Nastupujícím rektorem druhé nejstarší univerzity na českém území – Univerzity Palackého v Olomouci (UP) – je historik Jaroslav Miller. Ten je také ambasadorem Fulbrightova programu v České republice a má řadu velkých plánů, jaké u nás nejsou dosud běžné: univerzitní pobočka v Kuala Lumpuru či v Hongkongu, boj za cyklistické město anebo akcent na opravdovou mezinárodnost...
„Možná o trochu palčivěji než minulá vedení si uvědomuji nutnost naši univerzitu masivně internacionalizovat. Nejde ani tak o vyšší počet zahraničních studentů-samoplátců, ale především o podstatné rozšíření intelektuální základny, ze které budeme moci v budoucnu čerpat,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI Miller. A přirovnává to k fotbalovému mužstvu, které nespoléhá jen na vlastní odchovance a „loví“ hráče i v zahraničí.
Sám Miller se v zahraničí dost naučil. Studoval na Středoevropské univerzitě v Budapešti, poté v Oxfordu, působil v Německu (Lipsko, Marburg, Münster), USA a v západoaustralském Perthu.
„Byl bych moc rád, kdyby ve výhledu pěti až osmi let byla angličtina (a němčina) na naší akademii takřka rovnocenná s mateřštinou“„Univerzita Palackého významně a úspěšně investovala do rozvoje vědecké a pedagogické infrastruktury, která dnes v mnoha oblastech snese srovnání s jakýmikoliv zahraničními pracovišti,“ připomíná Miller, dle něhož výzkumný potenciál Univerzity Palackého začíná přesahovat hranice regionu i České republiky.
„Musíme zformulovat vizi výzkumné středoevropské univerzity, která svou atraktivitou a kvalitou bude schopná oslovovat studenty a vědce z blízkého i vzdáleného zahraničí. Mezinárodní potenciál olomoucké univerzity není ani zdaleka naplněn,“ tvrdí Miller. Dle něho by na škole v budoucnu mohla v řadě oborů studovat či badatelsky působit až čtvrtina cizinců. A dodává: „Byl bych moc rád, kdybychom ve výhledu pěti až osmi let dospěli do stavu, kdy angličtina (v některých oborech i němčina) bude na naší akademii takřka rovnocenným jazykem s naší mateřštinou.“
Universitas Palackiana v Asii!
„Internacionalizace je důležitá i v tom, že obecně vzato většina českých univerzit směřuje k ,regionalizaci‘. Vysoké procento studentů totiž pochází z regionu a okolí, což do značné míry platí i pro tradiční kamenné univerzity. A pokud chceme mít vysoké učení alespoň se středoevropským významem, musíme se nezbytně poohlížet za hranice,“ doplňuje Miller, jenž byl stipendistou prestižní Humboldtovy nadace (2006, 2010), Mellonovy nadace (2004, 2011) i Fulbrightova programu (2008). K atraktivitě školy přispívá kvalita života ve starobylém městě s geniem loci, moderní výzkumné zázemí a zajímavé platy.
Univerzitě se podařilo s Fulbrigtovou komisí a velvyslanectvím USA dojednat smlouvu na zřízení prestižní stolice Distinguished Chair čili honorovaného místa, které obsazují mimořádní vědci s mezinárodní reputací. „Je to pozice pro vědce takřka nobelovského formátu,“ potvrzuje Miller. Mezi 36 světovými granty byly pro minulé období vypsány jen tři v Česku: jedno na Univerzitě Karlově (matematika), druhé na Masarykově univerzitě (společenské vědy) a třetí na ČVUT (elektrotechnika).
Pozornost médií i veřejnosti si už Olomouc zajistila na červen avizovanou přednáškou Noama Chomského, jak ČESKÁ POZICE informovala. Tím ale aktivity nekončí. Rektor UP Miller slibuje, že olomoucké učení bude více vidět – jednak díky vědeckým výsledkům (hlavně lékařské, přírodovědecké a filozofické fakulty), a jednak marketingovou novinkou.
