Hledá se majitel Muchovy Slovanské epopeje – ve 20. století

Není pochyb, že Slovanskou epopej namaloval Alfons Mucha. Jasné však není, jestli ji také někdy vlastnil. Do souboje o Epopej vstoupil mecenáš Charles Crane, který plátna secesního malíře financoval. Překvapivě se jím u Obecního soudu pro Prahu 1 ve sporu s Johnem Muchou, vnukem slavného secesního malíře, ohání hlavní město Praha.

Eliška Nová 30.1.2017
Slovanská epopej | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Slovanská epopej | foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny
Slovanská epopej

Dvě plátna Slovanské epopeje z dvaceti mají v názvu bitvu – Po bitvě u Grunwaldu a Po bitvě na Vítkově. Ve středu 18. ledna začal soud, jehož rozsudek by mohl do cyklu přinést pomyslný třetí bojový obraz – Po bitvě na Ovocném trhu. Právě tady bude soud rozhodovat, komu patří velkoformátové dílo českého secesního malíře Alfonse Muchy. A co s ním bude dál.

Malířův vnuk John Mucha, který spravuje veškeré Muchovo dílo, říká, že Praha nikdy nesplnila podmínku, již si jeho děda při darování Epopeje hlavnímu městu vymínil. Nepostavila pro cyklus novou výstavní síň. „Tato podmínka se dodnes nenaplnila, a když se nenaplnila, pak ani nenastal převod vlastnictví na hlavní město Prahu,“ vysvětluje advokát Johna Muchy František Vyskočil, který se zaměřuje na autorské právo.

Poslední hřebíček

John Mucha už chtěl Prahu žalovat jednou. V roce 2010, když se hlavní město o dílo přetahovalo s Moravským Krumlovem, kde bylo od roku 1963 vystaveno. Už tehdy se Muchovým potomkům nelíbilo, že metropole nemá pro Epopej výstavní budovu, a její přesunutí do Veletržního paláce by tedy bylo pouze dočasné. Žaloba nakonec přišla až v polovině loňského roku.

Posledním hřebíčkem se stalo rozhodnutí magistrátu poslat celé dílo nejdříve do Japonska a pak do Číny

Posledním hřebíčkem se stalo rozhodnutí magistrátu poslat celé dílo nejdříve do Japonska a pak do Číny. „Nemám nic proti Asii, ale z mého pohledu hrozí, že se dílo poškodí. Celý cyklus v zahraničí nikdy nebyl,“ řekl LN Mucha. První letadlo s částí Slovanské epopeje by se přitom do japonského Tokia mělo vypravit na začátku února. Jednou z možností ovšem je, že to soud nedovolí. Právě o to jde Muchovi především.

„Zatím si od soudu neslibuju nic, je to první řízení. Jedině že by soudkyně řekla, že to je tak komplikované, že se s Epopejí zatím nesmí manipulovat, a vydala předběžné opatření,“ doufá vnuk. Zda tomu tak bude, by mělo stání napovědět. Ještě nejasnější je ale vystavení cyklu ve třech galeriích v Číně. Zatímco tokijské galerii dalo zelenou ministerstvo kultury, stanovisko k cestě do říše středu zatím nevydalo.

Těšnov

Epopej se původně měla ze světa vrátit až v roce 2019. Pražský radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) ovšem říká, že možností také je, že se dílo vrátí už letos v červenci, pokud by stanovisko ministerstva kultury bylo zamítavé. A samozřejmě pokud by soud povolil cestu do Japonska. Čím si je ale podle Wolfa hlavní město jisté, je to, že Slovanská epopej městu patří.

Nedávno Praha zvolila místo, kde by mohla stát. Jako nejlepší vyhodnotila komise Těšnov – místo, kde dříve stálo nádraží. Na budovu chce vypsat architektonickou soutěž.

„Jsme v tomto ohledu pevní v kramflecích. Všechny historické dokumenty z doby Alfonse Muchy ukazují, že to je nezpochybnitelná věc. Jakékoliv rozhodnutí, které by bylo jiné než to, že Epopej patří městu, by nás velice překvapilo,“ tvrdí Wolf. Podle něho i z toho důvodu, že žádná taková podmínka, že by město muselo vystavět novou výstavní budovu, není.

John Mucha se chce s Prahou domluvit, ať už spor dopadne jakkoliv. „Naše dveře jsou vždycky otevřené, snažím se dojít ke konstruktivní spolupráci. Ale nepřipadá v úvahu, aby budova postavena nebyla,“ říká. Wolf ani primátorka Adriana Krnáčová (ANO) s ním ale podle jeho slov jednat nechtějí. Město nicméně s novou budovou do budoucna počítá.

Nedávno Praha zvolila místo, kde by mohla stát. Jako nejlepší vyhodnotila komise Těšnov – místo, kde dříve stálo nádraží. Na budovu chce vypsat architektonickou soutěž. Podobné úvahy už tady ale jednou byly. Plány na postavení nového domova pro Epopej se ale nikdy nenaplnily. Praha ji v uplynulých pěti letech dávala na odiv ve Veletržním paláci.

