Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Fotbal? Jako kulturní fenomén nemá konkurenci.

  0:09
Ve čtvrtek 12. června se celý svět začal otáčet kolem nového středu. Těžiště dění se přesunulo do Brazílie, která letos hostí mistrovství světa ve fotbale. Mezi favority tradičně patří sousední Německo. Rozhovor ČESKÉ POZICE s historikem Nilsem Havemannem, autorem dvou stěžejních publikací o dějinách německého fotbalu, na nichž lze „velmi dobře ukázat politické, hospodářské a sociální změny“.

Mistrovství světa ve fotbale se koná v Brazílii. foto: FIFA.com

Jaké má fotbal v Německu kořeny a historii? Jak změnila fotbal televize a mamutí komercionalizace? Jak velký význam má pro německé národní sebevědomí? Havemann mimo jiné říká: „Existuje jen málo ,kulturních fenoménů', které ve 20. století zažily tak triumfální vzestup jako fotbal.“

ČESKÁ POZICE: Společenská elita dlouho fotbal odmítala jako lacinou zábavu pro široké masy. Od kdy a z jakých důvodů došlo k tomu, že se vůdčí intelektuálové a politici přestali za svoji fotbalovou vášeň stydět?

HAVEMANN: Němečtí akademikové a intelektuálové se začali o fotbal více zajímat asi v polovině 60. let minulého století. Mělo to mimo jiné spojitost s renesancí marxistického myšlení na univerzitách. Fotbal byl objeven jako pole, které zdánlivě odpovídalo socialistickým představám: 11 hráčů, kteří bez ohledu na svůj majetek, sociální původ nebo jiná sociální kritéria tvoří společenství a sledují stejný cíl.

ČESKÁ POZICE: V českých zemích vznikaly první fotbalové kluby na konci 19. století jako odnože veslařských a cyklistických spolků. Bylo to v Německu podobné?

HAVEMANN: Ne úplně. Ve větších německých městech jako v Hamburku, Drážďanech, Karlsruhe, Berlíně, Braunschweigu nebo Mnichově, které měly z nejrůznějších důvodů blízký kontakt s anglickou společností, se fotbal rozšířil ve druhé polovině 19. století. Drážďanský English Football Club dnes obecně platí za historicky první německý fotbalový klub. Byl založen v roce 1874 Angličany, kteří v Drážďanech pracovali. Není ale vyloučené, že už o několik let dříve existovaly „divoké“ spolky sportovců, kteří ve fotbalu našli zalíbení.

ČESKÁ POZICE: Co rozhodlo o tom, že se právě fotbal a ne jiný druh sportu stal v Evropě společenským fenoménem?

HAVEMANN: Zpočátku jeho atraktivita, která byla mnohem větší než u tradičního cvičení, které bylo do začátku 20. století nejdůležitější formou sportu v Německu. Asi od poloviny 20. let se přidávaly první šikovné komerční aktivity obchodníků a podnikatelů, které fotbal mimořádně popularizovaly. A nelze zapomínat ani na média – nejprve noviny, později rozhlas a po druhé světové válce i televize tento sport enormně proslavily svojí formou zpravodajství.

ČESKÁ POZICE: Ve své knize o historii bundesligy, jejíž název by v češtině zněl V sobotu o půl čtvrté, píšete, že se vyplatí fotbal zkoumat z kulturně-historické perspektivy. Proč?

HAVEMANN: Existuje jen málo „kulturních fenoménů“, které ve 20. století zažily tak triumfální vzestup jako fotbal. V Německu mě nenapadá žádné jiné hnutí, u kterého by počet příznivců rostl tak silně. Právě proto lze na dějinách fotbalu velmi dobře ukázat politické, hospodářské a sociální změny v Německu.

ČESKÁ POZICE: Ve své knize přicházíte také s tezí, že diskuze o fotbalu mnohé vypovídají o společnosti, jejích náladách a stescích. Co jste se touto cestou dozvěděl o německé společnosti?

„Televize měla na vnímání fotbalu revoluční vliv,“ míní historik Nils Havemann.

HAVEMANN: Například to, že se formy společenského pospolitosti v Německu ve 20. století velmi silně proměnily. Zatímco jiné formy sociálního soužití (rodina, církev, politické strany) ztrácely na soudržnosti, fotbalový klub se pro mnoho lidí v průběhu desetiletí stal naopak silným svorníkem. Ve fotbale se popírá rozšířená teze o „individualizaci“ společnosti: v klubech, na stadionech a nebo na veřejných místech, kde se vysílají přenosy, se utvořily nové formy společenství. 

