Prestižní lednový veletrh Pitti Imagine Uomo ve Florencii, zaměřený především na pánskou módu, představil muže elegantního, dbajícího na kvalitu materiálu a zpracování. Na rozdíl od některých výstřelků v kolekcích představených na dřívějších týdnech módy se vystavovatelé ve Florencii drželi hesla „odvaha klesla na ceně, rozum podražil“. Což inspiruje k poněkud širší úvaze.
V centru pozornosti opět stojí britský gentleman a italský švihák. Být jím doopravdy souvisí s charakterem osobnosti. Šaty je třeba umět nosit. Věci, kterými se obklopujeme, mají pro nás daleko větší cenu, známe-li jejich původ, historii. Jen zoufalci mohou brát módní trendy dogmaticky.
Záměrně píši trendy, neboť módnímu diktátu je dávno odzvoněno a vedle sebe existuje spíše několik stylů, které jsou na rozdíl od módy nadčasovější. Vybíráme si jako ze švédského stolu. Správnost výběru úzce souvisí s naším rozhledem. Je nutné si uvědomit, že i ti, kteří módou pohrdají nebo ji nenávidí, k ní zaujímají postoj. Prostřednictvím oblečení se dá i neverbálně komunikovat. Američané tomu říkají „jazyk mého psa“.
Móda se musí neustále měnit, má-li zůstat věrná sama sobě, poznamenal před půl stoletím francouzský spisovatel Armand Lanoux. Bylo to v době modernismu, kdy se věřilo, že nové je vždy lepší než to předchozí. Dnešní móda se vrací ke svým starým láskám. Jako bych za zády slyšela povzdech jednoho z těch pařížských bonviánů z počátku minulého století: „La Belle Epoque, to bylo jen věčné vzpomínání na minulost.“ Proč ne, když to stojí za to.
Dlouhá cesta muže ke zviditelnění
Móda a populární zábava jsou projevem povrchových vrstev kultury, ale vyrůstají z mnohem hlubší úrovně. Na počátku třetího tisíciletí se vedly v oblasti módy diskuse na téma krize mužství. Signály, které tehdy proletěly galaxií globální kultury, naznačovaly, že se konstrukce západního mužství drolí. Zdálo se, že muž v klasickém pojetí je na módní scéně desperátem. Nebylo se čemu divit. Neviditelný muž v tradičním barevně fádním obleku se po dobu delší než půl století snažil o to, aby se zviditelnil.
„Paví“ revoluce aneb léta 60.
Přispěla k tomu obtažená tělesnost darebáků ve westernech, drsná nebrzděná sexualita, tvrdý Marlon Brando nebo rockový Elvis, kteří se stali hrdiny a vzory v oblékání, právě tak jako představitelé swingujícího Londýna z 60. let. Tehdejší „paví“ revoluce (převratná změna v šatníku mužů) s sebou přinesla nejen květované košile a pestrobarevná saka a oblečení unisex, nýbrž i posun inspirace od filmových hrdinů k ikonám popu.
Muž jako androgyn aneb léta 70. a 80.
V 70. letech sice pokus nově definovat muže jako androgyna selhal, ale zpěvák David Bowie, který vše inicioval, se rozhodně do dějin módy zapsal. V následujícím desetiletí se nám představuje muž maskující své vrásky pomocí krémů. Vynořuje se ze sprch v reklamách na voňavé gely. Proměna souvisela s novou elitou yuppies. Jejich hlavním krédem byla úspěšnost.
Subkultury aneb léta 90.
V 90. letech se životní postoje znovu přehodnocují. Do hlavního proudu v oblasti oblékání se dostávají dříve opovrhované subkulturní styly spojené s muzikou. Tyto styly vytvářeli mladí lidé na protest proti oficiální kultuře. Každý styl byl spojen s jistou ideologií a představou světa. Ve chvíli, kdy pronikl jako inspirace do haute couture a následně do komerční módy, už na ideologii pochopitelně nezáleželo.
Mnohdy se styly kombinovaly, přesně tak, jako se samplovala muzika. Silné proudění kultury gayů, od diskoték po kluby 80. let, renesance tetování, která se přehnala přes Ameriku a Evropu, aby ospravedlnila formu umění, a na níž se pohlíželo na Západě jako na znak morálního a společenského selhání, to vše neminulo ani svět vysoké módy. Stačí připomenout kolekce Gianniho Versaceho a manekýny s tetováním na předváděcím mole. V haute couture se ujalo i propichování těla, které přestalo být cejchováno jako barbarské a fenomenálně se rozšířilo do komerční sféry.
