Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Hampl: Kryptoměny mi připomínají komoditu, nikoliv měnu

  8:04
Podle viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla lidé o kryptoměnách raději hovoří, než jimi platí. Češi jsou inovativní konzervy. Mají sice rádi technologické hračičky, navzdory tomu si peníze nechávají na běžných bankovních účtech a také málo investují do akcií či dluhopisů.

Mojmír Hampl. foto:  Dan Materna, MAFRA

Bitcoinem místo koruny nikdy platit nebudeme, jsme na to moc konzervativní, říká v rozhovoru viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

LIDOVÉ NOVINY: Investoval jste někdy osobně do nějaké kryptoměny?

HAMPL: Ne, ale jednu platební zkušenost za sebou mám, beru to jako profesionální nutnost pro člověka, který se dlouhodobě věnuje problematice peněz. Ale jinak mám veškeré své prostředky v české koruně.

LIDOVÉ NOVINY: Je podle vás bitcoin a další kryptoměny komodita, nebo měna v tradičním slova smyslu?

HAMPL: Podle mne to měna v tradičním slova smyslu není, protože těžko naplňuje podstatu toho, co chcete od peněz. Opakovaně říkám, že to, co dělá peníze dobrými penězi, je stabilita kupní síly. Neměli byste přemýšlet o tom, zda bude hodnota platebního prostředku klesat, nebo růst. To přirozeně pro tyto alternativní měny neplatí, proto mi spíše připomínají komodity.

LIDOVÉ NOVINY: A není to naopak, že je pro velkou část lidí výhodou, že je fixovaná peněžní zásoba bitcoinu?

HAMPL: Pro spoustu lidí to může být výhoda, ale já si nemyslím, že tato vlastnost dělá dobré peníze.

LIDOVÉ NOVINY: Takže si nemyslíte, že se kurz za nějakou dobu ustálí a nebude již tak kolísat?

Nemůžete mít zároveň fixní množství a stabilitu kupní síly. Buď máte stabilní množství, anebo máte stabilní hodnotu. Nelze mít obojí.

HAMPL: Myslím, že v tom se právě dělá v úvahách taková velká chyba. Pokud je smyslem nějakého platidla fixní množství, nikoli stabilní hodnota, tak to fixní množství definičně znamená, že ta hodnota bude fluktuovat. Nemůžete mít zároveň fixní množství a stabilitu kupní síly. Buď máte stabilní množství, anebo máte stabilní hodnotu. Nelze mít obojí.

LIDOVÉ NOVINY: Mimochodem, jaký je podle vás rozdíl mezi zlatem a bitcoiny? Vždyť by se dalo říct, že obojího je omezené množství.

HAMPL: Podobnost je v tom, že musíte investovat fyzické úsilí na to, abyste vytvořil ono platidlo. V případě zlata jej musíte těžit, v případě alternativních měn musíte investovat elektrickou energii. Systém elastických peněz je podle mne vyšším stadiem, protože jsme přišli na to, že nemusíme investovat strašně moc zdrojů, abychom peníze vůbec vytvořili. Návrat zpět je jako jít od textového procesoru zpět k psacímu stroji. Jiné je to ale v tom, že zlato bylo do značné míry používáno jako platidlo samotnými státy, zatímco alternativní měny jsou svými zastánci do značné míry používány proto, že nemají s žádným státem nic společného. A že nikdy nebudou žádným centrem, státem organizovány. A pozor, nedávné rozdělení bitcoinu na dvě části ukazuje, že ani s tím jeho fixním množstvím to nemusí být tak jednoznačné.

LIDOVÉ NOVINY: A není právě toto náhodou další fáze vývoje peněz? Že se zbavíme centralizace?

HAMPL: To strašně závisí na tom, jak dobře budou centrální banky dělat svou práci, tedy udržování stability kupní síly. Dokud ji budou dělat dobře, tak poptávka po alternativních měnách bude malá. To je ostatně jedna z lekcí finanční krize. Vždycky říkám, že kdyby dělaly centrální banky svou práci špatně, tak poptávka po alternativách neuvěřitelně poroste. Když se na to podíváte kvantitativně, tak sice existuje na 850 alternativních měn, celá jejich tržní hodnota je ale dohromady asi jen 143 miliard dolarů, z toho polovina je bitcoin. Když to přepočítáte na koruny, tak bitcoin celosvětově je necelá polovina peněžní zásoby České republiky, zemičky s 10,5 milionu lidí. Spíš se o alternativních měnách hovoří, než aby se používaly.

LIDOVÉ NOVINY: Jistě, ale bavíme se o něčem, co teprve začíná. Nemůže se stát, že za pár let bude situace úplně jiná? Že obliba kryptoměn výrazně vzroste?

Čím více budou potenciálně kryptoměny úspěšné, tím větší bude snaha je regulovat, čím méně úspěšné budou, tím více budou skryté v šedé zóně. To neznamená, že se ty dva světy nesledují a neovlivňují.

