Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Francie: Stane se Emmanuel Macron prezidentem?

  8:28
Emmanuelu Macronovi může zabránit ve vítězství pouze to, že voliči neposlechnou doporučení poražených kandidátů z prvního kola, nebo zapomenou na tradiční politické dělení na pravici a levici. Marine Le Penová by měla voličům neustále připomínat, že Macronovo zvolení znamená v podstatě dalších pět let hollandismu. Píše Matěj Široký.

Žena prochází kolem plakátů Marine Le Penové a Emmanuela Macrona. foto: Reuters

První kolo francouzských prezidentských voleb nepřekvapilo – předpokládaný souboj Emmanuela Macrona, kandidáta hnutí Vpřed!, s šéfkou Národní fronty Marine Le Penovou se odehraje v neděli 7. května. Předpověď se sice naplnila, ale francouzská politická scéna pozvolna spěje ke změně – úpadku dvou tradičních hegemonů Socialistické a Republikánské strany.

Volební účast byla vysoká – 80 procent –, vyšší než v parlamentních, evropských, senátních, regionálních a komunálních volbách. Francouze politika stále zajímá, o čemž se lze přesvědčit skoro v každé kavárně. Výsledek pak uklidnil agentury věnující se předvolebním průzkumům – po neúspěchu s brexitem a volbou amerického prezidenta se tentokrát nemýlily, když ukazovaly čtyři vyrovnané kandidáty s největší šancí pro Macrona a Le Penovou.

Na cestě od dělení na pravici a levici

Výsledek prvního kola prezidentských voleb ukazuje, že francouzská společnost je na cestě od tradičního politického dělení na pravici a levici. Někteří politici a novináři ho sice stále používají, ale jiní přicházejí s novým dělením na liberální globalisty a patrioty. Odráží se v něm věk, přičemž starší generace vyrůstala v tradičním politickém dělení, v němž pravice klade důraz na individualitu a soukromou sféru a levice na společnost a stát.

Výsledek prvního kola prezidentských voleb ukazuje, že francouzská společnost je na cestě od tradičního politického dělení na pravici a levici. Někteří politici a novináři ho sice stále používají, ale jiní přicházejí s novým dělením na liberální globalisty a patrioty.

Nevhodnost či nedostatečnost dělení na levici a pravici ukazují programy Marine Le Penové a komunistického kandidáta Jean-Luka Mélenchona. Jde sice o dva ideologické a historické protipóly, ale jejich programy se značně shodují – zaměřují se na občany s nízkým příjmem a kritizují nadnárodní společnosti, Evropskou unii a NATO.

Pravice obdržela 46 procent hlasů – 21,3 Le Penová, 20 republikánský kandidát François Fillon a 4,7 procenta Nicolas Dupont-Aignan, kandidát strany Vzhůru republiko. Levicoví voliči dali 24 procent hlasů Macronovi, 19,6 Mélanchonovi, 6,4 kandidátovi socialistů Benoitu Hamonovi a 1,1 procenta Philippu Poutouovi, kandidátovi Nové antikapitalistické strany – celkem 51,1 procenta.

Tato čísla ukazují, že většina Francie zůstává levicovou. Z volebního výsledku je také zřejmá dobrá strategie Macrona, když ho podpořil centrista François Bayrou. Centristi sice nemají mnoho voličů (zhruba deset procent), ale představují jazýček na vahách a často rozhodují o výsledku voleb.

Ztělesnění mainstreamu

V roce 2002 se druhé kolo odehrálo podle tradičního dělení a utkali se v něm Jacques Chirac a otec dnešní kandidátky za Národní Frontu Jean-Marie Le Pen. A skončilo jednoznačně – tradiční strany se spojily v republikánskou frontu a daly Le Penovi červenou poměrem 82 ku 18 procentům hlasů. V nynějším druhém kole může Le Penová počítat pouze s voliči Duponta-Aignana, protože jejich strany a voliči si jsou blízké, čímž by získala 25 procent hlasů. Macron pak 75 procent, pokud by voliči vyslechli volání části politiků po obnově republikánské fronty.

Macron z velké části ztělesňuje mainstream, přestože založil novou stranu. Ta se však opírá o především o členy rozpadající se Socialistické strany.

Volební výsledek lze interpretovat i na základě dělení na kandidáty systému a proti němu. Hlavními představiteli politického mainstreamu jsou Macron, Fillon a Hamon a označuje se UMPS, což je spojení zkratek pro Republikánskou a Socialistickou stranu. Macron z velké části ztělesňuje mainstream, přestože založil novou stranu. Ta se však opírá o především o členy rozpadající se Socialistické strany.

Tito představitelé současné politiky by celkově obdrželi 50,4 procenta hlasů, ostatní, včetně malých kandidátů, zhruba 49 procent. Z tohoto hlediska nevyznívá výsledek druhého kola jednoznačně pro Macrona. Fillon po neúspěchu vyzval své stoupence, aby podpořili Macrona, z čehož vyplývá, že je stoupencem tradičního politického dělení.

Toto Fillonovo rozhodnutí však v jeho táboře nevyvolalo velkou odezvu. Už v primárních volbách se totiž opíral o frakci Le Sens commun (Zdravý rozum), jež se zrodila z demonstrace proti zákonu o sňatku osob stejného pohlaví, a pro jejíž stoupence jsou důležitá etická a konzervativní témata.

