Kdo by si po podzimním volebním výprasku pomyslel, že na sjezd strany, jež získala jen 15 poslaneckých křesel, bude čekat celá politická scéna. Sociální demokracie bude v neděli v Hradci Králové na mimořádném sjezdu rozhodovat nejen o své budoucnosti. Ve hře je hlavně politický osud republiky – tedy sestavení nové vlády.
ČSSD je jedinou demokratickou stranou, která naznačuje ochotu vyjednávat o koalici s hnutím ANO. A jeho šéf Andrej Babiš je podle informací LN ochoten čekat, jak se sociální demokraté rozhodnou, i několik měsíců. „Určitě budeme čekat na definitivně zvolené vedení,“ napsal LN předseda vlády v demisi. Jeho cílem je sestavení menšinové koalice se sociální demokracií, kterou by ve sněmovně tiše podporovali komunisté.
Chovanec versus Hamáček
Neděle v hradeckém Kulturním domě Střelnice ale rozhodnout nemusí. Pokud by se předsedou stal exministr vnitra Milan Chovanec, spolupráce s hnutím ANO by nejspíš krachla. Mezi Babišem a Chovancem nepanují dobré vztahy, stávající lídr sociálních demokratů se navíc otevřeně staví proti spolupráci s Babišem obviněným kvůli Čapímu hnízdu.
Mírným favoritem sjezdu je ale místopředseda sněmovny Jan Hamáček, kterého děsí představa, že by se Babišova druhá vláda opřela o SPD. Tvrdí, že o účasti ČSSD ve vládě by vedení mohlo rozhodnout jen na základě znalosti názoru členské základny. Je možné, že jednodenní sjezd nestihne tuto otázku projednat a na několik týdnů se přeruší. I pak by Andrej Babiš čekal, jak rozhodne pokračování sjezdu sociálních demokratů. „Určitě počkám,“ řekl LN premiér.
Mimořádný sjezd, kde by měl hned v úvodu vystoupit také prezident Miloš Zeman, byl překvapivě naplánován na pouhý den. Bude rokovat z podstatné části za zavřenými dveřmi, skončit by měl po 22. hodině. |
Mimořádný sjezd, kde by měl hned v úvodu vystoupit také prezident Miloš Zeman, byl překvapivě naplánován na pouhý den. Bude rokovat z podstatné části za zavřenými dveřmi, skončit by měl po 22. hodině. Z informací LN vyplývá, že primárním cílem bude zvolit nového předsedu a místopředsedy. Těžko si představit, že zbude čas na rozhodování o koalici. Variantu přerušeného sjezdu, a to až na několik týdnů, už připouštějí i čelní představitelé strany.
V mezidobí se může vyjednávat o vládní koalici, s výsledky by pak vedení strany mohlo delegáty seznámit při pokračování sjezdu. „Definitivně by o tom měl hlasovat sjezd v květnu. Ideální by bylo referendum všemi členy, minimum je pro mě, aby o tom hlasovalo znovu těch 600 lidí na sjezdu,“ míní Chovanec.
Milan Chovanec a Jan Hamáček nejsou jedinými uchazeči o post v čele strany. Třetím výrazným kandidátem na šéfa ČSSD je bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola. Ten v sobotním rozhovoru pro LN uvedl, že by akceptoval, kdyby ANO trvalo na Babišovi coby premiérovi. „Hnutí ANO si musí zvážit veškeré dopady své nominace. Ctím však presumpci neviny, Andrej Babiš byl obviněn, nikoliv odsouzen. Pokud by tedy hnutí ANO trvalo na nominaci Andreje Babiše na premiéra, byl bych ji ochoten respektovat,“ dodal Zimola.
Šance bývalého hejtmana na zvolení partajním předsedou nejsou velké, může však v případném rozstřelu podpořit Hamáčka proti Chovancovi, s nímž nemá dobré vztahy.
Méně piklení
Na rozdíl od minulých sjezdů nejsou regiony na svých favoritech napevno domluvené. Chybí jasná hlasovací koalice, která například před rokem ovládla sjezd v Brně a prosadila Bohuslava Sobotku a jeho favority do vedení. Lze odhadovat, že sjezd bude živelný. Je to způsobeno jednak drtivou volební prohrou a též skutečností, že i několik měsíců po volbách nebylo jasné, kdo bude mít zájem na předsedu kandidovat. Nebylo tudíž tolik prostoru pro vyjednávání mezi kraji. Zdroje LN se shodují, že veledůležitým faktorem nastávajícího sjezdu bude kvalita kandidátských projevů. Může se stát, že se díky tomu do vedení prosadí zcela nečekaná osoba.
Možným scénářem je, že Hamáček se pokusí sebrat Chovancovi jeho hlavní trumf – totiž varování a upozorňování na úskalí spojená s vládní spoluprací s trestně stíhaným Babišem. |
Kandidáti si důležitost svého vystoupení uvědomují. Před mikrofon by měli přicházet abecedně – to znamená, že Hamáček vystoupí před Chovancem. Možným scénářem je, že Hamáček se pokusí sebrat Chovancovi jeho hlavní trumf – totiž varování a upozorňování na úskalí spojená s vládní spoluprací s trestně stíhaným Babišem. Cílem Hamáčkových spojenců je přesvědčit delegáty a vyhrát sjezd, případné vyjednávání o vládě může přijít až v další fázi.
Bitva o Moravu
Mocenská mapa uvnitř ČSSD je roztříštěná. Chovanec získal pro svou kandidaturu podporu ústeckého, zlínského a plzeňského regionu. Hamáček se může spolehnout na vlivnou pražskou organizaci a její ústřední postavu europoslance Miroslava Pocheho. K tomu se může místopředseda sněmovny podle zdrojů LN opřít o středočeskou, královéhradeckou, pardubickou, libereckou, olomouckou či vysočinskou buňku. Pokud dojde k paktu mezi Hamáčkem a Zimolou, přidat se mohou i jihočeští delegáti.
Zimola by díky podpoře mohl získat místopředsednickou funkci. Stejně jako olomoucký poslanec a primátor Antonín Staněk, který dokonce kandiduje na předsedu. |
Zimola by díky podpoře mohl získat místopředsednickou funkci. Stejně jako olomoucký poslanec a primátor Antonín Staněk, který dokonce kandiduje na předsedu, ale jehož šance nejsou před sjezdem nikterak velké. Rozhodující bude, pro koho se na sjezdu rozhodne Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Klíčovou postavou na severní Moravě je exministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Je známo, že s Chovancem neplatí za „nejlepší kamarády“.
Důležité bude, co případně Hamáček bude moci Zaorálkovi na sjezdu nabídnout – ve hře může být angažmá ve vládě a funkce ministra zahraničí. Jižní Morava je roztříštěná na dva tábory – Bohuslava Sobotky a Romana Onderky, potažmo Michala Haška. Onderka kandiduje na místopředsedu, bude tedy otázkou, kdo z dvojice Chovanec–Hamáček mu do křesla efektivněji pomůže. Kdyby se předsedou stal Hamáček, lze očekávat, že pražská organizace bude prosazovat zvolení pardubického hejtmana Martina Netolického místopředsedou. Souboj se povede i o funkci místopředsedkyně – síly by měly změřit především radní z Vysočiny Jana Fialová a europoslankyně Olga Sehnalová.
