, zda ji získá. Pokud ne, je na prezidentovi, aby pověřil někoho druhým pokusem.“
Existuje projekt menšinové vlády ANO, jež si přijde do sněmovny pro důvěru. Uvidíme, zda ji získá. Pokud ne, je na prezidentovi, aby pověřil někoho druhým pokusem.“ Zeman už dříve řekl, že tím někým bude opět Babiš. |
Zeman už dříve řekl, že tím někým bude opět Babiš. Matematicky – také na 103 poslanců – vychází i další varianta koalice, v níž by se znovu sešli ANO, ČSSD a lidovci, přičemž možné dohodě nahrává, že poslední dva zmínění si o takové jednání výslovně řekli. Naopak proti dohodě mluví to, že obě strany trvají na podmínce, že v kabinetu nebude trestně stíhaný člen. A aby mohla jakákoli debata vůbec začít, musí ANO souhlasit s tím, že Babiš s Faltýnkem budou vydáni.
O tom se rozhodne nejspíš až v lednu, protože členové sněmovního imunitního výboru si chtějí nastudovat spis k případu, a to mohou udělat jenom na policii, vyšetřovatelé jim složku do sněmovny nepošlou. Podle informací LN existovala jistá míra vůle jít s ANO do koalice u lidovců i sociálních demokratů již hned po volbách, ale kdyby strany kývly na domluvu při prvním pokusu, ztížila by se jejich vyjednávací pozice a možnost klást si podmínky.
Dost času
Pokud Babiš jednou odejde z dolní komory s nepořízenou, mohou už nastoupit s tím, že jsou ochotní vymanit zemi z bezvládí, případně rizika, že by ANO vládlo s KSČM a SPD. Ale že za to také budou něco chtít. Vedle Babišova osobního ústupku například pojistku v koaliční smlouvě, že obě malé partaje nebudou při každém hlasování na vládě převálcovány pohodlnou většinou ministrů z ANO. Otázkou samozřejmě je, jestli se Babišovi bude chtít na takové podmínky přistoupit. Důležitou proměnnou představuje v mocenské kombinatorice prezident.
Babiš si musí po jmenování vlády říci sněmovně o podporu do 30 dnů, to znamená nejpozději 12. ledna. To se bude zrovna konat první kolo prezidentské volby. Ať vyhraje kdokoli, nová hlava státu se oficiálně ujme role až v březnu. Zeman tak bude mít dost času na druhé pověření a práci na realizaci svých představ o podobě vlády. |
Je na něm, jak dlouho se bude scházet s kandidáty na ministry, koho při druhém pokusu pověří nebo čímsi bude podmiňovat jeho jmenování. Zeman si podle informací LN libuje ve scénáři, podle něhož by na druhý pokus sestavil Babiš menšinový kabinet s ČSSD, přičemž do vlády by se dostali jeho oranžoví oblíbenci, a nedostatek poslanců by vyrovnala tichá podpora komunistů. Zdroje LN ale odmítají, že by si takto ideální budoucnost představoval Babiš, a tímto směrem nepřemýšlejí ani oranžoví.
„Debatu o možné podpoře ČSSD novému kabinetu vnímám jako protipól k hrozbě vlády podpořené komunisty a SPD. Logicky si tedy spolupráci s KSČM nedovedu představit,“ vysvětlil předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Chvojka. Babiš si musí po jmenování vlády říci sněmovně o podporu do 30 dnů, to znamená nejpozději 12. ledna. To se bude zrovna konat první kolo prezidentské volby. Ať vyhraje kdokoli, nová hlava státu se oficiálně ujme role až v březnu. Zeman tak bude mít dost času na druhé pověření a práci na realizaci svých představ o podobě vlády.