Návrat k tradici aneb století 21.
V polovině prvního desetiletí našeho století, krátce před hospodářskou krizí, začal v trendech převládat poměrně jednotný směr. Minimalistický, precizní, nenásilný, ve prospěch kvality. Bylo to po období názorové roztříštěnosti a extrémech. Současně z kolekcí vyzařovala nostalgie spojená s návratem k tradici. Západní svět poznamenaný zmatkem multikulturních měst prožíval strach ze zániku své kultury. V roce 2007 se ve Florencii v paláci Pitti konala výstava nazvaná Savile Row, podle slavné londýnské ulice s tradičními krejčovskými salony. Zdálo se, že evropský průmysl začal se skutečnou inovací a konečně zareagoval na příliv levného zboží z Číny.
Hysterie spojená s krizí a panický strach z poklesu prodeje vrátil na čas na scénu výstřelky a šokující modely. Poté, co se ukázalo, že tradiční firmy s luxusním zbožím v krizi obstály, objevily se výzvy typu „zbavme se laciných suvenýrů z cest“. Renomované značky se snažily cenově dostupnými doplňky přiblížit tradici teenagerům. Nová generace mladých lidí se začala řídit krédem „chaos zabíjí, důvěřujme budoucnosti“.
Obavy, že tito mladí přijdou v oblasti módy opět s ekologickým terorem, který selhal již v předchozím desetiletí (například snahy pěstovat eko-bavlnu, která se nedala kvalitně zpracovat, zaměřit se pouze na přírodní vlákna atd.), se naštěstí nenaplnily. Mladá generace se rozhodla prosazovat techno-teror. Velmi racionálně zacílila na nové technologie výroby a úpravy textilií a razila heslo „funkčnost je duší šatů, jejich vnitřním řádem, estetika obalem“. Na rozdíl od svých rodičů, kteří se podepsali na infantilizaci módy a vetešnickém stylu 90. let (připomeňme vliv kultury rave na komerční módu, poddimenzované dětské typy šatů Anny Sui nebo opotřebovaný vzhled grunge spojený se skupinou Nirvana), se tito mladí nesnaží „věkovým ústupem“, útěkem na dětské hřiště, vytvořit ochranný štít, ani ventilovat bídu nošením tepláků a vytahaných svetrů.
Snaha znovu získat úctu k předmětům každodenní potřeby, které kdysi sloužily lidem po celý život, je jedním z důležitých proudů v módním dění. „Laciné věci jsou drahé, luxus je výsadou zasvěcených,“ prohlásila v době hospodářské krize ve 30. letech slavná módní návrhářka Elsa Schiaparelliová.
Signály z Florencie
Vraťme se k lednovému veletrhu Pitti Imagine Uomo ve Florencii. Jak se na něm projevil zachycený proud?
Ve stručnosti lze podzim a zimu 2012 až 2013 popsat následovně: neuvěřitelná lehkost materiálů, dokonalá technologie výroby zabezpečující funkčnost a zahleděnost do archivních vzorů. Zároveň módní veletrhy, včetně florentského, ukazují, že ti evropští výrobci, kteří krizi a invazi laciného čínského nekvalitního zboží přestáli, mají opět zákazníky. Ukázal to především veletrh Premiere Vision, na kterém se nabízejí textilní materiály. Zájem byl o vysoce kvalitní, velmi promyšleně vzorované textilie.
Vystavovatelé ve Florencii svými kolekcemi pro příští přelom roku představili tři základní trendové skupiny.
Trend klasický: Nová dostihová generace
Charakterizují ho kabáty a obleky tvarované na tělo a vykazující odolnost vůči tvrdým klimatickým podmínkám, aniž by ovšem ztratily něco ze své elegance. Vyznačují se řemeslnými detaily odvozenými z historie, jemnou přízí a tradiční barevností: antracitová, černá, šedá či půlnoční tmavá modrá. Nechybí technické vložky nebo manšestrové podšívky.
Vlněná saka jsou lehčí než dříve, ale vykazují vysokou hřejivost. Střihy sak i svetrů obepínají tělo, materiály napodobují tradiční vzory, kára, rybí kostry, kohoutí stopy v barvách podzimní přírody ale i v červených a vínových tónech. Žerzeje jsou nelemované se vzory v shetlandském stylu. Výrazným detailem jsou „staré“ stříbrné knoflíky. Kostkované vlněné dubly záměrně působí nemoderně.
