Hlavní investice katolické církve: Cenné papíry a nemovitosti

Pro největší náboženskou organizaci v Česku je zveřejňování hospodaření novinkou, katolíci tak chtějí odbourat nevraživost, již politici, zejména z KSČM a ČSSD, kolem restitučního narovnání vytvořili.

Kostel v Okříškách. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kostel v Okříškách. | foto: Webové stránky obce
Kostel v Okříškách.

Letos se začaly rychleji přesýpat hodiny, které odměřují čas do chvíle, kdy se církve definitivně finančně odloupnou od státu – poprvé se snižoval příspěvek na mzdy duchovních, což se bude opakovat každý rok. Až se v záhlaví kalendářů objeví číslovka 2030, bude už jenom na církvi, aby utáhla svůj provoz a mohla plnit veřejnou službu v neztenčené míře. Loni stát katolíkům na mzdy poslal 892 milionů, což je minimální částka, k níž se církevní hospodáři potřebují dostat. Výnosy po zdanění v roce 2015 činily 108 milionů.

„Hlavní směr investic jsou nemovitosti, protože podle církve představují základ dlouhodobé stability. Modely ukazují, že při rozumném hospodaření je možné vygenerovat potřebný zisk, aby církev mohla pokračovat v práci,“ uvedl Karel Matyska, ekonomický poradce České biskupské konference.

Konzervativní fond

Pro největší náboženskou organizaci v zemi je zveřejňování hospodaření novinkou, katolíci tak chtějí odbourat nevraživost, kterou politici, zejména z řad KSČM a ČSSD, kolem restitučního narovnání vytvořili. Z čísel vyplývá, že největší díl investic loni směřoval do Katolického fondu, který církvi spravuje ČSOB.

Katolický fond je konzervativní, protože duchovní si nemohou dovolit odvážnými spekulacemi o vrácené majetky přijít, a také se přísně prověřuje, s jakými akciemi se obchoduje

V něm se nakupují cenné papíry, část generuje výnos, část vydělaných prostředků se znovu investuje. Jde o konzervativní fond, protože duchovní si nemohou dovolit odvážnými spekulacemi o vrácené majetky přijít, a také se přísně prověřuje, s jakými akciemi se obchoduje – například zbrojní průmysl je vyloučený.

Na druhém místě jsou nákupy polí, lesů a budov. „Hodně peněz vkládáme do toho, aby se restituované lesy ozdravily, nedostali jsme je v dobrém stavu. Zatím hlavně část prodáváme a část kupujeme, abychom scelili plochu, na které hospodaříme. Na jednom místě, kde je pohromadě významnější část polí, jsme založili statek a budeme hospodařit sami – jinak většinu dáváme do nájmu či pachtu třetím osobám,“ řekl olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Regionální úroveň

Nejbarvitější příběhy se odehrávají na regionální úrovni, kde se farnosti, kláštery nebo diecéze pouštějí do podnikání. Často jsou to minipivovary a ubytování. Třeba brněnská diecéze se rozhodla využít koncentrace vinařských stezek a cyklistů v regionu a část nepotřebných far přebudovala na ubytovací centra, k projektu se pak přidala i další biskupství.

Nejbarvitější příběhy se odehrávají na regionální úrovni, kde se farnosti, kláštery nebo diecéze pouštějí do podnikání

V Olomouci zase mimo jiné založili firmu Kristýn služebník, která zvládá farníkům smluvit výhodnější tarif u telefonního operátora nebo distributorů energií. Arcibiskup Graubner uznává, že jeho diecéze patří k těm obdařenějším, v restitucích se jí vrací významný objem polností a lesů. Zajistit si stabilní budoucnost ale musejí všechna biskupství.

K těm, které to budou mít obzvlášť těžké, patří litoměřická diecéze. V majetkovém narovnání tam nedostali skoro nic, území spadá pod Benešovy dekrety. Takže diecéze je odkázána na náhradu od státu, a to malou, protože se rozděluje podle počtu „obsluhovaných“ katolíků. Celkově náhrada za nevydané majetky v roce 2015 činila 1,282 miliardy, na litoměřický obvod připadlo 115 milionů. Výplata náhrad končí roku 2043.

Prvenství ve městě

I v této diecézi na sever od Prahy sázejí především na lesnictví a pronájmy budov, ale loni spustili přímo v Litoměřicích také vlastní minipivovar. V roce 1865 budova sloužila jako diecézní dům pro hluchoněmou mládež, pak to byla škola, sídlil tu i kněžský seminář. Po záplavách roku 2002 diecéze dům nabídla těm, kdo kvůli vodě přišli o svůj, k tomu ho otevřela i poutníkům a turistům.

S pivovarem se litoměřičtí inspirovali u bratří z Oseku a Strahova. V restauraci navíc instalovali samovýčepy, čímž si v této zákaznické atrakci vydobyli prvenství ve městě.

O šest let později už tu církev spustila hostel s restaurací. S pivovarem se litoměřičtí inspirovali u bratří z Oseku a Strahova. V restauraci navíc instalovali samovýčepy, čímž si v této zákaznické atrakci vydobyli prvenství ve městě. Přitom ale v diecézi nezapomínají ani na službu, která je základním posláním církve.

V Liběšicích u Žatce pečuje o farnost kněz Vilém Marek, spadá pod něho 43 obcí, ze kterých farář třikrát týdně sváží děti k sobě. V některých vesnicích není škola, takže chybí kroužky, kde by děti mohly trávit čas. „Tohle je oblast s velkou bídou a nezaměstnaností. Já jsem tu navázal na misionáře Jaroslava Sattlera, jehož krédo bylo, že děti musíme převálcovat pozitivními zážitky,“ popsal kněz.

Vedle toho pro své obce pořádá hody, velikonoční nebo svatomartinské slavnosti a spoluzaložil pobočku potravinové banky v Říčanech. Část rodičů nemá peníze, aby přispívala na benzin do aut, jimiž se děti svážejí a zase rozvážejí – farář to říci nechce, ale starosta, s nímž se zná 15 let, dodává, že aktivitu kněz dotuje z vlastních peněz.

Jak se hýbaly peníze u katolíků v roce 2015

  • Celková výše investic: 1,2 miliardy korun
  • Investice do lesnictví, nemovitostí a podnikání: 434 milionů korun
  • Investice do veřejně obchodovatelných cenných papírů: 798 milionů korun
  • Roční výnosnost finančních investic: čtyři procenta
  • Výdaje na služby a mzdy: 1,3 miliardy korun
  • Výdaje na církevní školy, sociální a zdravotnická zařízení, na pastoraci a kulturní památky: 1,09 miliardy korun
  • Počet přímých zaměstnanců diecézí: 3147 lidí
  • Z toho duchovních: 1721 lidí
  • Průměrná mzda kněží: 18 tisíc korun
  • Výnosy diecézí: 994 milionů korun
  • Z toho výsledek hospodaření po zdanění: 108 milionů korun
  • Z toho daň z příjmu: 42 milionů korun
  • Finanční náhrada od státu za nevydaný majetek (skončí v roce 2043): 1,282 miliardy korun
  • Příspěvek státu na mzdy duchovních (skončí v roce 2030): 892 milionů korun

Zdroj: Česká biskupská konference

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.