Babiš hledá toleranci. Pak se uvidíI když srovnání Andreje Babiše a Mirka Topolánka ani jednoho z nich nepotěší, jejich vlády se svými historickými okolnostmi nejvíc podobají. Topolánek přivedl ODS v roce 2006 k volebnímu zisku 35,38 procenta, Babiš s hnutím ANO letos získal 29,64 procenta. Oba vyhráli, oba s vysokým ziskem a oba se ocitli v situaci, kdy šli na hlasování sněmovny o důvěře vládě s vědomím, že to nejspíš nevyjde. Podobají se i argumenty, jimiž se Babiš i Topolánek rozhodli apelovat na politický útlocit ostatních sněmovních stran. „Ačkoli jde o vládu menšinovou, bylo mojí ambicí sestavit kabinet s většinovým programem. V maximální možné míře jsme proto do programového prohlášení promítli politické cíle všech demokratických parlamentních stran,“ řekl poslancům 3. října 2006 Topolánek. Cestou eklektického programu, v němž by se měl najít každý člen dolní komory, se nyní vydává i předseda hnutí ANO. A podle dosavadních stranických stanovisek Babiš ve svém prvním pokusu o vládu dopadne stejně jako Topolánek, většinu na svou stranu nezíská. Personální překážka „V této chvíli budeme se stranami jednat o toleranci menšinové vlády. Chceme se zeptat, jestli nám ostatní umožní vládnout. A jestli sami změní názor na vládnutí, určitě nám to sdělí,“ řekl LN Babiš. Den před jeho jmenováním premiérem se ozvali sociální demokraté i lidovci, že jsou připravení bavit se o koaličním projektu s ANO, až první pokus selže a dojde na další. To by případně nastalo v druhé polovině ledna. Babiš k signálu přistupuje s opatrnou otevřeností. „Budeme o tom přemýšlet, když nám dají nějakou představu,“ řekl LN Babiš s tím, že nejdřív chce zkusit uspět se svým jednobarevným kabinetem. Zopakoval, že by mu nejvíc vyhovoval minimální počet koaličních partnerů, což početně vychází jedině ve spojení s ODS, ale občanští demokraté se do partnerství nehrnou. „My řekli svoje podmínky už před volbami, ale i to, jaké jsou překážky. Tyto podmínky nejsou v souladu s podmínkami ANO, proto nevidím přistoupení ke koaličnímu jednání jako pravděpodobné,“ uvedl ve středu 6. prosince předseda ODS Petr Fiala. Podmínky jsou jednak programové, například zrušení elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení, jednak personální. ODS nechce do vlády s trestně stíhaným premiérem, což Babiš kvůli kauze Čapí hnízdo je. Stejnou personální překážku vyslovili také lidovci se sociálními demokraty. Kdyby se obnovila stará trojkoalice, vycházelo by to v nynějším sněmovním rozložení na 103 poslanců, stejně jako ve dvouvariantě s ODS. Bezodkladná činnost Nově jmenovaný premiér se však zatím ustupovat nechystá. „Já nechápu, proč to říkají. Kandidoval jsem ve volbách jako lídr, říkal jsem, že chci být premiér a řídit vládu jiným způsobem. Hnutí může tento požadavek těžko akceptovat, o to více, že celá kauza je na objednávku, organizovaná lidmi, kteří mě chtějí zlikvidovat. Proč bychom vůbecměli vést takovou debatu?“ řekl Babiš LN. Pro oprášení stranického složení koalice hovoří i voličské nálady jednotlivých partají. Povolební průzkum agentury TNS Aisa pro Českou televizi ukázal, že podporovatelé ODS by neviděli spojení s Babišem rádi. Naopak voličům ČSSD a lidovců to povětšinou nevadí. Noví ministři se ujmou úřadů hned poté, co je prezident ve středu 13. prosince jmenuje. Vláda bude okamžitě akceschopná a s výjimkou morálních zábran, že nemá v zádech dostatečnou poslaneckou oporu, jí nic nebrání konat. Pro některá rozhodnutí, třeba personální výměny v resortech či státních firmách, ji parlament nepotřebuje. Babišův kabinet se zjevně k bezodkladné činnosti chystá. „Vláda má pracovat od prvního momentu, co vkročí do úřadů. Můžeme vnímat, že podle komentářů nezískáme důvěru, ale občané očekávají, že vláda bude makat,“ uvedl Babiš. Pokud pro jeho tým nebude hlasovat většina členů dolní komory, zůstanou ministři na svých místech zase až do doby, než prezident jmenuje nové. Jak dlouho to může trvat, nelze odhadnout. Ústava lhůtami neoperuje. Kateřina Surmanová |