Odpůrci globalizace a imigrace

Macrona od začátku volební kampaně podporuje Pierre Bergé, významný akcionář deníku Le Monde a jeden z hlavních lobbistů pro zákon o sňatku osob stejného pohlaví, jenž se proslavil výrokem, že „pronajmout si břicho matky je stejné jako pronajmout si ruku dělníka“. Je tedy pochopitelné, že frakce Le Sens commun nehodlá podpořit Macrona. Sice nedala jasný pokyn, aby její stoupenci hlasovali pro Le Penovou, ale Fillonova výzva, aby republikáni hlasovali pro Macrona, byla značně oslabena.

Navzdory stranickým sporům Le Penová nepřitáhne většinu pravicových ani levicových odpůrců globalizace či imigrace, dosáhne však lepšího výsledku než její otec

Le Penová se snaží získat podporu členů Republikánské strany, kteří jsou patrioty, a sdílejí její opatrnost, pokud jde o migranty a bezpečnost. Například Christine Boutinová, ministryně za bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho, prohlásila, že pro ni bude hlasovat. Mélenchon v povolebním projevu nedal přednost Macronovi ani Le Penové, čímž dostál svému rozhodnutí být proti systému. Jeho spolustraníci se však nechali slyšet, že je třeba vytvořit hráz proti xenofobii Národní fronty.

Navzdory stranickým sporům Le Penová nepřitáhne většinu pravicových ani levicových odpůrců globalizace či imigrace, dosáhne však lepšího výsledku než její otec, protože Macron je spojován s neúspěšnou Hollandovou vládou, což potvrdila podpora odstupujícího prezidenta i části Socialistické strany. Z tohoto hlediska by 35 procent hlasů mohla získat Le Penová a 65 procent Macron. Finanční trhy pak považují volbu za danou, což potvrdil čtyřprocentní růst pařížské burze poté, co se komunista Mélenchon nedostal do druhého kola a Macron zvítězil.

Velká města versus periferie

Baštou Národní fronty je sever a jihovýchod Francie, zatímco Macron ovládá velká města a tradičně levicové regiony, jako je jih Francie nebo Bretaň. Sever Francie trpí především důsledky globalizace, jako je odchod průmyslové výroby nebo úpadek zemědělství, a proto obyvatelé této oblasti volili Le Penovou.

Z globalizace mají prospěch velká města, což potvrdila drtivá porážka Le Penové v Paříži, kde získala pouze 4,99, zatímco Macron 34,8 procenta hlasů. Pokud ten zvítězí i ve druhém kole, lze očekávat zvětšení rozdílu mezi periferními oblastmi a velkými městy.

Z globalizace naopak mají prospěch velká města, což potvrdila drtivá porážka Le Penové v Paříži, kde získala pouze 4,99, zatímco Macron 34,8 procenta hlasů. Pokud ten zvítězí i ve druhém kole, lze očekávat zvětšení rozdílu mezi periferními oblastmi a velkými městy. Pro příštího prezidenta pak bude velkou výzvou být jím pro všechny. To bude pro Macrona obtížné, protože dává přednost globalizaci a multikulturalismu.

Pokud jde o francouzskou muslimskou menšinu, imám Velké pařížské mešity ji vyzval, aby volila Macrona, jelikož Le Penová je nebezpečná svými protiislámskými postoji. Tato podpora přidá hlasy Macronovi, ale nebude masivní, protože francouzští muslimové jsou decentralizovaní a národnostně rozdělení. Do Velké pařížské mešity chodí především Alžířané a integrovaní muslimové, kteří žijí převážně ve městech a patří ke střední třídě, jež podporuje Macrona.

Dalšího vlivného představitele islámu Tariqa Ramadana podporují především předměstí velkých měst a integrující formy islámu a muslimy vyzval, aby se voleb neúčastnili, protože nemají svého kandidáta a Macron je představitelem globálního finančního systému, který odsuzují.

Pouze politická chyba

Výsledek Le Penové v prvním kole francouzských prezidentských voleb – jen 21,3 procenta – překvapil, protože stoupenci Národní Fronty a katastrofické scénáře předpovídali až 35 procent. Způsobila jej za prvé vysoká volební účast a za druhé volební kampaň Le Penové. Je dobrá dovnitř Národní fronty, jež měla nejvíc rozhodnutých voličů, má však problém oslovit nerozhodnuté voliče i ty, kteří nejsou stoupenci této strany, ale jsou oběťmi globalizace.

Macrona může zastavit na cestě do Elysejského paláce pouze velká politická chyba nebo skandál

Macrona může zastavit na cestě do Elysejského paláce pouze velká politická chyba nebo skandál. Zaškobrtnutím byla oslava jeho vítězství v luxusní pařížské restauraci Rotonde, která připomínala tu Sarkozyho v luxusním podniku Fouquette. Macron představuje návrat Bling Bling politiky, již často kritizují levicová média. Ta Macrona ohrožuje, protože pro velkou část Francouzů patří vystavování bohatství, čili nedostatek solidarity se sociálně slabými, ke smrtelným hříchům politika.

Macronovi může zabránit ve vítězství jen to, že voliči neposlechnou doporučení poražených kandidátů z prvního kola, nebo zapomenou na tradiční politické dělení na pravici a levici. Marine Le Penová by měla voličům neustále připomínat, že Macron byl jedním z pilířů Hollandovy vlády a že jeho zvolení znamená v podstatě dalších pět let hollandismu.