Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Gazprom se Nabucca nebojí

Vladimír Putin

  8:53

S ohledem na růst spotřeby plynu v Evropě buduje Rusko alternativní přepravní trasy

If Gazprom and PGNiG deny access to third parties, Poland could face ECJ proceedings foto: © GazpromČeská pozice

„Nemusíte hledat plyn na Měsíci nebo na Marsu! My jej máme. Klidně se na nás s důvěrou obraťte!“ zavtipkoval si viceprezident Gazpromu Alexander Medveděv na účet evropského projektu Nabucco, o němž se neustále mluví jako o konkurentovi ruského South Streamu. Alternativní ruský plynovod, který cílí na jižní a střední Evropu, sice zatím také existuje jen na papíře, ale Moskvě sebevědomí nechybí. Její optimismus posiluje kromě střednědobých prognóz růstu spotřeby plynu v Evropě i fakt, že Nabucco se bez Íránu jeví jako projekt neschopný života. A co se této blízkovýchodní země týče, zatím okolo ní pouze roste nejistota.

„My máme plyn i trh, zatímco druhá strana jen spoustu otázek!“ reaguje pohotově na zmínky o projektu Nabucco Medveděv. A neopomene zdůraznit, že projekt iniciovaný evropskými zeměmi nepovažuje vůbec za konkurenci. Obchodník, jenž má na starosti export obří firmy, která momentálně zajišťuje třetinu evropského dovozu plynu, sebevědomě vysvětluje novinářům ze zemí, přes které vede trasa plánovaného South Streamu, že „příprava výstavby plynovodu, jehož cílem je posílit zabezpečení dodávek energie pro Evropu, se odehrává v plánovaném tempu“. Z míry ho nevyvádí ani to, že zatímco premiér Vladimir Putin mluvil o zprovoznění plynovodu v roce 2015, v nejnovějších dokumentech o budoucnosti ruského energetického odvětví už figuruje trochu mlhavější datum uvedení plynovodu do provozu – 2015 až 2018. Také ruští experti přímo srší sebevědomím.

Sebevědomí ruští experti

„Nabucco nechte plavat! Co je nějakých 30 miliard metrů krychlových v porovnání nejen s roční produkcí Ruska 600 miliard, ale i vzhledem k plánované roční kapacitě South Streamu ve výši 63 miliard kubíků!“ mávne rukou vedoucí moskevského Institutu energetiky a financí (IEF) Leonid Grigorjev. „Rostoucí evropskou spotřebu energie od roku 2020 neuspokojí, ani pokud se vybuduje vedle dosavadních plynovodů Nord a South Stream také Nabucco. Ale řekněte, co je pro Evropu lepší? Získá-li 30 nebo 63 miliard metrů krychlových? Ještě bych pochopil, uvažuje-li někdo o 93 miliardách, ale třicet? Nad tím se můžu pouze pousmát,“ kontruje předseda výboru pro energetiku Státní dumy Jurij Lipatov, kterého zájem spojený s Nabuccem viditelně znervózňuje. „Nabucco existuje pouze v horečnatých vidinách některých západních politiků!“ uzavírá diskusi.

V dohledné době se Evropa k íránskému plynu nedostane

Pro plynovod Nabucco je skutečně klíčový íránský plyn. K němu však Evropě paradoxně uzavírá vrátka embargo USA, které za tento projekt z politických důvodů silně lobbují. Energetické odvětví blízkovýchodní země po tolika letech izolace navíc není ve stavu, aby dokázalo plynovod stabilně plnit. V dohledné době je nepředstavitelné, že se Evropa dostane k íránskému plynu. Bez něj však Nabucco nemá smysl. Navíc jeho šance omezují právní spory okolo Kaspického moře. A část turkmenského plynu, která není kontrolovaná Ruskem, beztak začala pěkně pomaličku proudit do Číny.

Občas se také mluví o Iráku. V něm by však bylo nutné vést plynovod přes kurdská území, což není zrovna bezpečné. V podstatě tedy zůstává plyn z Ázerbájdžánu, který už Baku slíbilo snad každému. „Kdo dnes dokáže zaplatit Baku za plyn víc než Gazprom?“ naráží Medveděv na nedávno uzavřenou smlouvu firmy s Ázerbájdžánem. Ani dle Leonida Grigorjeva nemá Ázerbájdžán dostatek zemního plynu, aby naplnil celý plynovod Nabucco. Navíc se domnívá, že ázerbájdžánský plyn bude dřív než Nabucco, a proto mluvíme o dvou různých věcech. Grigorjev se jinak přiklání spíš k tomu, že jednou bude také Nabucco. Ale až později a s íránským plynem.

Růst geopolitické váhy

Z vyjádření vedoucích ruských politiků v oblasti energetiky vyplývá, že Moskva nemíní ustoupit od výstavby South Streamu ani poté, co se urovnala situace s Kyjevem. „Je-li nějaký článek slabý, je třeba v zájmu zabezpečení dodávek hledat řešení. Zájem jedné země nemůže být důležitější než energetická bezpečnost sjednocené Evropy,“ vysvětluje poslanec Jurij Lipatov. Domnívá se, že ukrajinská plynová krize značně pošramotila image Ruska, které proto muselo jednat. Tato situace urychlila výstavbu alternativních tras. „Příští rok se rozjede výstavba Nord Streamu a budeme se moci soustředit na jižní plynovod,“ prohlašuje. A dodává, že ačkoli je třeba sjednotit mnoho zájmů, nebude to problém. „Když váhalo Bulharsko, vynořilo se jako alternativní řešení Rumunsko,“ odhaluje Lipatov pohled do zákulisí taktizujícího Gazpromu.

Na plánech South Streamu nemůže dle ruského ministra energetiky Sergeje Šmatka nic změnit ani urovnání problému s Ukrajinou. Zároveň však dává tušit, že posílení ruského vlivu v ukrajinském Naftogazu by mohlo výstavbu plynovodu oddálit.

Rusko se tedy zatím nepřipravuje na časy po skončení „doby plynové“. V Moskvě převládá názor, že světové hospodářství bude v následujících 30 až 40 letech navzdory snaze o šíření energie z obnovitelných zdrojů či o renesanci atomových elektráren nadále spoléhat především na primární zdroje. A s ohledem na nadvládu plynu a ropy se bude dál zvyšovat geopolitická váha Ruska.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...