„Ve střednědobém období zvažujeme možnost otevření zahraničních poboček UP. V prvním plánu jednáme o Kuala Lumpuru, Hongkongu a ruskojazyčném prostoru. V úvahu připadá též Kyjev, Lvov, Charkov nebo Kazachstán,“ naznačuje Miller, jenž má zkušenosti s tím, jak taková střediska fungují v australském či asijském pojetí.
Malajci s olomouckými lékaři již spolupracují, donedávna existovala i státní podpora vysílání studentů. Hongkong je branou do Asie a řada česko-australských rodin (výsledek masivní exilové vlny z období komunismu) zvažuje i vysílání dětí na české univerzity.
Má rok 1573 – založení univerzity – ve světě ohlas? „K mému překvapení je olomoucká akademie známější, než jsem se domníval. Možná k tomu přispěla i masivní komunikační kampaň u příležitosti 440. výročí, které jsme loni oslavili. Když jsem byl hostujícím profesorem v Perthu, řada kolegů měla o historickém pozadí naší akademie základní znalosti. Obecně ale platí, že bychom se měli systematicky ,prodávat‘, vždyť můžeme jít ještě o kousek dál, až do roku 1566, kdy v Olomouci vznikla jezuitská kolej, předchůdkyně univerzity,“ říká historik, který se věnuje urbánním dějinám, novověku a československému exilu – i tomu, jenž směřoval do Austrálie.
Změní projekt UPbike Olomouc?
Univerzita by měla být dle Millera výrazným hráčem v občanských aktivitách. „Zdá se mi, že české univerzity na tuto roli trochu zapomínají. Jsou poměrně uzavřené do slonovinové věže vědy a výuky. Univerzity ale vždy v minulosti (spolu)určovaly veřejné mínění. Na to nesmíme rezignovat,“ míní otec dvou dětí. Škola by se měla více otevřít neziskovým organizacím, nabídnout jim levné pronájmy i odbornou součinnost.
Rektor Miller má ještě jeden – doslova srdeční – projekt: hodlá ve městě propagovat cyklistiku. S kolegy chystá projekt UPbike, který by měl Olomouc odlišit od jiných univerzitních měst v zemi. „Na filozofické fakultě jsme již nakoupili kola, chceme vyjít z modelu Bajkazylu. Ten funguje na bázi prodeje, servisu a pronájmu ojetých kol studentům. ,Prvák‘ by si na začátku semestru koupil kolo třeba za 800 korun, pak by ho za pět set korun odprodal. Pomalu se nám to rozjíždí,“ nadšeně vypráví profesor, který provozuje bike climbing a absolvoval řadu horských etap – včetně „stoupáku“ na Mont Ventoux!
Cyklistický projekt bude vyžadovat spolupráci s městem včetně úprav cyklostezek, které by měly z centra Hané vytvořit ještě příjemnější město pro studium. „Musíme ovšem změnit mentalitu založenou na nezdravém návyku na automobilismus. Olomouc je díky své rovině a rozloze pro cyklistiku vynikajícím místem, protože například z laboratoří a center excelence na okraji města je to do středu města pouze deset patnáct minut na kole. Bylo by skvělé, kdyby to zafungovalo jako v Oxfordu či Münsteru, který je s Olomoucí v mnoha ohledech srovnatelný. Mimochodem, na kole tam jezdí každodenně do práce sto tisíc lidí, mají i cyklistickou policii,“ vzpomíná Miller na svá působiště.
Protirakovinný výzkum i germanisté
Klíčová je pro rektora Millera kvalita výzkumu. Čím se UP může pochlubit? „Nejviditelnější a pro aplikační sféru nejzajímavější vědu provozují lékařská a přírodovědecká fakulta. I proto, že jsou spojeny s třemi centry excelence, na která je navázán evropský a světový výzkum, třeba nádorových chorob. O tom svědčí nedávné ocenění Jiřího Bártka ministerskou Cenou Františka Běhounka. Tým docenta Mariána Hajdúcha dosahuje vynikajících výsledků, což platí i pro mikrobiologii a toxikologii profesora Pavla Anzenbachera,“ připomíná Miller některé úspěchy.
