Politické strany se za posledních čtrnáct let nezměnily. Stále mají problémy s černým financováním. Nezměnil se ani Libor Michálek. Loni prostřednictvím tajných nahrávek upozornil na pokusy o manipulaci výběrový řízení na Státním fondu životního prostředí a vyvolal tím vládní krizi. Už v polovině devadesátých let tentýž Libor Michálek zcela veřejně varoval před vývojem v Investiční a poštovní bance (IPB), která za několik let zkrachovala.
Jak to viděl Michálek
Mladý makléř Fondu národního majetku (FNM) Michálek v rozhovoru pro Právo 22. května 1996 poukázal na to, že váhání s privatizací bank nahrává lidem kolem IPB a ODS.
Stát tehdy prostřednictvím FNM, Restitučního a investičního fondu a České pošty držel 29 procent akcií IPB, což ještě umožňovalo faktickou kontrolu nad bankou. Naproti tomu finanční skupina spojená s vedení IPB ovládala 34 procent akcií a stále svůj podíl navyšovala. Hrozilo, že podíl této skupiny převýší objem akcií státu o tolik, že státní dramaticky ztratí na hodnotě. Ten, kdo nebyl schopen banku ovládat, zpravidla nedostal za svůj podíl příliš vysokou cenu.
„Z několika indicií vyplývalo, že vedení IPB ovládá banku s vědomím státu,“ vzpomíná na situaci před čtrnácti lety Libor Michálek.
Na otázku, proč se FNM nesnaží v IPB prosadit své zájmy a proč ODS váhá s privatizací bankovního sektoru Michálek v květnu 1996 odpověděl: „Pravomoci FNM jsou značně omezené. Například výkon akcionářských práv v bankách musí být projednáván předem v takzvané bankovní čtyřce. Zde je jediným zástupcem Fondu pan Češka (ODA) a vzhledem k vlažnému přístupu ODS (zastupoval ji ministr financí Ivan Kočárník - pozn. red.) k privatizaci bankovnictví, mimochodem slibované premiérem (tehdy Václav Klaus - pozn. red.) již v minulém roce, nelze rázné kroky očekávat. (…) IPB je věřitelem ODS a úvěry na předvolební kampaň dosahují desítek milionů korun. Výrok premiéra v souvislosti s privatizací bank ,Není ani nutné spěchat´opět nahrává lidem kolem IPB, a tím ODS. Ale není čas na spekulace, je nutné jednat a snížit vliv státu v bankách, a nejen tam. Jedině tak lze zúžit prostor pro korupci a spekulace ohledně financování politických stran.“
Jak to viděl Polák
V posledním vydání časopisu REFLEX (52/2010) někdejší Michálkův nadřízený ve FNM Tomáš Polák poněkud otupil svědectví kolegy z minulosti. „Libor však - na rozdíl od novinářů - v té době jako makléř Fondu věděl, že FNM od roku 1993, kdy mu šéfoval Tomáš Ježek, ztratil možnost IPB ovlivňovat, protože neměl na valné hromadě dostatečnou většinu. Takže IPB se mohla chovat jako privátní subjekt. A tak se také chovala, ať se nám to líbí, nebo ne,“ uvedl Polák. Dodal, že Michálek nemluvil pravdu, když tvrdil, že o svých podezřeních bezvýsledně informoval bankovní čtyřku, v jejímž čele byl Václav Klaus. „V čele byl ministr financí Kočárník, šéf ČNB Tošovský, ministr pro privatizaci Skalický a šéf FNM Češka. Klaus tam nebyl – to je zpětné a pozdní přibarvování skutečnosti, které je v rozporu s realitou.“
K tomu podstatná poznámka: Polák se dozajista nemýlí v tom, kdo v roce 1996 vedl bankovní čtyřku. Možná ale zapomíná na jinou skutečnost – kdo tehdy vedl Českou republiku. A to byl premiér Václav Kluas, bez jehož vědomí se žádná zásadní rozhodnutí, jak pamětníci dobře vědí, nekonala .
Realita
Připomeňme, že japonská společnost Nomura, která podíl v IPB od českého státu odkoupila v roce 1998, za něj zaplatila podstatně méně, než jaká byla cena stejného podílu akcií v jiných souměřitelných bankách. Za 37 procent akcií zaplatila státu tři miliardy korun. IPB v roce 2000 skončila krachem a ztráta vykázaná Českou konsolidační agenturou na operaci s aktivy IPB dosáhla 121 miliard korun. Následovalo několik arbitráží s českým státem, Nomurou a ČSOB.
„Upozorňoval jsem tehdy na ztráty, které státu hrozily. Neměl jsem v ruce konkrétní důkazy o důvodech, proč se oddalovala privatizace, nicméně z několika indicií vyplývalo, že vedení IPB ovládá banku s vědomím státu,“ vzpomíná na situaci před čtrnácti lety Libor Michálek. Z některých rozhovorů, kterých byl svědkem, údajně vyplývalo, že existuje záměr, aby vedení IPB získalo čas na ovládnutí celé banky. Kvůli tomu se oddalovala privatizace.
Nelze v této souvislosti nezmínit již památnou větu z tajné nahrávky pořízené v říjnu 2010 Liborem Michálkem, tehdy ještě šéfem Státního fondu životního prostředí. V ní Martin Knetig, exporadce exministra životního prostředí Pavla Drobila z ODS (bývalý šéf dozorčí rady Lesů ČR), popisuje fungování státních společností. „V rámci politiky je tý špíny strašný množství, ale strašný. A to, co jsem zažil v Lesích ČR vedle Pavla (Drobila), kde se fakt jako by ale opravdu... to byly krádeže za bílého dne.“
