Na první pohled nepochopitelné pozornosti světového tisku se pravidelně těší volby do zastupitelstva sotva třímilionového státu Méghálaj na odlehlém severovýchodě Indie. Nejinak tomu bylo letos; k vysvětlení mediální anomálie by mělo postačit, uvedeme-li, že o hlasy voličů se ucházeli Adolf Lu Hitler Marak, Frankenstein Momin či lidé pojmenovaní poněkud neosobními anglickými jmény Process (Proces) nebo Predecessor (Předchůdce). Ani mediální prostor s bezkonkurenčně nejzazším globálním dosahem však mezinárodním favoritům nepostačil k vítězství.
Nejednalo se přitom o žádné zahraničím nafouknuté bubliny, nýbrž o místní politické veličiny, a tak spravedlivě věnujme pozornost nikoli světovému mediálnímu obrazu, ale jim samotným. Jejich jména si voliči spojovali především s nimi jako politiky – bez potutelných úsměvů.
Například pan Hitler býval ve vládě Méghálaje ministrem lesů a životního prostředí a později ministrem pro spolupráci, přičemž v zastupitelstvu strávil tři volební období. Dosluhující zastupitel Frankenstein býval ministrem školství. Oba kandidovali za stranu Indický národní kongres vládnoucí na federální úrovni.
Jenže voliči ve státě Méghálaje se rozhodli zastupitelstvo řádně vyvětrat. V článku pod titulkem „Těžké váhy šly do kopru“ vypočítává místní deník Meghalaya Times, že z šedesáti členů dosluhujícího zastupitelstva jich jen 26 obhájilo mandát. Mezi „volebními zabijáky“, kteří z křesel sestřelili dosavadní „velká zvířata“, vyjmenovává v dalším článku i přemožitele pánů Frankensteina a Hitlera.
Navzdory jejich porážce však volby skončily jasným vítězstvím Indického národního kongresu, který si oproti předchozím volbám před pěti lety polepšil o čtyři mandáty. V novém zastupitelstvu mu k nadpoloviční většině křesel budou chybět právě dva světoznámí jmenovci, přičemž Frankenstein prohrál rozdílem pouhých jedenácti hlasů.
Hitlerovi sice k vítězství v jeho obvodě chybělo víc, ale v minulosti už jeden úspěšný comeback předvedl, když se po porážce z roku 2003 vrátil do zastupitelstva s pětiletou přestávkou. V mezidobí byl přitom zatčený za styky s militantními separatisty ze svého kmene Garo.
Záliba obyvatel převážně křesťanského Méghálaje v pojmenovávání dětí podle známých historických osobností, literárních postav či pouhých libozvučných anglických slov má údajně původ v koloniální éře. V hornaté oblasti zvané „Skotsko Východu“ tehdy britští vojáci a misionáři s oblibou hledali útočiště před tropickými vedry. Místní kmeny prý začaly dětem dávat jména, která měla návštěvníkům dokázat, že jsou také „světoví“. Přetrvávající zvyk připadá kuriózní nejen lidem v zahraničí, ale i ve zbytku Indie.
