Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Harley: Symbol rebelství, za který se dřív platilo jako za vilu

Slovensko

  8:38
Motocykly Harley-Davidson jsou pojem, žádná jiná značka v motoristickém světě se nemůže chlubit takovým jménem. V Česku má navíc Harley nečekanou tradici, za první republiky se tu prodávalo 500 jeho motocyklů ročně a nyní firma z Prahy řídí trh pro střední a východní Evropu.

Motocykl značky Harley Davidson, který loni přímo od výrobce dostal papež František. foto: Reuters

Začal to v roce 1924 Rudolf Tesárek, který tehdy otevřel v pražském Karlíně první prodejnu motocyklů Harley-Davidson. Jen o pár let později, v roce 1927, vznikl Harley-Davidson Club Praha, který se dnes může pyšnit tím, že je nejstarším fungujícím klubem fanoušků a majitelů motocyklů této značky, a tudíž se i u samotných představitelů firmy těší velké úctě.

Tesárek se stal oficiálním dovozcem Harley-Davidsonu a postupně se dealerská síť rozšířila natolik, že na území Československa ve třicátých letech působilo asi dvacet prodejců motocyklů této značky. Díky tomu se tu v nejlepších letech prodávalo asi 500 strojů ročně, což podle některých pramenů stačilo na to, aby byl český trh pro Harley po tom domácím americkém hned druhým největším na světě. Tento úspěch vypadá ještě neuvěřitelněji v souvislosti s cenou motocyklů, která byla tehdy opravdu vysoká. „Průměrná cena motocyklu značky Harley-Davidson odpovídala ceně menší vily v Praze,“ komentuje tehdejší pořizovací náklady Martin Heřmanský, ředitel zastoupení značky pro střední a východní Evropu.

V nejlepších meziválečných letech se v Československu prodávalo asi 500 strojů ročně, což podle některých pramenů stačilo na to, aby byl zdejší trh pro Harley po tom domácím americkém hned druhým největším na světě.

Harley tehdy těžil nejen z image dodavatele špičkových strojů, ale také z celkového zájmu o jednostopá vozidla v mladé demokratické zemi. Právě v meziválečném období byly totiž položeny základy úspěchu českého motocyklového průmyslu, díky kterým se země po druhé světové válce vyšvihla mezi motocyklové velmoci. Vedle nově vznikajících a mladých domácích značek představoval Harley určitou sílu, autoritu a kvalitu a i navzdory vysokým cenám se tak jeho motocykly svezly na vlně rostoucí popularity motorek. Bohužel po druhé světové válce Rudolf Tesárek svou činnost neobnovil a po nástupu komunismu byly motocykly Harley-Davidson, podobně jako prakticky vše americké, vystaveny nebezpečí. Členové klubu ovšem stroje, které tu zbyly například i po amerických vojácích, schovávali a potají udržovali v chodu.

I díky tomu měla značka po revoluci v Česku na co navazovat. Prodej byl obnoven v roce 1992 a o deset let později vzniklo opět oficiální pražské dealerství. V roce 2009, v podstatě s nástupem finanční krize, tu společnost Harley-Davidson Motor Company založila vlastní centrálu pro střední a východní Evropu. Do jejího čela se tehdy po absolvování tříkolového konkurzu postavil právě Martin Heřmanský, manažer s mnohaletou praxí v automobilovém byznysu i v oblasti komunikačních technologií.

Heřmanský začínal v pražské kanceláři sám a postupně tu pro řízení působení značky v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, na Ukrajině, v Lotyšsku, Litvě a Estonsku vybudoval osmičlenný tým. Celkem 22 prodejců v regionu, který pod něj spadá, v současnosti prodá ročně zhruba 1600 motocyklů. V Česku se Harley-Davidson snaží překonat úspěch z roku 2008, kdy se tu prodalo v novodobé historii doposud nejvíce strojů značky: celkem 488 kusů. Letos k tomu má místní pobočka dobře nakročeno, do konce dubna se jí podařilo prodat 191 motocyklů. Loni měla v tu dobu na kontě 158 strojů a do konce roku se číslo vyšplhalo na 422, takže pokud půjde vše dobře, má šanci na prolomení hranice 500 prodaných kusů.

Motorky pro dospělé

V současnosti je Heřmanského úkolem pro společnost s dlouholetou tradicí a věrnými zákazníky v regionu pokud možno rozšířit pole působnosti. To není nikterak lehký úkol, protože k určitým předsudkům, které se s tradiční značkou pojí, se přidávají i různé obchodní potíže, jež firma nemůže zcela ovlivnit.

„Nejvíce nás v současné době trápí Maďarsko. Tam dle mého názoru stále trvá ekonomická krize, která je živena krizí politickou. Maďarsko se vydalo velmi represivní cestou z hlediska daní, velkou překážkou je tamní DPH ve výši 27 procent,“ vysvětluje Heřmanský, který z trhů pod jeho správou je momentálně nejproblematičtějším. Situace v Maďarsku ovlivňuje poptávku po motocyklech, firma se tam rozloučila s několika dealery a začíná budovat síť téměř od počátku. Jenže doba velkým investicím v zemi nepřeje.

„Nejmladší jezdci bohužel na harleyi jako na své první motorce nezačínají, už jenom proto, že vlastně vzhledem k pravidlům pro vydávání řidičských průkazů nesmějí.“

Naopak překvapivě není příliš kritická situace na Ukrajině. „Náš ukrajinský dealer má vynikající pověst a funguje velmi dobře. Takže Ukrajina má podle mě obrovský potenciál, navíc je to velká země a onen konflikt probíhá jen v její části,“ popisuje tamní dění Heřmanský. Největším trhem, který Heřmanský v současnosti obsluhuje, je Polsko, které v minulých několika letech výrazně vyrostlo díky přebudování dealerské sítě a namísto zhruba polovičních prodejů oproti Česku se tu najednou prodává motocyklů téměř dvakrát víc než u nás.