Jednobarevná vláda v režii ANOAndrej Babiš, kterého prezident ve středu 6. prosince pověřil úlohou českého premiéra, předestřel Miloši Zemanovi své personální návrhy na obsazení ministerských postů předminulý týden. Ačkoli z této schůzky odešel s tím, že prozatím jména nezveřejní, během několika dní média adepty postupně vypátrala a Babiš je nakonec potvrdil. Podle Babišových představ má být vláda jednobarevná a 15členná. Vedle něho v ní bude pět ministrů, kteří už resorty řídili, a devět nováčků. Jde většinou o nestraníky, ale pět z nich v minulosti kandidovalo za ANO. Zeman avizoval, že než ministry jmenuje, chce se se všemi sejít. Jmenování je plánováno na 13. prosince. Andrej Babiš (63 let), premiér Zakladatele hnutí ANO čeká vrchol politické kariéry. Do sněmovny během několika týdnů přinese návrh své první vlády, kterou zatím tvoří politici pouze jím navrhovaní. Zatím se nezdá pravděpodobné, že by taková vláda získala důvěru. Babišovi vyjednávání o vládní spolupráci komplikuje několik faktorů. Policie ho chce stíhat za kauzu Čapího hnízda, je bývalým členem KSČ, a byť to Babiš popírá, jeho jméno se objevuje v databázích agentů Státní bezpečnosti (StB). V končícím kabinetu Bohuslava Sobotky zastával do května 2017 post ministra financí. Než se stal politikem, vybudoval chemicko-potravinářský holding Agrofert. Kvůli vládnímu angažmá musel podnik převést do svěřenského fondu. Richard Brabec (51) životní prostředí Do vysoké politiky přišel z postu ředitele Lovochemie, a proto se také v roce 2013 spekulovalo, že jej hnutí ANO nasadí na post ministra průmyslu. Ač skončil na pomyslné druhé straně barikády, obavy, že bude nadržovat znečišťovatelům přírody, se nenaplnily. Mezi členy kabinetu měl pověst konsenzuálního politika. Společně s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU) založil tradici vládního zájmu o problematiku sucha. Výrazně se angažoval i v tématu znečištění vzduchu, za něj byly například zavedeny kontroly domácích kotlů. Brabec patří k nejčelnějším představitelům hnutí ANO, vlastní stranickou legitimaci s číslem 002. Je řadovým místopředsedou hnutí a po nuceném odchodu Andreje Babiše z vlády Bohuslava Sobotky se stal vicepremiérem. Klára Dostálová (46) místní rozvoj Bude vládním nováčkem, kolem hnutí ANO se však pohybuje od roku 2014. Tehdy se stala náměstkyní ministryně pro místní rozvoj. Když se v říjnu 2014 tehdejší šéfka resortu Věra Jourová přesunula do Bruselu do funkce eurokomisařky, Dostálovou doporučila jako svou nástupkyni. ANO tehdy ale do funkce prosadilo Karlu Šlechtovou. Loni na podzim Dostálová kandidovala na královéhradeckou hejtmanku, po volbách se však proti vítěznému ANO spojily ostatní strany. Do roku 2014 byla Dostálová šéfkou Centra evropského plánování (CEP), které poskytuje poradenské služby v oblasti evropských dotací. Jméno Dostálové bylo loni v září zmíněno v souvislosti s královéhradeckou dotační kauzou kolem dostavby náchodské nemocnice. Policie vůči ní žádné kroky nepodnikla. Tomáš Hüner (58) průmysl a obchod Do resortu průmyslu a obchodu přichází člověk, který má s působením na daném ministerstvu rozsáhlé zkušenosti. V letech 2006 až 2011 působil ve funkci náměstka ministra specializujícího se na oblast energetiky. Když před šesti lety z úřadu odcházel, jako nejčastější důvod se