Premiér Petr Nečas v úterý náhle odvolal z funkce ministra zemědělství stranického kolegu Ivana Fuksu. Sobotní Lidové noviny přinesly s Fuksou rozhovor, v němž dostal exministr prostor vyjádřit se k několika tématům, jež zřejmě souvisely s jeho koncem ve vládě.
Nespokojenost Petra Nečase
Fuksa vysvětluje, že premiér v něj ztratil důvěru, žádné odborné výtky mu však při několikaminutové „odvolávací“ schůzce nesdělil. Nespokojenost premiéra s Fuksou trvala prý od léta, kdy ho přestal zvát na grémia ODS. „V ODS se přestalo diskutovat. Zhruba od začátku letošního roku se na grémiu už jen oznamují pozice,“ tvrdí Fuksa. Kdo vyjádřil svůj vlastní názor a dopředu ho nekonzultoval s premiérem, doplatil na to, což třeba za časů Mirka Topolánka nebývalo zvykem. Mezi názorové „disidenty“ uvádí místopředsedu strany Pavla Blažka, Petra Tluchoře a také sebe.
Středočeši Fuksa a Tluchoř
Premiér Nečas je ve sporu s Petrem Tluchořem, vlivným šéfem středočeské organizace ODS, a Fuksa je řazen do jeho tábora. Tluchoř je také jedním z těch, kdo má občas na věc jiný názor než Nečas. A samozřejmě – Fuksa a Tluchoř jsou oba Středočeši, tudíž se dobře znají a spolu komunikují.
„Takže jsem Tluchoře podporoval i z morálních důvodů. Ne že bych se stoprocentně ztotožňoval s jeho názory, ale každý má mít právo říct svůj názor a nebát se trestu,“ dodává Fuksa. Zároveň odmítá, že by resort zemědělství proměnil v základnu tluchořovců. „Já jestli jsem na toto ministerstvo se 650 zaměstnanci dosadil 15 svých lidí, tak je to hodně. Proboha, to má být mocenská základna?“
Dřevěná kniha
Politika státu v těžbě dřeva, respektive metodika Lesů ČR popsaná v takzvané Dřevěné knize je podle Fuksi nastavena správně, což dokládá výrazně zvýšenou ziskovostí státního podniku. „Někomu to holt vadí, někde asi ty peníze chybí.“ (Vadilo to zřejmě hlavně polostátní firmě Hradecká lesní, přes kterou Lesy musely prodávat přes 50 procent dříví.)
Fuksa také bagatelizuje spor s Karlem Swarzenbergem, který prohlásil, že ve svých lesích by nikdy netěžil podle Dřevěné knihy. „A já mu dal za pravdu – pro takhle malé výměry je metodika Lesů ČR skutečně nepoužitelná. V malém lese si každý hospodář dřevo sám pokácí, sám odveze a sám ho prodá.“
Ekotendr
Fuksa byl náměstkem ministra financí Miroslava Kalouska v Topolánkově vládě a podílel se na ekotendru od jeho počátku. Podle Fuksy nikdo neuměl spočítat reálnou hodnotu ekologických škod, odhady kolísaly od 25 do 80 miliard korun. A nejrychlejším způsobem, jak zjistit skutečnou hodnotu, bylo uspořádat jeden maxitendr, aby stát dostat reálnou tržní nabídku. Což se prý stalo, přestože se mu nabízená částka 57 miliard nelíbí a byl ve vládě připraven hlasovat proti (kdyby k tomu dostal příležitost). Stát má však nyní díky této nabídce jasně zakotvený strop, přes který by už neměl jít. Proto podle Fuksy ten pokus stál za to.