Například na kabáty vzhledu vintage s panelovými podšívkami jsou použity nové vylehčené textilie z hrubých přízí s hustým vlasem. Pozornost se soustředí na staré archivní vzory z britských a italských dílen. Kratší saka mají žerzejový vzhled a rozcuchaný vlasový povrch, vrchní svetry mohou nahradit kabáty. „Ručně“ pletené prošívané svetry připomínají anglické oděvy rybářů ze začátku 20. století.
Obuv je ručně barvená, tašky z kvalitních kůží vykazují dokonalé řemeslné zpracování a hedvábné šály vyrobené na starých stavech odpovídají požadavkům na vysokou kvalitu.
Novou dostihovou generaci charakterizují ovinuté siluety, měkké a poddajné materiály, vybledlá, zašedlá barevnost a šerosvitové kombinace barev. Výrazné šněrovací derby-boty a kotníčkové boty ve stylu Beatles z jemně voskované teletiny a dvojbarevných semišů. Důležité jsou klobouky – nejen buřinky, nýbrž i klasické typy klobouků Borsalino, které proslavili filmoví hrdinové Humphrey Bogard, Jean-Paul Belmondo nebo Alain Delon.
Trend neformální: Návrat k horolezectví
Sportovně pojatý trend zdůrazňuje návrat k horolezeckému stylu v kombinaci s typicky funkčními textiliemi, které mohou být nošeny ve městě. Neuvěřitelně teplé oděvy vhodné pro extrémní podmínky jsou tvarovány v zúženém provedení, vhodném pro každodenní použití. Materiály v kombinaci bavlna-nylon jsou tepelně svařovány s velmi lehkými vycpávkami. Inspirace vychází z angloamerických tradic, kde se tento sportovní styl zrodil. Doplňkem jsou boty z postřižených kožešin.
V oblasti kabátů a sak v tomto trendu se jedná o materiálový mix. Důležité jsou oboustranné modely. Tkané sako s rubem z kašmírového úpletu, límce z norkové kožešiny, flanelové podšívky se saténovými lemy, široké prošívané klopy. Vzhled připomínající lovce kombinuje matný nylon se shetlandskou vlnou, nebo se prezentuje saky opraného vzhledu lemovanými kůží. Připomínají se i automobiloví závodníci staré éry s pokrývkami hlavy v podobě kukly a kapuce s nažehlenou kožešinou.
Linie džínů je štíhlá nebo klasická, důležité jsou sofistikované úpravy. Džíny z ekologické bavlny mají omezené série. Hmotnost se řídí sezonou.
Svět tenisek je ve znamení extrémně ploché obuvi v obnošeném vzhledu s ručními úpravami. Důraz se klade na řemeslné zpracování. Najdou se mezi nimi tenisky z teletiny s úpravou popraskané kůže nebo s tištěným dezénem hadí kůže či turistické typy s koženým vnitřkem s perforovaným povrchem v anglickém stylu.
U tašek jsou využívány nové technologie. Prostorné brašny jemných tvarů s důrazem na detail, aktovky, bágly messengerů, pouzdra na dokumenty, kufříky na počítače a pouzdra na i-Pady...
Trend avantgardní: Mísení krejčovských stylů
Inspirací je svět uniforem a pracovního oblečení a výsledkem střetávání různých krejčovských stylů. Nelze opomenout žerzejové sako, kožené kalhoty, oblečení se vzory tartanů, pogumované a laminované. Saka mají kožené vložky, ta z přírodní kůže jsou vylepšena sofistikovanými kombinacemi pletenin.
Všudypřítomný je nostalgický britský akcent. Nový britský dandy nosí kostkovaná žerzejová saka v jednoduché linii a klasické kabáty s kárem prince z Walesu.
Módní jsou pletené uniformy, vesty, svetry, mikiny v jednobarevném i žakárovém provedení se vzory vypadajícími jako rumunské výšivky. Vysoké límce, letecké bundy ze zvrásněných materiálů s knoflíky z pravé rohoviny doplňují kalhoty vypadající jako obnošené. Nylonová saka mají plstěné záplaty. Nezbytným doplňkem je šála, jemná, velká, splývavá, barvená přírodními barvivy, aby tak byl podtržen vztah nositele k životnímu prostředí.
