Globální procitání podle Zbigniewa Brzezinského

Vlivný poradce amerických prezidentů se domnívá, že USA nesmějí přijít o roli globálního vůdce, protože není nikdo, kdo by je nahradil.

Vlivný americký zahraničně-politický expert Zbigniew Brzezinski mluví v rozhovoru pro čtvrteční Hospodářské noviny o realitě globálního politického procitání. Co to znamená? Především, že vůdčí úloha USA ve světě je zpochybněna. USA podle Brzezinského, poradce amerických prezidentů-demokratů Kennedyho, Cartera i Obamy, musejí vyřešit vážné domácí potíže, pokud si chtějí udržet výjimečnou světovou roli v 21. století.

Pokud USA neprojdou rozsáhlou a komplexní reformou – od finančního systému přes stárnoucí infrastrukturu až po rozpolcený politický systém –, bude světu zle a chaos může nastat už za pár let, domnívá se 83letý rodák z Varšavy. Například když si Washington neporadí s rostoucím státním dluhem. Tady i demokrat Brzezinski dokáže zahrozit: „My se s dluhem vždy dokážeme ,vypořádat‘. Můžeme dále tisknout peníze, nebo dluh prostě odepsat. A kdo by pak na tom byl více bit?“ Táže se po lekci z „ekonomie“ redaktoru Anýžovi, který správně odpovídá: „Okolní svět.“

Dodejme, že Brzezinski světlejší budoucnost USA jednoznačně spojuje s Barackem Obamou, protože za republikány opravdu nekope. Říká, že Spojené státy americké potřebují inteligentního prezidenta, jenž komplikované globální situaci porozumí. A je zřejmé, že republikánské kandidáty na mysli nemá. U Obamy věří, že po znovuzvolení, poté, co se nebude zabývat předvolební kampaní, přijde čas na těžká rozhodnutí.

USA nesmějí podle Zbigniewa Brzezinského ztratit své výjimečné postavení ve světěAle vraťme se ke geopolitice, která je Brzezinského doménou. Politický matador vychází z předpokladu, že světový chaos ještě nenastal. Co nám podle Brzezinského hrozí, když se nenaplní jeho vize – nebo spíše zbožné přání –, aby do euroatlantické komunity bylo vtaženo Turecko, a pokud možno i demokratizované Rusko – blok, jenž by mohl čelit asijské expanzi z Číny, Indie a dalších zemí? „Budeme mít novou Asii na vzestupu, rozdělenou, fragmentovanou a úzce vymezenou Evropu, mezi nimi slabé Rusko jako nárazníkový státá a za oceánem Ameriku, která se k této Evropě otočí zády, částečně i kvůli svým vlastním potížím a ignoranci,“ domnívá se Brzezinski.

Není to však přesný popis již současné geopolitické situace? Spojené státy americké ztratily za minulých deset let statut supervelmoci, ostatně i prezident Obama řeční o multipolárním světě, v němž již USA snad ani nejsou hlavním hybatelem dění. Brzezinski se však této myšlenky nechce vzdát, protože „zde zatím není nikdo, kdo by byl připraven a schopen vyrovnat se našemu vůdčímu postavení. Ne už supervelmocenskému, ne diktujícímu, ale prostě výjimečnému.“

Realita globálního procitání je bohužel docela dobrý příměr. USA v čele s Obamou procitají například na Blízkém východě, kde se Izrael vzpírá jejich pohledu na věc (podle Brzezinského zatím asi největší zahraničně-politická chyba Obamy). Je tu hrozba Íránu, o níž Brzezinski říká: „Nenechme se tlačit k rychlé akci.“ Procitnutí v Afghánistánu nastalo již dávno, jen si to přiznat. Na této zemi se lámou supervelmocenské ambice. Padlo zde britské impérium, pak Sovětský svaz a nyní Spojené státy americké. Na základě toho vznikají nové geopolitické koalice, nová spojení.

V tomto smyslu musíme uznat, že pan Brzezinski má pravdu, když říká, že USA na Evropu, o níž se mimochodem domnívá, že krizi překoná, určitě nezapomínají. Pořád jsme spojenci, akorát již nejde o život a svobodu, o naši záchranu jako za studené války. „Co dalšího by Amerika mohla pro vás udělat?“ ptá se Brzezinski. Otázku však lze i otočit: Co by Evropa mohla udělat pro Ameriku?

Počet příspěvků: 2, poslední 23.3.2012 07:35 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.