Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Globální ekonomika nepotřebuje růst spotřeby energií včetně ropy

  9:24
Cena ropy se nově řídí mechanismem, kdy tu nejnižší představují produkční náklady Ruska s minimální marží a nejvyšší tržba za ekonomicky zdůvodnitelnou těžbu americké ropy z břidlic.
Pokles cen ropy nikdy v historii nepředcházel pokles ekonomický.

Pokles cen ropy nikdy v historii nepředcházel pokles ekonomický. foto: Richard Cortés, Česká pozice

Většina zná Seven Sisters, malebný křídový útvar ve stejnojmenné chráněné přírodní oblasti na jižním pobřeží Anglie. Před zhruba 90 lety tento název označoval i sedm tehdy největších světových producentů ropy – Exxon, Mobil, Chevron, Texaco+, Texaco Gulf, Shell a British Petroleum. USA, které zahájily komerční těžbu ropy již v roce 1857 (pár let předtím začala s těžbou Francie), byly celé 19. století i v první polovině 20. ropným hegemonem. Po druhé světové válce se však vše rychle změnilo.

USA dosáhly těžebního vrcholu, jejich produkce ropy začala pozvolna klesat a nahrazovaly ji společnosti na Blízkém východě Aramco, NIOC, ve Venezuele Petróleos di Venezuela, v Mexiku AMEXHI a především v Sovětském svazu (SSSR) Rossněfť a později další. USA se staly z dominantního exportéra ropy jejím významným importérem.

Závislost nejrozvinutější ekonomiky světa na obrovském dovozu ropy vedla ke vzniku ropného kartelu Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), jehož se s výjimkou SSSR zúčastnili všichni její významní světoví producenti. Kartel měl smysl, existoval-li jeden významný odběratel, jenž byl na importu zcela závislý. Stručně řečeno, šlo o kartel k hospodářskému vydírání USA, jenž sloužil i ke zlepšení vyjednávací pozice producentských zemí vůči nim.

Z dovozce vývozce

Hlavním indikátorem cen ropy byly strategické zásoby USA. Poklesly-li, cena ropy rostla, byly-li vysoké, klesala. Navíc v sedmdesátých letech 20. století vyvolal OPEC dvě cenové krize, kdy cena ropy několikanásobně vzrostla. Tato hra trvala téměř 50 let, až se ucho utrhlo. Defekt způsobila nová těžební technologie a její ekonomická rentabilita – frakování umožnilo vertikálně/horizontálního vrtání, v hloubce okolo tří kilometrů, kde jsou břidlice s vysokým podílem uhlovodíků (plynu a ropy), je svislý vrt změněn na vodorovný.

Díky technologii frakování zvýšily USA těžbu natolik, že předstihly i Rusko, a z bývalého dovozce se opět stal exportér ropy a plynu. Význam Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se podstatně snížil a její snahu zachránit cenu ropy poklesem těžby torpedovalo Rusko, které těžilo, co vrty daly.

Vstřikováním horkého solného roztoku pod vysokým tlakem je rozbita břidličná hornina a uvolněny z ní uhlovodíky. Následně se stanoviště včetně vrtací soupravy a zbytků výplachové vody odveze a zůstane asi dva metry vysoký uzávěr, který lze vidět na Hodonínsku. Málokterou technologii však zasáhly stejně obrovské a plošné ruské fake news. Moskvou financované demonstrace v USA, Anglii či u nás, hesla a krkolomné lži, přičemž spousta lidí této propagandě podlehla.

Pokud byl člověk informovaný, byl to skvělý klíč k odhalování těch, kdo zastupují ruské zájmy kdekoliv na světě. A bylo čeho se obávat. Díky této technologii frakování zvýšily USA těžbu natolik, že předstihly i Rusko, a z bývalého dovozce se opět stal exportér ropy a plynu. Význam OPEC se podstatně snížil a jeho snahu zachránit cenu ropy poklesem těžby torpedovalo Rusko, které těžilo, co vrty daly.

