Až se podaří dořešit přestěhování Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) do nových prostor, jeho viceprezident Miloslav Kala, pověřený po odchodu bývalého prezidenta Františka Dohnala vedením, slíbil, že usmaží řízky. S přípravou masa ale pospíchat nemusí. Zatím je totiž jasné pouze jedno: současný nájem v holešovické budově Tokovo, ve kterém NKÚ sídlí, vyprší koncem září příštího roku.
Kde se budou řízky smažit – v jakých prostorách budou kontroloři sedět –, dosud rozhodnuto není. Vedení NKÚ i členové sněmovního kontrolního výboru považují za optimální přesun do státního objektu. Vládní dislokační komise – poradní orgán vlády – však konstatovala, že žádná vhodná budova není k dispozici. Nejpravděpodobnější se proto jeví nákup objektu od soukromníka. Je tomu skutečně tak?
Dědictví po Dohnalovi
Připomeňme, že o pronájmu budovy Tokovo rozhodl v roce 2006 bývalý prezident NKÚ František Dohnal. Navzdory tomu, že úřad vlastní od roku 2004 stavební pozemek, do jehož nákupu a příprav projektu investoval sto milionů korun. (Až do loňského roku objekt Tokovo patřil skupině PPF. Poté jej od ní v balíku s dalšími nemovitostmi koupila společnost CPI, kterou vlastní realitní magnát Radovan Vítek.) Na základě kontroverzní nájemní smlouvy, kterou opakovaně kritizovali členové sněmovního kontrolního výboru, vyplatil úřad od roku 2006 do letošního roku 400 milionů korun, do září příštího roku vychází roční základní nájemné na víc než 44 milionů korun.
Dle prvního scénáře by NKÚ zůstal i po vypršení současné nájemní smlouvy v Tokovu. To se však kvůli finanční náročnosti jeví jen jako teoretická možnost.
ČESKÁ POZICE získala materiál, který k problematice stěhování dostali od NKÚ členové sněmovního kontrolního výboru. V materiálu jsou popsány čtyři scénáře.
Dle prvního scénáře by NKÚ zůstal i po vypršení současné nájemní smlouvy v Tokovu. To se však kvůli finanční náročnosti jeví jen jako teoretická možnost. Materiál pro kontrolní výbor konstatuje, že vlastník budovy, skupina CPI, nabídl nemovitost kontrolorům k odprodeji za víc než miliardu korun. Pokud by NKÚ chtěl prodloužit nájem, CPI si stanovila podmínku, že nejkratší možná lhůta je pětiletá. Konečnou nabídku prý předloží, bude-li vyhlášeno výběrové řízení.
Druhým scénářem pro přestěhování kontrolorů je výstavba budovy na pozemku, který úřad vlastní v pražských Holešovicích. Podle předběžných výpočtů, jak uvádí materiál pro kontrolní výbor, by se náklady vyšplhaly zhruba na 433 milionů korun včetně DPH. Problémem ale je, že postavit pro kontrolory budovu, by znamenalo zajistit po vypršení nájmu v Tokovu ještě zhruba na dva roky pronájem kanceláří, v nichž by úřad sídlil do dokončení stavby.
Na Letnou?
NKÚ také poptával již dokončenou budovu od soukromého vlastníka. A stanovil kritéria pro výběr – nastěhování v září příštího roku, splnění plošných a technických parametrů a cenu do 433 milionů korun. Do „finále“ se dostaly dva objekty. Uvažuje se o budově v Praze na Letné, která patří vydavatelství Economia. Náklady na pořízení objektu jsou odhadované přibližně na 350 milionů korun. V úvahu připadá i komplex Park One v Praze 2, na Vinohradech. Pořizovací cena by dosáhla zhruba 240 milionů korun.
Nákup již dokončené budovy se zatím jeví jako nejpravděpodobnější varianta. Nastíněna je i možnost financování obchodu. Po dohodě s ministrem financí Miroslavem Kalouskem vyčlení jeho resort 250 milionů korun na výdaje spojené s řešením sídla NKÚ. Úřad na pořízení sídla může také použít prostředky z prodeje svého pozemku v Holešovicích. V účetní evidenci je uvedena cena parcel 94 milionů korun.