uváděly spory s energetickým gigantem ČEZ. V letech 2004 až 2006 působil v Bulharsku jako tamní manažer ČEZ. V kuloárech se dnes spekuluje, že z Hünerova nástupu do funkce nebude příliš potěšený ředitel ČEZ Daniel Beneš, se kterým měl mít před lety Hüner spory. Budoucí ministr přichází do vlády ze soukromého sektoru – konkrétně ze společnosti Siemens. Předtím působil ve vysokých funkcích v těžební společnosti Vršanská uhelná z impéria miliardáře Pavla Tykače. Není členem ANO. Lubomír Metnar (50) vnitro Ministerstvo vnitra je zřejmě nejsledovanějším resortem. Jeho šéf do úřadu nepřichází jako nováček. V letech 2013 až 2014 byl náměstkem ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost a pro ekonomiku a provoz. Do funkce si ho přivedl tehdejší člen Rusnokovy úřednické vlády Martin Pecina. Metnar je považovaný za člověka, který má k Pecinovi blízko. Spolu se potkali i ve společnosti Vítkovice, kde Metnar dodnes pracuje jako bezpečnostní ředitel. Kontroverzi vyvolalo jeho členství v hnutí BOS, jež se vymezuje vůči členství v NATO a EU. Metnar uvedl, že právě proto už hnutí opustil. Metnar působil v policii (1988 až 2011) například jako šéf oddělení násilí na krajském ředitelství a člen speciální zásahové jednotky. V USA absolvoval protiteroristický kurz. Není členem hnutí ANO. Jiří Milek (54) zemědělství Je manažerem a podnikatelem se zkušenostmi v oblasti zemědělství. Od roku 2006 působí ve společnosti Úsovsko v obci Klopina. Podnik v Olomouckém a Plzeňském kraji zaměstnává kolem 700 lidí. Milek je generálním ředitelem koncernu. Povinnou vojenskou službu Milek odsloužil v Prostějově, odkud pochází současný předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Milek je sice nestraník, za ANO však v roce 2013 neúspěšně kandidoval do sněmovny. Rok předtím šel do krajských voleb v olomouckém regionu za stranu Nezávislá volba, která neuspěla. Na Milkův resort bude zřejmě upjata pozornost nejen proto, že kandidát na premiéra Andrej Babiš vlastnil zemědělsko-chemický kolos Agrofert, ale právě i kvůli Milkovu dosavadnímu působení v zemědělsky orientované firmě. Jaroslava Němcová (46) práce a sociální věci Vracím se do oblasti, která mi byla rovněž celý život blízká, uvedla nedávno na sociální síti současná radní Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví Jaroslava Němcová, členka hnutí ANO. Budoucí ministryně práce a sociálních věcí se v různých funkcích ve zdravotnickém prostředí pohybuje řadu let. V Ústřední vojenské nemocnici působila jako náměstkyně ředitele, v politicky citlivé Nemocnici Na Homolce je doposud náměstkyní ředitele pro obchod a ekonomiku zdravotní péče. Vyzkoušela si i Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Nyní se bude muset zaměřit na resort, který pokrývá velmi tektonickou oblast. Čísla, s nimiž bude tato bývalá burzovní makléřka a finanční ředitelka pracovat, nebudou zřejmě nikdy dostatečně velká. Robert Pelikán (38) spravedlnost Při minulých sněmovních volbách pracoval jako advokát a učil na pražské Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Za svůj rychlý politický vzestup vděčí Andreji Babišovi, který jej po nástupu na ministerstvo financí „vytáhl“ na pozici ředitele právního úseku. Již v červnu 2014 ale Pelikán změnil působiště, přesunul se na ministerstvo spravedlnosti, aby „dohlédl“ na kritizovanou ministryni Helenu Válkovou. Ve funkci ji nahradil v březnu 2015. Zkraje svého ministrování se mu podařilo se rozhádat se všemi justičními aktéry, prostořekost a nediplomatická povaha mu komplikovaly i prosazování zákonů ve sněmovně. Aby své nápady „dotáhl“ i v dalším volebním období, kandidoval jako dvojka ANO v