Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Frekvence není problém. Dřív nebude ropa

  9:49
Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) letos rozhodne o dalším uvolňování frekvenčního spektra pro rychlý mobilní internet a o druhé vlně digitalizace televizního vysílání. „Je to preference uživatelů, nikoli pokus výrobců, jak prodat nová zařízení,“ říká v rozhovoru generální tajemník ITU Houlin Zhao.

Generální tajemník Mezinárodní telekomunikační unie Houlin Zhao. foto: Richard Cortés, Česká pozice

Že budou naše televize už za pár let k ničemu? Pro generálního tajemníka Mezinárodní telekomunikační unie Houlina Zhao žádný problém: „Starý telefon bez internetu bychom nechtěli, stejně tak bychom nechtěli černobílou televizi. Je to vývoj, nechceme přece ustrnout.“

LN: Jaké jsou cíle ITU pro vaše funkční období?

ZHAO: Naše cíle jsou dlouhodobé, těžko se dají stihnout za čtyři roky, tedy za jedno funkční období. Nicméně hlavním cílem je pokračovat v propojování světa a připojování oblastí, které zatím připojeny nejsou. Chceme udržet nastavený trend z posledních deseti let, kdy došlo k rapidnímu nárůstu až na současných 7,1 miliardy mobilních zákazníků. Pro lepší představu, jak velké to číslo je – světová populace čítá zhruba 7,3 miliardy lidí.

LN: Někteří lidé ale mají více mobilních čísel…

Podle našich statistik stále nejsou online dvě třetiny světové populace.

ZHAO: S tím samozřejmě počítáme. V současnosti je to podle našich expertiz 50 na 50. Polovina lidí mobil má, polovina ne. Naše zraky se tedy upírají k té druhé polovině světa. Jde o chudé oblasti, které to samy nezvládnou. ITU proto musí podpořit spolupráci veřejného a soukromého sektoru, aby společně lidi propojila. A to nejen pomocí mobilního telefonu, ale také pomocí internetu.

Tam je situace tristnější. Podle našich statistik stále nejsou online dvě třetiny světové populace. Pokládání optických kabelů je přitom náročnější než výstavba mobilní infrastruktury, kde nám ve své podstatě stačí umístit ve vesnici základovou stanici a máme pokryto.

LN: Co vás zajímá v oblastech, které už propojené jsou?

ZHAO: Uživatelé, kteří už připojeni jsou, generují obrovské množství byznysu. Obecně se má za to, že firmy v tomto odvětví příliš mnoho vydělávají. Méně se už ví o tom, s jak velkými riziky, výzvami a problémy se tyto firmy setkávají.

Operátoři dnes musejí o přežití bojovat. Musejí si dávat pozor na nové technologie, na loajalitu zákazníků, na konkurenci. Lidé chtějí stále nižší ceny a stále vyšší kvalitu. To všechno dohromady si žádá velké investice. A protože tyto firmy – tito investoři – jsou rovněž našimi členy, snažíme se je v investicích nejen podporovat, ale zároveň jejich investice chránit. Spolupracujeme na strategických i regulatorních otázkách, jednáme s národními vládami.

LN: V poslední studii ITU se hovoří o tom, že telekomunikace potřebují citlivou regulaci. Co si má pod tím člověk představit?

Univerzální definice toho, co je citlivá či přiměřená regulace, neexistuje. Vždycky tu bude debata, jestli regulaci máme mít, jestli by se mělo regulovat více, či méně.

ZHAO: Univerzální definice toho, co je citlivá či přiměřená regulace, neexistuje. Vždycky tu bude debata, jestli regulaci máme mít, jestli by se mělo regulovat více, či méně. Jenže jaká je definice přiměřenosti? Zkrátka je potřeba zajistit ochranu investic a udržitelnost byznysu, kvalitu služeb, úroveň bezpečnosti.

