Google je mocný lobbista. Bude to na EU stačit?

Přesvědčovat evropské úředníky o vlastní nevinnosti stojí americké firmy stále více peněz. Společnost Google k odvrácení šestimiliardové pokuty loni vynaložila na lobbistické aktivity přes 3,5 milionu eur. Nově teď do nátlaku na Brusel zapojila i „své“, tedy americké politiky.

Obvinění ze zneužívání dominantního postavení vznesla Evropská komise proti Googlu v loňském dubnu. Završila tím déle než pětileté neformální vyšetřování. Internetový gigant, který drží v evropském vyhledávání 90 procent trhu, je podezřelý z toho, že ve výsledcích dává přednost svých službám, a poškozuje tím konkurenty, jako jsou e-shopy či cestovní kanceláře.

Nejde přitom jen o další z řady sporů, které by firma vyřešila drobnou investicí nebo úpravou všeobecných podmínek. Pokud by se obvinění potvrdila, hrozí Googlu pokuta až deset procent ročních příjmů, tedy šest miliard eur.

Rekordní výdaje

A to už není zanedbatelná suma. Zvlášť vezme-li se v úvahu, že dosavadními rekordmany byly Intel, který za zneužívání dominance na trhu s procesory zaplatil 1,1 miliardy, a Microsoft, který v několika procesech uhradil Evropě takřka dvě miliardy eur. Googlu by navíc hrozila nucená změna obchodního modelu a rozdělení obří firmy na několik samostatných jednotek, jako například vyhledávání, mapy či nákupy.

Není proto divu, že společnost v poslední době stupňuje své lobbistické aktivity. Jen v roce 2015 za ně podle unijního Rejstříku transparentnosti utratila mezi 3,5 až 3,75 milionu eur, v přepočtu kolem 100 milionů korun. Pro srovnání, v roce 2011 činil rozpočet Googlu na tyto aktivity 600 tisíc eur. Internetový vyhledávač tak v současnosti za přesvědčování Bruselu utrácí dvakrát tolik co Apple, Facebook, Yahoo, Twitter a Uber dohromady.

V útratách jej z technologických společností předčí jen Microsoft, o kterém ovšem zlí jazykové tvrdí, že spolu s vydavatelstvím Axel Springer vede „antiGoogle koalici“. Tvůrce operačního systému Windows ani žádná jiná společnost světa se však s Googlem nemůže rovnat v aktivitě. Jeho lidé se scházejí se zástupci Evropské unie v průměru jednou týdně a sdružení Transparency International zařadilo Google na první příčku žebříčku nejvlivnějších společností.

Jenže časy se mění a současná Evropská komise je mnohem přísnější a nesmlouvavější v dodržování pravidel. Pryč jsou doby, kdy se spoluzakladatel Googlu Larry Page setkával v kalifornském sídle firmy s tehdejším předsedou EK José Manuelem Barrosem. Nová eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová proti internetovým monopolům tvrdě bojuje a i intenzivní schůzky přestávají stačit.

Podpora Washingtonu

Lobbisté Googlu jsou tak stále více frustrovaní. Dokumenty ukazují, že se Google opakovaně pokoušel o schůzky s nejvyšším vedením Evropské komise, včetně předsedy Jeana-Clauda Junckera, avšak doposud bezúspěšně.

Britský deník The Guardian zveřejnil korespondenci amerických politiků a úředníků, ve které svým evropským kolegům vysvětlují přínosy Googlu pro zdejší trh. Republikánští i demokratičtí politici zahltili bruselské pošťáky sérií nápadně podobných dopisů, ve kterých akcentují třeba roční příspěvek amerických firem 500 miliard dolarů k evropskému HDP či zde investovaných 2,1 bilionu dolarů.

V jiném dopise zase předseda justičního výboru Sněmovny reprezentantů Bob Goodlatte upozorňuje na „politicky motivovanou podporu antimonopolního úsilí, které podkope svobodné trhy“. Není přitom bez zajímavosti, že Goodlatte dostal v roce 2014 od Googlu více než 200 tisíc dolarů na svou volební kampaň. A podobně jsou na tom i další autoři dopisů.