ČESKÁ POZICE: Fotbal byl dlouho vnímán také jako proletářský sport. V průběhu let se nicméně proměnil v mnohamiliardový mezinárodní obchod. Přinesla tato změna fotbalu spíše pozitiva, nebo negativa? 

HAVEMANN: Podle mého názoru přinesla komercializace fotbalu celkově více výhod než nevýhod. Ten, kdo si stěžuje na „kšeftaření“ ve fotbale, by neměl zapomínat, že tento sport  přináší velmi mnoha lidem (a nejenom oslavovaným hvězdám) dobře placenou práci. Kdo nemá rád komerci ve fotbale, není nucený se na něj dívat nebo si kupovat produkty, které jsou na fotbale propagovány. 

ČESKÁ POZICE: Většina fanoušků sleduje televizní přenosy v televizi. Do jaké míry ovlivnilo toto médium vnímání fotbalu a jeho podobu? 

HAVEMANN: Televize měla na vnímání fotbalu v posledních třech desetiletích revoluční vliv. Zatímco na počátku 80. let byly fotbalové přenosy strohé a obyčejné, dnes se hra v televizi perfektně inscenuje. Zábavnost fotbalu se tím mimořádně zvýšila. Kluby, týmy a hráči se tak stali spíše reprezentanty showbyznysu než sportu.

ČESKÁ POZICE: Jakou roli hrají v německé společnosti bývalé fotbalové hvězdy? Co od nich společnost po skončení aktivní kariéry očekává? 

HAVEMANN: Pokud bývalé fotbalové hvězdy disponují trochou komunikačních dovedností, mohou po konci aktivní kariéry ve svém oboru vydělávat peníze jako trenéři, manažeři nebo televizní komentátoři. Celkově se to ale podaří jen hrstce z nich, protože profesionální sport produkuje příliš mnoho fotbalových hvězd, pro které je ve zmíněné oblasti příliš málo adekvátních pozic. 

ČESKÁ POZICE: Fotbal měl v minulosti velký význam pro německé národní sebevědomí, vzpomeňme například vítězství týmu Spolkové republiky na mistrovství světa v roce 1954, dodnes nazývané „bernský zázrak“. Má fotbal stejnou váhu i dnes?

HAVEMANN: Národní sebeuvědomění se v Německu v posledních padesáti letech silně proměnilo. Ukazovat jej bylo kvůli historii dlouhou dobu podezřelé. Němečtí fotbaloví fanoušci ztratili křečovitý vztah k pojmu „národ“ až po pádu berlínské zdi a znovusjednocení v letech 1989/90. Nebezpečí, že by se německé „národní povědomí“ zvrtlo k nacionalismu nebo šovinismu se dnes považuje za výrazně menší než ještě v 60. nebo 70. letech minulého století.

ČESKÁ POZICE: V německém reprezentačním týmu dnes působí hned několik hráčů s migrační historií. Myslíte si, že fotbal přispívá k soudržnosti společnosti a integraci menšin? Má vliv na to, jak si lidé představují národní společenství?

HAVEMANN: Úspěšnost integrace menšin jistě nezávisí na tom, jak vystupuje národní tým, ale na způsobu jakým se dennodenně konkrétně řeší rozmanité problémy mezi většinou a menšinami. Minimálně ale mohou němečtí reprezentanti s migrační historií posílit povědomí, že migrace je historickou normalitou. Lidé se po tisíciletí stěhovali v naději na lepší život z jednoho místa na druhé. Společnosti se tím permanentně mění. Proto jsou statické nebo normativně etnické představy o národě absurdní. Tato skutečnost ale nemá sloužit k popírání existence konkrétních problémů, které mohou kvůli nekontrolované migraci vzniknout.

ČESKÁ POZICE: Bezpochyby budete pozorně sledovat nadcházející mistrovství světa v Brazílii. Na co se nejvíce těšíte?

HAVEMANN: Doufejme na napínavé a krásné zápasy!

Nils Havemann (*1966)

  • Studoval historii, romanistiku a politologii na univerzitách v Bonnu, Paříži a Salamance. V současné době působí na univerzitě ve Stuttgartu. Je autorem dvou stěžejních publikací o dějinách německého fotbalu. 
  • První z nich, Fußball unterm Hakenkreuz (Fotbal pod hákovým křížem), vyšla v roce 2005. Loni k ní přibyla kniha Samstags um halb vier (V sobotu o půl čtvrté) o historii německé bundesligy.