Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Greta Thunbergová, stoupenci a skeptici: Tanec mezi vědou a vírou

  10:45
Kladné ani záporné zaujetí Gretou Thunbergovou sice o změnách klimatu nic nevypovídá, ale hodně prozrazuje o skupinovém myšlení.

Aktivistka Greta Thurnbergová měla projev ve francouzském Národním shromáždění. foto: ČTK/AP

Je mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová nechtěnou zakladatelkou nové víry, nebo jsou spíše iracionální její odpůrci? Otázka je zajímavá i proto, že víra patří mezi nejpozoruhodnější jevy spojené s lidskou existencí. V některých toto slovo vzbuzuje silně kladné emoce, pro řadu jiných je něčím zavrženíhodným.

Tito lidé víru odmítají, čímž však ztrácejí schopnost rozpoznat, nakolik nějaké její podobě sami podlehli, protože považovat se za nevěřícího ještě neznamená nemít žádnou víru. Věřit je možné v politickou ideologii a vůdce, který ji ztělesňuje, ve volný trh či ve výstřední zdravý způsob života.

V souvislosti se změnami klimatu se k víře nehlásí ani jedna ze soupeřících skupin. Odpůrci Grety Thunbergové používají výraz „nové (případně klimatické) náboženství“. Podle filozofa Václava Bělohradského vystupuje švédská aktivistka jako prorok tohoto náboženství, zatímco novinářka Madeline Grantová ji v britském deníku The Telegraph označila za jeho „první svatou“. Kolem Grety Thunbergové vznikl kult, který dává těmto vyjádřením za pravdu.

Vzývaná hodnota a mýtický nepřítel

To ovšem nic nevypovídá o tom, zda za globální oteplování může člověk a zda bychom se měli snažit s touto hrozbou něco udělat. Snaha ukázat maximum špatných vlastností Grety Thunbergové a na základě toho vyvozovat cokoli o globálním oteplování není racionální postoj. Zde hraje pro změnu roli ďábla. Zatímco o klimatických změnách kladné ani záporné zaujetí Gretou Thunbergovou nic nevypovídá, hodně prozrazuje o skupinovém myšlení.

Důležitými součástmi politické víry je vzývaná hodnota – zachování civilizace, klimatická spravedlnost, ekonomický blahobyt, svoboda – a mýtický nepřítel, který ji ohrožuje

V „nenáboženské“, politické, víře může být božstvo nahrazeno otcem-zakladatelem či matkou-zakladatelkou, kteří jsou považovaní za ztělesnění lidské dokonalosti, a je nepřípustné o nich říct cokoli nelichotivého. Důležitými součástmi politické víry je vzývaná hodnota – zachování civilizace, klimatická spravedlnost, ekonomický blahobyt, svoboda – a mýtický nepřítel, který ji ohrožuje.

Zajímavou, ale obvykle neuvědomovanou vlastností víry je, že vede k chování, které ji zesiluje. Jinými slovy, pokud v něco věříme, jednáme nevědomky tak, abychom věřili ještě víc. Většina velkých náboženství je spojená s výstavbou chrámů. Díky tomu vznikly architektonické klenoty, které vzbuzují úžas monumentálností a propracovaností.

Političtí radikálové

Stavěli je často nuzně žijící lidé, kteří dokázali jen s obtížemi zabezpečit své rodiny. I když dostali za svůj podíl na stavbě zaplaceno, mohli reptat nad rozmařilým mrháním zdrojů či se proti této práci bouřit. Nic takového se nicméně nestávalo. Lidé byli přesvědčeni, že jejich práce má hluboký smysl. Již jen pohled na chrám jako na něco úchvatného a jedinečného posiluje ve věřících jejich přesvědčení.

Pokud jsou političtí radikálové vystaveni nesouhlasným argumentům, automaticky se proti nim obrní a okamžitě objeví důvody, proč je nutné tyto argumenty odmítnout

Ze stejného důvodu se političtí radikálové obklopují vlajkami, znaky či stranickými barvami. Nosí uniformy či oblečení, díky čemuž jsou ideologicky snadno identifikovatelní. Doma jim na zdech visí obrazy či plakáty s podobiznami hlavních osobností jejich světonázoru. Účastní se stranických manifestací a dalších skupinových akcí, které mají rituální charakter, zuřivých internetových diskusí a vymýšlejí stále nové argumenty ve prospěch svého světonázoru.

Těmi většinou nikoho nepřesvědčí, místo toho jimi utuží víru ve svou ideologii. Stručně řečeno, vystavují se co nejvíce podnětům posilujícím jejich přesvědčení. Pokud jsou vystaveni nesouhlasným argumentům, automaticky se proti nim obrní a okamžitě objeví důvody, proč je nutné tyto argumenty odmítnout.

