Hnutí Starostové a nezávislí míří výš – až k budoucím ministrům

Kdysi byli považováni za chudou příbuznou, přílepek k TOP 09. Dnes je ze Starostů bohatá nevěsta se spoustou nápadníků. Hnutí Starostové a nezávislí v krajských volbách získalo bezmála deset procent hlasů. V Senátu teď utvoří s jedenácti senátory třetí nejsilnější klub. Proto pomýšlí i na úspěch v Poslanecké sněmovně. A právě námluvy nápadníků budou Starostové v příštích týdnech intenzivně řešit.

„Začali jsme s tím hned po krajských a senátních volbách, kdy jsme si řekli, že definitivní rozhodnutí, v jakém formátu, zda s někým, nebo sami, by mělo padnout do poloviny prosince. Jednu důležitou věc jsme si ale odhlasovali už předtím, a to, že sněmovních voleb se účastnit rozhodně chceme. Chuť to zkusit je,“ říká k tomu první místopředseda STAN Vít Rakušan. Ten zajistil jeden z nejlepších výsledků hnutí v krajských volbách ve Středočeském kraji. Starostové tady skončili druzí.

Jen málokde samostatně

Nezáleží však jenom na Starostech. Hnutí má podepsané smlouvy o spolupráci se 17 uskupeními. Ostatně volební výsledky mohly být pro voliče nepřehledné. Jen málokde totiž STAN kandidovali samostatně. V jižních Čechách to bylo s uskupením Pro jižní Čechy, v Plzeňském kraji utvořili kandidátku s Patrioty, v Královéhradeckém kraji se o voliče ucházel tandem Starostové–Východočeši.

„Snažíme se sjednotit různá regionální hnutí, strany a osobnosti. Máme s nimi smlouvu o dlouhodobé spolupráci, jsme jejich prioritní partner. Jsme to my, s kým se budou bavit jako první. Už před dvěma lety jsme říkali, že Starostové chtějí být konfederační stranou,“ vysvětluje předseda STAN Petr Gazdík.

Zvláštní kapitolu tvoří Starostové pro Liberecký kraj (SLK), kteří mají na hnutí určitou nezávislost. I s těmi má STAN smlouvu, jde totiž o dva právní subjekty. „Vznikli jsme v roce 2008 zhruba ve stejnou dobu jako Nezávislí starostové pro kraj, kteří se později transformovali na STAN. V Libereckém kraji je to vlastně pořád ten původní projekt a neexistuje důvod, proč to měnit,“ míní lídr místní kandidátky, staronový hejtman a bývalý předseda STAN Martin Půta. Právě on přivedl Starosty v Libereckém kraji k fenomenálnímu vítězství.

Jak Půta, tak Gazdík se shodují, že jde v nadneseném smyslu o podobnou formu spolupráce, jako má německá CDU/CSU. Předseda Starostů pro Liberecký kraj je automaticky také členem předsednictva Starostů. „Jsme dvě strany v jednom,“ říká Gazdík.

Diskuse o postupu

Regionální hnutí a strany teď budou těmi, kdo do budoucnosti STAN promluví jako první. Během následujících týdnů s nimi budou diskutovat o jejich představě postupu do sněmovních voleb. Přijde tak na přetřes i spolupráce s KDU-ČSL. Oficiální jednání ještě neprobíhají, jak ale informovaly LN hned po volbách, obě strany už odstartovaly neformální pohovory. Společný projekt, ve kterém strany mají ambici dosáhnout na vítězství, by ovšem mohl pohořet na personáliích.

„Oba subjekty by se mohly vzájemně podporovat. Ale v regionální politice najdeme řadu příkladů, kdy tyhle subjekty spolupracovat nedokážou, jsou tam různé personální animozity. Spíš se zdá, že přání je otcem myšlenky, vzniká to shora, nikoliv zespodu a to může být velmi kontraproduktivní,“ míní politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého. Za příklad dává Olomouc, kde probíhala před krajskými volbami jednání, která skončila bez dohody.

„Obtížné může být sestavování kandidátek, zasloužilí členové KDU-ČSL se nebudou chtít dělit o posty s populárními Starosty. A populární Starostové se mohou domnívat, že jsou to právě oni, kdo přinese body,“ dodává Šaradín. Ostatně podle informací LN už právě na tom někde jednání troskotají. A ještě jedna věc by mohla společný projekt ovlivnit.

