Lidovky.cz

Genová léčba se úspěšně rozvíjí už i u lidského plodu

  13:38
Zásahy do genetického kódu se ověřují na laboratorních myších a opravu poškozených genů ještě před narozením jedince s dědičnou chorobou zvládají vědci jen u nich. Navzdory tomu vidí v této léčbě naději pro pacienty s řadou vážných nemocí.

Geny jsou krátké úseky DNA, nesoucí konkrétní informaci pro konstrukci určitého znaku nebo vlastnosti. foto: Shutterstock

Jediná dávka léku Zolgensma schváleného loni americkým Úřadem pro potraviny a léčiva stojí více než dva miliony dolarů. To činí z této genové terapie nejdražší lék světa. Zolgensma je určena pacientům se spinální svalovou atrofií. Ta někdy poškozuje pacientům svalstvo až po třicítce, jindy však devastuje svaly už před narozením. Děti, které trpí rychle nastupující formou spinální svalové atrofie, umírají obvykle do dvou let. Zolgensma je prvním lékem, který přináší malým pacientům naději na normální život. Brzy by mohla být k dispozici i nemocným mimo USA.

Evropská léková agentura projednává její schválení pro léčbu v zemích Evropské unie a stejný schvalovací proces běží v Japonsku. Spinální svalovou atrofii vyvolává defekt genu SMN1, nezbytného pro fungování motorických neuronů. Ty zajišťují spojení svalů s míchou a mozkem. Lidem, kteří zdědí mutovaný gen SMN1 od obou rodičů, chybí protein, bez něhož motorické neurony nepřežívají. Pacienti ztrácejí nejdřív vládu nad svaly dolních končetin. Později se nemoc rozšíří i na ruce a nakonec může zasáhnout svaly nezbytné pro polykání a dýchání. S chorobou se rodí jedno z šesti až deseti tisíc dětí.

Zatím na zvířatech

Základem léku Zolgensma je virus upravený genovými inženýry tak, aby vnášel do motorických neuronů pacientů plně funkční gen SMN1, a zajistil jim dostatečnou produkci chybějícího proteinu. Lék se podává jednorázovou infuzí do žíly a je určen pro pacienty mladší dvou let, u kterých se ještě choroba nestačila víc rozvinout. Zolgensma nepředstavuje poslední slovo v boji se spinální svalovou atrofií. Vědci vyvíjejí léčebné postupy pro starší pacienty, u kterých už choroba významně pokročila. Naděje upírají například k injekcím léku do míšního kanálu.

Velkou výzvu představují i rychle postupující formy onemocnění, při kterých se děti rodí s poškozenými motorickými neurony. V těchto případech by bylo vhodné napravit dědičný defekt ještě před narozením. Léčebné postupy označované jako „terapie in utero“ čili „léčba v děloze“ zatím vědci testují na zvířatech.

Velkou výzvu však představují i rychle postupující formy onemocnění, při kterých se děti rodí s poškozenými motorickými neurony. V těchto případech by bylo vhodné napravit dědičný defekt ještě před narozením. Léčebné postupy označované jako „terapie in utero“ čili „léčba v děloze“ zatím vědci testují na zvířatech. V poslední době se blýsklo na lepší časy, když turecko-americký tým vedený Afroozem Rashnonejadem z univerzity v Izmiru ohlásil v lékařském časopise Molecular Therapy první úspěšnou léčbu in utero u spinální svalové atrofie myší.

Na myších s cíleně poškozeným genem SMN1 vědci testovali dva různé postupy. V jednom injikovali virus přeměněný na nosič nenarušeného genu SMN1 do placenty březí myší samice v naději, že virus vnese nepoškozený gen do plodu s genetickým defektem. Ve druhé sérii pokusů vstřikovali virus s léčebným genem přímo do mozku myších plodů. Náročné operace proběhly, aniž by plody v těle myší matky utrpěly jakoukoli újmu. Jako úspěšnější se ukázala injekce velmi tenkou jehlou do formujícího se mozku.

Zatímco myšky s nekorigovaným dědičným defektem nepřežívaly po narození déle než dva týdny, myšata léčená před narozením injekcí do mozku přežívala i 15 týdnů. Ve srovnání s myšmi s nenarušeným genem SMN1 je to pořád málo, protože ty se dožívají věku kolem 18 měsíců. Navzdory tomu sklidila studie mezinárodním uznání.

Až významné zlepšení zdravotního stavu

„Než vůbec pomyslíte na léčbu pacientů, musíte léčbu otestovat na myších s poškozeným genem. A právě to tenhle tým udělal,“ hodnotí v rozhovoru pro časopis The Scientist výsledky studie Tippi MacKenzieová z Kalifornské univerzity v San Francisku. Od léčby in utero si vědci slibují ještě lepší výsledky, než jichž se dnes dosahuje podáváním léku Zolgensma novorozencům. Postup pro vnášení virů s léčebnými geny do lidského plodu se však uplatní i při boji s dalšími závažnými dědičnými onemocněními.

Nedávno se například podařilo zásahem do těla březí samice napravit u myších plodů defekt genu, který u lidí vyvolává Gaucherovu chorobu. Onemocnění je způsobeno poruchou genu pro enzym zajišťující v těle odbourávání tukových molekul náležejících mezi takzvané glukocerebrosidy. Tukové molekuly se u nemocného člověka hromadí v tkáních a narušují jejich funkci. Slibně se rýsuje také léčba těžkého poškození plic vyvolaného poruchou genu SFTPC. Děti s tímto postižením umírají krátce po narození na plicní kolaps. Život a zdraví jim může zachránit jen léčba už v děloze.

Injekce viru s léčebným genem do mozku plodu v matčině těle představuje velice náročný zákrok doprovázený řadou rizik. Infuze léčebného viru postiženým novorozencům se zatím jeví bezpečnější. Britský expert Simon Waddington z londýnské školy University College doporučuje přistoupit k léčbě in utero až bude jasné, že korekce poškozených genů před narozením zajistí dítěti významné zlepšení zdravotního stavu.

Na nedávném kongresu věnovaném problematice genových terapií in utero vědci diskutovali, které postupy už zvládli natolik, aby s nimi mohli v dohledné době postoupit k prvním klinickým zkouškám na nenarozených dětech s dědičným postižením. Zatím nepanuje shoda. Jako první by se mohla dočkat praktického uplatnění in utero léčba spinální svalové atrofie, protože děti narozené s touto chorobou jsou těžce postižené a hrozí jim smrt. Úspěchy léčby novorozenců Zolgensmou ale nutí vědce k opatrnosti.

Injekce viru s léčebným genem do mozku plodu v matčině těle představuje velice náročný zákrok doprovázený řadou rizik. Infuze léčebného viru postiženým novorozencům se zatím jeví bezpečnější. „Zolgensma funguje u novorozenců lépe, než si kdokoli dokázal představit. Není proto jisté, že bychom měli jít s léčbou spinální svalové atrofie před porod,“ vysvětluje Tippi MacKenzieová.

Britský expert Simon Waddington z londýnské školy University College doporučuje přistoupit k léčbě in utero až bude jasné, že korekce poškozených genů před narozením zajistí dítěti významné zlepšení zdravotního stavu.„Podle mého názoru to nebudeme vědět dřív než za pět let,“ odhaduje Waddington.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.