Poslyšte, co vás čeká: Už nebudete muset sami rozhodovat, kdy vyrazit z domova, abyste stihli termín, co si objednat v restauraci. Abyste se vyhnuli potravinové alergii, případně jakého odvolat ministra, abyste nepotopili i sami sebe. To vše a ještě mnohem víc za vás v budoucnosti vyřeší nová služba Googlu. Technologie Google Now byla představena během konference Google I/O. A jedno je zřejmé již dnes – s novým konkurentem v zádech „applácká“ osobní asistentka Siri připomíná spíš starý bakelitový telefon než umělou inteligenci z dílny nejcennější společnosti světa.
Google Now například neustále kontroluje váš digitální diář, porovnává ho s vaší současnou pozicí a aktuální dopravní situací, aby vás mohl včas upozornit, že už je třeba vyrazit na další schůzku. Anebo poinformovat, že let, který vás měl dopravit na narozeninovou oslavu nejlepšího kamaráda, má zpoždění, a vy si tudíž můžete ještě skočit zařádit do posilovny. Přičemž Google Now samozřejmě přesně ví, kolik času vám průměrně zabere, než si napumpujete bicepsy i jak dlouho vám potrvá cesta z fitka na letiště.
„Google Now poskytne ty správné informace v ten správný čas. A vše naprosto automaticky,“ vysvětlil během konference Hugo Bara, jenž má v Googlu na starosti produkty spojené s operačním systémem Android. Bara účastníkům konference mimo jiné ukázal, jak nová aplikace informuje uživatele o aktuálních fotbalových výsledcích, ne proto, že si je proaktivně vyžádal, nýbrž proto, že v minulosti několikrát vyhledával informace o Realu Madrid.
Představení Google Now:
Chytré brýle
Zatímco Google Now svým zákazníkům dnes nabízí především pohodlí, jeho hlavním cílem v budoucnosti je říct nám, co bychom měli vědět – ještě před tím, než zjistíme, že to nevíme. Dle Babeka Parvize, spolutvůrce chytrých brýlí Google Glass, jež společnost během konference I/O rovněž představila a které by měly být jakýmsi hardwarovým katalizátorem softwaru Google Now, už nebude trvat dlouho, než nám technologie budou neustále posílat vědomosti, díky nimž budeme moudřejší, chytřejší, vtipnější a tak dále.
Klíčem k této studnici vědomostí budou právě Google Glass, na nichž v posledních letech usilovně pracovala tajuplná laboratoř Google X Lab a jejichž beta verzi předvedl nadšenému publiku spoluzakladatel Googlu Sergey Brin osobně.
Googlovské chytré brýle v akci:
I přesto, že hardware není těžší než běžné sluneční brýle, je plný nejmodernější techniky. S pomocí speciální čočky se promítá obrazovka přímo na oko. Prostřednictvím integrované kamery lze fotografovat, filmovat či vést video chat. V brýlích je samozřejmě zabudovaný mikrofon i reproduktory. K internetu se připojují přes WiFi či mobilní sítě. Vestavěné senzory zajistí, že brýle vědí, kde se právě nacházíte a jakým směrem se díváte.
Google Glass se ovládají malým touchpadem anebo tlačítky umístěnými na obou stranicích – případně mluvenými pokyny. Řadu úkolů by však technologický zázrak měl zvládnout zcela bez požádání. Budete-li chtít vědět, jaké je venku počasí, stačí se podívat z okna. Během řízení brýle automaticky informují o dopravní situaci. Když s kamarády v hospodě budete debatovat o budoucnosti české politiky, software to zaznamená a automaticky vám zobrazí aktuální informace, které vaší pozici v rámci diskuze posílí.
Pohled do rozšířené budoucnosti
Brýle zprostředkovávají takzvanou augmented reality neboli rozšířenou realitu. Kamera snímá obraz reality. Speciální aplikace detekuje scénu, umístění a orientaci kamery v prostoru. Na základě této detekce renderuje do projektovaného obrazu doplňující informace (text, 2D či 3D objekty, animované, obrázky, filmové klipy, zvuky) anebo může vyvolat naprogramovanou akci. To celé se děje samozřejmě v reálném čase.
Realita rozšířené reality:
Pro americký trh, tedy přesněji řečeno tamní vývojáře, by brýle měly být dostupné již během roku 2013 za cenu zhruba 1500 dolarů (30 tisíc korun). Je ale nutné uvědomit si, že Google Glass nejsou pouhým hardwarem. Jedná se o zcela novou platformu, jejíž mikrokosmos bude v příštích letech pozvolna narůstat a než se brýle dostanou i k nám domů, bude to ještě chvíli trvat.