Jedna strana si vždycky bude stěžovat, že regulace je příliš malá, a druhá zase, že je příliš velká. ITU proto pořádá Globální sympozium regulátorů, kde o tomto hovoříme. V Evropě je samozřejmě ještě Evropská komise, která má nakonec hlavní slovo, ale která s námi aktivně diskutuje, jako tomu je například při současném rušení roamingu.

LN: Když jste zmínil evropskou regulaci roamingu, myslíte, že by se tento trend mohl v budoucnu rozšířit celosvětově?

ZHAO: Určitě to nebude lehké a určitě to nebude brzy. Roamingové poplatky se budou v příštích letech postupně snižovat po celém světě a jednou se snad dočkáme i toho, že zmizí úplně. U wi-fi připojení se také žádné extra poplatky neúčtují.

Jenže na druhou stranu, to připojení není zdarma. Někdo za něj platí a třeba jej dotuje z peněz za něco jiného. Otázkou, která brání globálnímu zrušení roamingu, je, kdo a z čeho to zaplatí. Možná budeme moudřejší za pár let, až uvidíme, jak to ve výsledku dopadne v evropské praxi.

LN: Měly by internetové firmy být regulovány stejně jako telekomunikační společnosti? Operátoři si často stěžují, že společnosti jako Google, Facebook a další poskytují telekomunikační služby.

Roamingové poplatky se budou v příštích letech postupně snižovat po celém světě a jednou se snad dočkáme i toho, že zmizí úplně. U wi-fi připojení se také žádné extra poplatky neúčtují.

ZHAO: Tento argument často slýchám. Na druhou stranu, když se zeptáte internetových společností, řeknou, že už regulované jsou. Operátorům v kostce vadí, že by tyto nové firmy žádný byznys nedělaly bez infrastruktury, kterou oni vystavěli, a že na rozdíl od nich mají navíc spoustu povinností a nákladů.

Internetové firmy ale operátorům přinášejí provoz a na rozdíl od nich neúčtují služby všem zákazníkům, jako to dělají operátoři. Jádro toho sporu je, kdo zaplatí výstavbu a modernizaci infrastruktury. Internetové firmy doposud žádnou neměly, tak proč by do ní investovaly. Už se ale objevily pokusy těchto firem pokrýt například některé oblasti internetovým signálem z balonů. A to mi věřte – pokud se to uchytí, operátoři přijdou a budou chtít tuto infrastrukturu také využít. O co se jako generální tajemník snažím, je navést tyto dvě strany k vzájemné spolupráci. Jedna bez druhé totiž nepřežije.

LN: Je těžké přesvědčit obě strany, aby spolupracovaly?

ZHAO: Po pravdě mám někdy pocit, že je to boj s větrnými mlýny. Je potřeba dostat všechny k jednomu stolu. Pamatuji si například jednu schůzku v Davosu, kdy zástupce evropského Googlu přečetl prohlášení a pak odešel z místnosti. To se potom těžko diskutuje.

LN: Asi největší událostí letošního roku bude podzimní World Radiocommunication Conference. Jejím hlavním bodem bude rozhodnutí o budoucnosti frekvenčního pásma 700 MHz, je to tak?

ZHAO: Ano. Konečně toto téma otvíráme. Hodně zemí už řeší dělení spektra mezi televizní vysílání a mobilní širokopásmové připojení. Včetně České republiky, kde na těchto frekvencích přijímá televizi více než polovina domácností. Proto nemůžeme sedmistovku vypnout přes noc, zároveň je ale v delším časovém horizontu nutné toto pásmo uvolnit.

LN: Dosavadní studie hovoří o uvolnění pásma 700 MHz v roce 2020. Třeba Itálie už ale oznámila, že tento termín pravděpodobně nestihne. Lze očekávat, že z konference vzejde jiné datum?

Hodně zemí už řeší dělení spektra mezi televizní vysílání a mobilní širokopásmové připojení. Včetně České republiky, kde na těchto frekvencích přijímá televizi více než polovina domácností.