Praze. Získal přitom více než 14 tisíc preferenčních hlasů. Robert Plaga (39) školství Spíše nevýrazný, solidní náměstek pro vysoké školy a výzkum, bez nějaké své jasně vymezené agendy. Tak Roberta Plagu, člena ANO, hodnotí odborníci oslovení redakcí LN. Plagu, jenž studoval na Mendelově univerzitě (doktorát 2010), doporučili Babišovi také rektoři Masarykovy a Karlovy univerzity. „Myslím, že by byl vysokými školami i školskou komunitou jako ministr vnímán pozitivně,“ řekl Tomáš Zima, rektor UK. Plaga je náměstkem dva roky – bez škraloupů, ale i bez fanfár. Na ministerstvu už měl dříve krátkou, jen osmidenní epizodu. V prosinci 2011 totiž nastoupil jako vrchní ředitel fondů EU odpovědný za sto miliard korun. Záhy po Vánocích však skončil, neboť odmítl podepsat podezřelé smlouvy. Bylo to v době panování Josefa Dobeše (VV). Alena Schillerová (53) finance Do veřejné správy vstoupila v roce 1991 na brněnském finančním úřadu, odkud se vypracovala na ředitelku odboru Generálního finančního ředitelství a pak náměstkyni pro daně a cla na ministerstvu financí. Tam se spolu s šéfem berní správy Janečkem stala hlavním terčem opozičního ostřelování kvůli nasazování zajišťovacích příkazů či údajně liknavému postupu vyšetření korunových dluhopisů. Proto také, když v květnu rezignoval na post ministra financí Andrej Babiš, premiér zavrhl nominaci Schillerové na tento post s tím, že nevěří její nestrannosti a považuje ji za Babišovu loutku, proti čemuž se Schillerová ohradila. Jejím zetěm je David Rusňák, majitel investiční skupiny DRFG, kterou v souvislosti s možným únikem informací ze živých spisů vyšetřuje policie. Není členkou hnutí ANO. Martin Stropnický (60) zahraniční věci V Sobotkově kabinetu měl na starost resort obrany, při přesunu do Černínského paláce by však mohl lépe zúročit zkušenosti z diplomatických misí. Česko reprezentoval ve Vatikánu, Itálii a Portugalsku. I nyní se spekulovalo o tom, že se vydá na některou z ambasád, ale záměr padl kvůli nesouhlasu rodiny se stěhováním. Uvažovalo se i o tom, že by za ANO kandidoval na Hrad. Důvodem přesunu z obrany podle zákulisních informací je, že se Stropnickému nedařilo náležitě se vypořádat se specifickým prostředím armádních zakázek, které vyžadují umné kombinování zákonných parametrů s představami zahraničních spojenců. Je otázkou, zda i za Stropnického bude ministerstvo zahraničí pokračovat v trendu ekonomické diplomacie, kdy hlavní těžiště zájmu spočívá v byznysu. Karla Šlechtová (40) obrana Coby pracovnice Úřadu vlády se podílela na nastavení pravidel, podle nichž Česko čerpá unijní dotace v nynější sedmiletce. Později se stala ministryní pro místní rozvoj, která za čerpání zodpovídá. Mezi kolegy proslula buldočí povahou a ústy ostrými podobně jako lokty. Když předložila klíčovou novelu stavebního zákona, jejíž přínos torpédovali svými požadavky další ministři, obula se veřejně i do členů vlády za hnutí ANO. Neústupnou a konfrontační povahu však doplňuje vysokým pracovním nasazením. Patří k oblíbenkyním a fanynkám Miloše Zemana. Původně se s jejím dalším vládním angažmá nepočítalo právě kvůli svízelnější domluvě. Babiš ji však poměrně překvapivě nasadil na obranu, aby tam rozhýbala zakázky. Není členkou hnutí ANO. Ilja Šmíd (65) kultura Plzeňský rodák vedl sedm let Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, předtím stál v rodném městě v čele opery Divadla J. K. Tyla. V rámci samostatné tvorby má v tomto ohledu na kontě jednoaktovku. Vystudoval na Pedagogické fakultě v Plzni, posléze pokračoval studiem hudební vědy a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl také ředitelem a majitelem hudebního vydavatelství