V Česku by se mohlo zdát, že přístup k motocyklům Harley-Davidson omezily nedávné změny ve vydávání řidičských průkazů, ale podle Heřmanského tomu tak není. „Naše nejnižší kubatura je 750 kubických centimetrů, takže naši zákazníci si typicky harley kupují jako svůj další motocykl a už většinou patřičná oprávnění mají,“ vysvětluje a dodává: „Nejmladší jezdci bohužel na harleyi jako na své první motorce nezačínají, už jenom proto, že vlastně vzhledem k pravidlům pro vydávání řidičských průkazů nesmějí. V budoucnu se však na oslovení mladších a harleyem doposud nepolíbených jezdců chceme více zaměřit.“

Rebel, co dbá na tradici

V otevírání cest k novým zákazníkům firmě paradoxně brání její tradiční image. „Technologie v našich motocyklech jsou moderní, jako konzervativní značka ovšem držíme určitý vzhled a dojem,“ vysvětluje Heřmanský, proč se stále u veřejnosti objevují některé pochybnosti, a dodává, že se značkou se pojí celá řada mýtů, které se snaží vyvracet. Harleye jsou v současnosti mnohem dostupnější než v minulosti, už dávno neplatí, že typický motocykl stojí milion korun, naopak nejlevnější stroje začínají zhruba na pětině této ceny. Asi nejvíc společnost trápí mýty ohledně technické nedokonalosti jejích motocyklů. „V sedmdesátých letech, když Harley patřil do koncernu American Machine and Foundry, byly zjištěny potíže s kvalitou, ale to už je dávno pryč,“ odkazuje Heřmanský na dobu, kdy nebyla firma nezávislá a kdy klesla její reputace na pomyslné dno.

Harley-Davidson zkoušel v minulosti oslovovat nové zákazníky také jiným způsobem než dnes. Například začal v osmdesátých letech spolupracovat s malým výrobcem sportovních motocyklů Buell, v němž v roce 1993 koupil 49 procent a v roce 2003 získal celou firmu. Buell využíval tradiční motory Harley-Davidson, vždy ale patřil k malým výrobcům, ročně vznikalo kolem deseti tisíc strojů této značky. V roce 2009, v rámci restrukturalizace a reakce na finanční krizi, Harley-Davidson činnost této divize ukončil. Podobně dopadla i epizoda s italskou skupinou MV Agusta se značkami MV Agusta a Cagiva, kterou Harley koupil v roce 2008, aby pak rovněž v roce 2009 rozhodl o jejím prodeji, který byl dokončen v roce 2010.

I přesto, že se firma snaží oslovit mladší klientelu, celkově se spoléhá především na věrnost svých stávajících zákazníků, kteří patří k nejstálejším mezi motocyklovými značkami.

Tyto pokusy měly společnosti přinést nové, typicky mladší zákazníky, dnes na to však jde firma jinou cestou. Svou modelovou řadu v posledních letech rozšířila o obratnější a méně klasické motocykly, které mají lákat mladší klientelu a hodí se lépe než tradiční silniční koráby třeba pro jízdu ve městě. Tato strategie určitě nese své ovoce, zejména na trzích, kde není Harley tak rozšířen.

„V roce 2009, kdy jsme do regionu přišli a začali se více zajímat o strukturu zákazníků, se jejich průměrný věk pohyboval okolo 45 let. V průběhu posledních pěti nebo šesti let průměr klesl zhruba na 40 let,“ popisuje věk zákazníků v jím spravované oblasti Heřmanský. V Česku jsou klienti ještě o něco mladší, průměrně dovršili 39 let. Doma v USA jsou zákazníci určitě starší a též celosvětový věkový průměr, který firma pravidelně zveřejňovala do roku 2008, je vyšší. Tehdy to bylo 48 let, v roce 2013 marketingový šéf značky Mark-Hans Richer v rozhovoru pro Reuters uvedl hodnotu 47 let.

I přesto, že se firma snaží oslovit mladší klientelu, celkově se spoléhá především na věrnost svých stávajících zákazníků, kteří patří k nejstálejším mezi motocyklovými značkami. „Když si deset lidí koupí harley, po čase si osm z nich koupí další,“ popisuje Heřmanský a pokračuje: „Zákazník u nás často začíná na nižších modelových řadách, ale časem zjistí, že ho to baví a že nechce jezdit, jak říkáme, kolem komína. Zjistí, že na delší cesty nebo třeba na jízdu se spolujezdcem potřebuje větší motocykl,“ vysvětluje.

Tradice a tradiční zákazníci tak zůstávají podstatou úspěchu značky, která byla v šedesátých a sedmdesátých letech symbolem rebelství, ale jejíž zákazníci patří k nejobezřetnějším motocyklistům, podle statistik totiž nejméně bourají.

Harley-Davidson Club Praha

Pražský klub harleyářů je v současnosti nejstarším svého druhu na světě. Založen byl v roce 1927, tehdy ještě jako Motoklub Harley-Davidson, ale už na počátku roku následujícího, 25. února 1928, byl přejmenován na Harley Club Praha a pod tímto názvem byl také úředně zaregistrován. Právě toto datum pražský klub uvádí jako oficiální dobu vzniku. Členy klubu se mohou stát majitelé motocyklů Harley-Davidson, Buell nebo Indian, a to pouze na doporučení stávajících řádných členů klubu a po absolvování dvou až tříleté čekatelské doby.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...