ZHAO: Nevidím do budoucnosti, nemohu předjímat, jaké datum z konference vzejde. Bude to ale datum závazné, na kterém se všichni shodnou. Určitě se tedy nestane, že by na konci roku někomu přistál na stole termín, který by pro něj byl nereálný. Některé evropské státy už tento proces zahájily, takže termín 2020 určitě je splnitelný pro celou Evropu. Ale to je můj názor, nikoliv rozhodnutí ITU.

LN: Pak tu ale máme samotné diváky, kterým nejde o technickou stránku věci. Chtějí jen sledovat ve své televizi oblíbené pořady, ale teď se bojí, že si budou muset koupit nový přístroj. Ty také uklidníte?

ZHAO: Je mi jasné, že diváky obvykle technické ani byznysové okolnosti nezajímají. Určitě je ale potěší, že nová technologie jim přinese nové možnosti. Od lepší kvality obrazu a zvuku přes větší počet kanálů až po hybridní televizi, která jim umožní sledovat vybraný obsah, kdykoliv se jim bude chtít, ne jen tehdy, když je zrovna ve vysílání. Nebo i obsah, který ve vysílání vůbec nebyl. Umožní to také větší míru interaktivity, kdy například při sportovních událostech je možné přepínat podle libosti mezi různými pohledy kamer. Je to technický pokrok, zkvalitnění služeb.

LN: Myslíte, že je takové argumenty uspokojí, když si relativně nedávno koupili novou televizi a teď zjišťují, že jim za pár let bude k ničemu?

ZHAO: Nové mobilní telefony si kupujeme každou chvíli. Starý telefon bez internetu bychom nechtěli, stejně tak bychom nechtěli černobílou televizi. Je to vývoj, nechceme přece ustrnout. Navíc televizory mají stejně jako ostatní spotřební elektronika nějakou životnost. Než se vysílání v DVB-T vypne, bude už většina těchto přístrojů vyměněna.

A pokud jde o čistě ekonomickou stránku věci, stejně jako tomu bylo u první vlny digitalizace, bude stačit dokoupit k televizi za nějaký malý finanční obnos set-top box, který nové kódování zvládne. U nových televizí věřím, že to půjde vyřešit třeba jen upgradem systému a žádná výměna nebo doplnění hardwaru nebudou nutné.

LN: Bavíme se tu o druhé vlně digitalizace, přitom polovina členských zemí ITU stále sleduje analogovou televizi.

Pokud jde o čistě ekonomickou stránku věci, stejně jako tomu bylo u první vlny digitalizace, bude stačit dokoupit k televizi za nějaký malý finanční obnos set-top box.

ZHAO: Samozřejmě, například v Africe, která prochází teprve přechodem z analogového vysílání na digitální, a v dalších oblastech je tomu jinak. Jsou to chudé regiony, kde lidé nemají na pořizování nových televizí. Zároveň tam chybí dostatek kvalitního obsahu, který by lidé v televizi mohli vidět a který by je motivoval televizi sledovat.

S vládami ale aktivně jednáme a hledáme společné řešení. Například Kamerunu jsme pomohli vyjednat úvěr u Světové banky, aby mohla země digitalizaci provést co nejdříve.

LN: Jaká je role České republiky v ITU?

ZHAO: Česká republika, respektive její státoprávní předchůdci jsou v ITU od jejího počátku v roce 1865. Jde o tradičního člena, který byl u všech důležitých rozhodnutí, ať už šlo o 2G, 3G, 4G mobilní sítě, digitalizaci televize a tak dál.

LN: Může být hlas tak malé země v tak velké organizaci vůbec slyšet?

ZHAO: Pochopitelně že může. Jsme organizace OSN, u nás jsou si všichni rovni, bez ohledu na rozlohu, velikost populace nebo hrubý domácí produkt. Česko bývalo v minulosti velice aktivní, poslední čtyři roky to bohužel utichlo. Samo se rozhodlo odejít z Rady ITU. Proto mě potěšilo, když mi premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že Česká republika se hodlá v roce 2018 do rady vrátit a mít v činnosti ITU zase aktivní úlohu. Osobně nevidím žádný důvod, proč by tomu tak nemělo být.