Návrat...

Šance Krumlova se zvýší v případě, že by soud dílo nakonec přiřkl zpět rodině. Pokud by se John Mucha nedohodl na jejím umístění s hlavním městem ani poté, zamířila by právě sem.

Co ale s dílem, než bude – jestli vůbec – nová budova stát? Na tom se vedení magistrátu neshodne. Zatímco primátorka Krnáčová nemá nic proti tomu, aby se Epopej načas vrátila zpátky do Moravského Krumlova, kde o ni velice stojí, Wolf je spíš proti. Když už je jednou v Praze, měla by podle něho také v Praze zůstat. Do krumlovského zámku se ale chce jet podívat, aby se přesvědčil, jak probíhá rekonstrukce, která má prostory uvést do vyhovujícího stavu.

Šance Krumlova se nicméně zvýší v případě, že by soud dílo nakonec přiřkl zpět rodině. Pokud by se John Mucha nedohodl na jejím umístění s hlavním městem ani poté, zamířila by právě sem. „Máme vůči Krumlovu ohromný dluh, nebýt jeho, Epopej neexistuje. Snažím se naplnit dědečkovo přání, ale kdyby to nevyšlo, Krumlov je logická varianta,“ předjímá Mucha.

Patřila Epopej Muchovi?

O tom, že Slovanskou epopej namaloval Alfons Mucha, není pochyb. V tom, jestli ji také někdy vlastnil, jasno není. Obecní soud pro Prahu 1 začal ve středu 18. ledna řešit spor mezi Johnem Muchou, vnukem slavného secesního malíře, a hlavním městem. Smír Muchův advokát František Vyskočil hned na začátku odmítl, s Prahou se podle svých slov snaží dohodnout už od roku 2005. Bez úspěchu. Soud se tak ponoří do historie a odpověď na otázku, komu Epopej patří, bude hledat ve 20. století.

Možná pouze zhotovitel

Psal se rok 1909 a Alfons Mucha dopisem oslovil Prahu. Rád by namaloval dílo, které by odkazovalo ke slovanské historii. Chtěl by ho také darovat hlavnímu městu, pokud vystaví zvláštně k tomu určenou výstavní síň. A metropole souhlasila. John Mucha je přesvědčen, že Praha nikdy podmínku o postavení nové budovy pro dílo nesplnila, a tudíž ani není platný dar a Praze nepatří. Měla tedy projít dědickým řízením po Alfonsově ženě Marii. Soud teď dal Muchovi 30 dní, aby dokázal, že malíř Epopej nejen vytvořil, ale také vlastnil.

Pro spor je však důležitý ještě druhý dokument, který vznikl o pár let později. V roce 1913 podepsal Alfons Mucha smlouvu s americkým mecenášem Charlesem Cranem, který dílo financoval. A podle advokáta hlavního města Romana Felixe nemalou částkou. „Není pochyb, že Alfons Mucha oslovil Královské hlavní město Prahu. Je ale také jasné, že darovatelem je Crane,“ argumentoval Felix a podotkl, že za objednaná plátna zaplatil 100 tisíc dolarů, což je podle přepočtu na současné peníze 2,5 milionu dolarů, tedy 60 milionů korun.

Otázku, zda Mucha není pouze zhotovitelem cyklu 20 pláten, vyslovila i soudkyně Martina Tvrdková. Jméno Charlese Cranea se v souvislosti se Slovanskou epopejí objevilo už v roce 2010. Není tedy neznámé. Jak včerejší soud ukázal při výčtu důkazů, nejen Mucha, ale i Crane s hlavním městem o Epopeji často komunikovali.

Na Crana však spoléhá i John Mucha a jeho právník. Věří, že v archivu amerického mecenáše najde důkaz, že i Crane považoval Muchu za vlastníka. Podle advokáta Františka Vyskočila byl mecenáš jen tím, kdo poskytl finanční podporu. Crane je přitom s Českem spojen víc než jen přes Alfonse Muchu a Epopej. Jeho syn Richard byl prvním velvyslancem USA v Československu. Blízko měla rodina i k Masarykům. Crane se dobře znal s Tomášem Garriguem Masarykem. Jan Masaryk se v roce 1925 oženil s Frances Craneovou, mecenášovou dcerou. Rozvedli se po pěti letech.

Rozhodnutí 29. března

Kromě toho, že se hlavní město snaží zpochybnit to, že vlastníkem pláten byl Mucha, přišel Felix ještě s jedním – poměrně překvapivým – důvodem, proč patří Praze. Argumentuje, že současné hlavní město není právním nástupcem Královského hlavního města Prahy, za nějž k darování mělo dojít. Epopej mělo získat v roce 1993 od ministerstva kultury. „Z hlediska historického a morálního jsou jejich argumenty asi podstatné, z hlediska právního ale odvozujeme vlastnictví Prahy od rozhodnutí ministerstva kultury,“ prohlásil u soudu Felix.

