Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Homo erectus s nástroji: už před 1,76 milionu let

Asie

  7:40

Pokročilejší pěstní klín, který dovedl lidstvo až k letům do vesmíru, má přesnější dataci. Referuje o tom aktuální vydání magazínu Nature.

I jávský Homo erectus ze Sangiranu používal opracované nástroje před více než 900 tisíci lety, jak ukazuje dioráma z Národního muzea v Jakartě. foto: © Wikipedia / Creative CommonsČeská pozice

Pěstní klín. Jeden z nejdůležitějších nástrojů, který dovedl lidstvo až k letům do vesmíru, zase trochu zestárl. Předchůdci dnešního člověka, hominidní druh Homo erectus žijící asi před 1,8 až 0,4 milionu let v Africe, Asii a Evropě, byli schopni vyrábět pokročilejší nástroje už před 1,76 milionu let. Svědčí o tom nález kamenného štěpu z naleziště poblíž jezera Turkana v Keni, o němž ve čtvrtek informoval prestižní magazín Nature.

Dosud byly za nejstarší nástroje považovány klíny staré asi 1,4 až 1,6 milionu letAž dosud nebyli vědci schopni přesně datovat nejstarší výrobky takzvané acheulské kultury. Původní odhady stáří prvních klínů se pohybovaly kolem 1,4 až 1,6 milionu let. „Přestože s nástrojem z Turkany nebyly nalezeny fosílie člověka vzpřímeného, již loni byla ve stejné vrstvě vykopána lebka téhož druhu, což nasvědčuje tomu, že Homo erectus byl původcem tohoto nástroje,“ referuje o nálezu deník The New York Times.

Přesné stáří acheulenské industrie určil vědecký tým z Lamont-Doherty Earth Observatory při Columbia University, jenž vyvodil stáří nástroje z okolních vrstev zkamenělého bahna pomocí paleomagnetické metody v místě zvaném Kokiselei.

„Vzalo mě to, když jsem si uvědomil, že tato geologická data určila nejstarší acheulské naleziště na světě,“ uvedl hlavní autor článku Christopher Lepre, který vyučuje geologii rovněž na Rutgers University. Nedaleko této lokality byl paleoantropologem Richardem Leakeyem nalezena i jedna z nejzachovalejší hominidních koster – mladý Homo erectus přezdívaný „Nariokotomský chlapec“ starý 1,5 milionu let.

Dvě kultury v jednom místě

Autoři článku uvádějí, že se pokročilejší acheulské nástroje v místě nacházely spolu se staršími a jednoduššími artefakty oldowanské kultury. „Společný výskyt obou typů v Kokiselei naznačuje, že dvě technologie na sebe nemusely navazovat v kulturním sledu, a možná že acheulské nástroje byly importovány z jiné oblasti,“ píše se v magazínu Nature, jehož tištěné vydání vychází 1. září. Dokonalejší acheulské klíny mají náznaky symetrie, jsou jednotnější a ukazují na pokročilejší rozvažování při jejich výrobě.

O starších dokladech lidské invence se mezi vědci povídalo delší dobu. „Nyní je máme, důkazy jsou dobře doložené a s přesvědčivou datací,“ dodal Ian Tattersall, paleoantropolog z American Museum of Natural History, jenž se výzkumu nezúčastnil.

Acheulská kamenná industrie reprezentovaná dlouho neměnnými hruškovitými pěstními klíny bývá užívána i jako jeden z dokladů šíření lovecko-sběračských tlup „ven z Afriky“.

Podle českého kulturního antropologa Václava Soukupa, jenž vydal monumentální Dějiny antropologie (2004), patří mezi nejvýznamnější africké lokality s výskytem acheulských industrií Olduvajská rokle, Isimila, Lukuliro (Tanzánie), Olorgesailie, Kariandusi, Koobi Fora (Keňa), Nsongezi, Sango Bay (Uganda) a Melka Konture (Etiopie). Acheulská industrie se šířila dále na východ, o čemž svědčí nálezy z Ubeidiji v údolí Jordánu.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!