Clarton. Spoluzakládal s Jiřím Bělohlávkem Pražskou komorní filharmonii, kterou deset let vedl. Věnuje se úpravě českých lidových písniček, pro Český rozhlas jich natočil více než sto. Vedle manažerských zkušeností vládne v umělecké oblasti také hrou na housle, violu a kytaru, zpívá a diriguje. Coby kulturní publicista se věnoval problematice veřejného financování kultury. Není členem ANO. Dan Ťok (58) doprava Po necelém roce existence vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) Daniel Ťok nahradil v čele resortu dopravy Antonína Prachaře. Jeho úkolem bylo, aby se začaly stavět dálnice a zrychlil se proces jejich povolování. To druhé se nepodařilo, ministr nepředložil návrh zákona, který by zakotvil speciální režim pro strategické stavby, jen desítka prioritních záměrů dostala úlevy při shánění zelených razítek. Realizace ale stejně vázne na opakovaných obstrukcích Dětí země. Do určité míry se zlepšila bilance přibývání nových dálničních kilometrů, i když opravdu nových dálnic vzniklo loni jen 16,4 kilometru na D8. Zbytek takzvaných přírůstků představovala změna statusu některých silnic první třídy na dálnice zvýšením povolené rychlosti a dále na opravy D1. Dan Ťok není členem hnutí ANO. Adam Vojtěch (31) zdravotnictví V nové vládě bude nejmladším ministrem. V politice se začal pohybovat s nástupem hnutí ANO k moci před čtyřmi lety. Vystudovaný právník měl v uplynulých letech blízko k předsedovi hnutí Andreji Babišovi, jemuž na ministerstvu financí dělal tajemníka. Vojtěch se specializoval na zdravotnickou problematiku. Působil v orgánech státem vlastněných společností jako Thermal-F, Státní tiskárna cenin, Všeobecná zdravotní pojišťovna či Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. V říjnu se stal poslancem a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy začal studovat doktorát v biomedicínské informatice. Vojtěch na sebe na veřejnosti upozornil už coby student gymnázia, kdy se zúčastnil prvního ročníku hudební soutěže SuperStar. Není členem hnutí ANO. |
Potenciální vláda Andreje BabišePočet členů vlády: 15 Méně členů žádná vláda nikdy neměla, pouze kabinety Jiřího Rusnoka, Petra Nečase a první vláda Mirka Topolánka měly stejně. Nejvíc členů – 19 – měly vlády Václava Klause (ve své první sestavě) a Miloše Zemana. Počet žen: 4 Více než právě čtyři ženy nikdy při vzniku vlády v ministerské sestavě nebyly. Václav Klaus v obou svých vládách a Miloš Zeman neměli v týmu při jmenování svých kabinetů ani jednu. Vysokoškolské tituly: 15 Většina členů vlády ve všech kabinetech měla také v historii vysokoškolský titul. Nejvíc ministrů bez akademické hodnosti si sezval do týmu Miloš Zeman, byli tři. Nestraníci: 9 Mezi neúřednickými kabinety jde o absolutní rekord, žádný premiér vzešlý z voleb jich do svého ministerského návrhu nenasadil víc. Pět z těchto devíti ale za hnutí ANO kandidovalo v krajských nebo sněmovních volbách. Poslanců ve sněmovně: 78 (vláda nemá deklarovanou většinu) Nadpoloviční většinou nedisponoval z řádných, neúřednických premiérů ani Václav Klaus ve své druhé vládě, pomohl mu odchod poslanců ČSSD ze sálu. Stejně tak Miloš Zeman, který s ODS uzavřel opoziční smlouvu, a Mirek Topolánek, jenž skončil bez důvěry. Strany v koalici: ANO (menšinová vláda) Jde o třetí návrh jednobarevní vlády v dějinách České republiky. První byl kabinet ČSSD Miloše Zemana, druhý kabinet ODS Mirka Topolánka. Průměrný věk v době nástupu: 50,1 Vyššího věkového průměru v době nástupu dosahoval jen tým Miloše Zemana – 54 let. Naopak „nejmladší“ sestavu představil Vladimír Špidla – průměr činil 43 let. |
