Vládní politici najednou zjistili, že Čepro je strategická společnost. Když se nic neděje, stát o budoucnost svého podniku, který vlastní zhruba 1100 kilometrů dlouhou unikátní síť produktovodů a 17 velkých skladů pohonných hmot, nejeví zájem. Jakmile se ale o Čepro začínají zajímat okolní rafinérie, aby ovládnutím podniku v České republice posílily své postavení ve středoevropském regionu, ministři začínají střihat ušima.
O vývoji situace kolem podniku dokonce nedávno jednala i Bezpečnostní rada státu. Do meziresortní komise pro Čepro, kde kromě dvou manažerů firmy dosud seděli jen zástupci ministerstva financí a resortu průmyslu a obchodu, chce najednou vyslat úředníky i vnitro a obrana. Práci komise bude sledovat i Bezpečnostní informační služba (BIS) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), jelikož o Čepro se zajímají i velké petrochemické koncerny ze zahraničí. Vyplývá to z informací ČESKÉ POZICE, které nám poskytly důvěryhodné zdroje z vládních kruhů.
Jak ČESKÁ POZICE již informovala, porada ekonomických ministrů v létě schválila materiál nazvaný Návrh firemní strategie společnosti Čepro a uložila vyhlásit výběrové řízení na ustanovení poradenské firmy pro fúze a akvizice. Záměrem – a ten porada ekonomických ministrů schválila také – je majetkově propojit Čepro s některou z rafinérských společností, které o takovou integraci již projevily zájem.
Jedná se zejména o maďarský MOL, vlastníka Slovnaftu, ale ve hře je i polský PKN Orlen, většinový vlastník Unipetrolu. Činnost komise trochu zbrzdila skutečnost, že její předseda Tomáš Hüner v říjnu odešel z postu náměstka ministra průmyslu a obchodu. Novým předsedou se stal bývalý zaměstnanec společnosti ČEZ František Pazdera, expert na jadernou energetiku a současný náměstek ministra Martina Kuby.
Zarážející však bylo, že se o chystanou transakci ještě donedávna detailně nezajímal premiér Petr Nečas. Svědčí o tom zejména skutečnost, že Úřad vlády ČR nevyslal své zástupce do meziresortní komise pro Čepro, přestože o jejich vyslání rozhodla porada ekonomických ministrů už v létě. Úřad vlády ČR dlouho váhal s nominací dvou lidí, jenže 2. září oznámil, že nedisponuje odbornými pracovníky a že jednání komise se nezúčastní. Jenže po zasedání Bezpečnostní rady státu příslušná ministerstva a úřady začínají vnímat situaci kole podniku komplexněji v kontextu celého petrochemického oboru v České republice a kladou důraz na bezpečnostní aspekty.
Ruský problém
Podle informací ČESKÉ POZICE by Bezpečnostní rada státu souhlasila s propojením podniku Čepro s některými petrochemickými koncerny (PKN Orlen či MOL), jenže v tomto případě existuje problém, že zmíněné koncerny jsou primárně zásobovány ropou z ruských nalezišť.
Objevila se možnost spolupráce s francouzským ropným a plynárenským gigantem Total, který provozuje dvě velké rafinérie v Německu
Proto by někteří členové vlády uvítali, aby v případě, že by se přece jen rozhodlo pro spojení podniku Čepro s nějakou evropskou petrochemickou společností, mělo by jít o koncern, který není dominantně zásobován ropou z nalezišť kontrolovaných ruskými těžaři. V této souvislosti se podle důvěryhodných vládních zdrojů ČESKÉ POZICE objevila možnost spolupráce s francouzským ropným a plynárenským gigantem Total, který v Německu provozuje dvě velké rafinérie poblíž měst Leuna a Spergau.
Premiér Petr Nečas letos v říjnu na česko-saské energetické konferenci v Drážďanech hovořil o projektu prodloužení ropovodu Družba do rafinérie Spergau. „Věřím, že tento projekt by se mohl stát jedním z důležitých společných příspěvků České republiky a Saska ke zvýšení energetické bezpečnosti Evropské unie a unifikaci přepravných cest,“ prohlásil český premiér.
Jenže i rafinérie poblíž Leuny a Spergau zpracovávají ropu z Ruska ve velké míře.
Související články:
- BIS a NBÚ hlídají proces propojení podniku Čepro s rafinériemi
- Cizí rafinérie chtějí ovládnout Čepro a Mero. Půjde jim vláda na ruku?