Soud by měl vynést rozhodnutí 29. března. Tedy skoro dva měsíce poté, co do Japonska odletí první letadlo, na jehož palubě bude část z cyklu Slovanské epopeje. Na výstavu ji tam posílá Praha. I kvůli tomu se nakonec John Mucha obrátil na soud. Cestování díla po světě se mu nelíbí a mohlo by se podle něho poškodit. To, zda podá žádost o předběžné opatření, aby Epopej odletět nemohla, zatím jasné není.

Bankéř, který žije rodinným odkazem

Svého dědečka už nezažil. Malíř Alfons Mucha zemřel v roce 1939, jeho vnuk John přišel na svět po válce. Přesto se snaží uchovat odkaz svého slavného příbuzného. Vede Muchovu nadaci, která se stará o tři tisícovky originálů, jež malíř vytvořil. John Mucha byl přitom původně v Anglii bankéřem. „Jako bankéř jsem neskončil kvůli krizi. Z toho sektoru jsem odešel. Zemřel otec a já cestou letadlem do Prahy najednou jasně pocítil, že musím zachovat odkaz Muchy pro budoucnost,“ řekl v roce 2009 serveru iDNES.cz.

John Mucha má zásadu: rodinný odkaz nerozprodávat, ani kdyby přišla finanční nouze. Možná i proto říká, že nemá představu, jakou má sbírka finanční hodnotu. Nadace se ovšem nestará jen o malířské dílo. Po smrti Jiřího Muchy, Johnova otce, přibyl i odkaz literární. I Jiří Mucha se zapsal do českých dějin. Působil jako válečný zpravodaj, později jako novinář, překladatel a spisovatel. Byl také politickým vězněm. V roce 1951 byl odsouzen za špionáž.

A naposledy nadace pojala i odkaz hudební. Johnova matka Geraldina – Skotka – byla hudební skladatelkou. Právě ona měla zachránit Muchovo dílo, když po zatčení Jiřího přišla StB, jak vzpomínal John pro Českou televizi v roce 2011. Zavolala totiž anglickému velvyslanci, který pomohl.

John Mucha, který ve svých 18 letech odešel do Anglie, kde vystudoval ekonomii a taky se oženil, mluví plynně česky s patrným přízvukem, jaký se na anglického občana sluší a patří. V Česku se „proslavil“ především díky, nebo snad kvůli, Slovanské epopeji. Usiluje, aby se s ní nakládalo, jak si jeho děda přál. Jenže to se podle jeho přesvědčení neděje – Epopej, již Alfons Mucha daroval hlavnímu městu Praze, nakonec Johna Muchu dohnala až k soudu, který začal ve středu 18. ledna.

Pro soubor 20 pláten by si přál novou výstavní budovu. V roce 2009 mimochodem tehdejšímu pražskému vedení navrhoval lokality, kde by mohla vyrůst. Byl mezi nimi i Těšnov, kde s novou budovou aktuálně počítá současné vedení Prahy.

Pohnutý osud Muchovy Slovanské epopeje

  • Dvacet pláten inspirovaných slovanskou mytologií a českými dějinami dokončil Alfons Mucha v roce 1928. Malíř je daroval hlavnímu městu.
  • Prvních 11 pláten bylo v roce 1919 vystaveno v pražském Klementinu, poté také v New Yorku nebo Chicagu.
  • Jako celek bylo dílo poprvé vystaveno v Pražském Veletržním paláci v roce 1928. O pět let později byla plátna srolována a uložena do depozitáře.
  • Až v roce 1963 je opět vystavil zámek v Moravském Krumlově.
  • O navrácení do Prahy se mluvilo už v devadesátých letech, hlavní město nakonec schválilo stěhování z Krumlova v roce 2001.
  • Tehdy se mluvilo o umístění na Výstavišti, později připadalo v úvahu Kongresové centrum nebo Křižíkův pavilon. Výstavbu zcela nového pavilonu schválili radní v roce 2005. Ani na jednu variantu však nedošlo.
  • Znovu schválilo město přestěhování Epopeje v roce 2010. Proti tomu protestoval jak Krumlov, tak vnuk malíře Alfonse Muchy John.
  • O plátna se hlavní město dohadovalo s Krumlovem po celý zbytek roku 2010. Krumlovští radní schválili zákaz manipulace s dílem, což pak Praha napadla u soudu.
  • Prvních pět pláten dorazilo do metropole v únoru 2011. Zbylá plátna zůstala na zámku až do října 2011. V listopadu byla převezena i ta.
  • Od května 2010 byla celá Epopej vystavena ve Veletržním paláci. A to až do konce loňského roku. Zhlédlo ji tady 350 tisíc lidí.
  • John Mucha podal loni v dubnu žalobu o určení vlastnictví Epopeje, původně ji chtěl podávat už v roce 2010. Nelíbí se mu mimo jiné to, že by dílo mělo cestovat do Japonska.
  • Hlavní město by Epopej chtělo poslat také do Číny, to ale zatrhlo ministerstvo kultury. Cesta do Japonska má od resortu zelenou.
  • Vedení hlavního města počítá s tím, že z Asie by se Epopej mohla načas vrátit do Krumlova. Zároveň vytipovává místo pro novu instalaci v Praze. Mluví se o Těšnově, kde stálo dříve nádraží.