Posilování vlastního přesvědčení

Chrám či vlajka fungují coby symbol víry. Tím se stala i mladá Švédka. Výstavba chrámu je nahrazena budováním jejího veřejného obrazu. Obě strany investují do Grety Thunbergové čas, energii a nápaditost. Jedna proto, aby ji bránila, druhá, aby ji pohaněla. Protože zachování dočasného stavu (a vyhnutí se chaosu spojeného s rychlým postupem oteplování) je vnímáno jako hodnota – hodnotou, kterou je nutné bránit, se stává samotná Greta.

Téměř každý, kdo diskutuje na internetu o politice či náboženství, by rád získal pro svůj světonázor další příznivce. Ve skutečnosti jen posiluje vlastní přesvědčení. Takto funguje samoposilovací vlastnost víry v éře, kdy se již nechodí tolik do kostela, ale zato fungují informační dálnice.

Protistrana vnímá situaci zrcadlově převráceně. Debata, co dělat, či nedělat s globálním oteplováním do velké míry ustoupila diskusím, jaké má vlastnosti a jak se chová jedna švédská studentka. V obou případech je výsledkem pocit „přece bych se kvůli Gretě tak nehádal, kdybych si nebyl jist, že mám pravdu“.

Téměř každý, kdo diskutuje na internetu o politice či náboženství, by rád získal pro svůj světonázor další příznivce. Ve skutečnosti jen posiluje vlastní přesvědčení. Takto funguje samoposilovací vlastnost víry v éře, kdy se již nechodí tolik do kostela, ale zato fungují informační dálnice.

Pofoukání ega

Na Gretě Thunbergové není ani tolik zajímavé, co říká a dělá, jako to, že její fenomén vznikl. Před lety se do role hlavního mluvčího boje proti globálnímu oteplování prosadil bývalý americký víceprezident Al Gore. Za svou činnost si v roce 2007 vysloužil Nobelovu cenu míru. Jeho dokumentární film Nepříjemná pravda získal ve stejném roce Oskara. Navzdory tomu stejný rozruch jako Greta nevyvolal.

Upnout se na vzývanou hodnotu a agresivně potírat její „nepřátele“ je osvědčeným způsobem, jak si vylepšit sebehodnocení a pofoukat ego, které se kvůli nepříznivým podmínkám nemohlo zdravě rozvinout v dětství. Zakomplexovaný jedinec může formálně věřit ve stejné ideály jako člověk osobnostně vyzrálý, navzdory tomu se budou pod vlivem své víry chovat často opačně.

Klimatické změny jsou odbornou otázkou, jíž se zabývá řada vědců. Mnozí z nich promlouvají k veřejnosti, žádný se však nedočkal větší mediální proslulosti. Pokud se díky svému postoji proslavila Greta, pak proto, že po někom takovém existovala poptávka. Veřejnost toužila najít si někoho, ke komu by mohla vzhlížet. Když se objevila bytost, která působí nevinně, ale zároveň dokáže být ve svém zaujetí razantní a nekompromisní, veřejnost po ní sáhla.

Skupinové myšlení tíhne k symbolům, které potěší, působí nevinně, ale ani zdaleka nejsou bezbranné. Oblíbenou erbovní květinou bývala růže. Greta vzbuzuje v davech podobné asociace jako tato květina. Platí to především pro mladou generaci, která je o nebezpečích spojených se změnami klimatu přesvědčená silněji než generace předchozí. Ta se dokáže s mladou, byť Aspergerovým syndromem trpící, dívkou spíše ztotožnit než s obtloustlým politikem či sucharským vědcem.

Upnout se na vzývanou hodnotu a agresivně potírat její „nepřátele“ je osvědčeným způsobem, jak si vylepšit sebehodnocení a pofoukat ego, které se kvůli nepříznivým podmínkám nemohlo zdravě rozvinout v dětství. Zakomplexovaný jedinec může formálně věřit ve stejné ideály jako člověk osobnostně vyzrálý, navzdory tomu se budou pod vlivem své víry chovat často opačně.

Pohrdání

Pokud jde o klimatické změny, jedna strana má pocit nadřazenosti na základě přesvědčení, že na rozdíl od ostatních včas pochopila vážnost situace a dělá vše, aby uchránila civilizaci před katastrofou. Druhá strana opírá svou hrdost o to, že nepodlehla „alarmistické hysterii“ a zůstává skeptická vůči katastrofickým scénářům. Na oponenty je, přesně podle pravidel skupinového myšlení, nazíráno s patřičným pohrdáním.

Pokud jde o klimatické změny, jedna strana má pocit nadřazenosti na základě přesvědčení, že na rozdíl od ostatních včas pochopila vážnost situace a dělá vše, aby uchránila civilizaci před katastrofou. Druhá strana opírá svou hrdost o to, že nepodlehla „alarmistické hysterii“ a zůstává skeptická vůči katastrofickým scénářům. Na oponenty je, přesně podle pravidel skupinového myšlení, nazíráno s patřičným pohrdáním.