Dále vyzvedává biotechnologie a nanotechnologie s komerčními patenty, výzkum odolnějších druhů zemědělských plodin ve vědeckém Centru regionu Haná, ale zároveň i anglisty a germanisty na filozofické fakultě, kteří se podílejí na vzniku Centra germanistických studií Bernarda Bolzana. Z vlastních sbírek těží při studiu českého exilu Historický ústav UP, v němž je uložen celý archiv Rady svobodného Československa, Společnosti pro vědy a umění, materiály Rádia Svobodná Evropa nebo pozůstalost exilového novináře Josefa Jostena.
Sám Miller se podílí na výzkumu českého exilu v Austrálii, kam odešlo asi 15 tisíc Čechů a Slováků, kteří se výrazně zapsali do tamních dějin. „Vážnou hudbu tam propagoval Rudolf Pekárek, zakladatelem australského baletu byl Eduard Borovanský z Přerova, Jiří Chaloupka systematicky zkoumal život aboriginců a Antonín Šponar, náš olympionik ze Svatého Mořice 1948, učil Australany lyžovat,“ usmívá se Miller, jenž se ovšem chystá v počátcích rektorování své pedagogické a badatelské aktivity omezit.
Rektor s pěti prorektory...
Nové vedení univerzity chce posilovat vztahy s absolventy, se svými alumni. Ti by měli dostávat po ukončení studia kartu, jež jim nabídne některé výhody, jako důkaz, že si jich škola považuje; třeba pokračující přístup do on-line zdrojů, knihoven nebo možné slevy na ubytování v Olomouci a podporu „absolventských“ klubů v jiných městech – například v Praze nebo ve Vídni, kde taková komunita „palackiánů“ opravdu existuje.
V tom Univerzitě Palackého přislíbila pomoc při své návštěvě Lois Hargraveová z odboru Alumni Relations na Oxfordu, tedy škole, jež má s takovým know-how mnohasetletou zkušenost. Rektor Miller hovoří též nejen o možném zřízení univerzitní nadace v Olomouci, ale i o institucionalizované spolupráci s prestižními vydavatelstvími, jako jsou právě Oxford University Press, Routledge a Ashgate. Nudit se jistě nebude, nicméně na vytčené úkoly nebude sám. ČESKÉ POZICI představil Miller pětičlenný tým prorektorů, jedno místo ještě přibude:
- Jitka Ulrichová (pro vědu a výzkum)
- Vít Zouhar (pro studijní záležitosti)
- Ondřej Kučera (pro organizaci a rozvoj)
- Petr Bilík (pro marketing a vnější vztahy)
- Ivana Oborná (pro zahraniční styky)
Co ze zahraničních zkušeností by chtěl 43letý rodák ze Šumperku přenést na Hanou? „Vlivů je hodně. Jsem formován tím, že jsem polovinu své akademické kariéry strávil v zahraničí, ať již v Maďarsku, Německu, Anglii, USA či v Austrálii. Ale jeden poznatek je určující: jsem bytostně přesvědčen, že univerzity jsou filantropickým institucemi v nejširším slova smyslu,“ říká Miller, jehož jedním z učitelů byl i slavný sociolog, filozof a politik Ralf Dahrendorf z London School of Economics.
Musíme aspirovat na to, abychom vychovali skutečné elity, jež v budoucnu povedou tuto zemi„Nejsme tu jen proto, abychom dělali vynikající vědu a výborně učili. To je důležitý cíl, ale sám o sobě neospravedlňuje existenci univerzit ani jejich finanční nároky. Jsem si vědom, že to někomu může připadat jako naivita nebo laciné klišé, ale univerzity existují proto, abychom učinili svět lepším,“ akcentuje Miller.
A dodává: „Musíme aspirovat na to, abychom vychovali skutečné elity, jež v budoucnu povedou tuto zemi. Proto kvalitní oborové vzdělání a důraz na vynikající výzkum musejí spočívat na systematicky budovaných a nekompromisně vyžadovaných etických a morálních principech. Protože jakou etiku dnes vštípíme našim studentům, tak bude vypadat naše společnost za 20 let.“