„Hranice ekonomického přežití“ pro těžbu ruské ropy je okolo 24 dolarů za barel. Vezme-li se v úvahu, že z výnosů z jejího prodeje hradí Rusko celý svůj sociální a zdravotní program – o vývoji nových „zázračných zbraní“, jež občas nechtěně explodují, někdy se potopí či spadnou, nemluvě –, stává se cena ruské ropy klíčovým faktorem nejen v ekonomice, ale především v politice.

Mezi 25 až 45 dolary za barel

Nyní se globálně odehrávají dvě korekce dosavadního vývoje – pandemie covid-19 výrazně zpomalí globální hospodářský růst, experti odhadují, že se bude blížit spíše „černému čtvrtku“ než důsledku pádu Lehman Brothers, a světová cena ropy významně omezí svou dosavadní volatilitu.

Nastupující cenový mechanismus je jednoduchý a závisí pouze na produkční ceně ropy hlavních producentů – Saúdská Arábie devět, Írán necelých deset, Rusko 19 a USA u „tradiční“ těžby průměrně 20, v případě frakování okolo 32 dolarů za barel. Klesne-li cena pod 30 dolarů za barel, nevyplatí se v USA těžit frakováním. Mírný nedostatek ropy na trhu vede k postupnému růstu ceny a až dosáhne 34 dolarů za barel, těžba břidličné ropy se ekonomicky vyplatí. Pokud nabídka na trhu vzroste, cena začne klesat.

Mantinely cen ropy se pohybují mezi 25 až 45 dolary za barel. Současné pokusy OPEC – byť se nakonec dohodla s Rusy na snižování těžby – nebudou mít významnější dopad především proto, že se USA změnily z importéra na exportéra ropy. K tomu je třeba dodat, že náklady na těžbu frakováním neustále klesají, ještě nedávno byly 50 až 60 dolarů za barel.

Mantinely cen ropy se tedy pohybují mezi 25 až 45 dolary za barel. Současné pokusy OPEC – byť se nakonec dohodla s Rusy na snižování těžby – nebudou mít významnější dopad především proto, že se USA změnily z importéra na exportéra ropy. K tomu je třeba dodat, že náklady na těžbu frakováním neustále klesají, ještě nedávno byly 50 až 60 dolarů za barel.

Není třeba být prognostikem, abyste věděli, že chorá globální ekonomika bude potřebovat spoustu věcí, mezi něž však nebude patřit růst spotřeby energií včetně ropy. Skončily (dle mne naštěstí) všechny růstové ekonomické koncepty, které vedly spíše k růstu nerovnováhy ve společenském blahobytu než k řešením obecných lidských potřeb, například demokracie a svobody. Je konec fanfaronských projektů na dostavbu jaderných elektráren – nebudou třeba, a především nebude za co je stavět.

Znečišťování ovzduší vyřeší nárůst chudoby. S rozpaky sleduji lodní důstojníky, kteří v přímém přenosu servilně přesvědčují bloumajícího kapitána, že vše bude brzy v pořádku, ačkoliv příď potápějícího se Titaniku již směřuje do nebes. Je třeba tu plovacích vest a záchranných člunů, tu roušek a respirátorů, ale obé chybí.

Narušení americké ekonomiky

Nevím, jak se ten zpropadený virus vznikl, zda pojídáním netopýrů, či zda si laborant z Wuchanského institutu virologie zašel na trh koupit svačinu a předtím zapomněl přiklopit Petriho misku s virovou kulturou. Čínská zuřivost a poznámky americké administrativy svědčí spíše o druhé možnosti. Dějiny by však byly příliš nudné, kdyby se odehrávaly v očekávaných souvislostech.

Jak covid-19 cestoval po světě, zalíbilo se mu v USA. Bylo-li to kvůli čínským čtvrtím ve velkých amerických městech, či zdejšímu způsobu života, těžko říct, faktem je, že rozsahem epidemie předstihly USA ostatní země včetně zdrojové Číny. Koronavirová pandemie narušila americkou ekonomiku. Poplašné zprávy, jejichž zdrojem jsou především pachatelé fake news, hovoří dokonce o možnosti bankrotu USA. Jejich rezervy jsou však natolik velké, že jej vylučují.