Chování umírněného katolíka se příliš neliší od chování umírněného muslima, stejně jako se postoje zaťatého křesťanského fundamentalisty podobají postojům muslimského radikála. To samé lze říct o umírněných a extremistických příznivcích levice a pravice. V našem případě mají k nelegálním přečinům opět sklon radikální křídla obou soupeřících směrů, ať už jde o nabourání do e-mailových schránek klimatologů, jak se stalo před konferencí v Kodani v roce 2009, na straně jedné, či blokování silniční dopravy hnutím Extinction Rebellion na druhé.

Příznivci různých náboženství a ideologií mají ve svých řadách odlišný podíl radikálních či extremistických souvěrců, který není pevně určený a neměnný. Je dán historickým, zeměpisným či demografickým kontextem a v průběhu času značně kolísá. Dnešní komunisté se liší od komunistů padesátých let, stejně jako se ještě mnohem výrazněji liší moderní katolíci od katolíků z doby inkvizičních procesů.

Spor o vědce

I my moderní lidé hledáme svou „kmenovou“ příslušnosti. Dělíme se na věřící a ateisty, na pravičáky a levičáky a nyní také na klimaskeptiky a na ekologicky zaměřené. Toto dělení se částečně překrývá s dělením pravolevým. Velká část pravice se dosud obtížně sžívá s myšlenkou, že je nutné se globálním oteplováním zabývat. Pro tento postoj existují dva důvody.

Za prvé pravice má blíže k ochraně národních zájmů, zatímco levice vzývá mezinárodní spolupráci (že tato spolupráce může zdegenerovat v prosazování imperiálních choutek, jak tomu bylo v případě Sovětského svazu, je věc jiná). Boj se změnami klimatu vyžaduje spolupráci napříč hranicemi v podobě, na kterou se pravice dívá s nedůvěrou.

Zatímco Greta vyzývá politiky, aby naslouchali vědcům, odpůrci boje s klimatickými změnami na ně útočí, čímž klesli na stejnou úroveň jako zastánci kreacionismu, kteří zpochybňují evoluční teorii. Zaznívají slova o „pseudovědě“ či „mainstreamové klimatologii“ a jsou předkládány nevědecké alternativní „teorie“.

Za druhé na volný trh nemá na potíže způsobené oteplováním odpověď. Tato skutečnost se levici líbí (radikálové dokonce volají po zničení kapitalismu), zatímco pravici to svádí ke snaze rostoucí problémy bagatelizovat. Lidé věřící ve volný trh měli sklon od počátku smysl boje s klimatickými změnami popírat. Potřeba tohoto boje jejich víru v zásadě vyvrací.

K těmto dvěma důvodům lze připojit ještě narcistické přesvědčení „přece jsem se doposud nechoval natolik nerozumně, abych najednou musel své jednání kvůli změnám klimatu razantně měnit“. Ovšem pozor, navzdory tomu neplatí, že jeden je za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet.

Zatímco Greta vyzývá politiky, aby naslouchali vědcům, odpůrci boje s klimatickými změnami na ně útočí, čímž klesli na stejnou úroveň jako zastánci kreacionismu, kteří zpochybňují evoluční teorii. Zaznívají slova o „pseudovědě“ či „mainstreamové klimatologii“ a jsou předkládány nevědecké alternativní „teorie“.

Vnímání symbolů

Pokud Greta Thunbergová svým postojem k vědě získala sympatie umírněného publika, pravděpodobně je ztratila výzvou vůči hnutí Extinction Rebellion, které vzbudilo pozornost dopravními blokádami. V Londýně, kde zastavilo provoz metra, si vysloužilo zákaz všech akcí. Podle Grety by si jeho členové neměli se zákazem lámat hlavu a pokračovat i za cenu porušení zákona. Zde leží hranice mezi střízlivým postojem spojeným s hledáním rozumného řešení a radikalismem, který věří, že ve jménu „dobra“ je dovoleno vše.

Fenomén „Greta“ je důsledkem vnímání symbolů. Pokud je někdo přesvědčen, že globální oteplování představuje nebezpečí pro naši civilizaci, přesvědčení o Gretině inteligenci a poctivosti je součástí jeho světonázoru. Připustit Gretinu nedokonalost by znamenalo trhlinu ve vidění světa. Odpůrci jsou mladou Švédkou neméně posedlí. Hledáním dívčiných chyb a zdůrazňováním jejích přešlapů sami sebe utvrzují, že mají pravdu.

Fenomén „Greta“ je důsledkem vnímání symbolů. Pokud je někdo přesvědčen, že globální oteplování představuje nebezpečí pro naši civilizaci, přesvědčení o Gretině inteligenci a poctivosti je součástí jeho světonázoru. Připustit Gretinu nedokonalost by znamenalo trhlinu ve vidění světa.

Odpůrci jsou mladou Švédkou neméně posedlí. Hledáním dívčiných chyb a zdůrazňováním jejích přešlapů sami sebe utvrzují, že mají pravdu.Je to podobné, jako kdyby se před vojenskou operací vedení armád nezabývalo vypracováváním strategie, ale diskusemi, která strana má hezčí standartu. Greta je praporem boje proti klimatickým změnám. Bez skupinové iracionality by zůstala školačkou, kterou znají jen příbuzní a sousedi.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!