HAMPL: To by šlo dvěma způsoby. Buď lidé začnou spontánně používat alternativní měny a přestanou používat elastické peníze, to se ale podle mne nestane. Lidé jsou zvyklí na to, že kupní síla tisícikoruny bude za rok přibližně stejná jako nyní. Představte si, že máte tisícikorunu, která má zítra hodnotu dvou tisíc a pozítří pěti set korun. S takovými penězi nejste schopni rozumně fungovat. Druhá varianta je, že lidé budou donuceni používat alternativní peníze. To snad ale nechce nikdo, ani z komunity bitcoinových fanoušků. Takže ani jedna z těchto dvou alternativ mně nepřijde moc reálná. Co mi naopak přijde reálnější, je scénář, že vznikne poptávka, aby se zavedla pravidla užívání těchto měn, jež budou také centrálně vymáhána. Čím více budou potenciálně kryptoměny úspěšné, tím větší bude snaha je regulovat, čím méně úspěšné budou, tím více budou skryté v šedé zóně. To neznamená, že se ty dva světy nesledují a neovlivňují. Rád používám jednu paralelu. Vždy je to tak, že Národní divadlo si může vzít příklad z Dejvického divadla či Semaforu a trochu změnit repertoár, režiséry nebo herce, a avantgarda tak pozmění mainstream. V tuto chvíli si ale nejsem vědom toho, že by režisér, dramaturg nebo umělecký vedoucí takového avantgardního divadla měl našlápnuto ovládnout Národní divadlo.

LIDOVÉ NOVINY: Když jste zmínil onu možnou snahu regulovat kryptoměny, dohlíží ČNB nějak na bitcoin?

HAMPL: My máme benevolentní přístup. Nejdeme cestou Islandu, který zakázal jeho užívání. Tvrdíme, že to není platební prostředek, a ten, kdo jím platí, nepodléhá standardním normám o platebních službách. Takže v tomto smyslu nedohlíží.

LIDOVÉ NOVINY: Ptáme se z hlediska ochrany spotřebitele. Když mi tedy třeba bitcoinmat nevydá peníze, nezabýváte se tím?

U bitcoinmatu jediné, na co ČNB skutečně dohlíží, je, zda přijímá či vydává platné a oběhuschopné zákonné peníze. To hlídáme u jakéhokoli automatu, ať už vydává kávu, nebo lístky na metro.

HAMPL: U bitcoinmatu jediné, na co ČNB skutečně dohlíží, je, zda přijímá či vydává platné a oběhuschopné zákonné peníze. To hlídáme u jakéhokoli automatu, ať už vydává kávu, nebo lístky na metro. Čili střežíme si českou korunu a její oběh, ne bitcoin. Pokud někomu vyjede v automatu jiná nebo menší káva, než zaplatil, tak to není věc ČNB. U bitcoinmatu platí totéž. Nechtějte, aby stát byl garancí toho, aby u tohoto typu kvaziměn byly naplněny podmínky kontraktu. Vždyť by to byl paradox. Mají to být měny nebo platidla, jež vůbec nepodléhají státní moci. Nejde, aby v okamžiku, kdy někdo utrpí škodu, přišel za státem, aby mu ji kompenzoval nebo kontrakt vynutil.

LIDOVÉ NOVINY: Dokážete si představit, že by část devizových rezerv ČNB byla alokována právě v kryptoměnách?

HAMPL: Je obecně zvláštní představit si, že bychom měli mít v portfoliu nejrůznější komodity, kam kryptoměny řadím. Proč pak ne ropu, obilí nebo měď? Jednou provždy něco vyloučit jsem se ale odnaučil.

LIDOVÉ NOVINY: Přesuňme se od kryptoměn k digitálním měnám. Dovedete si představit, že by se v Česku vyzkoušelo něco podobného co ve Švédsku, kde centrální banka zvažuje, že začne vydávat digitální měnu?

HAMPL: Tak je třeba především říct, že s tím ještě nezačali a až příští rok se má rozhodnout, zda v tomto projektu vůbec pokračovat. Nejde jen o Švédsko, speciální tým věnující se této problematice má i Bank of England nebo norská či dánská centrální banka. I my máme lidi, kteří se této otázce věnují. Jde především o země, kde v posledních letech dramaticky ubylo hotovosti. Za touto úvahou centrálních bank o digitálních měnách stojí myšlenka, že by koneční uživatelé peněz měli přístup přímo k bilanci centrální banky. V současném systému se k ní fyzické osoby dostanou jen prostřednictvím hotovosti, jinak ale platí, že drtivou většinu peněz vytváří komerční banky a lidé i firmy též mají své peníze u komerčních bank uloženy. Nově by kus elektronických peněz mohla vytvářet přímo centrální banka směrem ke konečným uživatelům. Představte si to třeba tak, že by v centrální bance mohla mít účet každá domácnost, jednotlivec nebo firma. V podstatě se tím říká: Nepotřebujeme nikoho, kdo stojí mezi centrální bankou a lidmi. Můžeme dělat měnovou politiku od centrální banky přímo k nim. Je to vše ale v zárodečné fázi, spousta otázek je nevyřešených. Třeba jak bude fungovat proces tvorby peněz, zda bude centrální banka sama poskytovat úvěry, jakým způsobem bude fungovat systém pojištění vkladů, a tak by se dalo pokračovat ještě dlouho.