Letos v červenci vládní dislokační komise sdělila NKÚ, že v Praze není žádná vhodná budova, v níž by mohl kontrolní úřad sídlit
Jak již bylo zmíněno, za optimální řešení považuje NKÚ i poslanci budovu ve vlastnictví státu. Jenže takový objekt se dosud nepodařilo nalézt. Letos v červenci vládní dislokační komise sdělila NKÚ, že v Praze není žádná vhodná budova, v níž by mohl kontrolní úřad sídlit.
Udělejme nyní malou odbočku od stěhování NKÚ. Již koncem srpna ČESKÁ POZICE informovala, že stát nemá kompletní přehled o tom, jaké administrativní budovy vlastní a na kolik přijde jejich správa. Tuto informaci potvrdilo i ministerstvo financí (MF). A tvrdí, že data o nemovitostech ve vlastnictví státu má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a vládní dislokační komise při Úřadu vlády. „Nejde však o úplný a ve všech případech aktuální přehled,“ uvedl mluvčí MF Jakub Haas. Takže žádná přesná statistika není. „V principu by takové údaje byly dohledatelné jedině u jednotlivých organizačních složek státu a státních organizací,“ tvrdí Haas.
Stará data
Dle ÚZSVM disponují státní instituce víc než 4800 administrativními budovami. Údaj vzešel ze zatím posledního dotazníkového šetření vládní dislokační komise v letech 2006/2007. Jde tedy o pět let staré údaje! Nějakými čerstvějšími daty však zřejmě vládní dislokační komise disponuje. Kvůli hledání kanceláří pro NKÚ uložila komise všem svým členům, aby do 25. května letošního roku poskytli informace o administrativních budovách v Praze, které využívají nebo s nimiž jsou příslušní hospodařit. Žádné výstupy z tohoto šetření ale komise nezveřejnila.
Vraťme se nyní k hledání kanceláří pro NKÚ. Sněmovní kontrolní výbor přerušil ve středu 19. září jednání o stěhování kontrolorů. Na příští schůzi, která se bude konat začátkem října, chtějí poslanci pozvat předsedu vládní dislokační komise, vedoucího Úřadu vlády Lubomíra Poula, aby je seznámil se skutečnými možnostmi dislokace.
Dislokační komise kontrolorům nenabídla ani kasárna v Karlíně, která ministerstvo obrany předběžně nabídlo NKÚ již v roce 2010
Paradoxní je, že počty úředníků se sice snižují, ale na využití kanceláří se to nijak neprojevilo. Otázkou také zůstává, nakolik usilovně dislokační komise kanceláře pro NKÚ hledala. V materiálu pro sněmovní kontrolní výbor se totiž konstatuje, že komise kontrolorům nenabídla ani kasárna v Karlíně, která armáda uvolnila letos v létě a jež ministerstvo obrany předběžně nabídlo NKÚ již v roce 2010. Odhadovaná částka na rekonstrukci by se však vyšplhala k miliardě korun.
O dalších státních budovách, v nichž by se v nejbližších letech mohli vystřídat úředníci, se spekuluje. Mezi zmiňovanými se objevila nemovitost přímo v historickém centru Prahy, na Klárově, v níž dnes sídlí Česká geologická služba. Kontroloři by to v takovém případě měli jen pár kroků téměř na všechna ministerstva. Ozývají se však hlasy, že si budovu již vyhlédlo ministerstvo financí pro budovaný centralizovaný auditní orgán.
„Složitou dislokační situaci řešíme ve spolupráci s vládní dislokační komisí a mapujeme možnosti umístění centralizovaného auditního orgánu. Mimo jiné byl na webových stránkách ministerstva zveřejněn průzkum trhu. Nabídky by mělo ministerstvo financí obdržet do 20. září,“ uvedl pro ČESKOU POZICI tiskový mluvčí Ondřej Jakob. A dodal: „Budova České geologické služby nebyla předmětem žádných jednání.“