Hlásit šéfům kauzy předem: Hrozí únik informací? Běžný postup policie?

Zpráva o tom, že šéf protikorupční policie (ÚOKFK) Jaroslav Vild zavedl povinnost informovat vedení útvaru před založením každého spisu, vyvolala zájem policejních špiček. LN se opírají o dva důvěryhodné zdroje z policie, které se obávají úniků informací, a to na samotném počátku prověřování. Zjistit, jak přesně jsou v útvaru nastavené informační toky, připomíná luštění hádanky.

„Nic jsem neměnil“

Až po vydání článku (25. května v LN) poskytl redakci rozhovor ředitel Vild. V něm šéf celorepublikového útvaru rázně odmítl, že by po podřízených požadoval víc informací, než potřebuje k řízení jednotky, která má stovky policistů. Žádný nový pokyn dle svých slov nevydal. „Opakuji, že ve srovnání s bývalými řediteli Liborem Vrbou, Tomášem Martincem a Milanem Komárkem jsem ve vztahu k informační povinnosti nic neměnil,“ řekl LN Vild.

Podle něj však některé informace jako šéf musí vědět: „Zajímá mě, v jaké kauze a na základě jakých informací zahajujeme úkony trestního řízení. Podobně mě zajímá, proč budeme zajišťovat nějaké důkazy, jestli budeme někoho zadržovat, protože za to zodpovídám.“

U interview byl přítomen i náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení Zdeněk Laube. I on uvedl, že nejde o nic nestandardního. Podobně to funguje na protimafiánském útvaru či u Národní protidrogové centrály. „Nejdůležitější signál pro mě je asi to, že za zhruba rok od doby, co jsem ve funkci, nevím o tom, že by nám utekla nějaká informace,“ konstatoval.

Jak to tedy je?

Redakce se pokusila zrekonstruovat, jak se informační povinnost v minulosti vyvíjela. A šli jsme po stopách dřívějších ředitelů protikorupční policie. Začali jsme bývalým ředitelem Liborem Vrbou, který útvaru velel v letech 2009 až 2011. Za něj platilo nařízení policejního prezidenta z roku 2007, kdy se musely citlivé případy hlásit náměstkovi policejního prezidenta Jiřímu Houbovi.

„Na ÚOKFK se zahájení úkonů trestního řízení a zahájení trestního stíhání za mého působení hlásilo náměstkovi ředitele pro výkon služby,“ napsal LN Vrba s tím, že to vycházelo z trestního řádu. „Povinnost hlásit činnost v rámci trestního řízení statutárnímu zástupci útvaru upravil i rozkaz policejního prezidenta z roku 2007, který tak ale učinil pouze v mezích trestního řádu. Praxe v té době byla stejná na všech útvarech s celorepublikovou působností,“ dodal Vrba, který po odchodu od policie pracuje ve společnosti Agel.

Zavedený systém následně zrušil policejní prezident Petr Lessy, který byl ve funkci v letech 2011 až 2012. „Vedení útvaru dostává informace, že bylo sděleno obvinění konkrétním osobám, až následně. Takže já nebo můj náměstek jednotlivým policistům nic neschvalujeme. Mohou postupovat podle svého uvážení,“ komentoval přísun informací v rozhovoru pro HN v roce 2012 ředitel útvaru Tomáš Martinec.

Podle něj se informační povinnost negativně odrazila při vyšetřování kauzy Opencard. O chystané razii se prý na magistrátu vědělo předem. „Tam to bylo nastavené tak, že se všechny citlivé případy musely podrobně hlásit náměstku Houbovi. A vedení útvaru mohlo nakonec zakázat, aby se ve vyšetřování pokračovalo. To se výměnou policejního prezidenta změnilo také,“ komentoval to před třemi roky Martinec.

To však nekoresponduje s vyjádřením Vilda, který tvrdí, že se oproti minulosti informační povinnost neměnila. Snažili jsme se zeptat Martince, zda za něj existovala povinnost hlásit spisy, ještě než jsou zahájeny úkony trestního řízení, bez nichž nemůže být nasazena operativní technika včetně odposlechů. Martinec ani jeho náměstek Emil Kračmar na dotazy nereagovali.

Martincův nástupce Milan Komárek, který ve funkci ředitele ÚOKFK sloužil do léta 2014, LN odkázal na policejní mluvčí. Nad informační povinností, kdy řadoví policisté musejí vedení útvaru raportovat všechny případy, v nichž se zahajují úkony trestního řízení, se pozastavil náměstek vrchního státního zástupce z Olomouce Pavel Komár. „Nepovažoval bych za nejšťastnější, pokud by o každé zahájené věci muselo být informováno vedení. Jde ale o moje osobní stanovisko. Je to odpovědnost policejního útvaru, aby si nastavil pravidla tak, aby jeho vedení mohlo podřízené řádně kontrolovat a vést, ale současně zabránil tomu, aby o konkrétní věci vědělo více lidí, než je zdrávo,“ řekl LN předminulý týden žalobce Komár.

Hlásit předem není potřeba

Systém kritizuje i bývalý vyšetřovatel kauzy Opencard a nynější poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM): „Nemyslím si, že ředitel policejního útvaru musí tyto informace mít, že jsou pro něho nezbytné pro plnění jeho manažerské odpovědnosti. Něco jiného je, pokud se útvar chystá provést realizaci nebo zadržení konkrétních osob.“ Okruh zasvěcených osob by dle něj měl být co nejmenší. „Z rozhovoru s panem ředitelem ÚOKFK se znovu potvrzuje, že informace o tom, koho má policie v hledáčku, má stále svoji cenu,“ dodal.

Ani senátor Václav Láska (za SZ a KDU-ČSL), který pracoval u policie osmnáct let a specializoval se na finanční kriminalitu, nepovažuje současný model za vhodný. „Ředitel by se měl o zahajování dozvědět ve chvíli, kdy by to mělo být složitější a potřeboval by například součinnost dalších kolegů. Určitě by to neměla být systémová věc. Vedoucí by po svých podřízených neměl požadovat, aby mu dopředu říkali, proti komu chtějí zahájit úkony trestního řízení, neřkuli aby jim to schvaloval. To je narušení součinnosti mezi policejním orgánem a státním zastupitelstvím, tak jak ji chápe trestní řád,“ upozornil LN Láska.