LIDOVÉ NOVINY: Nebylo by to pro vás jako centrální bankéře lákavé? Měli byste daleko větší kontrolu nad celým systémem. Kdybyste pohnuli úrokovou sazbou, okamžitě by se to projevilo.

Nedovedu si třeba představit, že jedna centrální monobanka na sebe vezme funkci alokace peněz v celé ekonomice. Že bude sama rozhodovat, kdo může a nemůže dostat úvěr, jaké projekty úvěrovat a jaké ne.

HAMPL: Samozřejmě, tohle je častý argument. Existoval by mnohem bezprostřednější výkon měnové politiky. Realizovala by se nikoli prostřednictvím finančního sektoru, jako je tomu nyní, ale napřímo. Ale zase jsou tam jiné minusy.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete být konkrétnější?

HAMPL: Nedovedu si třeba představit, že jedna centrální monobanka na sebe vezme funkci alokace peněz v celé ekonomice. Že bude sama rozhodovat, kdo může a nemůže dostat úvěr, jaké projekty úvěrovat a jaké ne. Vážně si nedovedu představit, že to rozhoduje centrální autorita. To už tu bylo. Tím nechci říct, že zrovna tímto směrem by chtěli jít Švédové nebo Britové.

LIDOVÉ NOVINY: Spousta bankéřů říká, že bitcoiny ne, ale blockchain že je zajímavá technologie. Myslíte, že blockchain je něco, co by se i v našich podmínkách dalo využít?

HAMPL: Určitě. Díváme se na to se zájmem. Narazili jsme na to už při vypořádání transakcí. Ta sexy idea, která na počátku všechny bankéře zaujala, je: Podívejte se, vždyť můžeme vytvořit platební systém, který vůbec nebude potřebovat nikoho stojícího uprostřed – opět jako u digitálních peněz zmizí prostředník. Budou existovat nezpochybnitelné záznamy o transakcích a nemusíte mít tím pádem třeba vypořádací nebo platební centrum. Nicméně zatím není v prostředí centrálních a komerčních bank nikdo, kdo by to dovedl prakticky využít. Jedno z praktických omezení tkví v tom, že konfirmace transakcí probíhá u blockchainu decentralizovaně, a to tak, že lidi v této komunitě motivujete, aby potvrdili, že bitcoin přešel z jednoho na druhého. Když totiž tu transakci potvrdí dostatečné množství lidí, dostanou za to odměnu v podobě nějakého zlomku bitcoinu. A právě to je problém, protože pro potvrzování transakcí potřebujete spoustu elektrické energie. Když si srovnáte, jaké jsou náklady na tradiční zúčtovací centrum, s náklady, které by vyžadovalo potvrzení stejného množství transakcí, tak zjistíte, že decentralizovaná verze sice nemá onoho prostředníka, ale energie spotřebuje daleko více. Je tudíž dražší a často pomalejší. Koneckonců transakční pomalost byla jedním ze zásadních důvodů zmíněného rozdělení bitcoinu.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte, že kryptoměny a digitální měny mají v Česku šanci?

Češi mají velmi rádi technologické vychytávky, na stranu druhou jsou z hlediska nakládání s penězi extrémně konzervativní.

HAMPL: Češi mají velmi rádi technologické vychytávky, na stranu druhou jsou z hlediska nakládání s penězi extrémně konzervativní. Říkám, že jsme „inovativní konzervy“. Máme rádi technologické hračičky, ale peníze máme na běžných účtech, málo investujeme do akcií, dluhopisů a hodně užíváme hotovost. Nevěřím tomu, že by v nějaké rozumně dohledné době přestali Češi používat hotovost.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jsou na tom mimochodem Češi v používání hotovosti ve srovnání s jinými státy?

HAMPL: Jsme zhruba tak srovnatelní s německým prostředím. Pak jsou země, kde se hotovost využívá dramaticky méně, to mluvíme především o skandinávských zemích či Británii. Nu a pak jsou zase země, kde je hotovost oblíbenější než u nás, třeba Slovensko nebo balkánské země, kde to je výrazně více. Takže je to samozřejmě i kulturní věc. Jinak bych rád zdůraznil jednu věc. Určitě nejsem zastáncem toho, aby se hotovost nějak vrchnostensky úplně zakazovala. Takový ten přístup, který razí třeba americký ekonom Kenneth Rogoff ve své knize Curse of Cash. To mi tedy určitě sympatické není. O vývoji hotovosti ať více rozhodnou technologie a samotní lidé.

Mojmír Hampl (42)

Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE, ve studiu následně pokračoval ve Velké Británii. Od roku 1998 působil v ČNB jako analytik, v letech 2002–2004 pracoval v České spořitelně v oblasti výzkumu finančních trhů ve východní Evropě. Následně byl od roku 2004 do roku 2006 členem představenstva a vrchním ředitelem České konsolidační agentury. V prosinci 2006 se stal členem bankovní rady ČNB, od března 2008 působí jako viceguvernér centrální banky.