Časový harmonogram vlády6. prosince 2017 Prezident Miloš Zeman jmenoval Andreje Babiše (ANO) premiérem. Mezi 6. a 13. prosincem 2017 Prezident se setká se všemi kandidáty na ministry, kteří nebyli v předchozí vládě, chce se s nimi seznámit. 13. prosince 2017 Prezident jmenuje ministry Babišovy vlády složené z členů hnutí ANO a nestraníků. Odpoledne začne Babiš uvádět ministry do úřadů, hned večer plánuje první zasedání kabinetu. Prezident Zeman si přeje, aby se ještě předtím zastavil s celým týmem u hrobu Tomáše Garrigua Masaryka, kam po jmenování jela i jeho vláda. 14. až 15. prosince 2017 Premiér Babiš odjede na dvoudenní summit EU, kde se bude jednat o uprchlické otázce a brexitu. Od 19. prosince 2017 Začne první kolo setkání se všemi sněmovními stranami. Babiš jim chce představit svou vládu a programové prohlášení a na základě toho je žádat o podporu nebo alespoň toleranci. Do 12. ledna 2018 Babiš musí s vládou předstoupit před sněmovnu, aby mu vyslovila důvěru. Podle zákona to musí být do 30 dnů od jmenování. Pokud důvěru nezíská, musí vláda podat demisi a prezident, jak avizoval, ho pověří druhým pokusem. |
Premiéři ČRVÁCLAV KLAUS (ODS)
4 roky, 4 dny (1992–1996) poslanců ve sněmovně: 105 strany v koalici: 4 (ODS, KDS, ODA, KDU-ČSL) konec: řádnými volbami
1 rok, 182 dní (1996–1998) poslanců ve sněmovně: 99 (opoziční ČSSD opustila sál) strany v koalici: 3 (ODS, ODA, KDU-ČSL) konec: aféra s financováním ODS, odchod ODA a KDU z koalice JOSEF TOŠOVSKÝ (NESTR.) 202 dnů (1998) poslanců ve sněmovně: podpora od 123 zákonodárců strany v koalici: úřednická vláda konec: předčasnými volbami MILOŠ ZEMAN (ČSSD) 3 roky, 359 dní (1998–2002) poslanců ve sněmovně: 74 (opoziční smlouva s ODS, která při hlasování odešla ze sálu) strany v koalici: jednobarevná vláda konec: řádnými volbami VLADIMÍR ŠPIDLA (ČSSD) 2 roky, 20 dní (2002–2004) poslanců ve sněmovně: 101 strany v koalici: 3 (ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL) konec: demisí premiéra po propadáku ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu STANISLAV GROSS (ČSSD) 264 dní (2004–2005) poslanců ve sněmovně: 101 strany v koalici: 3 (ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL) konec: demisí premiéra po aféře, kdy nedokázal vysvětlit, kde vzal peníze na byt JIŘÍ PAROUBEK (ČSSD) 417 dní poslanců ve sněmovně: 101 strany v koalici: 3 (ČSSD, US-DEU, KDU) konec: řádnými volbami MIREK TOPOLÁNEK (ODS)
127 dní (2006–2007) poslanců ve sněmovně: 81 (pouze poslanci ODS, vláda neměla deklarovanou většinu) strany v koalici: menšinová vláda ODS a nestraníků konec: nezískala důvěru sněmovny
2 roky a 120 dní (2007–2009) poslanců ve sněmovně: 100 strany v koalici: 3 (ODS, KDU-ČSL, Strana zelených) konec: sněmovna jí vyslovila nedůvěru; jediný kabinet, který skončil tímto způsobem JAN FISCHER (NESTR.) 431 dní (2009–2010) poslanců ve sněmovně: podpora od 156 zákonodárců strany v koalici: úřednický kabinet konec: řádnými volbami PETR NEČAS (ODS) 2 roky a 363 dní (2010–2013) poslanců ve sněmovně: 118 strany v koalici: 3 (ODS, TOP 09, Věci veřejné, později LIDEM) konec: demise premiéra kvůli kauze zneužití zpravodajců šéfkou kabinetu předsedy vlády JIŘÍ RUSNOK (NESTR.) 203 dnů (2013–2014) poslanců ve sněmovně: bez podpory, pro se vyslovilo 93 ze 193 zákonodárců strany v koalici: úřednická vláda konec: předčasnými volbami BOHUSLAV SOBOTKA (ČSSD) 3 roky a 319 dní (2014–2017) poslanců ve sněmovně: 111 strany v koalici: 3 (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) konec: řádnými volbami ANDREJ BABIŠ (ANO) vláda od 13. prosince 2017 poslanců ve sněmovně: 78 poslanců za ANO, vláda zatím nemá deklarovanou většinu strany v koalici: menšinová vláda hnutí ANO a nestraníků |