„Chtěli bychom, aby přístup k informacím byl jednoho dne tak rychlý, že uživatelé už nebudou mít pocit, že něco nevědí a musejí si to najít. Díky naší technologii budou mít pocit, že to prostě vědí,“ řekl Parviz. Původní mise společnosti Google zněla zorganizovat a zpřístupnit veškeré informace. Zdá se ale, že byznys s informacemi začíná být zastaralý. Projekty Google Glass a Google Now jasně poukazují na nový trend. Pomocí složitých algoritmů se technologické společnosti snaží proměnit fakta v rozhodnutí a radit nám, co máme dělat.
Koncern Google představil technologie chytřejší, než je samotný uživatel. Měli bychom se začít bát?
Což ostatně potvrdil již před dvěma lety bývalý šéf Googlu Eric Schmidt: „Já si vlastně nemyslím, že lidé chtějí, aby Google odpovídal na jejich otázky. Lidé chtějí, aby jim Google říkal, co mají dělat.“
Díky technologickému gigantu tak budeme mít možná již brzy „nadlidské“ schopnosti. Obrovská datacentra kalifornského koncernu zpracují několikanásobně víc informací v mnohem rychlejším čase a efektivněji než naše lidské mozečky.
Technologie Google Now slibuje, že už nebudeme natolik závislí na chybných úsudcích ovlivněných všelijakými emocemi a špatnou pamětí, a díky tomu se staneme mnohem kompetentnější. Nutno ale také podotknout, že přenechat místo za volantem společnosti Google a přepnou mozek do režimu autopilot má zajisté i své nevýhody. Ztráta části lidskosti je pouze jedna z nich.
Já, robot
Rostoucí vliv technologií na naše životy tento týden silně kritizoval právník a ideolog organizace Free Software Foundation Eben Moglen. V rozhovoru pro časopisu Forbes podotkl, že je nezbytně nutné, abychom všem technologickým hračičkám a v první řadě chytrým telefonům „vnutili“ hlavní tři zákony robotiky. Tato pravidla chování robotů definovaná v první polovině 20. století americkým spisovatelem a biochemikem Isaacem Asimovem znějí následně:
- Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
- Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.
- Robot se musí chránit před poškozením, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
Moglen mimo jiné podotkl, že náhled jeho generace, jež se narodila v první polovině 20. století, silně ovlivnila vědeckofantastická literatura šedesátých let. Tehdejší vizionáři věřili, že již v první čtvrtině 21. století budeme žít společně s roboty.
„Měli pravdu. Žijeme. Nemají ruce a nohy. Nenosí nám nápoje. Neovládají vysavače. I když někdy vysavačem jsou. Většinou ale jsme jejich tělem my. My jsme jejich ruce a nohy. My je sebou nosíme všude, kam jdeme. Oni všechno vidí, znají naší pozici, naše vztahy k jiným lidským bytostem a robotům. Vytvářejí o nás tok informací, který jiným lidem umožňuje předpovídat naše chování a schopnosti lépe, než ho dokážeme předpovídat my samotní,“ tvrdí bojovník za svobodný software. Podotýká, že jeho generace vyrůstala s přesvědčením, že roboti jsou zkonstruováni tak, aby nikdy neublížili lidské bytosti. „Jenže dnešní roboti takoví nejsou. Ubližují nám každý den,“ tvrdí Moglen.
Již dnes jsou ve světě mučeni lidé, protože si sebou na demonstraci vzali iPhone anebo použili k organizaci něčeho politického Facebook
Vražedná technologie
Dle jeho názoru chytré telefony, počítače a spol. pracují pro jiné lidi. Jsou nadesignovány, sestaveny a řízeny tak, aby poskytly výhody jiným lidem, než jejich majitelům. „Pokud se nám okamžitě nepodaří zpětně do nich naprogramovat první zákon robotiky, je s námi konec. Ukradnou naše peníze. Vezmou nám nezávislost. Budou nás špiclovat. Po celém světě nás budou kvůli nim zavírat, mlátit a mučit,“ obává se Moglen.
Již dnes jsou dle něj ve světě mučeni lidé, protože si sebou na demonstraci vzali iPhone anebo použili k organizaci něčeho politického Facebook. Pojišťovny lidem navyšují poplatky, protože vědí, jak se jejich zákazníci chovají. „Jakmile mozek začne spolupracovat s robotem, který nepracuje pro něj, člověk automaticky ztrácí svobodu. Stává se z něj kontrolovaná entita,“ soudí expert, jenž v minulosti Steva Jobse popsal jako morální monstrum a Marka Zuckerberga jako malého podvodníka v mikině s kapucí, který uškodil lidské rase víc než jakýkoliv jiný kluk v jeho věku.