Jak covid-19 cestoval po světě, zalíbilo se mu v USA. Bylo-li to kvůli čínským čtvrtím ve velkých amerických městech, či zdejšímu způsobu života, těžko říct, faktem je, že rozsahem epidemie předstihly USA ostatní země včetně zdrojové Číny. Koronavirová pandemie narušila americkou ekonomiku. Poplašné zprávy, jejichž zdrojem jsou především pachatelé fake news, hovoří dokonce o možnosti bankrotu USA. Jejich rezervy jsou však natolik velké, že jej vylučují.

Tyto zprávy jsou částečně určené Číně, velkému věřiteli USA – cena nakoupených amerických státních obligací se blíží 700 miliardám dolarů. Každou informaci, která znejistí stabilitu výnosů z těchto obligací, vítají především Rusové. Obavy v Číně z dramatického poklesu americké ekonomiky v důsledku jejich nepravdivých informací ji může dotlačit k postupům, které by mohly vést k problémům globální ekonomiky, například nabádání Číny k požadavku okamžitého vyplacení celého amerického dluhu.

Že to odporuje vzájemně uznaným podmínkám o nákupu státních akcií? Nevadí, je tu výjimečná koronavirová situace. Američané přitom nikdy neřekli, že by Číně výnosy ze státních dluhopisů nemohli či odmítli vyplácet. Dobrých rad měli Rusové vždy nadbytek, zejména ostatním – nejnověji Číně „nákup ropných polí v Texasu jako kompenzaci za americký státní dluh“.

USA svůj dluh splácejí a ropné společnosti v Texasu či kdekoliv v USA jsou soukromé, proto si lze jen obtížně představit transakci popírající základ tržní ekonomiky – nezcizitelnost soukromého vlastnictví. U Rusů je to jednoduché, například zatčení a odsouzení Michaila Chodorkovského, jehož petrolejářská firma byla natolik úspěšná, že stála za rozkradení ruskou „věrchuškou“. S čínskými investicemi máme neblahé zkušenosti.

Jiný svět

Cena ropy se nově řídí mechanismem, kdy tu nejnižší představují produkční náklady Ruska s minimální marží a nejvyšší tržba za ekonomicky zdůvodnitelnou těžbu americké ropy z břidlic. Ropy je na trhu nadbytek a pokles globální ekonomiky vylučuje, že by po ní byl „hlad“, který dříve její cenu skokově měnil.

Po koronavirové pandemii svět bude jiný než před ní. Asi čitelnější a jednodušší, ale i chudší. Teritoriální vlivy zeslábnou, Evropská unie posílí, a to z pragmatického důvodu – koordinace je silnější než vzájemná pomoc. Budeme čelit novým výzvám, jak se elegantně označuje nárůst hrozby států, jejichž ekonomika bude značně poškozená a nefunkční.

Pravděpodobně budou přehodnoceny globální cíle pro ochranu životního prostředí včetně oteplování. Základem pro využití technologií se opět stane jejich efektivní dostupnost, a nikoli technická vyspělost. Jedinou oblastí energetiky, kde se současné předpoklady nejspíš nezmění, bude odstup od těžby a využití uhlí.

Připojuji se k těm, kdo tvrdí, že po koronavirové pandemii svět bude jiný než před ní. Asi čitelnější a jednodušší, ale i chudší. Teritoriální vlivy zeslábnou, Evropská unie posílí, a to z pragmatického důvodu – koordinace je silnější než vzájemná pomoc. Budeme čelit novým výzvám, jak se elegantně označuje nárůst hrozby států, jejichž ekonomika bude značně poškozená a nefunkční.Proto skončím citátem z deníku Ferdinanda Peroutky: „Je toho tolik nového, tolik na člověka doráží dojmů, že je lépe ani se nepokoušet to všechno zachytit.“