Kromě toho Česko také vyjádřilo zájem pořádat v roce 2022 v Praze Konferenci vládních zmocněnců. To by zemi zviditelnilo nejen v ITU, ale i v rámci mezinárodních vztahů a také telekomunikačního a IT průmyslu. Jde o masovou akci. Loni se konference a souvisejících akcí během tří týdnů zúčastnilo 300 tisíc lidí a pro Jižní Koreu měla ekonomický přínos v řádu stovek milionů dolarů.

LN: Vraťme se k frekvenčnímu pásmu – není nekonečné a datový provoz si žádá stále víc a víc prostoru. Kam až nás to dostane? Zmizí jednou televize nebo rozhlas ze vzduchu úplně?

Česko bývalo v minulosti velice aktivní, poslední čtyři roky to bohužel utichlo. Samo se rozhodlo odejít z Rady ITU.

ZHAO: Nové technologie nám umožňují využívat spektrum mnohem efektivněji. Díky lepšímu kódování se do jednoho pásma vejde více programů. Nové technologie nám také umožňují využívat vyšší frekvence. Firmy dnes přinášejí inovativní řešení, která ve skutečnosti vůbec nevyžadují složité aplikace. S trochou nadsázky se tak dá říct, že bych se spíš obával, že nám dříve dojde ropa než frekvenční spektrum.

LN: ITU nedávno stanovila plán pro standardizaci sítí páté generace, které umožní rozvoj takzvaného internetu věcí. Ani několikanásobný nárůst objemu provozu a připojených zařízení po roce 2020 tedy nebude problém?

ZHAO: Budoucnost se točí kolem spektra a jeho využití. Proto bude podzimní konference tolik důležitá. Problémy s dostatkem spektra jsme měli už před spuštěním 4G. Pravděpodobně přijdou i před startem 5G. Nepochybně si s tím ale poradíme. Malé a střední podniky i startupy přicházejí s inovativními řešeními, která v budoucnu zajistí chod internetu věcí i kvalitu současných služeb televizního a rozhlasového vysílání i mobilních telefonních služeb.

LN: Mluvíte o malých firmách a startupech. Podporujete je nějak?

ZHAO: V rámci každoročního veletrhu ITU Telecom World vypisujeme soutěž pro inovátory, a to hned v několika kategoriích. Od digitalizace obsahu přes zvládání živelních pohrom, chytrá města a klimatické změny až po internet věcí. Ti nejúspěšnější si odnesou desítky tisíc dolarů.

Ze soutěže vzešlo mnoho skvělých nápadů a nemusí se přitom týkat jen telekomunikací. Měli jsme tu Naji, aplikaci a náramek lokalizující lidi ztracené při přírodních katastrofách, dále systém solárních senzorů k analýze půdy pro zemědělce nebo zabezpečenou síť pro internet věcí vytvořenou pomocí bluetooth technologie, kterou máme dnes v mobilu běžně všichni.

Houlin Zhao (65)

  • Pochází z čínského Ťiang-su, vystudoval Nanjing University of Posts and Telecommunications. Doktorát v telematice získal na University of Essex ve Velké Británii.
  • Pracoval pro čínské ministerstvo pošt a telekomunikací, kde byl za svou expertní činnost v roce 1985 vyznamenán.
  • V systému Mezinárodní telekomunikační unie začal působit na expertních pozicích již v roce 1986. V letech 1986 až 1998 pracoval na vyšších zaměstnaneckých pozicích, poté byl zvolen na post ředitele standardizačního sektoru (ITU-T), kde působil v letech 1999 až 2006. Na konferenci vládních zmocněnců v roce 2006 byl zvolen na pozici zástupce generálního tajemníka, ve které působil do konce roku 2014. Od 1. ledna 2015 je v pořadí 19. generálním tajemníkem ITU a čtvrtým, který během svého funkčního období navštívil Prahu.

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.