Trauma ze spolupráce s TOP 09

Starostové si s sebou nesou z minulosti trauma ze spolupráce s TOP 09. Například nedostali prostor pro svoje kandidáty v senátních volbách před třemi roky, kdy měli mnohem širší nabídku, než jim TOP 09 umožnila. Nakonec to byli právě tři starostové, kdo ve volbách uspěl, zatímco kandidáti zdánlivě silnějšího spojence pohořeli.

Ostatně už v roce 2012 Starostové pro Liberecký kraj využili svého výsostného postavení a kandidátku do krajských voleb postavili bez TOP 09. „Před čtyřmi lety byli Starostové v kraji populární a topka se s nimi chtěla spojit a vylézt po jejich zádech do krajského zastupitelstva. Odmítli jsme to, topka nakonec propadla a nedostala se ani do zastupitelstva,“ vzpomíná nově zvolený senátor Michael Canov za SLK a STAN.

Definitivně Starosty v jejich rozhodnutí příště se se stranou Miroslava Kalouska nespojovat utvrdilo to, že topka si nechala zaregistrovat značku TOP 09 s podporou starostů, kde původní velké S nahradilo malé písmeno. A zmatení voliči si pak nevědí rady. Navzdory tomu STAN oficiálně říkají, že vůbec první, za kým půjdou jednat o možné spolupráci, bude právě TOP 09. „Máme s nimi smlouvu do konce roku, my ji dodržíme a první oficiální jednání zahájíme s nimi. To je slušnost a úcta k našemu partnerovi, se kterým jsme zažili mnoho dobrého,“ říká Gazdík.

Volby do sněmovny

Hnutí má prvopočátky ve Zlínském kraji, kde v roce 2004 vzniklo uskupení Nezávislí starostové pro kraj. Ti se pak transformovali ve STAN s celostátní působností. „Jsem starosta obce Vysoké Pole, mým místostarostou byl Stanislav Polčák. Slovo dalo slovo a založili jsme hnutí. Cítili jsme, že chybí subjekt, který by byl blíž lidem. Starostové jsou profíci se zajímavými výsledky a mají k občanům nejblíž, navíc mi přišlo, že starostové jsou opomíjeni a že by mohla vzniknout organizace, jež by je sdružila a reflektovala jejich potřeby,“ vypráví první předseda STAN Josef Zicha.

Vznikl tak fenomén. „Když se podíváte, kdo v České republice rozhoduje, jak se politika vyvíjela, tak to, že vzniklo regionální uskupení, které začalo působit v celostátní politice a svoji moc rozšiřuje, nepochybně fenomén je,“ tvrdí politolog Šaradín. Se vstupem Starostů na kandidátky TOP 09 to bylo podle něho v Česku poprvé, kdy se podpora venkova začala prosazovat politicky. Ale upozorňuje také, že úspěch hnutí v krajských a senátních volbách nemusí nutně znamenat, že podobný výsledek zaznamenají i ve volbách do sněmovny.

„Sněmovní volby rozhodují socioekonomická témata. Řada lidí neví, jakým způsobem si Starosty zařadit, jaký program budou prosazovat, čí přirození spojenci jsou,“ dodává politolog. Gazdík i Rakušan k tomu říkají, že jsou středovou či středopravou stranou.

Gazdíkův slib

„Je to trochu překonané klišé, které chápu. Jsme léta letoucí lokálním hnutím. Když se ale podíváte na naše dokumenty, jsme jedno z mála hnutí, která mají vizi na příštích 15 let zformulovanou, máme jasně definováno hodnotové desatero. Pokud o sobě říkáme, že jsme středovou silou, není to výmluva. Za střed byla dlouho považována jenom KDU-ČSL, podle mě jsme schopni oslovit i liberálnější voliče vnímající stát jako my, tedy jako něco, co má do života zasahovat až v té poslední instanci,“ vysvětluje Rakušan.

Hnutí má navíc výhodu, že nemá nouzi o osobnosti. Naopak na kandidátky do krajských zastupitelstev se zdaleka nevešli všichni. Ještě před sněmovními volbami chce hnutí představit všechny svoje kandidáty na ministry. „Chceme, aby lidé věděli, koho volí, že po volbách neproběhne stranický handl,“ slibuje předseda STAN Petr Gazdík. Na otázku, o jaká ministerstva by stáli, předseda začne vyjmenovávat, až nakonec vysloví všechna. „Omlouvám se, že je říkám takhle napřeskáčku, ale vždycky mi u toho v hlavě vyskočí konkrétní osoba, která je pro daný obor vhodná.“